Zákon o podpoře regionálního rozvoje - znění od 01. 09. 2012 (úplné znění)

248

ZÁKON

ze dne 29. června 2000

o podpoře regionálního rozvoje

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) regionem územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona,

b) strategií regionálního rozvoje střednědobý dokument, na období 3 - 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje,

c) státním programem regionálního rozvoje střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů,

d) hospodářskou a sociální soudržností opatření k vyrovnávání rozdílů mezi regiony v rámci Evropských společenství.

ČÁST DRUHÁ

PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 3

Oblasti podpory regionálního rozvoje

Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na

a) rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst,

b) rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu,

c) výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,

d) rozvoj cestovního ruchu,

e) zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti,

f) rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa,

g) rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti,

h) rozvoj sociálních služeb,

i) zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,

j) opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny,

k) vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji,

l) provádění pozemkových úprav,

m) dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen,

n) dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje¹) u regionů v tomto programu vymezených.

Státní podpora regionálního rozvoje

§ 4

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "Ministerstvo") ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Za tím účelem vypracovává návrh strategie regionálního rozvoje.

(2) Ministerstvo podle odstavce 1 navrhuje vymezení těchto státem podporovaných regionů na

a) regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení na

1. strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání,

2. hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel,

3. venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích;

b) ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.

§ 5

Strategie regionálního rozvoje

(1) Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.

(2) Ministerstvo při vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje využívá zejména statistické údaje, příslušné územně plánovací podklady, politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci podle zvláštního právního předpisu,²) limity využití území a zásady jeho organizace, principy ochrany a tvorby životního prostředí a programy rozvoje územního obvodu krajů.

(3) Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.

§ 6

Státní program regionálního rozvoje

(1) Na základě vládou schválené strategie regionálního rozvoje vypracovává Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady,³) kraji, a podle potřeby i s ostatními dotčenými osobami, návrh státního programu regionálního rozvoje.

(2) Státní program regionálního rozvoje zejména obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti.

(3) Státní program regionálního rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.

§ 7

Finanční podpora státního programu regionálního rozvoje

(1) K finanční podpoře regionálního rozvoje se ve státním rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování státního programu regionálního rozvoje v rozsahu, který na návrh vlády schválí Poslanecká sněmovna.

(2) Opatření obsažená ve schváleném státním programu regionálního rozvoje zabezpečují dotčené ústřední správní úřady a kraje v rámci své působnosti do výše jim přidělených finančních prostředků určených na státní program regionálního rozvoje ve státním rozpočtu.

(3) Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.

(4) Příjemci finanční podpory mohou být kraje, sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé,⁴) nestátní neziskové organizace a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v státním programu regionálního rozvoje.

(5) Finanční podpora na opatření obsažená v státním programu regionálního rozvoje se poskytuje ve formě

a) dotací, například obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch,

b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou,

c) návratných finančních výpomocí.

(6) Dotčené ústřední správní úřady a kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci státního programu regionálního rozvoje.

Podpora regionálního rozvoje krajem

§ 8

(1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu.

(2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2.

§ 9

Program rozvoje územního obvodu kraje

Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména

a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,

b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,

c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

§ 10

Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje

(1) K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování programu rozvoje územního obvodu v rozsahu, který schválí zastupitelstvo kraje. K tomuto účelu může také kraj zřizovat peněžní fondy.⁵)

(2) Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou finanční výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.

(3) Příjemci finanční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé⁴) a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje.

(4) Finanční podpora na opatření obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě

a) dotací, např. obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch,

b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou,

c) návratných finančních výpomocí.

(5) Kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci programu rozvoje územního obvodu kraje.

ČÁST TŘETÍ

PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 11

Ústřední správní úřady

(1) Ministerstvo

a) koordinuje činnost všech dotčených správních úřadů při přípravě a uskutečňování strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, vypracovává analýzy hodnotící rozvoj jednotlivých krajů a okresů a návrhy na vymezení regionů; za tím účelem je oprávněno požadovat od dotčených správních úřadů a krajů potřebné údaje zpracovávané v jejich působnosti,

b) vypracovává ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji návrh strategie regionálního rozvoje a návrhy státních programů regionálního rozvoje a předkládá je vládě ke schválení,

c) zabezpečuje a kontroluje plnění státních programů regionálního rozvoje,

d) plní další úkoly uvedené v odstavci 2,

e) zabezpečuje mezinárodní spolupráci na úseku podpory regionálního rozvoje a spolupráci s Evropskými společenstvími v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, včetně koordinace věcné náplně nástrojů pomoci a souvisejícího vypracování programových dokumentů, realizace programů a vyhodnocování průběhu jejich plnění,

f) napomáhá zapojování krajů do evropských regionálních struktur.

