Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů - HLAVA II - POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM

HLAVA II

POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM

Díl 1

Pohřební služba

Provozování pohřební služby

§ 6

Provozování pohřební služby

(1) Provozování pohřební služby zahrnující činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků, jejich pohřbením a přepravou je koncesovanou živností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren.

(2) Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Sjednavatel pohřbení a profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků podle zvláštního předpisu²⁸) a

a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo

b) minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.

(3) K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má k dispozici

a) chladicí a mrazicí zařízení odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) a f),

b) silniční motorové vozidlo určené k přepravě lidských pozůstatků odpovídající požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1 a

c) místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatků do rakve odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. h).

(4) Chladicí a mrazicí zařízení podle odstavce 3 písm. a) a místnost pro úpravu těla zemřelého podle odstavce 3 písm. c) nesmí být umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.

§ 7

Povinnosti provozovatele pohřební služby

(1) Provozovatel pohřební služby je povinen

a) upravit tělo zemřelého a k ukládání lidských pozůstatků do pohřbení používat rakve a výhradně chladicí, popřípadě mrazicí, zařízení, jejichž kapacita musí odpovídat průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3 místy,

b) před zahájením provozu vydat řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zveřejnit ho na viditelném místě a vykonávat živnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provozování pohřební služby,

c) zdržet se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby,

d) zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,

e) postupovat po převzetí těla zemřelého podle pokynů uvedených na listě o prohlídce zemřelého, případně stanovených státním zástupcem, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰),

f) ukládat lidské pozůstatky do pohřbení pouze v rakvi nebo v jiné obdobné schránce do chladicího zařízení zajišťujícího trvalé udržení teploty v rozmezí 0°C až +5°C a v případě, kdy doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do pohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatků, v mrazicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C,

g) předat provozovateli krematoria nebo pohřebiště společně s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad podle § 14 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 2; v případě jiných lidských pozůstatků předat identifikaci jiných lidských pozůstatků,

h) bezúplatně umožnit vypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve v místnosti se snadno omyvatelnými stěnami a nepropustnou podlahou, opatřené odpovídajícím osvětlením, přívodem teplé a studené vody, větráním a zabezpečením proti hmyzu, která je určena pro úpravu těla zemřelého, a pro uložení lidských pozůstatků do rakve, a umožnit mu nezbytnou hygienickou očistu,

i) vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu způsobem a ve lhůtě stanovené řádem pro provozování pohřební služby; pokud do 12 měsíců ode dne výzvy provozovatele pohřební služby k převzetí vypravitel pohřbu urnu nepřevezme nebo není-li taková osoba, je provozovatel pohřební služby povinen zajistit uložení lidských ostatků do společného hrobu na veřejném pohřebišti,

j) vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky zejména v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo a datum narození, je-li známo, místo a datum úmrtí, je-li známo, kopie listu o prohlídce zemřelého,

2. identifikace jiných lidských pozůstatků, a

3. kopie dokladu o zpopelnění nebo pohřbení, datum a čas převzetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, datum a čas jejich uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení, datum a čas předání lidských pozůstatků nebo lidských ostatků provozovateli pohřebiště nebo krematoria, evidenční číslo vozidla, které lidské pozůstatky nebo lidské ostatky přepravilo,

k) dodržovat požadavky na technické vybavení podle § 6 odst. 3, a

l) provádět dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků.

(2) Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít tělo zemřelého ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li úmrtí nebo narození mrtvého dítěte doloženo

a) listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,

b) v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i souhlasem státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰).

(3) Jiné lidské pozůstatky je provozovatel pohřební služby oprávněn převzít ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.

(4) Evidence související s provozováním pohřební služby podle odstavce 1 písm. j) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.

§ 7a

Řád pro provozování pohřební služby

V řádu pro provozování pohřební služby provozovatel podrobně upraví zejména

a) rozsah poskytovaných služeb,

b) povinnosti vypravitele pohřbu v souvislosti s chováním v místnosti pro úpravu těla zemřelého a uložením lidských pozůstatků do rakve, se zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení pohřební služby jinými osobami,

c) postup při ukládání lidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu do rakve a postup při jejich přepravě,

d) způsob uložení a evidence přepravovaných lidských pozůstatků a lidských ostatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria nebo k provedení balzamace nebo konzervace v minimálním rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. j),

e) postup při provádění dezinfekce provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků,

f) způsob výzvy, převzetí a lhůtu k předání urny s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu.

