ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
Tento zákon upravuje podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen "podpora") a
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie36) podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen "podpora") a
a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
b) poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
c) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
§ 2
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi,
a) kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu a inovací,
b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum38), experimentální vývoj39) (dále jen „vývoj“) nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu,
c) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“),
d) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
c) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení,
2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.
(2) Pro účely poskytování podpory je
(2) Pro účely poskytování podpory se rozumí
a) poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje,
b) uchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory,
c) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto,
d) výzkumnou organizací právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem
d) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura40), která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi,
1. jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; jde-li o územní samosprávný celek, ustanovení o hlavním účelu výzkumné organizace se vztahuje na jeho organizační složku,
2. která zisk zpětně investuje do činností podle bodu 1,
3. k jejímž výzkumným kapacitám nebo výsledkům podle písmene k) nemají přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb, které by na ni mohly uplatňovat vliv,
e) infrastrukturou zařízení nebo podpůrná činnost výzkumu, vývoje a inovací, která je podporována z veřejných prostředků a která může zahrnovat
1. služby pro výzkum, vývoj a inovace,
2. speciální výzkumná zařízení, včetně jejich pořízení, souvisejících investic a zajištění jejich činnosti, která jsou nezbytná pro část výzkumné a vývojové činnosti a která jsou zřizována výzkumnými organizacemi pro využití pouze jimi samými,
3. systémy pořizování a uchování dat,
4. činnost právnických osob zajišťujících administrativu a financování výzkumu, vývoje a inovací,
5. ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich rozšiřování,
f) velkou infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovace jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi (dále jen „velká infrastruktura“),
g) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene k), která je zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle zákona o veřejných zakázkách2) a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),
e) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene i), která je zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle zákona o veřejných zakázkách2) a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),
h) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů
f) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů
1. aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v zadání veřejné zakázky na jednotlivé projekty [písmeno i)] v rámci programu,
2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji realizované na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k provedení těchto smluv, nebo
3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích,
(dále jen „program“),
i) projektem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky (dále jen „projekt“),
g) projektem výzkumu, vývoje a inovací41) (dále jen „projekt“) činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky,
j) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
h) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou
i) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou
1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,
2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti17) nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti17) nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky, nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
3. ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
4. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe,
3. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe,
(dále jen „výsledek“),
j) smluvním výzkumem42) výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie43), k jehož provádění je využívána výzkumná organizace44) nebo výzkumná infrastruktura40), přičemž podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu,
l) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
k) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. další provozní náklady nebo výdaje,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),
m) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.
l) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.
(3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je dokument schvalovaný vládou, který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací“).
Předmět podpory, způsoby jejího poskytování a poskytovatelé
§ 3
(1) Podporu, včetně podpory infrastruktury a podpory velké infrastruktury, lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, a to jako účelovou nebo institucionální podporu.
(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, předpisy Evropské unie7a) a v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací45), a to jako účelovou nebo institucionální podporu.
(2) Účelovou podporu lze poskytnout na
a) grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem,
b) programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu; řešení programového projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovací,
c) specifický vysokoškolský výzkum, kterým je výzkum prováděný studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů a který je bezprostředně spojen s jejich vzděláváním,
d) velkou infrastrukturu.
d) projekt velké výzkumné infrastruktury.
(3) Institucionální podporu lze poskytnout na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků,
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků, kterým se rozumí nezávislé provádění základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu, veřejné šíření výsledků těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transfer znalostí46), pokud se veškerý zisk z transferu znalostí znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace44),
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, realizovanou na základě mezinárodních smluv, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k jejich provedení, jako
1. poplatky za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje,
2. poplatky za členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, nebo
3. finanční podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z prostředků mezinárodních organizací,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích,
d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu projektů a zhodnocení dosažených výsledků, a dále na vyhodnocení podmínek pro poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),
d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu poskytnuté podpory, zhodnocení dosažených výsledků a na zveřejnění informací o poskytnuté podpoře47), a dále na vyhodnocení podmínek pro poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou výzkumnou infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),
e) věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky4).
f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky4), jakož i věcné náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního orgánu státní správy zodpovědného za výzkum a vývoj.
