Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů - Díl 1 - Pohřební služba

Díl 1

Pohřební služba

Provozování pohřební služby

§ 6

Provozování pohřební služby

(1) Provozování pohřební služby zahrnující činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků, jejich pohřbením a přepravou je koncesovanou živností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren.

(2) Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Sjednavatel pohřbení a profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků podle zvláštního předpisu²⁸) a

a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo

b) minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.

(3) K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má k dispozici

a) chladicí a mrazicí zařízení odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) a f),

b) silniční motorové vozidlo určené k přepravě lidských pozůstatků odpovídající požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1 a

c) místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatků do rakve odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. h).

(4) Chladicí a mrazicí zařízení podle odstavce 3 písm. a) a místnost pro úpravu těla zemřelého podle odstavce 3 písm. c) nesmí být umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.

§ 7

Povinnosti provozovatele pohřební služby

(1) Provozovatel pohřební služby je povinen

a) upravit tělo zemřelého a k ukládání lidských pozůstatků do pohřbení používat rakve a výhradně chladicí, popřípadě mrazicí, zařízení, jejichž kapacita musí odpovídat průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3 místy,

b) před zahájením provozu vydat řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zveřejnit ho na viditelném místě a vykonávat živnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provozování pohřební služby,

c) zdržet se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby,

d) zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,

e) postupovat po převzetí těla zemřelého podle pokynů uvedených na listě o prohlídce zemřelého, případně stanovených státním zástupcem, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰),

f) ukládat lidské pozůstatky do pohřbení pouze v rakvi nebo v jiné obdobné schránce do chladicího zařízení zajišťujícího trvalé udržení teploty v rozmezí 0°C až +5°C a v případě, kdy doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do pohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatků, v mrazicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C,

g) předat provozovateli krematoria nebo pohřebiště společně s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad podle § 14 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 2; v případě jiných lidských pozůstatků předat identifikaci jiných lidských pozůstatků,

h) bezúplatně umožnit vypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve v místnosti se snadno omyvatelnými stěnami a nepropustnou podlahou, opatřené odpovídajícím osvětlením, přívodem teplé a studené vody, větráním a zabezpečením proti hmyzu, která je určena pro úpravu těla zemřelého, a pro uložení lidských pozůstatků do rakve, a umožnit mu nezbytnou hygienickou očistu,

i) vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu způsobem a ve lhůtě stanovené řádem pro provozování pohřební služby; pokud do 12 měsíců ode dne výzvy provozovatele pohřební služby k převzetí vypravitel pohřbu urnu nepřevezme nebo není-li taková osoba, je provozovatel pohřební služby povinen zajistit uložení lidských ostatků do společného hrobu na veřejném pohřebišti,

j) vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky zejména v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo a datum narození, je-li známo, místo a datum úmrtí, je-li známo, kopie listu o prohlídce zemřelého,

2. identifikace jiných lidských pozůstatků, a

3. kopie dokladu o zpopelnění nebo pohřbení, datum a čas převzetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, datum a čas jejich uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení, datum a čas předání lidských pozůstatků nebo lidských ostatků provozovateli pohřebiště nebo krematoria, evidenční číslo vozidla, které lidské pozůstatky nebo lidské ostatky přepravilo,

k) dodržovat požadavky na technické vybavení podle § 6 odst. 3, a

l) provádět dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků.

(2) Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít tělo zemřelého ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li úmrtí nebo narození mrtvého dítěte doloženo

a) listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,

b) v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i souhlasem státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu¹⁰).

(3) Jiné lidské pozůstatky je provozovatel pohřební služby oprávněn převzít ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.

(4) Evidence související s provozováním pohřební služby podle odstavce 1 písm. j) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.

§ 7a

Řád pro provozování pohřební služby

V řádu pro provozování pohřební služby provozovatel podrobně upraví zejména

a) rozsah poskytovaných služeb,

b) povinnosti vypravitele pohřbu v souvislosti s chováním v místnosti pro úpravu těla zemřelého a uložením lidských pozůstatků do rakve, se zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení pohřební služby jinými osobami,

c) postup při ukládání lidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu do rakve a postup při jejich přepravě,

d) způsob uložení a evidence přepravovaných lidských pozůstatků a lidských ostatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria nebo k provedení balzamace nebo konzervace v minimálním rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. j),

e) postup při provádění dezinfekce provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků,

f) způsob výzvy, převzetí a lhůtu k předání urny s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu.

Přeprava lidských pozůstatků a lidských ostatků

§ 8

(1) Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit

a) při převozech na místo pohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku,

b) uložení lidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakve, a to v transportním vaku,

c) označení rakví a transportních vaků tak, aby odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatků v nich uložených.

(2) Pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, musí provozovatel pohřební služby zajistit, aby byly lidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení.

(3) Pokud provozovatel pohřební služby zajišťuje přepravu lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků po pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce, může uzavřít přepravní smlouvu za předpokladu, že obsahuje závazek dopravce uskutečnit přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.

(4) Lidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotních služeb též poskytovatel zdravotních služeb za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.

§ 9

(1) Lidské pozůstatky a exhumované nezpopelněné lidské ostatky mohou být po pozemních komunikacích přepravovány pouze ve vozidle zvláštního určení, které musí být k takovému účelu schváleno podle jiného právního předpisu¹¹) jako pohřební. Ložný prostor vozidla zvláštního určení musí být určen výhradně pro jejich přepravu v rakvích nebo v transportních nosítkách s vaky, a to včetně věcí určených pro konání pohřbu, které lze přepravovat společně, a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty pro upevnění rakví nebo transportních nosítek s vaky. Stěny a dno ložného prostoru musí být snadno omyvatelné.

(2) Přeprava lidských pozůstatků, na kterou se vztahují mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným těmito smlouvami. Průvodní list k přepravě lidských pozůstatků, potřebný podle příslušné mezinárodní smlouvy,¹²) vydává krajská hygienická stanice.

(3) Dojde-li k úmrtí na území státu, který není vázán příslušnou mezinárodní smlouvou,¹²) je pro přepravu těla zemřelého na území České republiky nebo přepravu přes její území nutný souhlas diplomatické mise nebo konzulárního úřadu příslušného k zastupování zájmů České republiky. Souhlas může být vydán po předložení dokladu o úmrtí podle § 22 odst. 2 a potvrzení o tom, že proti přepravě není námitek z hlediska trestněprávního nebo zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí. Stejný postup se uplatňuje i u těla zemřelého státního příslušníka cizího státu na území České republiky vůči diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům států, jejichž občanem zemřelý byl.