Přeprava lidských pozůstatků a lidských ostatků

§ 8

(1) Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit

a) při převozech na místo pohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku,

b) uložení lidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakve, a to v transportním vaku,

c) označení rakví a transportních vaků tak, aby odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatků v nich uložených.

(2) Pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, musí provozovatel pohřební služby zajistit, aby byly lidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení.

(3) Pokud provozovatel pohřební služby zajišťuje přepravu lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků po pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce, může uzavřít přepravní smlouvu za předpokladu, že obsahuje závazek dopravce uskutečnit přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.

(4) Lidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotních služeb též poskytovatel zdravotních služeb za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.

§ 9

(1) Lidské pozůstatky a exhumované nezpopelněné lidské ostatky mohou být po pozemních komunikacích přepravovány pouze ve vozidle zvláštního určení, které musí být k takovému účelu schváleno podle jiného právního předpisu¹¹) jako pohřební. Ložný prostor vozidla zvláštního určení musí být určen výhradně pro jejich přepravu v rakvích nebo v transportních nosítkách s vaky, a to včetně věcí určených pro konání pohřbu, které lze přepravovat společně, a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty pro upevnění rakví nebo transportních nosítek s vaky. Stěny a dno ložného prostoru musí být snadno omyvatelné.

(2) Přeprava lidských pozůstatků, na kterou se vztahují mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným těmito smlouvami. Průvodní list k přepravě lidských pozůstatků, potřebný podle příslušné mezinárodní smlouvy,¹²) vydává krajská hygienická stanice.

(3) Dojde-li k úmrtí na území státu, který není vázán příslušnou mezinárodní smlouvou,¹²) je pro přepravu těla zemřelého na území České republiky nebo přepravu přes její území nutný souhlas diplomatické mise nebo konzulárního úřadu příslušného k zastupování zájmů České republiky. Souhlas může být vydán po předložení dokladu o úmrtí podle § 22 odst. 2 a potvrzení o tom, že proti přepravě není námitek z hlediska trestněprávního nebo zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí. Stejný postup se uplatňuje i u těla zemřelého státního příslušníka cizího státu na území České republiky vůči diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům států, jejichž občanem zemřelý byl.

Díl 2

Balzamace a konzervace

§ 10

(1) Provádění balzamace a konzervace je koncesovanou živností.⁶)

(2) Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervace musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků a profesní kvalifikace Pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých podle zvláštního právního předpisu²⁸), a absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací a

a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství,

b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti zdravotnictví,

c) vyšší odborné vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaná sestra pro intenzivní péči nebo Diplomovaná porodní asistentka,

d) střední vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Všeobecná sestra, Dětská sestra nebo Porodní asistentka, nebo

e) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a pětiletou praxi v provádění balzamace a konzervace.

(3) Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována podle zvláštního právního předpisu;⁷) její obsah a rozsah včetně náležitostí dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) K udělení koncese k provádění balzamace a konzervace je nutné stanovisko krajské hygienické stanice⁸) vydané podle zvláštního právního předpisu.⁹) Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má vhodnou místnost k provádění balzamace a konzervace a vybavení, které bude k provádění balzamace a konzervace užívat, není v rozporu s požadavky na ochranu veřejného zdraví.

§ 10a

Řád pro provádění balzamace a konzervace

(1) Před zahájením provozování balzamace a konzervace je provozovatel této živnosti povinen vydat řád pro provádění balzamace a konzervace, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, a vykonávat živnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provádění balzamace a konzervace.

(2) Řád pro provádění balzamace a konzervace musí být zveřejněn na viditelném místě. Provozovatel v něm podrobně upraví zejména

a) rozsah poskytovaných služeb,

b) povinnosti osob, které provádějí balzamaci a konzervaci, a dalších osob podílejících se na zajištění této činnosti s ohledem na zachování piety,

c) postup při přepravě, balzamaci a konzervaci lidských pozůstatků a

d) způsob uložení a evidence balzamovaných lidských pozůstatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria.

§ 11

Osoba provádějící balzamace a konzervace je

a) povinna zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům,

b) oprávněna převzít tělo zemřelého k balzamaci nebo konzervaci jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰),

c) oprávněna jiné lidské pozůstatky převzít jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.

Díl 3

Krematorium

§ 12

Zřízení krematoria

Krematorium lze zřídit jen na základě územního rozhodnutí¹⁴) a následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší.

Krematorium lze zřídit jen na základě povolení záměru podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem je také vždy krajská hygienická stanice, která pro účely řízení o povolení záměru vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví.