§ 4
(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na
a) grantové projekty z výdajů Grantové agentury České republiky,
b) programové projekty v průřezových a odvětvových oblastech výzkumu, vývoje a inovací, které stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, z výdajů na výzkum, vývoj a inovace příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti,
c) programové projekty z výdajů Technologické agentury České republiky,
d) projekty řešené v rámci programu územního samosprávného celku z jeho výdajů na výzkum, vývoje a inovace,
e) projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, projekty velkých infrastruktur schválených vládou a specifický vysokoškolský výzkum z výdajů na výzkum a vývoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
e) projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, projekty velkých výzkumných infrastruktur schválených vládou a specifický vysokoškolský výzkum z výdajů na výzkum a vývoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj a inovace na
a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem
1. jejich zřizovatelem, pokud z jeho rozpočtové kapitoly, v případě územního samosprávného celku z jeho rozpočtu, lze výzkum, vývoj a inovace podporovat,
2. Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle působnosti, pokud je výzkumná organizace zřízena podle soukromého práva,
3. Ministerstvem vnitra, pokud výzkumná organizace provádí převážně bezpečnostní výzkum,
4. Ministerstvem obrany, pokud je výzkumná organizace jeho organizační jednotkou,
5. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pokud nelze poskytovat institucionální podporu podle bodů 1 až 4,
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu podle působnosti,
d) činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) až e) příslušným poskytovatelem a Radě pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky.
Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace
§ 5
(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně navazujících 2 let.
(2) Před předložením prvního návrhu výdajů podle odstavce 1 schvaluje vláda program, který je v kalendářním roce zahajován. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. Návrh programu předloží zpracovatel k vyjádření Radě pro výzkum, vývoj a inovace. V případě, že bude program realizován Technologickou agenturou České republiky, je součástí návrhu programu též její vyjádření. Návrh programu obsahuje zejména
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy, termín jeho vyhlášení a dobu trvání,
b) celkové výdaje na uskutečnění programu, popřípadě podprogramu, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a jejich členění v jednotlivých letech,
c) nejvyšší povolenou míru podpory a její odůvodnění,
c) vymezení způsobilých nákladů, nejvyšší povolenou intenzitu podpory a její odůvodnění a další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie48),
d) specifikaci cílů programu spolu s jejich odůvodněním a způsobem jejich dosažení, kritéria splnění cílů programu, srovnání se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky a přínosy programu,
e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů a způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů.
e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů a způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,
f) informaci o právním rámci veřejné podpory, podle něhož budou veřejné prostředky poskytovány.
(3) Návrh na změnu programu se předkládá, pokud poskytovatel hodlá
a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na program nebo podprogram o více než 20 %,
b) změnit povolenou míru podpory,
b) změnit povolenou intenzitu podpory,
c) změnit dobu trvání programu, nebo
d) změnit cíle programu.
Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
(4) Má-li být součástí návrhu podle odstavce 1 požadavek na zahájení nové skupiny grantových projektů, předložený Grantovou agenturou České republiky, použijí se ustanovení odstavce 2 obdobně.
(5) Postup při oznámení programu Evropské komisi, včetně postupu při změnách programu, se řídí přímo použitelnými předpisy Evropských společenství5).
(5) Postup při oznámení programu Evropské komisi, včetně postupu při změnách programu, se řídí přímo použitelnými předpisy Evropské unie5).
(6) Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel6).
(6) Na veškeré výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel6).
§ 5a
(1) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol7)
a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol,
b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) v členění podle výzkumných organizací; návrh vychází ze zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými organizacemi v uplynulých 5 letech, z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a z výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice.
(3) Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména
a) návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále členěn podle výzkumných organizací,
b) údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2 a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu podle § 3.
(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit úpravu návrhu výše výdajů podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2.
(5) Rada pro výzkum, vývoj a inovace předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol ve smyslu odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj a inovace vládě vždy nejpozději do 31. května běžného roku.
(5) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh
(6) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh
a) názvu programu,
b) zaměření a cílů programu,
c) doby trvání programu,
d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh míry podpory.
d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh intenzity podpory.
§ 6
(1) Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem.
