Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (úplné znění)

383

ZÁKON

ze dne 24. října 2012

o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu³) (dále jen „Úmluva“) a Pařížskou dohodou²⁷) upravuje

a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „povolenka“),

a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel, provozovatelů námořních plavidel a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „povolenka“),

b) postup při vydávání povolení k emisím skleníkových plynů a rozhodování o jeho změnách,

c) práva a povinnosti osob v souvislosti s dodáváním paliv,

d) podmínky a postup vydávání povolení k dodávání paliv a rozhodování o jeho změnách,

c) postup při vydávání a přidělování povolenek a podmínky obchodování s nimi,

e) postup při vydávání a přidělování povolenek a podmínky obchodování s nimi,

d) podmínky hospodaření s povolenkami,

f) podmínky hospodaření s povolenkami,

e) působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,

g) působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,

f) sankce za porušení uložených povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.

h) sankce za porušení uložených povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které se provozuje jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo s nimi přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise; za zařízení se nepovažují stacionární technické jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů,

a) zařízením stacionární technicky provázaný samostatně funkční technologický celek nacházející se na jednom místě, ve kterém se provozuje jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo s nimi přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise; za zařízení nebo jeho část se nepovažují stacionární technologické celky nebo technické jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů,

b) skleníkovým plynem oxid uhličitý, methan, oxid dusný, chlorfluorderiváty uhlovodíků, perfluorované deriváty uhlovodíků, hexafluorid sírový a jiné plynné složky atmosféry, přírodní i antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření,

c) emisí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 z letadel vykonávajících takovou činnost,

c) emisí uvolňování

1. skleníkových plynů ze zdrojů v zařízení,

2. plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví nebo námořní dopravy uvedené v příloze č. 1 z letadel nebo námořních plavidel vykonávajících takovou činnost, nebo

3. skleníkových plynů při spalování paliv ve vztahu k činnostem neuvedeným v příloze č. 1,

d) provozovatelem zařízení osoba, která zařízení skutečně provozuje; není-li taková osoba známa, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení,

d) provozovatelem zařízení osoba, která zařízení nebo jeho část skutečně provozuje; není-li taková osoba známa, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení nebo jeho části,

e) provozovatelem letadla osoba, která provozováním letadla vykonává některou z činností v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a splňuje alespoň jednu z těchto podmínek

1. má provozní licenci vydanou v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴), nebo

2. spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí podle čl. 18a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES;

v případě, že tato osoba není známa nebo ji vlastník letadla neidentifikoval, se za provozovatele letadla považuje vlastník letadla,

f) povolením rozhodnutí, kterým se povolují emise a kterým se stanoví podmínky jejich zjišťování, vykazování a ověřování,

f) povolením rozhodnutí, kterým se povolují emise ze zařízení nebo jeho části a kterým se stanoví podmínky jejich zjišťování, vykazování a ověřování,

g) ekvivalentem tuny oxidu uhličitého jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵) stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém Země,

h) novým účastníkem na trhu

1. pro pětileté období začínající rokem 2021 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2019, nebo

2. pro pětileté období začínající rokem 2026 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2024,

i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, částečné ukončení nebo ukončení provozu nebo částečné obnovení provozu po jeho předchozím ukončení nebo částečném ukončení podle předpisu Evropské unie⁶),

i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvající alespoň 3 měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň 3 měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí,

j) výrobcem elektřiny zařízení, které ke dni 1. ledna 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a v němž neprobíhá jiná činnost uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu než spalování paliv,

k) provozovatelem obchodní letecké dopravy provozovatel letadla, který za úplatu poskytuje letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek,

l) emisemi způsobenými letectvím emise z letadel vzniklé při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

m) historickými emisemi způsobenými letectvím průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vzniklých v letech 2004 až 2006 při činnostech v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

n) spalováním každá oxidace paliv bez ohledu na způsob, jakým jsou tímto procesem vyprodukované teplo, elektřina nebo mechanická energie využity, a veškeré jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění odpadních plynů,

o) povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,

o) povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,

p) členským státem členský stát Evropské unie, Norské království, Lichtenštejnské knížectví a Islandská republika,

q) zasvěcenou osobou právnická, podnikající fyzická osoba nebo fyzická osoba, která drží důvěrnou informaci z důvodů uvedených v čl. 38 odst. 1 nařízení Evropské komise o dražbách povolenek⁸),

r) ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030²⁸).

q) ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030²⁸),

r) provozovatelem námořního plavidla provozovatel námořního plavidla podle zákona o námořní plavbě³¹),

s) plavbou plavba podle čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, v platném znění,

t) přístavem určení přístav, v němž loď zastaví, aby naložila nebo vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující, nebo přístav, v němž námořní loď zastaví, aby se vystřídala posádka; vyloučeny jsou zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky lodi jiné, než je námořní loď, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností, jakož i zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu,

u) výletní osobní lodí je osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určena výhradně pro obchodní přepravu cestujících v kajutách pro nocleh v rámci turistické plavby po moři,

v) dodáváním paliv

1. uvedení kapalných paliv, která jsou předmětem spotřební daně³²), do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky,

2. dodávání plynu, který je předmětem daně z plynu a některých dalších plynů, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů³³),

3. dodávání pevných paliv, která jsou předmětem daně z pevných paliv, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů³³), nebo

4. vlastní spotřeba paliv právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která je provozovatelem daňového skladu nebo oprávněným příjemcem podle zákona o spotřebních daních³²) nebo držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo povolení k nabytí plynu bez daně podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů³³), nejde-li o palivo dodané jiným dodavatelem podle bodu 1, 2 nebo 3,

w) dodavatelem paliv právnická nebo podnikající fyzická osoba, která dodává paliva, s výjimkou osob dodávajících výhradně

1. biomasu nebo paliva vyrobená výhradně z biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti podle zákona o podporovaných zdrojích energiezákona o ochraně ovzduší³⁵),

2. letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21,

3. paliva spotřebovaná jiným způsobem než spálením,

4. paliva spotřebovaná provozovateli zařízení v rámci činnosti uvedené v příloze č. 1,

5. paliva používaná jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu, osvobozená od daně z minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních³²).

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

§ 3

Povolení a náležitosti žádosti o povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen je provozovat jen na základě a v souladu s povolením vydaným Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(2) Žádost o vydání povolení musí obsahovat

a) popis zařízení a s ním spojených činností včetně technologií, které jsou nebo mají být používány,

b) výčet surovin a pomocných materiálů, s nimiž je nakládáno způsobem, který může mít vliv na emise,

c) seznam a popis zdrojů emisí, které jsou součástí zařízení,

d) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro zjišťování a vykazování emisí a

e) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až d).

(3) Žádost o vydání povolení podává provozovatel zařízení ministerstvu na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem. Žadatel je jediným účastníkem řízení o vydání povolení.

(3) Žádost o vydání povolení se podává v elektronické podobě na formuláři. Podrobnosti náležitostí formuláře, jeho formu a datovou strukturu stanoví prováděcí právní předpis. K žádosti přiloží žadatel plán pro monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵), jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žadatel je jediným účastníkem řízení o vydání povolení.

(4) Ministerstvo povolení vydá, pokud provozovatel zařízení prokáže, že má dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke zjišťování a vykazování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵).

(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna ve stejné provozovně⁹).

(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna v jedné provozovně a jsou provozována nebo účinně kontrolována stejným provozovatelem zařízení. Jestliže je zařízení organizačně či funkčně rozděleno na části, které však nadále tvoří jediné zařízení, může ministerstvo namísto jednoho povolení vydat na základě žádosti pro tyto jednotlivé části jednotlivá povolení. V takovém případě se povolení vydává i k části zařízení, která sama o sobě nepřesahuje hranici rozhodnou pro zařazení do působnosti tohoto zákona.

(6) Rozhodnutí o povolení obsahuje

a) popis zařízení a s ním spojených činností a identifikační údaje o umístění zařízení, jimiž jsou obec, katastrální území a číslo popisné, je-li přiděleno,

b) plán pro monitorování a vykazování emisí a úrovní činnosti zpracovaný podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵).

b) plán pro monitorování a vykazování emisí zpracovaný podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵).

(7) Práva a povinnosti z povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání povolení.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení a vzor plánu pro monitorování emisí.

§ 4

Změna a zánik povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízení. Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo.

(2) Ministerstvo povolení změní nebo zruší, došlo-li

a) ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo

a) ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení nebo podstatné změně v provozu zařízení, nebo

b) při provozu zařízení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.

