ČÁST TŘETÍ
Čl. V
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 192 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“.
2. V § 192 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku.“.
3. V § 192 odst. 3 se slova „první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti (odstavec 1 část věty druhé za středníkem)“ nahrazují slovy „dobu uvedenou v odstavci 1 části věty druhé za středníkem“.
Čl. VI
Jestliže doba prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které náhrada mzdy nebo platu nepřísluší (§ 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce), neuplynula do dne 30. června 2009, postupuje se při uplatnění práva na náhradu mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce, ve znění účinném ode dne 1. července 2009.