Zákon o podpoře regionálního rozvoje (úplné znění)

248

ZÁKON

ze dne 29. června 2000

o podpoře regionálního rozvoje

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podmínky pro

a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí,

b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise,

c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie⁷).

§ 2

Vymezení pojmu

Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 3

(1) Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.

(2) Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje.

(3) Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.

§ 4

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“).

§ 5

Strategie regionálního rozvoje

Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, měst a venkova, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.

§ 6

Obsah Strategie regionálního rozvoje

Strategie regionálního rozvoje zejména

a) analyzuje stav regionálního rozvoje,

b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území,

c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie,

d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,

e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů,

f) stanoví zaměření programu¹¹) regionálního rozvoje Ministerstva,

g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů,

h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje,

i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.

§ 7

Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními úřady, kraji a sdruženími obcí s celostátní působností.

(2) Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména na základě

a) právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv na regionální rozvoj státu,

b) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji,

c) politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona,

d) cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova,

e) podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních dokumentů zpracovávaných kraji,

f) statistických údajů,

g) principů udržitelného rozvoje.

§ 8

Schvalování Strategie regionálního rozvoje

(1) Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví¹²) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno.

(2) Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 9

Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.

(2) Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména

a) vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje,

b) posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního rozvoje,

c) návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje,

d) návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního rozvoje v působnosti krajů,

e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.

§ 10

Aktualizace Strategie regionálního rozvoje

(1) Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a § 8 odst. 1.

(2) Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8 odst. 1.

(3) Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije obdobně postup podle § 8 odst. 2.

§ 11

Finanční podpora regionálního rozvoje

Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují peněžní prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje; investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím Státního fondu podpory investic podle zákona o Státním fondu podpory investic.

§ 12

Strategie rozvoje územního obvodu kraje

(1) Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.

(2) Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména

a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,

b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,

c) vymezuje krajem podporované části jeho území.

(3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.

(4) Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se použije přiměřeně § 7 odst. 2.

(5) V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu o uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje.

§ 13

Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje

K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje jsou v návrhu krajského rozpočtu vyčleněny peněžní prostředky na uskutečňování strategie rozvoje územního obvodu kraje.

ČÁST TŘETÍ

PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 14

(1) Ministerstvo

a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,

b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce,

c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

(2) Ústřední správní úřady

a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,

b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje.

(3) Kraj

a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,

b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění,

c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,

d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,

e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.

(4) Obec

a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,

b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.

§ 14a

(1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj.

(2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(3) Centrum

a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹³) pro vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů,

b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁴) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce,

c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů,

d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje.

§ 14b

(1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.

(2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.

(3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.

(4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.

ČÁST ČTVRTÁ

KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI

§ 15

Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2⁶) (dále jen "region soudržnosti"). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:

a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,

b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,

c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,

d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,

e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,

f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,

h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.

Regionální rada regionu soudržnosti

§ 16

(1) V regionech soudržnosti se zřizují:

a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,

b) Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,

c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem,

d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,

e) Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně,

f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,

g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti (dále jen "Regionální rada") je právnickou osobou.

(3) Regionální rada je řídícím orgánem^6a) Regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti.

(4) Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady (dále jen "výbor"), předseda Regionální rady (dále jen "předseda") a úřad Regionální rady (dále jen "úřad").

(5) Regionální rada vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Na vztah státu a Regionální rady se při činnostech upravených zákonem vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů obdobně^6b).

(6) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti^6g), které je řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.

§ 16a

Regionální rada hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^6c) a zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu^6d). Hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok přezkoumává podle zvláštního právního předpisu^6e) Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření Regionální rady pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.

§ 16b

Příjmy rozpočtu Regionální rady

(1) Příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří zejména:

a) dotace ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

b) dotace z rozpočtů krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

c) dotace z rozpočtů krajů na činnost Regionálních rad,

d) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

e) přijaté peněžité dary a příspěvky,

f) návratné finanční výpomoci,

g) úroky z vkladů, penále a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Regionální rady.