(3) Ke zrušení povolení na základě poklesu celkového jmenovitého tepelného příkonu pod hranici 20 MW stanovenou pro spalovací zařízení v příloze č. 1 k tomuto zákonu ministerstvo nepřistoupí, pokud je důvodem tohoto poklesu změna výrobních procesů s cílem snížit emise skleníkových plynů a provozovatel zařízení vyjádří zájem setrvat v systému obchodování s povolenkami do konce probíhajícího pětiletého období nebo do konce pětiletého období začínajícího rokem 2026.

(3) Ministerstvo povolení zruší

(4) Ministerstvo povolení zruší

a) nevyužívá-li provozovatel povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší než 2 roky,

a) nevyužívá-li provozovatel povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší než 2 roky, nebo

b) na žádost provozovatele zařízení, nebo

c) pokud je provoz zařízení ukončen nebo je obnovení provozu zařízení technicky nemožné.

b) pokud je provoz zařízení ukončen nebo je obnovení provozu zařízení technicky nemožné.

(4) Není-li zařízení v provozu, ačkoli v provozu bylo, a provozovatel zařízení ministerstvu neprokáže, že provoz zařízení ve lhůtě 6 měsíců od ukončení provozu obnoví, má se za to, že provoz zařízení je ukončen. Tato lhůta se prodlouží na 18 měsíců v případě, že zařízení není v provozu z důvodu nepředvídatelné události, která nemá původ v provozu zařízení.

(5) Není-li zařízení v provozu, ačkoli v provozu bylo, a provozovatel zařízení ministerstvu neprokáže, že provoz zařízení ve lhůtě 6 měsíců od ukončení provozu obnoví, má se za to, že provoz zařízení je ukončen. Tato lhůta se prodlouží na 18 měsíců v případě, že zařízení není v provozu z důvodu nepředvídatelné události, která nemá původ v provozu zařízení.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na zařízení, která jsou v rezervě nebo v pohotovostním režimu, a na zařízení provozovaná podle sezónního rozvrhu, pokud má provozovatel povolení podle tohoto zákona a příslušná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy vydávané podle jiných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí¹⁰), je technicky možné zahájit provoz bez provedení fyzických změn zařízení a je na něm prováděna pravidelná údržba.

(6) Odstavec 5 se nevztahuje na zařízení, která jsou v rezervě nebo v pohotovostním režimu, a na zařízení provozovaná podle sezónního rozvrhu, pokud má provozovatel povolení podle tohoto zákona a příslušná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy vydávané podle jiných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí¹⁰), je technicky možné zahájit provoz bez provedení fyzických změn zařízení a je na něm prováděna pravidelná údržba.

§ 4a

Dočasné převzetí provozu zařízení na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

(1) V případě dočasného převzetí provozu zařízení na základě převzetí povinností držitele licence postupem podle energetického zákona³⁶) ministerstvo změní z moci úřední povolení k emisím tak, že dočasný provozovatel zařízení se stane pověřeným držitelem povolení k emisím, a to na dobu trvání povinnosti poskytovat dodávky nad rámec licence podle energetického zákona³⁶). Na dočasného provozovatele zařízení se vztahují veškerá práva a veškeré povinnosti provozovatele zařízení, vyjma povinnosti vyřadit povolenky za emise vypuštěné ze zařízení před převzetím provozu. Dočasný provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 emisní povolenky za emise vypuštěné po dobu, kdy zařízení provozuje.

(2) V případě předání provozu zařízení zpět původnímu provozovateli zařízení jsou povolenky za emise ze zařízení vykázané a ověřené podle § 15 za část posledního vykazovacího období, kdy je pověřen provozem zařízení dočasný provozovatel zařízení, vyřazeny v předstihu dočasným provozovatelem zařízení nebo je tato povinnost na základě dohody provozovatelů postoupena původnímu provozovateli zařízení. Dočasný provozovatel zařízení může využít bezplatně přidělené povolenky odpovídající vykázané úrovni činnosti za příslušnou část vykazovacího období a v případě, že vydání bezplatně přidělených povolenek k datu ukončení pověření nebylo provedeno, může o toto množství krátit množství jím zajištěných či vyřazených povolenek.

(3) Pro splnění povinnosti vyřazení povolenek podle § 9 za emise vyprodukované původním provozovatelem zařízení původní provozovatel zařízení použije účet zařízení v rejstříku obchodování s povolenkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹²) (dále jen „rejstřík“), kterým na základě rozhodnutí podle odstavce 1 disponuje dočasný provozovatel zařízení.

ČÁST TŘETÍ

POVOLENÍ K DODÁVÁNÍ PALIV

§ 4b

(1) Dodavatel paliv může dodávat paliva pouze na základě rozhodnutí povolení k dodávání paliv vydaného ministerstvem (dále jen „povolení k dodávání paliv“) a pouze v souladu s tímto povolením.

(2) Povolení k dodávání paliv vydává ministerstvo na žádost, která se podává v elektronické podobě a která kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) specifikaci druhu každého dodávaného paliva a způsobu, kterým je toto palivo dodáváno na daňové území České republiky,

b) specifikace konečného použití paliva,

c) návrh opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵),

d) stručné a obecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v písmenech a) až c).

(3) Povolení k dodávání paliv vydá ministerstvo osobě, která prokáže, že je schopna po materiální, technické a organizační stránce zjišťovat a vykazovat emise z paliv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵). Ministerstvo rozhodne o vydání povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti.

(4) Povolení k dodávání paliv obsahuje

a) identifikační údaje dodavatele paliv,

b) popis všech využívaných prostředků dodávání paliva,

c) seznam dodávaných paliv a

d) monitorovací plán podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵).

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení.

§ 4c

Změna a zrušení povolení k dodávání paliv

(1) Dodavatel paliv je povinen předem oznámit ministerstvu každou plánovanou změnu v provozování povolené činnosti, která by mohla vyžadovat změnu povolení k dodávání paliv; jde-li o změnu, kterou nemohl dodavatel přepokládat, oznámí ji bez zbytečného odkladu. Ministerstvo na základě oznámených skutečností povolení k dodávání paliv změní, jedná-li se o podstatné skutečnosti, které změnu povolení vyžadují.

(2) Aktualizaci schváleného monitorovacího plánu může v případě změn, které nemohou mít vliv na množství vykazovaných emisí, dodavatel paliv provést samostatně na základě ohlášení změn monitorovacího plánu ministerstvu.

(3) Ministerstvo může vydané povolení k dodávání paliv zrušit v případě, že dodavatel paliv

a) závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, nebo

b) přestal vykonávat povolenou činnost po dobu delší než dva roky nebo činnost trvale ukončil.

ČÁST TŘETÍ

ČÁST ČTVRTÁ

OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI

§ 5

Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami

Národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami (dále jen „správce rejstříku“) je operátor trhu založený podle energetického zákona¹¹) (dále jen „operátor trhu“).

§ 6

Podmínky účasti na systému obchodování

(1) Provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování s povolenkami (dále jen „systém obchodování“) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení podle § 3 nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4.

(1) Provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování s povolenkami (dále jen „systém obchodování“) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení podle § 3, rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a odst. 1, nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4.

(2) Provozovatel letadla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla je povinen do 20 dnů ode dne, kdy se stal účastníkem systému obchodování, požádat správce rejstříku o zřízení účtu v rejstříku obchodování s povolenkami (dále jen „rejstřík“) podle § 5.

(3) Provozovatel námořního plavidla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti námořní dopravy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Dodavatel paliv se stává účastníkem systému obchodování dnem nabytí právní moci povolení k dodávání paliv.

(5) Provozovatel zařízení, provozovatel námořního plavidla, provozovatel letadla nebo dodavatel paliv požádají správce rejstříku o otevření účtu v rejstříku ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie¹²).

(6) Je-li v povolení k emisím uvedena jako provozovatel zařízení osoba odlišná od skutečného provozovatele zařízení nebo jeho části, vztahují se práva a povinnosti vyplývající pro provozovatele zařízení z tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie na osobu uvedenou v povolení.

(4) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(7) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(5) Provozovatel letadla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, v kterém nevykoná žádnou činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(8) Provozovatel letadla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, v kterém nevykoná žádnou činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Provozovatel námořního plavidla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, ve kterém nevykonával žádnou činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Dodavatel paliv přestává být účastníkem systému obchodování dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k dodávání paliv.