(2) Z celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol jsou dalšími závaznými ukazateli, pokud přicházejí v úvahu,
a) účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,
b) účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum,
c) institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků,
d) institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji.
§ 7
(1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropských společenství, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací7a).
(1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropské unie, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací7a).
(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady.
(3) Podpora nemůže být poskytnuta
a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
c) právnické nebo fyzické osobě, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49),
d) příjemci, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50) do doby, než je jeho změnou vyloučeno další poskytování podpory,
pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(4) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách2), s výjimkou případů podle odstavců 5 a 6 a těch projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
(5) Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu projektu velké infrastruktury vládě ke schválení se postupuje obdobně podle § 5 odst. 2 věty první až třetí.
(5) Účelovou podporu na projekty velké výzkumné infrastruktury poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu projektu velké výzkumné infrastruktury vládě ke schválení se postupuje obdobně podle § 5 odst. 2 věty první až třetí.
(6) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora podle pravidel schvalovaných vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory, kritéria a způsob poskytování podpory.
(7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik7b), které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.
(8) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována podle § 3 odst. 3 písm. b)
a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace, které Českou republiku zastupují,
b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.
§ 8
(1) Příjemce vede v souladu se zákonem o účetnictví7c) pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředků podle § 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Způsob této evidence stanoví na základě zákona o účetnictví7c) příjemce.
(1) Příjemce, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle zvláštního zákona7c) pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředků podle § 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Příjemce, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů55). Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.
(2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj a inovace prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem projektu.
(3) Při pořízení hmotného a nehmotného majetku pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(4) Z institucionální podpory může příjemce hradit náklady na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích jiné výzkumné organizace, pokud jsou tyto činnosti předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy.
(3) Z institucionální podpory může příjemce hradit náklady na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích jiné výzkumné organizace, pokud jsou tyto činnosti předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy.
(5) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách2).
(4) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách2).
§ 9
(1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt písemnou smlouvu o poskytnutí podpory na řešení vybraného projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8), ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může být prodloužena. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména
(1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2 smlouvu o poskytnutí podpory, která musí mít písemnou formu. Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8), ne však na dobu delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Smlouva může být prodloužena. Smlouva musí obsahovat alespoň
a) označení poskytovatele,
b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti,
c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,
d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení,
e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen "řešitel"),
f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,
g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,
g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory stanovená podle jednotlivých kategorií podpory uvedených v § 3 odst. 2 a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,
h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem,
i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,
j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,
k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků,
l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory,
m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů,10)
n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací,
o) způsob řešení sporů,
p) sankce za porušení smlouvy,
q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními občanského zákoníku.
(4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.2)
(5) Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel8). Pro náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly8) vzájemně peněžitá plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více příjemců podle odstavce 4.
(5) Je-li příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel8). Pro náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly8) vzájemně peněžitá plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více příjemců podle odstavce 4.
(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel dále vydá v případě poskytnutí
a) institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí dosažených výsledků,
b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,
c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo
d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.
(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní osobnosti, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného právního předpisu27) může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 10
(1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu8) k regulaci čerpání rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem.12) Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt.
(2) Podporu poskytuje poskytovatel pouze příjemci bez provedení rozpočtového opatření, a to přímým převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce. Pokud se na řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi bez provedení rozpočtového opatření, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo další účastník organizační složkou státu zřízenou jiným zřizovatelem než je poskytovatel. Příjemce podporu eviduje podle zvláštních právních předpisů.13)
(3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu na projekty, které nejsou veřejnými zakázkami, jednorázově na daný kalendářní rok, v ostatních případech v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory.
(3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu na projekty, které nejsou veřejnými zakázkami, v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory.
§ 11
(1) Příjemce podpory na řešení projektu aplikovaného výzkumu uzavře s uživatelem výsledků smlouvu o využití výsledků, kterou předloží poskytovateli nejpozději před ukončením řešení projektu. Při uzavírání smlouvy o využití výsledků se vychází z úpravy užívacích a vlastnických práv k výsledkům uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory podle § 9 odst. 1 písm. h).
(2) Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků patří zejména
a) název a identifikační údaje projektu,
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16,
d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,10)
f) sankce za porušení smlouvy,
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu o využití výsledků ustanovení obchodního zákoníku.