(2) Regionální rada nesmí přijmout zápůjčku nebo úvěr s výjimkou kontokorentního nebo revolvingového úvěru.

§ 16c

Výdaje rozpočtu Regionální rady

Z rozpočtu Regionální rady se hradí zejména:

a) výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a závazky vyplývající pro Regionální radu z plnění povinností uložených jí zákony,

b) výdaje na vlastní činnost Regionální rady,

c) splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí,

d) sankce za porušení rozpočtové kázně.

Výbor

§ 16d

(1) Členy výboru volí z řad svých členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti. Je-li region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 15 členů. Je-li region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 8 členy. Zastupitelstvo kraje může člena výboru odvolat.

(2) Člen výboru, pokud z funkce neodstoupil nebo nebyl odvolán, vykonává svou funkci, dokud zastupitelstvo kraje nezvolí jeho nástupce. Odstoupí-li člen výboru nebo je-li odvolán, zvolí zastupitelstvo kraje jeho nástupce do 90 dnů. V případě odstoupení člena výboru skončí výkon jeho funkce uplynutím 30 dnů od doručení odstoupení zastupitelstvu. Bude-li člen výboru odvolán, skončí výkon jeho funkce dnem odvolání, pokud zastupitelstvo neuvede ve svém rozhodnutí o odvolání den pozdější.

(3) Funkce člena výboru je veřejnou funkcí^6f). Člen výboru je povinen se zúčastňovat zasedání výboru a plnit úkoly, které mu výbor uloží.

(4) Výbor rozhoduje usnesením. V případě regionu soudržnosti tvořeného jedním krajem je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výboru.

(5) V případě regionu soudržnosti tvořeného z více krajů je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. Není-li tímto způsobem přijato usnesení, výbor ustanoví dohodovací komisi složenou ze 2 členů výboru z každého kraje, která předloží návrh řešení sporné otázky výboru k novému projednání.

(6) Výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(7) Další podrobnosti jednání a rozhodování výboru stanoví jednací řád výboru.

§ 16e

(1) Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu, zejména pak schvaluje:

a) programový dokument a prováděcí dokument Regionálního operačního programu, včetně změn těchto dokumentů,

b) výzvy k předkládání projektů, včetně dokumentace a případných změn výzev nebo dokumentace k jednotlivým výzvám,

c) výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci či návratnou finanční výpomoc,

d) výroční a závěrečnou zprávu o realizaci, případně i další zprávy a podklady spojené s realizací Regionálního operačního programu,

e) další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád výboru.

(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady, rozpočtového výhledu Regionální rady, závěrečného účtu Regionální rady a účetní závěrky Regionální rady sestavené k rozvahovému dni. Závěrečný účet Regionální rady spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok projedná výbor do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě případných nedostatků.

(3) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti výboru podle odstavce 1 rada hlavního města Prahy, s výjimkou působnosti podle písmene c), kterou vykonává zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 16f

Předseda

(1) Výbor volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji se počet místopředsedů stanoví tak, aby každý kraj měl ve výboru své zastoupení buď na místě předsedy, nebo místopředsedy.

(2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru.

(3) Předseda svolává a řídí zasedání výboru.

(4) Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Je-li zvoleno více místopředsedů, předsedu zastupují místopředsedové v pořadí stanoveném výborem.

(5) Dosavadní předseda a místopředseda vykonávají funkce do doby, než výbor zvolí nového předsedu nebo místopředsedu.

§ 16g

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.

(2) V případě střetu zájmů u předsedy, místopředsedy a člena výboru se postupuje podle zvláštního právního předpisu^6b).

§ 17

Úřad

(1) Úřad je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e.

(2) Úřad dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady.

(3) V čele úřadu stojí ředitel úřadu (dále jen "ředitel"). Ředitele jmenuje a odvolává výbor na návrh předsedy; jmenování zakládá pracovní poměr k Regionální radě. Ředitel je podřízen předsedovi.

(4) Ředitel

a) plní vůči zaměstnancům Regionální rady funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

b) stanoví platy zaměstnancům Regionální rady v souladu s odstavcem 6,

c) je nadřízeným všech zaměstnanců Regionální rady a kontroluje jejich činnost.