(2) Ústřední správní úřady v rámci své působnosti

a) plněním úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 přispívají k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých územních celků,

b) analyzují rozdíly mezi kraji a okresy, zejména podle ukazatelů stanovených v § 4 odst. 2; výsledky analýz jsou jedním z podkladů pro vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a návrhů státních programů regionálního rozvoje,

c) spolupracují vzájemně a s kraji při vypracování strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje,

d) spolupracují na žádost kraje při vypracování programu rozvoje územního obvodu kraje.

§ 13

Kraje

(1) Kraj ve své samostatné působnosti

a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí,

b) schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje.

(2) Kraj dále pak může

a) podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj,

b) vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti, včetně odstraňování nežádoucích rozdílů uvnitř územního obvodu kraje,

c) podílet se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 a spolupracovat při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady, zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, pokud se týkají jeho územního obvodu,

d) spolupracovat s ostatními kraji při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje.

§ 13a

Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují dílčí úkoly spojené s procesem podpory regionálního rozvoje, zejména jsou povinny na žádost ministerstva nebo kraje poskytnout nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje.

§ 14

Obce

(1) Obec ve své samostatné působnosti spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje.

(2) Obec ve své samostatné působnosti může

a) podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pro investory - podnikatele, a

b) sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím.

ČÁST ČTVRTÁ

KOORDINACE HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI

§ 15

Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2⁶) (dále jen "region soudržnosti"). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:

a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,

b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,

c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,

d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,

e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,

f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a kraje Vysočina,

g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,

h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.

Regionální rada regionu soudržnosti

§ 16

(1) V regionech soudržnosti se zřizují:

a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,

b) Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,

c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem,

d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,

e) Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně,

f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,

g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti (dále jen "Regionální rada") je právnickou osobou.

(3) Regionální rada je řídícím orgánem^6a) Regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti.

(4) Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady (dále jen "výbor"), předseda Regionální rady (dále jen "předseda") a úřad Regionální rady (dále jen "úřad").

(5) Na vztah státu a Regionální rady se při činnostech upravených zákonem vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů obdobně^6b).

(6) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti^6g), které je řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.

§ 16a

Regionální rada hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^6c) a zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu^6d). Hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok přezkoumává podle zvláštního právního předpisu^6e) Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření Regionální rady pověřit územní finanční orgán.

§ 16b

Příjmy rozpočtu Regionální rady

Příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří zejména:

a) dotace ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

b) dotace z rozpočtů krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

c) dotace z rozpočtů krajů na činnost Regionálních rad,

d) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

e) přijaté peněžité dary a příspěvky,

f) přijaté půjčky, úvěry a návratné finanční výpomoci,

g) úroky z vkladů, penále a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Regionální rady.

§ 16c

Výdaje rozpočtu Regionální rady

Z rozpočtu Regionální rady se hradí zejména:

a) výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a závazky vyplývající pro Regionální radu z plnění povinností uložených jí zákony,

b) výdaje na vlastní činnost Regionální rady,

c) splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí,

d) sankce za porušení rozpočtové kázně.

Výbor

§ 16d

(1) Členy výboru volí z řad svých členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti, a to nejpozději do 90 dnů ode dne, ve kterém se konalo ustavující zasedání zastupitelstva kraje, nebo ode dne, kdy došlo k zániku funkce člena výboru podle odstavce 2. Je-li region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 15 členů. Je-li region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 8 členy. Zastupitelstvo kraje může člena výboru odvolat.

(2) Funkce člena výboru zaniká

a) zánikem mandátu člena zastupitelstva kraje,

b) odvoláním, nebo

c) odstoupením.

(3) Nezvolí-li příslušné zastupitelstvo kraje člena výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 1, může ministr pro místní rozvoj na neobsazené místo ve výboru jmenovat náhradníka z řad zaměstnanců Ministerstva. Náhradník má práva a povinnosti člena výboru, a to do doby, než ho nahradí příslušné zastupitelstvo kraje nově zvoleným členem výboru.

(4) Funkce člena výboru je veřejnou funkcí^6f). Člen výboru je povinen se zúčastňovat zasedání výboru a plnit úkoly, které mu výbor uloží.

(5) Výbor rozhoduje usnesením. V případě regionu soudržnosti tvořeného jedním krajem je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výboru.

(6) V případě regionu soudržnosti tvořeného z více krajů je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. Není-li tímto způsobem přijato usnesení, výbor ustanoví dohodovací komisi složenou ze 2 členů výboru z každého kraje, která předloží návrh řešení sporné otázky výboru k novému projednání.

(7) Výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(8) Další podrobnosti jednání a rozhodování výboru stanoví jednací řád výboru.

§ 16e

(1) Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu, zejména pak schvaluje:

a) programový dokument a prováděcí dokument Regionálního operačního programu, včetně změn těchto dokumentů,

b) výzvy k předkládání projektů, včetně dokumentace a případných změn výzev nebo dokumentace k jednotlivým výzvám,

c) výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci či návratnou finanční výpomoc,

d) výroční a závěrečnou zprávu o realizaci, případně i další zprávy a podklady spojené s realizací Regionálního operačního programu,

e) další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád výboru.