§ 6a

Výjimka z účasti na systému obchodování

(1) Ministerstvo na žádost provozovatele zařízení udělí pro pětileté období výjimku z účasti na systému obchodování, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti

a) emise zařízení, s výjimkou emisí z biomasy, nepřesahovaly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, nebo

b) zařízení sloužilo jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně.

(2) Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona; splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se pro toto období posuzuje za roky 2016 až 2018. Pro následující pětiletá období se žádost o udělení výjimky podává vždy do 31. srpna roku, který o 2 roky předchází začátku nového pětiletého období.

(3) Na provozovatele zařízení, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování, se nevztahuje povinnost ověření výkazu o množství emisí podle § 15 odst. 4. Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení výjimky zároveň stanovit odchylně od § 15 podmínky a postup pro zjišťování a vykazování emisí.

(4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku.

(4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 odst. 1 povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky.

(5) Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro daný kalendářní rok do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky.

(5) Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky, pokud toto množství povolenek není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2.

§ 7

Dražba povolenek a využití výnosů z dražby

(1) Povolenky pro provozovatele zařízení, které nejsou přiděleny bezplatně podle § 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability²⁹) nebo zrušeny, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise (dále jen „Komise“) o dražbách povolenek⁸).

(2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel je 15 % draženo v souladu s pravidly stanovenými nařízením Komise o dražbách povolenek⁸).

(2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel v letech 2024 a 2025 je 15 % draženo podle pravidel stanovených nařízením Komise o dražbách povolenek⁸). Kromě toho je ze zbývající části celkového množství povolenek draženo ještě 25 % v roce 2024 a 50 % v roce 2025. Od 1. ledna 2026 jsou draženy veškeré povolenky určené provozovatelům letadel s výjimkou povolenek uvedených v § 13 odst. 2.

(3) Povolenky draží operátor trhu.

(4) Výnos z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2 je příjmem státního rozpočtu, a není-li zákonem stanoveno jinak, je účelově vázán na dodatečné financování činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů, na podporu inovací v průmyslu, na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost včetně výstavby a rekonstrukce soustav zásobování tepelnou energií, podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla, snižování energetické náročnosti budov a zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, na podporu vědy a výzkumu v oblasti efektivního nakládání se zdroji, na podporu úspor energie na straně spotřebitelů, na adaptační opatření, na plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v oblasti ochrany klimatu, na náklady spojené s fungováním a správou Evropského systému obchodování a správou rejstříku a na podporu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědecko-technického rozvoje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z dopravy, zejména z civilního letectví.

(4) Výnosy z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům

a) nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, nebo

b) určeným v souladu se schváleným implementačním plánem podle § 12 odst. 10 pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu po dni 31. prosince 2024 a pro kompenzace nepřímých nákladů podle § 11, které jsou příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.

(5) Výnos z dražeb povolenek je účelově vázán nejvýše do částky 8 miliard Kč ročně nebo do částky vyšší, která se rovná 100 % z výnosu z dražeb povolenek pro provozovatele letadel a množství podle čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, z výnosu z dražeb povolenek pro provozovatele zařízení.

(5) Nespotřebované výdaje státního rozpočtu podle odstavce 4 se každoročně do 31. prosince převedou do rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

(6) Výdaje odpovídající účelově vázanému výnosu z dražeb povolenek jsou z 50 % realizovány prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 50 % prostřednictvím kapitoly ministerstva a Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Státní fond životního prostředí“).

(6) Část výnosů z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k jednomu nebo více z těchto účelů:

a) snížení emisí skleníkových plynů, včetně příspěvku do Globálního fondu pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů a do Fondu pro přizpůsobení zřízeného na poznaňské konferenci o změně klimatu, na přizpůsobení dopadům změny klimatu a na financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu, včetně účasti na iniciativách v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem,

b) rozvoj obnovitelných zdrojů, sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke zvýšení energetické účinnosti, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od zákazníků a energetických společenství,

c) opatření k předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů, včetně opatření, která přispívají k jejich ochraně, obnově a lepšímu řízení, zejména pokud jde o chráněné mořské oblasti, a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění, a to i v rozvojových zemích, které ratifikují Pařížskou dohodu²⁷), a opatření na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích,

d) zachytávání CO₂ v lesních porostech a půdě,

e) ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO₂, zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, včetně těch ve třetích zemích, a technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako jsou jeho přímé zachycování ze vzduchu a jeho ukládání,

f) investování do přechodu na způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu, inovativních technologií a infrastruktury a udržitelných alternativních paliv, jako jsou vodík a amoniak vyráběné z obnovitelných zdrojů, a technologií pohonu s nulovými emisemi, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a o zrušení směrnice 2014/94/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu,

g) financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií v odvětvích, na něž se vztahuje tento zákon,

h) opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit soustavy zásobování tepelnou energií a zlepšit tepelnou izolaci budov, podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit renovace budov v souladu s příslušnými koncepčními a strategickými dokumenty podle zákona o hospodaření energií³⁸),

i) poskytování finanční podpory na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, včetně snížení dopadů daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním dopadů cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů,

j) na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999,

k) pokrytí administrativních nákladů na řízení systému obchodování,

l) financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu,

m) podpora rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, a na investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem,

n) řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu, nebo

o) kompenzace nepřímých nákladů podle § 11.

§ 8

Vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami

(1) Správce rejstříku každý rok nejpozději do posledního dne měsíce února vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10 a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(1) Správce rejstříku každý rok nejpozději do 30. června vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10 a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.

(2) Povolenky, které má provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti.

(2) Povolenky, které má provozovatel zařízení, provozovatel námořního plavidla nebo provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti.

(3) V případě zániku nebo smrti majitele povolenek, přecházejí povolenky na právního nástupce majitele povolenek. Pokud právní nástupce není znám, převede správce rejstříku povolenky do úschovy na zvláštní účet. Povolenky, které jsou v této úschově déle než 5 let, správce rejstříku zruší.

(4) V případě změny povolení, kterou se mění osoba provozovatele zařízení, převezme nový provozovatel zařízení účet zařízení v rejstříku včetně povolenek a stavu splnění, které jsou k datu převedení účtu na nového provozovatele zařízení na účtu uloženy, nedohodne-li se s původním provozovatelem zařízení jinak.

§ 9

Vyřazení povolenek

(1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. září vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²) množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona. Okamžikem vyřazení přestávají být povolenky obchodovatelné. Provozovatel zařízení nesmí pro účely vyřazení povolenek použít povolenky přidělené provozovatelům letadla.

(1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. září vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²) množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona. To neplatí pro dodavatele paliv. Okamžikem vyřazení přestávají být povolenky obchodovatelné.

(2) Na provozovatele námořního plavidla se povinnost uvedená v odstavci 1 vztahuje v plném rozsahu, pouze pokud jde o množství povolenek, které odpovídá vykázaným a ověřeným emisím u lodí plavících se z přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu nebo u lodí v kotvišti v přístavu určení spadajícím do jurisdikce členského státu. Provozovatel námořního plavidla vyřadí množství povolenek odpovídající 50 % vykázaných a ověřených emisí za emise z lodí plavících se z přístavu určení

a) spadajícího do jurisdikce členského státu, do přístavu určení mimo jurisdikci členského státu, nebo

b) mimo jurisdikci členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu.

(3) Do 31. prosince 2030 může provozovatel námořního plavidla vyřadit o 5 % méně povolenek, než vyplývá z odstavce 2, pokud jde o emise z lodí ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy podle doporučení Helsinské komise 25/7. Jsou-li úkony spojené s faktickým provozováním plavidla, zejména určení přepravovaného nákladu, trasy a rychlosti plavidla nebo nákup paliva, smluvně převedeny na osobu odlišnou od provozovatele námořního plavidla, má provozovatel námořního plavidla právo požadovat po této osobě náhradu nákladů za odpovídající množství vyřazených povolenek.

(4) Na provozovatele letadla se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje, pokud jde o emise vyprodukované do 31. prosince 2030 z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě mimo tento nejvzdálenější region, včetně jiného letiště nacházejícího se ve stejném nejvzdálenějším regionu nebo v jiném nejvzdálenějším regionu téhož členského státu.

(5) Ministerstvo každoročně podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 12 odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, provede výpočet výše požadavků na kompenzace emisí provozovatelů letadel v rámci Programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (program CORSIA) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) pro lety do států, ze států a mezi státy, jejichž seznam stanovila Komise v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Do 30. listopadu o této výši informuje provozovatele letadel.