Provozování krematoria

§ 13

(1) Provozování krematoria zahrnující pohřbívání lidských pozůstatků nebo zpopelňování exhumovaných lidských ostatků v konečné rakvi a související zacházení s ní, manipulaci s lidskými ostatky, ukládání lidských ostatků do uren, jejich předávání a vedení související evidence, je koncesovanou živností⁶).

(2) Žadatel o koncesi na provozování krematoria musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Obsluha kremačního zařízení a profesní kvalifikace Administrátor krematoria podle zvláštního právního předpisu²⁸) a

a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo

b) minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.

(3) K udělení koncese k provozování krematoria je nutné stanovisko krajské hygienické stanice⁸). Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi bude pro uložení lidských pozůstatků do zpopelnění používat chladicí a mrazicí zařízení, které odpovídá podmínkám stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).

§ 14

(1) Provozovatel krematoria je oprávněn převzít tělo zemřelého nebo lidské ostatky ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého vystaveným podle zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰).

(2) Jiné lidské pozůstatky je provozovatel krematoria oprávněn převzít ke zpopelnění jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.

(3) Provozovatel krematoria je povinen

a) zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatky,

b) před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí a zveřejněn na viditelném místě, a krematorium provozovat v souladu s tímto řádem a zvláštními právními předpisy¹⁵); obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu krematoria,

c) zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,

d) ukládat lidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení splňujícího požadavky uvedené v § 7 odst. 1 písm. f). To neplatí, provede-li zpopelnění lidských pozůstatků do 48 hodin od jejich převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit jejich uložení do doby zpopelnění v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 °C do +5 °C, i když doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo přesáhne 1 týden,

e) zajistit, aby rakev s lidskými pozůstatky nebo exhumovanými lidskými ostatky byla před zasunutím do kremační pece opatřena značkou nezničitelnou ohněm obsahující číslo záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků,

f) vypraviteli pohřbu vystavit doklad o zpopelnění obsahující

1. číslo záznamu o zpopelnění podle písmene g),

2. jednoznačnou identifikaci provozovatele krematoria a pohřební služby, který lidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatky do krematoria přivezl,

3. údaje o zemřelém v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a úmrtí,

4. údaje o jiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatků,

5. datum pohřbení lidských pozůstatků nebo zpopelnění lidských ostatků,

g) uložit lidské ostatky zbavené kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu se značkou uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit ji číslem záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků, a údaji podle § 15 odst. 2 písm. a) a b),

h) vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby způsobem a ve lhůtě stanovené řádem krematoria; pokud vypravitel pohřbu nebo provozovatel pohřební služby do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria povinen lidské ostatky uložit do společného hrobu na veřejném pohřebišti.

§ 15

(1) Provozovatel krematoria v řádu krematoria vydaném podle § 14 odst. 3 písm. b) upraví zejména

a) postup při přijímání lidských pozůstatků a lidských ostatků ke zpopelnění, včetně druhů rakví, které je možné zpopelňovat,

b) způsob evidence lidských pozůstatků a lidských ostatků do zpopelnění,

c) povinnosti návštěvníků krematoria v souvislosti s pořádkem v krematoriu, zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení krematoria,

d) způsob uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků,

e) podmínky zpopelňování lidských pozůstatků a lidských ostatků,

f) způsob ukládání lidských ostatků do uren,

g) uskladnění a předávání uren s lidskými ostatky,

h) způsob výzvy a převzetí urny s lidskými ostatky a lhůtu k jejímu předání vypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby.

(2) Provozovatel krematoria vede evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků, které mu byly předány ke zpopelnění, obsahující zejména

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž těla nebo lidské ostatky byly v krematoriu zpopelněny,

b) místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,

c) záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatky, které byly zpopelněny, byly touto nemocí nakaženy,

d) datum a hodinu převzetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků ke zpopelnění, včetně přidělení čísla v evidenci,

e) druh rakve, vložky do rakve a transportního vaku,

f) jednoznačnou identifikaci osoby předávající lidské pozůstatky nebo lidské ostatky,

g) datum a hodinu uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení,

h) datum zpopelnění a číslo záznamu o zpopelnění,

i) datum výzvy k převzetí urny s lidskými ostatky a datum jejího vydání nebo odeslání, včetně jména a adresy jejího příjemce, nebo, pokud nebyla urna převzata podle § 14 odst. 3 písm. h), datum a místo, kde byly lidské ostatky uloženy do společného hrobu.

(3) Evidence související s provozováním krematoria podle odstavce 2 musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.