(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady, rozpočtového výhledu Regionální rady a závěrečného účtu Regionální rady. Závěrečný účet Regionální rady spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok projedná výbor do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě případných nedostatků.

(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady, rozpočtového výhledu Regionální rady, závěrečného účtu Regionální rady a účetní závěrky Regionální rady sestavené k rozvahovému dni. Závěrečný účet Regionální rady spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok projedná výbor do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě případných nedostatků.

(3) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti výboru podle odstavce 1 rada hlavního města Prahy, s výjimkou působnosti podle písmene c), kterou vykonává zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 16f

Předseda

(1) Výbor volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji se počet místopředsedů stanoví tak, aby každý kraj měl ve výboru své zastoupení buď na místě předsedy, nebo místopředsedy.

(2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru.

(3) Předseda svolává a řídí zasedání výboru.

(4) Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Je-li zvoleno více místopředsedů, předsedu zastupují místopředsedové v pořadí stanoveném výborem.

§ 16g

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.

(2) V případě střetu zájmů u předsedy, místopředsedy a člena výboru se postupuje podle zvláštního právního předpisu^6b).

§ 17

Úřad

(1) Úřad je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e.

(2) Úřad dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady.

(3) V čele úřadu stojí ředitel úřadu (dále jen "ředitel"). Ředitele jmenuje a odvolává výbor na návrh předsedy; jmenování zakládá pracovní poměr k Regionální radě. Ředitel je podřízen předsedovi.

(4) Ředitel

a) plní vůči zaměstnancům Regionální rady funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

b) stanoví platy zaměstnancům Regionální rady v souladu s odstavcem 6,

c) je nadřízeným všech zaměstnanců Regionální rady a kontroluje jejich činnost.

(5) Organizační strukturu, počet zaměstnanců a rozpočet úřadu jako součást rozpočtu Regionální rady stanoví výbor.

(6) Na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady se vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

§ 18

Pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskými společenstvími na úrovni státu zřizuje Ministerstvo Řídící a koordinační výbor. Jeho členy jsou delegovaní zástupci dotčených ministerstev, krajů, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací a dalších právnických osob. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Řídícího a koordinačního výboru stanoví jeho statut a jednací řád, který na návrh Ministerstva schvaluje vláda.

ČÁST PÁTÁ

EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI

§ 18a

(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském seskupení pro územní spolupráci⁷) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v evropském seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“), při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.

(2) Podle tohoto zákona nelze zřídit seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností podle čl. 12 odst. 2 nařízení o evropském seskupení.

(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESUS“.

§ 18b

Schvalování účasti člena v seskupení

(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.

(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.

(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁰) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo podstatnou změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o její schválení.

§ 18c

Registrace seskupení

(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.

(2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese^7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.

(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky.

(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.

(5) Ministerstvo do registru zapíše

a) název a sídlo seskupení,

b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,

c) účel založení a úkoly seskupení,

d) seznam členů podle úmluvy,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a

f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.

(6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno oznámit Ministerstvu plánovanou změnu registrovaných skutečností podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o její schválení. Ministerstvo žádost o schválení změny zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu může přijmout.

(8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.

§ 18d

Zrušení a zánik seskupení

(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.

§ 18e

Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení

(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.

(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů^7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.

§ 18f

Účetnictví a účetní závěrka

(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu^7c).

(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem^7d).

§ 18g

Výroční zpráva

(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Výroční zpráva obsahuje

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,

b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a

d) výrok auditora k účetní závěrce.

(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.

§ 18h

Kontrola nakládání s veřejnými finančními prostředky

Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných finančních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole^7e).

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19

(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.⁹)

(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.

§ 20

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 138/2006 Sb. Čl. XI

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Regionální rady regionů soudržnosti práva a závazky plynoucí z činnosti Regionální rady zřízené pro jednotlivé regiony soudržnosti podle dosavadní právní úpravy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 66/2007 Sb. Čl. II

1. Regionální rada regionu soudržnosti Praha se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.

2. Veškerá práva a závazky Regionální rady regionu soudržnosti Praha dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na hlavní město Prahu.

3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Regionální rady regionu soudržnosti Praha přecházejí z Regionální rady regionu soudržnosti Praha na hlavní město Prahu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XXVI

Přechodné ustanovení

Schvalování účetní závěrky podle § 16e odst. 2 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) § 35 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

²) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

⁵) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

⁶) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS).

^6a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.

^6b) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^6c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

^6d) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

^6e) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

^6f) § 5, 200 a 201 zákoníku práce.

^6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

^7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

^7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

^7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

^7e) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

¹⁰) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.