(6) Provozovatelé letadel každé 3 roky počínaje rokem 2025 k 31. lednu zruší na základě jim určené výše požadavků na kompenzace emisí podle odstavce 5 příslušné množství emisních jednotek uvedených v seznamu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 11a odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

(2) Za povolenku podle odstavce 1 se považuje i povolenka vydaná příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolenka vydaná příslušným orgánem jiného než členského státu, je-li vydána postupem, který je v souladu s předpisy Evropské unie¹),²).

(7) Za povolenku podle odstavce 1 se považuje i povolenka vydaná příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolenka vydaná příslušným orgánem jiného než členského státu, je-li vydána postupem, který je v souladu s předpisy Evropské unie¹),²).

(3) Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.

(8) Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.

(4) Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny, přepraveny a trvale uloženy do úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³) nebo podle platné právní úpravy jiného členského státu.

(9) Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny, přepraveny a trvale uloženy do úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³) nebo podle platné právní úpravy jiného členského státu. Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u kterých bylo způsobem uvedeným v přímo použitelném předpisu Evropské unie vydaném podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, v platném znění, určeno, že jsou trvale chemicky vázány v produktu.

(5) Za emise uvolněné z úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³) vyřadí povolenky jejich provozovatel.

(10) Za emise uvolněné z úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního předpisu¹³) vyřadí povolenky jejich provozovatel.

(6) Ministerstvo zveřejní seznam provozovatelů zařízení, provozovatelů letadla nebo osob, které byly v předchozím roce provozovatelem letadla, kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1.

(11) Ministerstvo zveřejní seznam účastníků systému obchodování, kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1.

(12) Ministerstvo může za účelem zajištění splnění povinnosti podle odstavce 1 vydat správci rejstříku pokyn, aby v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie¹²) pozastavil zmocněným zástupcům držitele účtu veškerý přístup k tomuto účtu v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek držitele účtu, nebo jsou splněny alespoň dvě z těchto podmínek:

a) vůči držiteli účtu je vedeno insolvenční řízení nebo probíhá jeho preventivní restrukturalizace podle jiného právního předpisu³⁷),

b) provoz zařízení, k němuž se účet vztahuje, nebo jeho podstatné části je ukončen nebo přerušen, přičemž se nejedná o případ uvedený v § 4 odst. 5, nebo byla přerušena nebo ukončena činnost v oblasti letectví nebo námořní dopravy uvedená v příloze č. 1, nebo

c) na účtu zařízení, provozovatele letadla nebo námořního plavidla v rejstříku je záporný stav shody podle čl. 33 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1122 v platném znění.

(13) Držitel účtu nebo zmocněný zástupce může ministerstvu do 30 kalendářních dnů podat písemné odůvodněné námitky proti pozastavení přístupu k účtu. Ministerstvo po posouzení námitek buď vydá pokyn správci rejstříku, aby přístup obnovil, nebo pozastavení potvrdí v odůvodněném rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10

Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení

(1) Ministerstvo přidělí na žádost provozovatele zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴).

(1) Ministerstvo přidělí na žádost účastníka systému obchodování na účet zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴).

(2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku upraví množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce března následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku přidělí upravené množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Pokud provozovatel zařízení pro účely stanovení množství nebo změny množství bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo 2 nepředal údaje o zařízení ověřené v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴), předložil ministerstvu nesprávné údaje nebo postupoval v rozporu s tímto předpisem Evropské unie, vyzve ministerstvo provozovatele zařízení ke zjednání nápravy ve lhůtě 15 dnů. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o změně množství bezplatných povolenek, a pokud bylo provozovateli vydáno více povolenek, než na kolik měl nárok, pak i o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nezjedná nápravu ani ve lhůtě podle věty první, platí, že provoz zařízení byl v předešlém kalendářním roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.

(4) Ministerstvo může z moci úřední přerušit řízení vedené ve věci přidělení bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo ve věci změny množství bezplatných povolenek podle odstavců 2 a 3 do doby, než Komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴) rozhodne o navrhovaném přidělení nebo změně množství bezplatných povolenek.

(4) Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu¹³).

(5) Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu¹³).

(6) Množství bezplatných povolenek se sníží o 20 % v případě, že

a) na zařízení, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle zákona o hospodaření energií³⁸), nejsou provedena opatření doporučená ve zprávě o auditu nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií, nebo

b) u zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, provozovatel zařízení do 30. května 2024 nepředloží ministerstvu plán klimatické neutrality splňující požadavky uvedené v odstavci 10 písm. a), a to pro každé z těchto zařízení pro činnosti, na něž se vztahuje tento zákon.

(7) Ke snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 písm. a) nedojde, pokud provozovatel zařízení ministerstvu prokáže, že

a) doba návratnosti investic u příslušných opatření přesáhne 3 roky,

b) náklady na tyto investice jsou nepřiměřené nebo

c) provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.

(8) Snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 se provádí způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴). Posuzování splnění podmínek stanovených v odstavcích 6 a 7 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10a odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

(9) Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízením v souvislosti s výrobou zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956³⁹). Do 31. prosince 2033 se na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízením (EU) 2023/956 zavádějícím mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství za použití faktoru snižujícího přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží. Tento faktor se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2023/956 se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033.

(10) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení pro dálkové vytápění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise. Podmínkou přidělení těchto povolenek je

a) předložení plánu klimatické neutrality ministerstvu podle požadavků stanovených prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2441 ze dne 31. října 2023, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o obsah a formát plánů klimatické neutrality potřebných pro přidělování bezplatných povolenek na emise, a

b) závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality podle písmene a).

(11) Dosažení cílů a milníků plánu klimatické neutrality podle odstavce 6 písm. b) a odstavce 10 musí být potvrzeno ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odst. 4 ve lhůtě do 31. března 2026 a poté do 31. března každého pátého roku.

§ 11

Kompenzace nepřímých nákladů

(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Kompenzace nejsou účelově vázaným výdajem podle § 7 odst. 5.

(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši peněžních prostředků určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno skutečné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Poskytování kompenzací musí být v souladu s předpisy Evropské unie pro oblast veřejné podpory⁴⁰). Kompenzace se nevztahuje na nepřímé náklady, na které se podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie¹⁴) vztahuje přidělování bezplatných povolenek.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která

a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a

a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, podle předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podpory⁴⁰),

b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády a

c) splňuje požadavky na provedení energetického auditu nebo alternativního opatření, které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad.

(4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví.

(4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. prosince roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. března způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví.

(5) Vláda nařízením stanoví

a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny,

b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b),

c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře,

d) požadavky na provedení energetického auditu a na alternativní opatření,

d) pravidla pro určování výše kompenzací a

e) pravidla pro určování výše kompenzací a

e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.

f) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.

§ 12

Správa prostředků z Modernizačního fondu

Správa peněžních prostředků z Modernizačního fondu, Sociálního klimatického fondu a výnosů z dražeb povolenek

(1) Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů, využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.

(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Podporované jsou investice, které jsou v souladu s cíli směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě²⁷).

(3) O poskytování prostředků Modernizačního fondu rozhoduje ministr životního prostředí. Při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí.

(3) Prostředky Modernizačního fondu odpovídající alespoň 80 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a z povolenek podle odstavce 1 věty druhé a nejméně 90 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použijí na podporu investic do

a) výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně obnovitelného vodíku,

b) vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů,

c) snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, a to i v oblasti průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady,

d) skladování energie a modernizace energetických soustav včetně řízení poptávky, soustav zásobování tepelnou energií, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření přeshraničního propojení a infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi,

e) podpory domácností s nižšími příjmy za účelem zamezit vzniku energetické chudoby a modernizovat systémy vytápění nebo

f) transformace v regionech postižených těžbou uhlí spočívající v podpoře přemístění pracovníků na nová pracovní místa, jejich rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, vzdělávání a iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a v podpoře nově zakládaných podniků.

(4) Z Modernizačního fondu se, nejde-li o případ uvedený v odstavci 5, neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva.

(5) Prostředky Modernizačního fondu

a) podle odstavce 1 věty druhé mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv,

b) odpovídající výnosům z povolenek podle čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění, mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv, za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a je odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a zároveň jsou povolenky vydraženy pro

1. výrobu energie před 31. prosincem 2027 a

2. investice zahrnující následné využívání plynu před 31. prosincem 2028.

(6) Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.

(7) Peněžní prostředky přidělené České republice ze Sociálního klimatického fondu zřízeného přímo použitelným předpisem Evropské unie⁴¹) jsou příjmem státního rozpočtu.