(5) Organizační strukturu, počet zaměstnanců a rozpočet úřadu jako součást rozpočtu Regionální rady stanoví výbor.

(6) Na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady se vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

(7) Pro účely zákona o státní službě se zaměstnanec Regionální rady považuje za úředníka územního samosprávného celku. Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem Regionální rady se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti úředníka územního samosprávného celku v krajském úřadu.

§ 17a

(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.

(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.

(3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány

a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,

b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“),

c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy,

d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření.

(4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy

a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů,

b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,

c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů.

(5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány¹⁵) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.

§ 17b

Rada pro fondy Evropské unie

(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

(2) Rada projednává zejména

a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,

b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,

c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů,

d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,

e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,

f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4.

(3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.

§ 17c

Řídicí orgán a zprostředkující subjekt

(1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů¹⁷) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁵), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu.

(2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.

(3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt¹³) závazné.

§ 17d

(1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy¹⁹). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie¹⁸). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy¹⁹). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(3) Řídicí orgán¹⁵), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii¹⁸), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.

(4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy²⁰), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.

(5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

§ 17e

Monitorovací systém

(1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁶) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s

a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,

b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.

(2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s

a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů,

b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,

c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,

d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,

e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,

f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.

(3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

(4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.

(5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.

(6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.

§ 17f

Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.

§ 18

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

c) datum narození,

d) pohlaví,

e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

f) rodné číslo,

g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) rodné číslo,

e) pohlaví,

f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

(6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

ČÁST PÁTÁ

EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI

§ 18a

(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci⁷) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.

(2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení.

(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“.

(4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.

§ 18b

Schvalování účasti člena v seskupení

(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.

(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.

(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁰) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.

§ 18c

Registrace seskupení

(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.

(2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese^7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.

(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud

a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky,

b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.

(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.

(5) Ministerstvo do registru zapíše

a) název a sídlo seskupení,

b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,

c) účel založení a úkoly seskupení,

d) seznam členů podle úmluvy,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a

f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.

(6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.

(8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.

§ 18d

Zrušení a zánik seskupení

(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.

§ 18e

Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení

(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.

(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů^7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.

§ 18f

Účetnictví a účetní závěrka

(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu^7c).

(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem^7d).

§ 18g

Výroční zpráva

(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Výroční zpráva obsahuje

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,

b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a

d) výrok auditora k účetní závěrce.

(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.

§ 18h

Kontrola nakládání s veřejnými peněžními prostředky

Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných peněžních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole^7e).

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19

(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.⁹)

(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.

§ 20

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 138/2006 Sb. Čl. XI

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Regionální rady regionů soudržnosti práva a závazky plynoucí z činnosti Regionální rady zřízené pro jednotlivé regiony soudržnosti podle dosavadní právní úpravy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 66/2007 Sb. Čl. II

1. Regionální rada regionu soudržnosti Praha se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.

2. Veškerá práva a závazky Regionální rady regionu soudržnosti Praha dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na hlavní město Prahu.

3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Regionální rady regionu soudržnosti Praha přecházejí z Regionální rady regionu soudržnosti Praha na hlavní město Prahu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XXVI

Přechodné ustanovení

Schvalování účetní závěrky podle § 16e odst. 2 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 298/2015 Sb. Čl. II

1. Strategie regionálního rozvoje schválená vládou České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017 se považuje za Strategii regionálního rozvoje podle tohoto zákona.

2. Program rozvoje územního obvodu kraje schválený zastupitelstvem kraje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017 se považuje za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona. Za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona se považuje také jiný strategický dokument schválený zastupitelstvem kraje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017, je-li jeho obsah v souladu se strategií rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona.

3. Ustanovení § 18 odst. 2, 3, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí u programů schválených pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

4. Ustanovení § 18 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro koordinaci pomoci poskytované Evropskou unií prostřednictvím programů schválených pro období od 1. ledna 2014.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 251/2021 Sb. Čl. II

1. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava a Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko se zrušují uplynutím dne 31. prosince 2021. Jejich právním nástupcem je Česká republika.

