Zákon o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky (úplné znění)

310

ZÁKON

ze dne 18. listopadu 1999

o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

§ 2

V tomto zákoně se rozumí

a) ozbrojenými silami vojenský a civilní personál s vojenským materiálem,

b) vysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené síly na území České republiky,

c) vojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených sil, které mají pravomoc zabezpečovat pobyt ozbrojených sil,

d) orgány státu příslušná ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a správních,

e) vojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných sil jiných států,

f) civilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených sil, jež tyto síly doprovázejí,

g) závislými osobami manžel, manželka nebo děti členů vojenského nebo civilního personálu, pokud jsou odkázány na jejich podporu,

h) pobytem přítomnost ozbrojených sil jiných států na území České republiky; za pobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad územím České republiky.

§ 3

Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky touto mezinárodní smlouvou.

§ 4

(1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České republiky a při vycestování prokazuje svoji totožnost

a) vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který vydal orgán vysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či skupina patří k ozbrojeným silám a že má nařízený přesun,

b) civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím.

(2) Vojenské orgány České republiky mohou požádat ozbrojené síly vysílajícího státu při jejich vstupu na území České republiky o předložení zdravotního osvědčení vydaného orgány vysílajícího státu, které potvrzuje, že vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby netrpí nakažlivými nebo přenosnými chorobami.

(3) Oprávnění k řízení vojenské techniky,¹) která vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu vydaly orgány vysílajícího státu, jsou platná i na území České republiky.

§ 5

(1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti.

Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti.

(2) Vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného pro výhradní potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu jsou osvobozeny od cla. Zboží určené pro výhradní potřebu závislých osob je rovněž osvobozeno od cla.

§ 6

(1) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu jsou na území České republiky osvobozena od silniční daně.

(2) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu musí být na území České republiky opatřena vojenskou poznávací značkou a národním rozlišovacím znakem. Přesun těchto vozidel, jejichž rozměry, zatížení náprav, celková hmotnost nebo počet převyšují omezení platná v České republice, se může uskutečnit pouze se souhlasem příslušných orgánů České republiky.

§ 7

(1) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může v České republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České republiky.²)

(2) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může na území České republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů držet a nosit vojenskou zbraň obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České republiky.³)

§ 8

(1) Vojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky požadavky vojenských orgánů vysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, trasy přesunu, cílového místa a přepravy nebezpečného nebo nadrozměrného nákladu.

(2) Vojenské orgány České republiky zajišťují u Ministerstva dopravy a spojů pro ozbrojené síly vysílajícího státu

a) povolení ke zřízení a provozu telekomunikačních zařízení a neveřejné telekomunikační sítě na přechodnou dobu,

b) rozhodnutí o přidělení kmitočtů a o stanovení podmínek pro připojení neveřejné telekomunikační sítě k veřejným telekomunikačním sítím.

(3) Vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislým osobám lze v rozsahu neodkladné zdravotní péče na požádání poskytnout ošetření nebo léčení ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany. Stomatologické ošetření se poskytne v rozsahu akutních konzervačních a chirurgických výkonů. Platby za tyto úkony se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany. Platby za jiné úkony ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany a za ošetření nebo léčení kromě neodkladné zdravotní péče poskytnuté jinými poskytovateli zdravotních služeb hradí ten, komu byly poskytnuty.

§ 9

(1) Vojenské orgány vysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského a civilního personálu svých ozbrojených sil a závislým osobám pravomoc ve věcech přestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pravomoc, která jinak přísluší orgánům České republiky.

(2) Dojde-li k zadržení nebo vzetí do vazby člena vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislé osoby, příslušné orgány činné v trestním řízení o tom neprodleně vyrozumí vojenské orgány vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany.

§ 10

(1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílajícím státem. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.⁴)

(2) Za škodu, která byla vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu a závislým osobám způsobena v souvislosti s činností ozbrojených sil České republiky, odpovídá Česká republika. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.⁴)

§ 11

(1) Vojenská cvičení ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru.

(2) Ozbrojené síly vysílajícího státu mohou po dohodě s vojenským orgánem České republiky zajišťovat ochranu prostorů uvedených v odstavci 1. Vojenská policie ozbrojených sil vysílajícího státu po dohodě s vojenským orgánem České republiky může samostatně udržovat pořádek a bezpečnost v prostorech uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů vysílajícího státu. Mimo uvedené prostory může Vojenská policie ozbrojených sil vysílajícího státu vykonávat svoji činnost jen ve spolupráci s příslušnými orgány České republiky.

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

¹) § 2 odst. 10 až 12 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

²) Například § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb.

³) Například § 42 zákona č. 219/1999 Sb.

⁴) Například § 43 zákona č. 219/1999 Sb.