(8) Výdaje odpovídající prostředkům podle odstavce 7 se použijí na financování opatření stanovených v Sociálním klimatickém plánu České republiky přijatém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Sociální klimatický fond⁴¹).

(9) Ministr životního prostředí zřídí Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí. Výbor zejména projednává a doporučuje ke schválení základní koncepční a implementační dokumenty související s využitím těchto peněžních prostředků.

(10) Ministr životního prostředí a ministr průmyslu a obchodu předkládají společně každoročně do 30. září vládě ke schválení implementační plán pro využití prostředků z Modernizačního fondu a z dražeb povolenek s uvedením podílů alokací pro oblasti podpory na následující rok.

(11) Vláda zřídí pětičlennou Radu pro využití výnosů z dražeb povolenek (dále jen „Rada“) jako svůj poradní orgán. Vláda jmenuje a odvolává členy Rady a schvaluje statut a jednací řád Rady, které stanoví podrobnosti týkající se její činnosti a způsobu jednání. Rada zejména projednává a schvaluje podmínky pro využití prostředků v oblastech podpory na následující období navržené ministrem životního prostředí. V případě, že s tímto návrhem Rada nevysloví souhlas, předloží jej k rozhodnutí vládě spolu se svým stanoviskem.

§ 13

Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel

(1) Pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující období se celkové množství povolenek, určených pro provozovatele letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.

(1) Ministerstvo rozhodnutím z moci úřední přidělí bezplatné povolenky na roky 2024 a 2025 provozovatelům letadel v množství stanoveném postupem podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu. Správce rejstříku tyto povolenky převede na účet provozovatele letadla do 30. června daného roku. Od 1. ledna 2026 nejsou přidělovány provozovatelům letadel žádné bezplatné povolenky s výjimkou povolenek přidělovaných na žádost podle odstavce 2.

(2) Ministerstvo každoročně přidělí na žádost provozovatele obchodní letecké dopravy bezplatné povolenky pro používání udržitelných leteckých paliv a jiných leteckých paliv způsobilých pro splnění povinnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405, o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU). Tyto povolenky se přidělují podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a v množství vypočteném podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu. Žádost se podává v elektronické podobě.

(2) Pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující období může provozovatel letadla prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení bezplatných povolenek. Žádost musí obsahovat ověřené údaje o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu vykonané provozovatelem letadla za referenční rok. Žádost se podává na předepsaném formuláři do 15. března roku následujícího po roce referenčním. Nejpozději 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, předloží ministerstvo žádosti Komisi. Pro účely přidělování povolenek provozovatelům letadel se referenčním rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem daného období. Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie.

(3) Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie.

(3) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek a v rozhodnutí uvede

a) celkové množství povolenek přidělených na dané období jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 2, stanovené vynásobením tunokilometrů uvedených v žádosti referenční hodnotou, a

b) množství povolenek přidělené jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, které se stanoví vydělením celkového počtu přidělených povolenek za dané období vypočtených podle písmene a) počtem let v období, v němž uvedený provozovatel bude provádět činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(4) V každém období podle odstavce 1 se vyčlení 3 % z celkového množství povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel,

a) kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu po referenčním roce, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na období uvedené v odstavci 1, nebo

b) u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k nárůstu v průměru o více než 18 % ročně mezi referenčním rokem, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na období uvedené v odstavci 1, a druhým rokem tohoto období,

a jejichž činnost podle písmene a) nebo nárůst tunokilometrů podle písmene b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, která byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla; provozovateli letadla podle písmene b) nemůže být přiděleno více než 1000000 povolenek.

(5) Provozovatel letadla, který splňuje podmínky podle odstavce 4, může prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy. Žádost se podává na předepsaném formuláři do 30. června třetího roku období podle odstavce 1, k němuž se vztahuje. Nejpozději 6 měsíců od uplynutí lhůty pro podání žádosti předloží ministerstvo žádosti Komisi.

(6) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy a v rozhodnutí uvede

a) množství povolenek, které budou přidělené ze zvláštní rezervy jednotlivým provozovatelům letadla, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 5; množství povolenek se stanoví vynásobením referenční hodnoty a

1. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. a) tunokilometrů zahrnutých do žádosti, nebo

2. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. b) hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, která je vyšší než procentuální podíl uvedený v odstavci 4 písm. b), a

b) množství povolenek, které budou přidělené jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených provozovateli letadla podle písmene a) počtem celých let zbývajících v období podle odstavce 1, k němuž se přidělení vztahuje.

(7) Údaje podle odstavců 3 a 6 ministerstvo sdělí provozovateli letadla a zároveň je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Bezplatné povolenky na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 se nepřidělí provozovateli letadla na lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor a na lety mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu Evropského hospodářského prostoru. Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle odstavců 4 až 6, které nebyly za dané období přiděleny, jsou na konci tohoto období zrušeny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formulářů žádostí o přidělení bezplatných povolenek podle odstavce 2 a o přidělení povolenek ze zvláštní rezervy pro nové provozovatele letadla podle odstavce 5.

§ 14

Přidělování povolenek v případě sloučení nebo rozdělení zařízení nebo provozovatele letadla

(1) Dojde-li na základě změny povolení ke sloučení nebo rozdělení zařízení, ministerstvo rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se přidělí provozovatelům vzniklých zařízení, postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise¹⁴).

(2) Dojde-li ke sloučení nebo rozdělení provozovatele letadla, ministerstvo na základě oznámení provozovatele letadla rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se přidělí vzniklým provozovatelům letadla. Rozdělením provozovatele letadla se rozumí změna, při níž je provozovatel letadla rozdělen na dva či více provozovatelů letadla.

ČÁST ČTVRTÁ

ČÁST PÁTÁ

ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY

§ 15

Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí

Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí provozovatele zařízení, provozovatele letadla a provozovatele námořního plavidla

(1) Provozovatel zařízení zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a podle plánu pro monitorování a vykazování emisí uvedeném v povolení. Zařízení s nízkými emisemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵) může používat zjednodušené plány monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵).

(2) Provozovatel letadla zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a podle schváleného plánu pro monitorování a vykazování emisí. Plán pro monitorování a vykazování emisí schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo. Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před začátkem období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisí do 15 dnů od této změny. Pokud se někdo stane provozovatelem letadla v průběhu období, předloží návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(3) Provozovatel letadla, který žádá o přidělení bezplatných povolenek podle § 13 odst. 2 nebo 5, zjišťuje a vykazuje údaje o tunokilometrech v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování údajů o tunokilometrech stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a podle plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech. Výkaz údajů o tunokilometrech musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a identifikační údaje o provozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Plán pro monitorování údajů o tunokilometrech schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo. Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před začátkem referenčního roku podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla, který žádá o přidělení povolenek ze zvláštní rezervy podle § 13 odst. 4 písm. a), předkládá plán pro monitorování údajů o tunokilometrech 4 měsíce před začátkem druhého kalendářního roku období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech do 15 dnů od této změny.

(3) Provozovatel námořního plavidla zjišťuje a vykazuje emise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy⁴²).

(4) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla zajistí ověření množství emisí vykázaného podle odstavce 1 nebo 2 nebo údajů o tunokilometrech podle odstavce 3 osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky¹⁵) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷) (dále jen „akreditovaná osoba“). Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷). Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise za ověřené, pokud jsou stanoveny pomocí nástroje pro malé producenty emisí podle nařízení Komise (EU) č. 606/2010²⁶), do kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro podporu systému obchodování.

(4) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla zajistí ověření množství emisí vykázaného podle odstavce 1 nebo 2 osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky¹⁵) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷) (dále jen „akreditovaná osoba“). Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷). Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise za ověřené, pokud jsou stanoveny pomocí nástroje pro malé producenty emisí podle nařízení Komise (EU) č. 606/2010²⁶), do kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro podporu systému obchodování.

(5) Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵). Výkaz o množství emisí musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a identifikační údaje o zařízení nebo o provozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Výkaz o množství emisí z letadla podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emise, stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(6) Provozovatel zařízení je povinen spolu s výkazem o množství emisí předložit také informaci o dodavatelích paliva a spotřebě paliva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵). Provozovatelé zařízení poskytnou rovněž každému svému dodavateli paliva informace o spotřebovaném množství paliva na činnosti uvedené v příloze č. 1 za jím dodané palivo každoročně do 15. března.