§ 12
(1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon.
§ 13
(1) Poskytovatel je povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností příjemce je tuto kontrolu umožnit.
(2) Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.
(3) Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů15) nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce.
(4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení postupem podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
(1) Neoprávněné poskytnutí, použití nebo zadržení podpory se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.8)
(2) Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory se postupuje podle zákona o veřejné podpoře.16)
(3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a podle obchodního zákoníku.
(3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a podle občanského zákoníku.
(4) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal.
(4) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal.
(5) V případě, že jsou do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předány údaje, které neodpovídají definici datových prvků a které ovlivní výši poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému odstraní a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, která v návrhu výdajů na výzkum, vývoj a inovace na následující pětileté období pro příslušného poskytovatele výši výdajů sníží, a to každoročně až o 100 % objemu podpory, která měla být podle těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta. Poskytovatel obdobným způsobem sníží podporu příjemci, který mu nesprávné údaje předal.
§ 14a
V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí věta druhá obdobně.
HLAVA IV
§ 15
(1) Vlastníkem majetku pořízeného z podpory je příjemce.
(2) Pokud se na pořízení majetku podílí více účastníků projektu, stávají se vlastníky příslušných podílů majetku podle úpravy obsažené ve smyslu § 9 odst. 1 písm. i) ve smlouvě nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory.
§ 16
(1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),18), je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele.
(1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),18), je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě.
(2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),18), potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
(2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),18), potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení poskytnout poskytovateli neomezený bezplatný přístup k tomuto výsledku a nediskriminační přístup třetím stranám za tržních podmínek. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
(3) Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, která není veřejnou zakázkou, patří příjemci. Příjemce, který není fyzickou osobou, upraví způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
(4) Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, platí, že v případě
(4) Pro využití výsledků, s výjimkou odstavců 1 a 2, platí, že
a) výsledku plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropských společenství nestanoví jinak18a),
a) je-li příjemcem výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury a má-li výlučná práva k výsledku plně financovanému z veřejných prostředků, je využití výsledků možné zejména výukou, veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transferem znalostí46),
b) výsledku financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů projektu je příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,
b) je-li příjemcem účelové podpory projektu podnik spolu s výzkumnou organizací nebo provozovatelem výzkumné infrastruktury, pak
1. výsledky této spolupráce, které nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, mohou být volně šířeny a práva k výsledkům vycházejícím z činnosti výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury plně náleží těmto příjemcům, nebo
2. jakákoliv práva k výsledkům projektu, jakož i související přístupová práva, náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu, nebo
3. výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury obdrží od spolupracujícího podniku náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům projektu, která vznikla v důsledku jejich činnosti a jsou postoupena spolupracujícímu podniku, nebo k nim tento podnik získal přístupová práva.
c) výsledku podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,
d) nevyužití výsledků podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků je příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za nediskriminujících podmínek za tržní cenu všem zájemcům.
HLAVA V
§ 17
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení obchodního zákoníku.
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení občanského zákoníku.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem. Vyhlášené podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích musí obsahovat zejména
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným vhodným způsobem. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích musí obsahovat zejména
a) platné znění programu schváleného vládou podle § 5 odst. 2 a 3 a posouzeného Evropskou komisí nebo skupiny grantových projektů a dále předpokládanou dobu jejich zahájení a ukončení,
a) název programu nebo skupiny grantových projektů,
b) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů,
b) název a sídlo poskytovatele,
c) způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,
d) soutěžní lhůtu podle tohoto zákona,
d) soutěžní lhůtu a hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,
e) hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,
e) místo, způsob a termín vyhlášení výsledků veřejné soutěže,
požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů, místo, termín zveřejnění a převzetí zadávací dokumentace, místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů.
f) místo převzetí zadávací dokumentace, místo a způsob podávání návrhů projektů a dobu, v níž lze tyto návrhy podat,
g) název a sídlo poskytovatele a telefon a elektronickou adresu jeho kontaktního pracovníka.
(4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo obranu nebo bezpečnost státu,14) poskytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, organizačním jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem a vývojem. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(5) Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel.