2. Veškerý majetek a všechna práva a povinnosti Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „Regionální rada“) uvedených v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejich zrušení na Českou republiku. Dnem následujícím po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 vstupuje Česká republika do všech práv a povinností z právních vztahů Regionálních rad uvedených v bodu 1. Hospodaření s majetkem, který na Českou republiku přešel podle věty první, přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“). V právních vztazích, do nichž vstoupila Česká republika podle věty druhé, jedná jejím jménem Ministerstvo.

3. Jsou-li součástí majetku Regionální rady uvedené v bodu 1 nemovité věci evidované v katastru nemovitostí nebo věcná práva k nim, zapíše se změna těchto práv do katastru nemovitostí na základě prohlášení Ministerstva, které obsahuje označení práv, která na Českou republiku přešla, a označení nemovitých věcí, kterých se tato práva týkají, údaji podle katastrálního zákona. Současně Ministerstvo ohlásí svou příslušnost hospodařit s nemovitými věcmi podle bodu 2 věty třetí nebo oprávnění jednat jménem České republiky v právních vztazích podle bodu 2 věty poslední.

4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v Regionální radě uvedené v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejího zrušení z Regionální rady uvedené v bodu 1 na Českou republiku a výkon těchto práv a povinností přechází na Ministerstvo.

5. Pro vznik služebního poměru zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní službě“) se použijí § 190 až 195, § 196 a 197, § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 a že bude použita aktuální systemizace pro příslušný kalendářní rok. Ke dni vzniku služebního poměru příslušný služební orgán rozhodne o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Pro účely započítání praxe, s výjimkou odměňování, zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona o státní službě se použije § 17 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona.

6. Česká republika vstupuje namísto Regionálních rad uvedených v bodu 1 do všech soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem jejich zrušení. V řízeních, do nichž vstoupila Česká republika podle věty první, jedná jménem České republiky Ministerstvo, nestanoví-li jiný zákon jinak.

7. Finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, u příjemců dotace z Regionálního operačního programu v programovém období 2007-2013 vykonává od prvního dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 Ministerstvo.

8. Působnost Regionálních rad uvedených v bodu 1 podle § 16 odst. 3 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, přechází dnem následujícím po dni jejich zrušení na Ministerstvo.

9. Pro účely sestavení účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení se podpisovým záznamem statutárního orgánu Regionální rady uvedené v bodu 1 připojovaného k účetní závěrce rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni.

10. Účetní závěrku Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavenou ke dni jejího zrušení a Pomocný analytický přehled sestavený ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu do 25. února 2022.

11. Schvalování účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení provede Ministerstvo prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu do 30. dubna 2022. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení, včetně souvisejících informací, předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu do 31. května 2022.

12. Při výkonu působnosti Regionální rady vykonávané hlavním městem Prahou podle § 16 odst. 6 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona. Působnost rady hlavního města Prahy a zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 16e odst. 1 a 3 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, zůstává zachována i po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1.

13. Právní vztahy vzniklé podle § 18 odst. 14 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2021, a právní jednání a následky z nich vzniklé, se posuzují podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 7 tohoto zákona.

14. Finanční výkazy za Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené k 31. prosinci 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu v termínu stanoveném vyhláškou č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.

15. Roční údaje o poskytnutých garancích za Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu v termínu stanoveném zákonem č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů.

16. Pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Ministerstvo zpracuje podklad za Regionální rady uvedené v bodu 1 za kalendářní rok 2021 podle vyhlášky č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů.

17. Řídicí orgán odpovědný za provádění Programu rozvoje venkova v programovém období 2014-2020 postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

⁶) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS).

^6a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

^6b) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^6c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

^6d) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

^6e) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

^6f) § 5, 200 a 201 zákoníku práce.

^6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013.

^7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

^7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

^7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

^7e) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

¹⁰) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

¹⁴) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.

¹⁵) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

¹⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

¹⁷) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.

¹⁹) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

²⁰) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.