(7) Provozovatel letadla monitoruje dopady oxidů dusíku, částic sazí, oxidovaných sloučenin síry a dopady vodních par, včetně kondenzačních stop, z letadla provádějícího činnost v oblasti letectví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu na klima (dále jen „dopady jiných látek z letectví než CO₂ “) podává podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 14 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jednou ročně ministerstvu ověřenou zprávu o dopadech způsobených uvolňováním těchto látek z každého jím provozovaného letadla.

(8) Provozovatel námořního plavidla zajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích podle pravidel ověřování a akreditace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy⁴²).

(6) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu¹³) je povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a zajistit ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷).

(9) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého podle jiného právního předpisu¹³) je povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) a zajistit ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷).

§ 15a

Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí z dodaných paliv

(1) Dodavatel paliv je povinen zjišťovat emise z jím dodaných paliv způsobem stanoveným v jeho schváleném monitorovacím plánu a v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie⁵) a ve vyhlášce vydané ministerstvem.

(2) Dodavatel paliv je povinen každoročně do 30. dubna podat ministerstvu výkaz emisí za uplynulý kalendářní rok, který splňuje náležitosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie⁵) a který je ověřený akreditovanou osobou. Ověření provádí akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie¹⁷). Výkaz se podává elektronicky ve formátu zveřejněném ministerstvem na jeho internetových stránkách. První emisní výkaz se podává v roce 2026 za emise z paliv dodaných za kalendářní rok 2025.

(3) Za kalendářní rok 2024 předloží dodavatel paliv do 30. dubna 2025 v elektronické podobě jednorázovou zprávu o emisích, která splňuje náležitosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie⁵). Pro účely této zprávy je dodavatel paliv osvobozen od povinnosti stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie⁵) odůvodnit technickou neproveditelnost nebo nepřiměřenost nákladů stanovené metodiky zjišťování emisí.

(4) Pro účely zjišťování a vykazování emisí z paliv se emise považují za nulové, pokud jde o emise z

a) paliv spotřebovaných provozovatelem zařízení, provozovatelem letadla nebo námořního plavidla, v rámci jejich činnosti uvedené v příloze č. 1, nejde-li o provozovatele, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování podle § 6a, nebo nejde-li o provozovatele, který provádí přepravu oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v úložišti povoleném podle zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur,

b) paliv, u nichž se má podle odstavce 5 za prokázané, že byla spotřebována jiným způsobem než spálením,

c) plynných paliv spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese podle lesního zákona,

d) plynných a kapalných paliv na vytápění a provoz vojenských objektů nebo v rámci provozu vojenské techniky,

e) letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21,

f) plynných a kapalných paliv spotřebovaných při provozování drážní dopravy na železniční dráze,

g) paliv používaných jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu, osvobozená od daně z minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních³²) nebo

h) paliv, u kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie⁵).

(5) Splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) dodavatel paliv prokáže na základě prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která palivo spotřebovala jiným způsobem než spálením, o množství spotřebovaného paliva. Toto prohlášení může fyzická nebo právnická osoba vydat pouze v případě, že předloží dodavateli paliva platné

a) povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně³²), povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně³³) nebo povolení k nabytí pevného paliva osvobozeného od daně³³), nebo

b) osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování, nebylo-li vydáno povolení podle písmene a).

(6) Prohlášení o množství spotřebovaného paliva podle odstavce 5 vydává fyzická nebo právnická osoba, která palivo spotřebovala jiným způsobem než spálením, do 15. března roku následujícího po roce, ve kterém tato osoba palivo nakoupila.

(7) Osvědčení podle odstavce 5 písm. b) vydává ministerstvo na základě žádosti konečného spotřebitele paliva nebo dodavatele paliva, která kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o spotřebě paliv za předchozí 3 roky. Požadavky na způsob doložení výše historické spotřeby paliva a další podrobnosti žádosti o osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou. Osvědčení se vydává na dobu 5 let.

(8) Za účelem prokázání splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c) v případě dodávek plynu dodavatel paliva eviduje čestné prohlášení vydané osobou, která plyn spotřebovala k uvedenému účelu. Náležitosti a vzor čestného prohlášení podle množství odebíraného paliva stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto prohlášení je dodavatel paliv povinen evidovat po dobu 3 let od jeho vystavení. Osoba, která palivo spotřebovala, je povinna v prohlášení uvést přesné a pravdivé údaje.

(9) Není-li prohlášení nebo osvědčení podle odstavce 5 nebo prohlášení podle odstavce 8 k dispozici, vykazuje dodavatel paliv emise z dodaných paliv standardním způsobem, nikoli jako nulové.

(10) Dodavatel paliv, jehož roční emise z dodaných paliv jsou nižší než 1000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, může emise monitorovat, vykazovat a ověřovat zjednodušeným postupem za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵).

§ 17

Hospodaření s povolenkami, ročními emisními příděly a jinými právy k vypouštění emisí

(1) Povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích¹⁹). Správce rejstříku eviduje povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí a nakládání s nimi.

(2) Roční emisní příděly, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030²⁸), může ministerstvo prodat v rámci flexibility podle pravidel stanovených tímto předpisem Evropské unie.

(3) Prostředky získané z prodeje ročních emisních přídělů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisí.

ČÁST PÁTÁ

ČÁST ŠESTÁ

PŘESTUPKY

§ 18

(1) Provozovatel zařízení se dopustí přestupku tím, že

a) provozuje zařízení bez povolení vydaného ministerstvem podle § 3 nebo v rozporu s ním,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 neoznámí změnu

1. v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, nebo

2. údajů uvedených v povolení podle § 3,

c) v rozporu s § 10 odst. 2 nepředloží ministerstvu ověřené údaje o činnosti,

d) v rozporu s § 10 odst. 3 nevrátí bezplatné povolenky na účet Evropské unie,

e) zjišťuje nebo vykazuje množství emisí ze zařízení v rozporu s § 15 odst. 1,

f) vykáže splnění podmínek podle § 6a odst. 1, i když tyto podmínky zařízení nesplňuje, nebo

g) v rozporu s § 6a odst. 4 neoznámí, že zařízení přestalo splňovat podmínky pro výjimku ze systému obchodování.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo g),

a) do 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), c), e), f) nebo g) nebo v případě opakovaného spáchání přestupku podle písmene a), f) nebo g) od 1000000 Kč do výše odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za 1 tunu CO₂, která byla ze zařízení v souvislosti s přestupkem podle písmene a), f) nebo g) vypuštěna; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kurzu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹) pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je pokuta uložena; pokud není údaj o emisích ze zařízení dostupný nebo není spolehlivý, může ministerstvo emise stanovit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů⁵),

b) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo e),

c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 1,

b) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 1,

d) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 2,

c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) bodu 2,

e) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s § 10 odst. 3, jde-li o přestupek podle písmene d); odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹) pro den 30. dubna běžného roku.

d) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s § 10 odst. 3, jde-li o přestupek podle písmene d); odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹) pro den 30. dubna běžného roku.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze vedle pokuty uložit také zastavení činnosti.

(4) Dodavatel paliv se dopustí přestupku tím, že

a) dodává paliva bez povolení k dodávání paliv nebo v rozporu s ním, nebo

b) v rozporu s § 4c odst. 1 neoznámí změnu v provozování povolené činnosti.

(5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do

a) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),

b) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

(6) Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 15 odst. 6 nepředloží informaci o dodavatelích paliva a spotřebě paliva nebo neposkytne příslušné informace dodavateli paliv,

b) uvede nesprávné údaje v informaci podle § 15 odst. 6.

(7) Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

§ 19

(1) Provozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 15 odst. 2

1. nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) nebo schváleným plánem pro monitorování a vykazování emisí, nebo

2. neoznámí ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování a vykazování emisí,

b) jako provozovatel letadla, který žádá o přidělení bezplatných povolenek podle § 13 odst. 2 nebo 5, v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo nevykazuje údaje o tunokilometrech.

b) v rozporu s § 15 odst. 7 nemonitoruje stanoveným způsobem dopady jiných látek z letectví než CO₂ nebo nepodá ověřenou zprávu o dopadech těchto látek.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 1,

b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) bodu 2 nebo písmene b).

(3) Provozovatel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo nevykazuje emise stanoveným způsobem,

b) v rozporu s § 15 odst. 8 nezajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích stanoveným způsobem,

c) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku nebo

d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval.

(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do

a) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),

b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c) nebo d).