(6) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů jak v písemné, tak v elektronické podobě. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu.12) Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů.21) Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.22) Z osobních údajů smí poskytovatel zveřejnit pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na navrhovaném projektu.
§ 18
(1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče.
(2) Způsobilost má uchazeč, který
a) má odborné předpoklady k řešení projektu,
b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem,23)
c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení24),
d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení,
e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí,
f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,26) pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem.
g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem,
h) je právnickou nebo fyzickou osobou, která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49),
i) vůči němuž nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50).
(3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů.
(4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto:
a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním,
b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c), d), f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. f),
b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).
c) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů, přičemž v případě právnických osob se prokazuje u těchto osob a současně u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e).
(5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí způsobilost podle odstavce 2 písm. b), ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti26), zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence.
(5) Za účelem ověření předmětu činnosti uchazeče, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu31) některý z následujících výpisů:
a) z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob56),
b) z registru osob57),
c) z živnostenského rejstříku58), nebo
d) ze seznamu výzkumných organizací podle tohoto zákona,
popřípadě si od uchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, pokud se uchazeč nenachází v žádném takovém informačním systému veřejné správy.
Za účelem doložení oprávnění k činnosti uchazeče podle odstavce 2 písm. b), si poskytovatel dále od uchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti, pokud takovou činnost hodlá provádět v rámci řešení projektu. Dokumenty podle tohoto odstavce nepředkládají osoby zřízené podle zvláštního zákona59), jiného obecně závazného předpisu, nebo zveřejněného rozhodnutí.
(6) Žádost o vydání výpisu z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob a výpisu z živnostenského rejstříku a tyto výpisy se mohou předávat v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu27) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).
(7) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory, nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu27) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které jednají jménem uchazeče a které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).
(7) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 6 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(8) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 7 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(8) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(9) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(9) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(10) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(10) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením.
(11) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením.
(11) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za které odpovídá poskytovatel.
(12) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 9 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za které odpovídá poskytovatel.
§ 19
(1) Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu. Poskytovatel zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná. Zadávací dokumentace obsahuje zejména:
a) údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) a g) nebo skupině grantových projektů,
b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
c) upřesněné položky způsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 5, pokud jsou stanoveny,
e) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy,
f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečích a dalších účastnících projektu určených ke zveřejnění,
g) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6,
h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
i) vzor smlouvy o poskytnutí podpory,
j) způsob hodnocení a výběru projektů.
(2) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci pro první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(3) Zadávací dokumentaci poskytovatel zveřejní na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 20
(1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 36 kalendářních dní.
(2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů.
(2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, který je zároveň dnem ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů.
§ 21
(1) Pro přijímání návrhů projektů poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Složení komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti komise stanoví poskytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.
(2) Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 2 písm. b), d) a f) a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích pro přijetí návrhů projektů podle § 17 odst. 5 a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty, včetně doby jejich doručení.
(3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 9. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne poskytovatel.
(3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 8 a odstavce 10. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne poskytovatel.
(4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Složení odborného poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně.
(4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní současně s vyhlášením při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně.
(5) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatel.
(6) Odborný poradní orgán zajistí, s výjimkou podle odstavce 5, objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol.
(6) Odborný poradní orgán provede, s výjimkou podle odstavce 5, vlastní, objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol.
(7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu a zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím internetu. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.
(7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění v protokolu a zveřejní své rozhodnutí a jeho zdůvodnění na svých webových stránkách. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.
(8) Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených celkových nákladů projektu a nezahrne je mezi uznané náklady projektu nebo na základě tohoto zákona sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7.
(9) V případě zjištění nedostatků při prokazování způsobilosti podle § 18 poskytovatel písemně vyzve uchazeče k jejich odstranění ve lhůtě pěti kalendářních dnů.
(9) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky podle odstavců 1 až 8.
(10) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky podle odstavců 1 až 8.
(10) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.29)
(11) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.29)
§ 22
(1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může poskytovatel podle tohoto zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění vyhlášených cílů a podmínek programu.
(2) Poskytovatel je povinen uvést skutečnost, že vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, již při přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích spolu s podmínkami této soutěže uvedenými v § 17 odst. 2.