§ 20

(1) Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, se dopustí přestupku tím, že nevyřadí z obchodování povolenky podle § 9.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu ve výši odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každý ekvivalent tuny oxidu uhličitého, pro který nebyly ve lhůtě podle § 9 odst. 1 povolenky vyřazeny z obchodování; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹) pro den 30. dubna běžného roku. Uložení pokuty ani její zaplacení nezbavuje povinnosti vyřadit povolenky.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každý ekvivalent tuny oxidu uhličitého, pro který nebyly ve lhůtě podle § 9 odst. 1 povolenky vyřazeny z obchodování; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou²¹) pro den 30. září běžného roku. Od uložení pokuty nelze upustit. Uložení pokuty ani její zaplacení nezbavuje povinnosti vyřadit povolenky.

§ 21

(1) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku vedeném podle § 5,

b) v rozporu s § 15 odst. 4 nezajistí ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou, nebo

c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500000 Kč.

a) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo c),

b) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

(3) Dodavatel paliva se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 5 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie¹²) nepožádá o zřízení účtu v rejstříku, neposkytne správci rejstříku informace požadované tímto přímo použitelným předpisem nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval,

b) v rozporu s § 15a odst. 1 nebo 2 nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵) nebo schváleným monitorovacím plánem,

c) v rozporu s § 15a odst. 3 nepředloží zprávu o emisích za rok 2024.

(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do

a) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), nebo

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

§ 22

(1) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 6

a) nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí uložených a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo

b) nezajistí ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2000000 Kč.

§ 24

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 41 nařízení Komise o dražbách povolenek manipuluje s trhem s draženými produkty.

(2) Zasvěcená osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení Komise o dražbách povolenek použije důvěrnou informaci, když podává, upravuje nebo stahuje nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, přímo nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany,

b) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek sdělí důvěrnou informaci jiné osobě, pokud k tomuto sdělování nedochází při běžném výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo jejích povinností,

c) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek doporučí na základě důvěrné informace jiné osobě, aby předložila, upravila nebo stáhla nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, nebo ji k tomu navede.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dražitelem, se dopustí přestupku tím, že nevypracuje, neaktualizuje nebo nezašle na vyžádání České národní bance seznam zasvěcených osob v rozporu s čl. 42 odst. 1 nařízení Komise o dražbách povolenek.

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele nebo osobou úzce propojenou s osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 42 odst. 2 nařízení Komise o dražbách povolenek neoznámí České národní bance existenci nabídek na dražené produkty nebo deriváty či jiné finanční nástroje s nimi spojené, jež byly podány, upraveny nebo staženy na jejich vlastní účet.

(5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající se dražených produktů, nebo která vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které doporučují nebo navrhují investiční strategii, a které jsou určeny pro distribuční kanály nebo veřejnost, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 42 odst. 3 nařízení Komise o dražbách povolenek

a) nevěnuje přiměřenou péči tomu, aby tyto informace byly důkladně uváděny,

b) neinformuje o svých zájmech, nebo

c) neupozorní na střet zájmů týkající se dražených produktů.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5,

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

§ 25

(1) Přestupky podle § 18 odst. 1 písm. d) a § 20 projednává ministerstvo a přestupky podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g), § 19, 21 a § 22 projednává inspekce. Přestupky podle § 24 projednává Česká národní banka.

(1) Přestupky podle § 18 odst. 1 písm. d), § 19 odst. 3 a § 20 projednává ministerstvo a přestupky podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g), § 18 odst. 4 a 6, § 19 odst. 1 a 2, § 21 a 22 projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“).

(2) Pokud provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla nesplní povinnost předložit výkaz o množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti letectví za předcházející kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle § 15 odst. 5, vypočte ministerstvo množství emisí, které je rozhodné pro uložení pokuty podle § 20 odst. 2, na základě dostupných údajů.

(3) Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty zašle ministerstvo nebo inspekce příslušnému správci daně, v jehož územní působnosti má sídlo provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla, kterému byla uložena pokuta. Pokud provozovatel letadla nemá sídlo na území České republiky, je příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu vykonává provozovatel letadla nejvíce vzletů a přistání. V případě provozovatele zařízení je pokuta ze 70 % příjmem státního rozpočtu a z 30 % příjmem kraje, na jehož území se zařízení nachází. V případě provozovatele letadla je pokuta příjmem státního rozpočtu.

(4) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle § 24 je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle § 24 vybírá a vymáhá celní úřad.

ČÁST ŠESTÁ

ČÁST SEDMÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 26

Orgány vykonávající státní správu

(1) Ministerstvo

a) vykonává působnost ústředního správního úřadu a řídí výkon státní správy vykonávaný inspekcí podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí,

c) v rozsahu své působnosti dozírá na dodržování ustanovení tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona,

d) podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti obchodování s povolenkami,

e) podává žádost Komisi o uložení zákazu provozování letecké dopravy,

f) zveřejňuje informace o rozhodnutích a zprávách týkajících se množství povolenek, jejich přidělování a monitorování, vykazování a ověřování emisí,

g) vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registr Unie pro obchodování s povolenkami¹²),

h) vykonává působnost příslušného orgánu podle směrnice 2023/959 ve vztahu k námořním plavidlům plujícím pod státní vlajkou České republiky,

i) zpracovává sociální klimatický plán a vykonává působnost odpovědného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Sociální klimatický fond⁴¹),

g) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu³⁰).

j) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu³⁰).

(2) Ministerstvo může za účelem zjištění skutečného stavu zařízení a případných změn v provozu zařízení podle § 4 nebo při podezření z neplnění povinností stanovených tímto zákonem provést kontrolu v místě provozu zařízení. Pro tyto účely si může od provozovatele zařízení vyžádat dokumentaci vztahující se k plnění povinností vyplývajících z účasti v systému obchodování a dokumentaci prokazující kapacitu a způsob provozu zařízení.

(2) Inspekce

(3) Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům zařízení v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v povolení,

b) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům letadla v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v plánu pro monitorování a vykazování emisí a v plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech,

b) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům letadla v tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v plánu pro monitorování a vykazování emisí,

c) kontroluje plnění povinností dodavatelů paliv a dalších osob v souvislosti se zjišťováním, vykazováním a ověřováním emisí z dodaných paliv stanovené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵),

c) je oprávněna vyžádat si výsledky kontroly provedené podle jiného právního předpisu¹³) za účelem monitorování vlivů ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách na životní prostředí a lidské zdraví.

d) je oprávněna vyžádat si výsledky kontroly provedené podle jiného právního předpisu¹³) za účelem monitorování vlivů ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách na životní prostředí a lidské zdraví.

(4) Za účelem provádění kontrolní činnosti podle odstavce 2 písm. c) je inspekce oprávněna vyžádat si od příslušného orgánu Celní správy České republiky informace o dodavatelích paliv. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Inspekce je oprávněna vyžádat si za účelem provádění kontrolní činnosti podle odstavce 2 písm. c) od fyzické či právnické osoby předložení výpisu z příslušné evidence vedené pro daňové účely podle zákona o spotřebních daních³²) nebo zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů³³).

§ 27

Dohled České národní banky

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad plněním povinností a dodržováním zákazů podle čl. 37 až 42 nařízení Komise o dražbách povolenek. Ustanovení § 8, 9, 9a, 10, 11 a 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu²²) se použijí přiměřeně s tím, že tam, kde je uveden kapitálový trh nebo finanční trh, se pro účely tohoto zákona rozumí trh dražených produktů.

(2) Česká národní banka může požádat orgán dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu.

(3) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě provede požadovanou činnost.

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost orgánu dohledu jiného členského státu tomuto orgánu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad trhem dražených produktů. Česká národní banka může podmínit poskytnutí informace tím, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího souhlasu.

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle odstavce 3 nebo o poskytnutí informace podle odstavce 4, pokud

a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,

b) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo

c) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost.

(6) Dohledu České národní banky podléhá na území České republiky

a) osoba, jejíž jednání může být manipulací s trhem dražených produktů,

b) osoba, která má přístup k důvěrné informaci,

c) osoba, která drží důvěrnou informaci, a přitom ví, nebo by měla vědět, že jde o důvěrnou informaci,

d) dražitel,

e) osoba s řídící odpovědností v rámci dražitele,

f) osoba úzce propojená s osobou s řídící odpovědností v rámci dražitele,

g) osoba, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající se dražených produktů,

h) osoba, která vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které doporučují nebo navrhují investiční strategii a které jsou určeny pro distribuční kanály nebo veřejnost.

ČÁST SEDMÁ

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 29

Přechodná ustanovení

(1) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení podle tohoto zákona, splňují-li náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona.