(3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel stanoví kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2 také
a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích uchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,
b) lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(4) Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích platí ustanovení § 21 obdobně s tím, že protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů hodnocených v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení do druhého stupně této soutěže.
(5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně rozhodování poskytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 10 obdobně.
(5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně rozhodování poskytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 11 obdobně.
(6) Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vybraným uchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména výše nákladů projektu, časových údajů a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí být měněny cíle projektu.
(7) V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné soutěže poskytovatel stanoví způsob dopracování návrhu a podmínky jeho podání.
(8) Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje správní řád.29)
§ 23
(1) Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona odpovídá poskytovatel. Ten může ve veřejném výběrovém řízení2) vybrat právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci při organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce 1, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na přípravě návrhu projektu a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu.
§ 24
(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může poskytovatel zrušit
a) jestliže nebyl podán žádný návrh projektu,
b) jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo
c) u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích také tehdy, nepostoupil-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích žádný návrh projektu.
(2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo její zadávací dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí.
(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj a inovace v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.
(4) Poskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1, uchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů.
(5) Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli.
§ 25
(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních dnů
a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu,8) jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášen před jeho schválením, nebo
b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu.8)
(2) Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně příjemce opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče.
(3) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce nárok na náhradu z rozpočtu poskytovatele ve výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory.
§ 26
(1) Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně všech přijatých návrhů projektů, uchovává poskytovatel nejméně 10 let od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(2) Poskytovatel je povinen uchovávat doklady o každé poskytnuté podpoře nejméně po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory.
HLAVA VII
§ 30
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy31) zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací jsou provozovatelem využívány k cílům stanoveným v odstavci 2.
(2) Účelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je poskytovat informace o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků veřejnosti a poskytovatelům s cílem
a) informovat veřejnost a uchazeče o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu, vývoje a inovacích a jejich výsledcích,
b) informovat veřejnost o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,
c) informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami,
d) kontrolovat poskytování a použití účelové nebo institucionální podpory,
e) připravovat návrh státního rozpočtu a zajistit další zvláštními právními předpisy32) stanovené činnosti poskytovatelů nebo orgánů výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona,
f) hodnotit výsledky výzkumných organizací a programů a poskytovat informace vládě a veřejnosti.
(3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jeho číselníky a datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací navrhuje po projednání s poskytovateli provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
§ 31
(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3.
(2) Poskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.
(3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s podporou, je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve stejné formě a termínech může výzkumná organizace předat poskytovateli údaje o svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Postup při předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.
(4) Poskytovatel předá údaje o projektech nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů
a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo
b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací.
b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací, nebo
c) ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti.
(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje o řešených projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.
(6) Poskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích výzkumných organizací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů, jimž byla poskytnuta podpora podle § 3 odst. 2 písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí 730 dní. Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací i údaje o dalších výsledcích výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech.
(7) Postup při předání údajů o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací podle odstavců 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.
(8) Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě od doručení údajů do
a) 10 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích, údajů o projektech nebo údajů o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací,
b) 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a o výsledcích výzkumných organizací.
(9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací na základě kontroly úplnosti údajů. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis.
(10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 90 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.
(11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
a) veřejnosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů22), způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) poskytovateli na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které do něj poskytl,
c) příjemci na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací o jeho projektech a výsledcích jím dosažených, které jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů22),
d) správci všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
e) dalším orgánům a osobám stanoveným zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo smlouvami.
(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32
(1) Centrální evidence projektů obsahuje zejména údaje určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele, dalšího účastníka projektu a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu, dobu řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění, výši podpory s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální evidence projektů stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o
a) příjemci a výši podpory
1. specifického vysokoškolského výzkumu podle § 3 odst. 2 písm. c),
2. výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků podle § 3 odst. 3 písm. a),
3. na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b),
b) poskytovateli a výši podpory na programy podle § 2 odst. 2 písm. h) a dále údaje o
1. názvu programu, jeho cílech a době jeho trvání,
2. schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení,
3. schválení vládou nebo zastupitelstvem územního samosprávného celku,
4. výsledku posouzení Evropské komise, pokud je program oznámen Evropské komisi,
5. způsobu zveřejnění platného znění programu,
c) poskytovateli a výši podpory vynaložené na
1. skupiny grantových projektů podle § 3 odst. 2 písm. a),
2. zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na zadání veřejné zakázky podle § 3 odst. 3 písm. d),
3. finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací podle § 3 odst. 3 písm. e),
4. náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky podle § 3 odst. 3 písm. f).