(2) Pokud povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesplňují náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona, musí provozovatel zařízení požádat o změnu povolení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatelům zařízení, která nejsou zařízeními podle § 2 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 315/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.

2. Část první zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

3. Část první zákona č. 212/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4. Část pátá zákona č. 292/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

5. Část sto šedesátá čtvrtá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

6. Část první zákona č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

7. Část osmá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

8. Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů.

9. Vyhláška č. 287/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v oblasti letectví.

ČÁST OSMÁ

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 31

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení § 7 odst. 4 a 5, § 12, § 23 a 24, § 25 odst. 1 až 5 a 8 a § 27, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 481/2024 Sb. Čl. II

1. Pokud dodavatel paliv podá žádost o povolení k dodávání paliv do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může dodávat paliva bez povolení k dodávání paliv podle zákona č. 383/2012 Sb., ve znění tohoto zákona, až do nabytí právní moci rozhodnutí povolení k dodávání paliv, nejdéle však po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou do konce roku 2025 příjmem státního rozpočtu. Tyto výnosy mohou být použity pouze k účelům uvedeným v § 7 odst. 6 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Za rok 2024 je provozovatel námořního plavidla povinen vyřadit nejméně 40 % povolenek z počtu podle § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Za rok 2025 je provozovatel námořního plavidla povinen vyřadit nejméně 70 % povolenek z počtu podle § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Zprávu o dopadech jiných látek z letectví než CO₂ podle § 15 odst. 6 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podává provozovatel letadla poprvé v roce 2026 za rok 2025.

6. Provozovatelé zařízení na spalování komunálního odpadu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, která byla uvedena do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit ministerstvu návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona a po jeho schválení podle něj postupovat při zjišťování a vykazování emisí.

7. Provozovatelé zařízení na spalování komunálního odpadu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, neuvedení v bodu 6, jsou povinni předložit ministerstvu návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí do 30 dnů od zahájení zkušebního provozu nebo užívání stavby⁴³). Po schválení plánu pro monitorování a vykazování emisí podle něj provozovatel postupuje při zjišťování a vykazování emisí.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 383/2012 Sb.

Seznam činností

1. Prahové hodnoty uvedené u jednotlivých činností se týkají výrobní kapacity nebo výkonu.

2. Jestliže provozovatel zařízení provozuje ve stejném zařízení nebo stejné provozovně více činností, které spadají pod totéž označení, výrobní kapacity těchto činností se sčítají.

3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému obchodování na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází ke spalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích, vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek spalování technologií chemického cyklu, pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů.

4. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nepřihlíží. Jednotkami využívajícími výhradně biomasu se rozumějí také jednotky, u kterých se používají fosilní paliva pouze při jejich spouštění a vypínání.

5. Slouží-li jednotka k činnosti, pro kterou není prahová hodnota vyjádřena jako celkový jmenovitý tepelný příkon, je pro rozhodnutí o zahrnutí daného zařízení do systému obchodování rozhodná prahová hodnota pro tuto činnost.

6. Pokud se zjistí, že je prahová hodnota zařízení pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze překročena, zahrnou se do povolení k emisím všechny jednotky, v nichž dochází ke spalování paliva, kromě těch, které jsou určeny pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu.

7. Pro účely posouzení výše emisí rozhodné pro zahrnutí provozovatele letadla do systému obchodování s povolenkami se použijí údaje organizace EUROCONTROL, údaj o množství emisí ověřený akreditovanou osobou podle § 2 písm. g) nebo jiný údaj zjištěný v souladu s pravidly upravenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ověřování emisí skleníkových plynů pro účely systému obchodování s povolenkami⁵),¹⁷).

Příloha č. 4 k zákonu č. 383/2012 Sb.

Údaje o zařízení a o provozovateli letadla

I. Výkaz o množství emisí ze zařízení podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto identifikační údaje o zařízení:

1. název zařízení,

2. adresa zařízení, včetně poštovního směrovacího čísla a země

3. typ a počet činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které jsou v zařízení prováděny,

4. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,

5. obchodní firma nebo název provozovatele zařízení, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem.

II. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 a výkaz údajů o tunokilometrech podle § 15 odst. 3 obsahují tyto identifikační údaje o provozovateli letadla:

II. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto identifikační údaje o provozovateli letadla:

1. obchodní firma nebo název provozovatele letadla,

2. členský stát, pod jehož správu provozovatel letadla spadá,

3. adresa provozovatele letadla (včetně poštovního směrovacího čísla a země) a jeho kontaktní adresa v členském státě, pod jehož správu spadá, pokud se liší,

4. poznávací značky letadel a typů letadel používaných v období, za které se výkaz podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

5. číslo osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a orgánu, který je vydal,

6. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,

7. obchodní firma nebo název provozovatele letadla, je-li jím právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem.

III. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emise:

1. spotřeba paliva,

2. emisní faktor,

3. celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

4. agregované emise:

a) ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu,

b) ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává a které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

5. agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které

a) odlétly z jednotlivých členských států, nebo

b) přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,

6. míra nejistoty.

Příloha 5

Postup stanovení množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel

A. Výpočet množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel na rok 2024 a 2025

1. Z celkového množství povolenek určených pro provozování letadel v roce 2024 stanoveného rozhodnutím Komise (EU) 2023/2440 ze dne 27. října 2023 o celkovém množství povolenek pro celou Unii, které mají být přiděleny provozovatelům letadel v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2024, vyplyne souhrnné množství bezplatných povolenek pro rok 2024 a pro rok 2025, a to na základě odečtení podílu povolenek, které musí být draženy ( § 7 odst. 2), od tohoto celkového množství.

2. Na základě výkazů ověřených emisí za rok 2023 se určí podíly jednotlivých provozovatelů letadel na celkových emisích z letecké dopravy. Úměrně k těmto podílům ministerstvo stanoví množství povolenek jednotlivým provozovatelům letadel na rok 2024 a na rok 2025.

B. Pravidla pro výpočet množství bezplatných povolenek pro obchodní letecké dopravy pro používání udržitelných leteckých paliv

1. Povolenky se přidělují na pokrytí cenového rozdílu, popřípadě jeho příslušné části podle podmínek uvedených v bodu 3, mezi používáním fosilního petroleje a cenou způsobilých leteckých paliv s přihlédnutím k pobídkám vyplývajícím z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv. Cenový rozdíl pro výpočet přídělu bezplatných povolenek je každoročně zveřejněn Evropskou komisí v Úředním věstníku EU.

2. Pro přidělení bezplatných povolenek jsou způsobilá pouze udržitelná letecká paliva a jiná paliva způsobilá k započtení pro splnění povinnosti podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU).

3. Přidělované povolenky se vztahují na

a) 70 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a vodíku z obnovitelných zdrojů energie a pokročilých biopaliv ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, v platném znění, která mají nulový emisní faktor;

b) 95 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a obnovitelných paliv nebiologického původu v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001, v platném znění, používaných v letectví, která mají nulový emisní faktor;

c) 100 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, na letištích, která se nacházejí na ostrovech o rozloze menší než 10000 km² a bez silničního nebo železničního spojení s pevninou, na letištích, která nejsou dostatečně velká, aby mohla být definována jako letiště Unie v souladu s nařízením o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, a na letištích nacházejících se v některém nejvzdálenějším regionu;

d) 50 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, v jiných případech než v případech uvedených v písmenech a), b) a c).

4. Pokud je pro daný rok poptávka po povolenkách pro použití udržitelných leteckých paliv vyšší než dostupnost povolenek, sníží se množství povolenek jednotným způsobem pro všechny provozovatele letadel, kterých se přidělení pro daný rok týká.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959.

²) Nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o vytvoření registru Unie pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna 2013 a následující obchodovací období systému Unie pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení (ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/2010.
Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010 o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

²) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění.

³) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.

⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění).

⁵) Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

⁵) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012., v platném znění.

⁶) Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

⁷) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.

⁸) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.

⁹) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

¹⁰) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění.

¹²) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění.

¹³) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

¹⁴) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

¹⁴) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842.

¹⁵) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

¹⁹) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

²¹) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁶) Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi.

²⁷) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.

²⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013.

²⁹) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES.

³⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.

³¹) § 6 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

³²) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

³³) Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

³⁴) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

³⁶) § 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) Zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci.

³⁸) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

³⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

⁴⁰) Sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021.
Sdělení Komise 2021/C 528/01, kterým se doplňují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021.

⁴¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond.

⁴²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí.

⁴³) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.