Obsah údajů centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména údaje určující výsledek a projekt, jehož řešením výsledek vznikl nebo zdroj prostředků, ze kterých byl podporován, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Obsah údajů rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovací obsahuje údaje zahrnující zejména podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Obsah údajů evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků. Nemá-li řešitel nebo další fyzická osoba přidělené rodné číslo, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků.
HLAVA VIII
§ 33
(1) Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie,
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie,
b) koncepci podpory velké infrastruktury,
b) koncepci podpory velké výzkumné infrastruktury,
c) specifický vysokoškolský výzkum,
d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů32a).
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce v mezinárodních orgánech a organizacích po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace vládě a po projednání vládou tuto zprávu zveřejní.
§ 34
(1) Ústřední a jiné správní úřady včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, odpovídají v oblasti své působnosti zejména za
a) přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich realizaci,
b) přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele a dalších aktivit výzkumu, vývoje a inovací,
c) veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu2) na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol,
d) kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol, plnění cílů, pokud byly stanoveny, a zhodnocení dosažených výsledků.
(2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, zabezpečují v oblasti své působnosti přípravu programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky.
§ 35
(1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
a) přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
b) kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou,
c) přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,
d) hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou,
e) návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,
f) zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
g) zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,
h) úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
i) zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,
j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s vadami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí,
j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s vadami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí,
k) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,
l) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
m) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise,
n) plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 17 členů včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může písemně požádat předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace o předložení návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání, zůstává členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(5) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(6) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(7) Rada pro výzkum, vývoj a inovace ustavuje jako své odborné a poradní orgány zejména
a) odborné komise pro zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,
b) Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů,
c) Bioetickou komisi, která zpracovává podklady pro řešení úkolů Rady pro výzkum, vývoj a inovace spojených s bioetickými aspekty výzkumu a vývoje, zejména návrhy odborných stanovisek Rady pro výzkum, vývoj a inovace k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk. Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(8) Členství v odborných a poradních orgánech Rady pro výzkum, vývoj a inovace nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34).
(9) Členy odborných a poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace volí z předních odborníků pro danou oblast výzkumu, vývoje a inovací Rada pro výzkum, vývoj a inovace, a jmenuje je a na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolává její předseda.
§ 36
(1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.
(2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje
a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů,
b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů,
c) poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(3) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České republiky. Funkce členů vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Předseda a členové předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy35).
(4) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky. Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy grantových projektů s žádostmi o udělení podpory.
(6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 36a
(1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze.
(2) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje:
a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek,
b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů,
c) poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů,
i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury České republiky. Funkce členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Předseda a členové předsednictva Technologické agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Technologické agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy35).
(5) Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory.
(6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost odborných poradních orgánů jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory.
(7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření odborných poradních orgánů, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
(8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
HLAVA IX
§ 37
Územní samosprávné celky postupují podle tohoto zákona obdobně a podle ustanovení § 5 až 6 přiměřeně; ustanovení § 5 odst. 2 věty třetí a § 5a odst. 4 se nepoužijí.
HLAVA X
§ 38
(1) Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje, která je upravena tímto zákonem, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
(2) Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 stanoví poskytovatel náležitosti pro předložení výzkumného záměru podle § 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů podle § 39. Uchazeči předloží poskytovatelům návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí pro předložení výzkumného záměru poskytovatelem.
(3) Členové dozorčí rady Grantové agentury České republiky zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stávají členy kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává zachováno.
§ 39
Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 4, § 31 odst. 2, 3, 7, 9 a 12 a § 32 odst. 1 až 4.
HLAVA XI
§ 40
Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla schválena Parlamentem a vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, stanoví něco jiného než tento zákon, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy.