Zákon o pojišťovnictví - ČÁST DRUHÁ - PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ

ČÁST DRUHÁ

PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 4

Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví

(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 5

Ochrana obchodní firmy

(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“. Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.

(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.

§ 6

Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, včetně společnosti se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí¹⁰).

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu je oprávněna uzavírat smlouvy, jejichž účelem je trvalý nebo dočasný převod nebo rozdělení některých činností, s výjimkou přebírání pojistných rizik do pojištění nebo přebírání zajistných rizik do zajištění, a to buď v celém rozsahu nebo zčásti na jinou osobu (dále jen „smlouva o vyčlenění činnosti“), pokud tím nedochází ke zkreslování účetnictví nebo ohrožování stability jejího hospodaření. To platí i pro smlouvy uzavírané s jinou osobou ve skupině, jejímž předmětem je vzájemné sdílení nákladů na činnosti společné těmto osobám (dále jen „smlouva o sdílení nákladů“) a pro přemístění činnosti mimo území České republiky (dále jen „přemístění činnosti“). Uzavřením smlouvy o vyčlenění činnosti, smlouvy o sdílení nákladů nebo přemístěním činnosti není dotčena odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny za její činnost ani její povinnosti stanovené tímto zákonem vůči České národní bance.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

(6) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.

(7) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů¹¹).

§ 7

Řídicí a kontrolní systém

(1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení pojišťovny nebo zajišťovny, a to vždy

1. zásady a postupy řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž souběžný výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a postupy účtování,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu pojišťovny nebo zajišťovny k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik a

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností pojišťovny nebo zajišťovny, včetně postupu pro vyřizování stížností.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny a zajišťovny z třetího státu.

(3) Vyhláška stanoví požadavky na řídicí a kontrolní systém v rozsahu podle odstavce 1.

§ 8

Důvěryhodnost fyzických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, která splňuje

a) podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 2 a

b) další podmínky stanovené pro výkon funkce člena představenstva akciové společnosti podle obchodního zákoníku.

(2) Za trestněprávně bezúhonnou (dále jen „bezúhonnost“) se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Za důvěryhodnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, jejíž dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení pojišťovny, zajišťovny nebo jejich poboček.

§ 9

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,

b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než

a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo

b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

(3) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs v případě, že insolvenční soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

§ 10

Střet zájmů

(1) Statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jejich prokuristou a osobou s účastí na jejím řízení nesmí být fyzická osoba, která je

a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy,

b) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo zaměstnancem státu zařazeným do Nejvyššího kontrolního úřadu, členem bankovní rady České národní banky nebo jejím zaměstnancem,

c) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné tuzemské právnické osoby, která je pojišťovnou, zajišťovnou, penzijním fondem, penzijní společností, bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo jinou finanční institucí, pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, anebo osobou s povolením k obchodování s cennými papíry; to neplatí, je-li tato právnická osoba ovládanou osobou nebo ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu, anebo jejich prokuristou, nebo jedná-li se o koncern,

d) pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Osoba, která v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně vykonává činnost odpovědného pojistného matematika, nesmí být statutárním orgánem nebo jeho členem anebo prokuristou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nebo osobou, která pojišťovnu nebo zajišťovnu přímo řídí.

(3) Vedoucím pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je ve státě, kde se nachází pobočka, v obdobném postavení.

(4) Vedoucím pobočky pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je v domovském státě této pojišťovny nebo zajišťovny v obdobném postavení.

§ 11

Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi

(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů¹²) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.

(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(7) Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce, vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný písemný podklad, který věrohodným způsobem dokládá

a) název a druh nebo typ vzdělávací instituce,

b) řádné ukončení studijního programu,

c) dobu trvání studijního programu a jeho náplň.

(8) Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce posuzované fyzické osoby se předkládá čestné prohlášení zejména s údaji o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně výdělečných činnostech, členstvích v orgánech jiných právnických osob a členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích (dále jen „praxe“).

(9) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného členského státu nebo státu, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a tato osoba působí na finančním trhu a je osobou regulovanou, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení orgánu dohledu země sídla právnické osoby, který nad touto osobou vykonává dohled.

§ 12

Zánik funkce pro ztrátu důvěryhodnosti nebo z důvodu střetu zájmů

(1) Jestliže osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 8 odst. 1 a 3, § 9 odst. 1 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10, je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit této pojišťovně nebo zajišťovně a současně České národní bance.

(2) Funkce, kterou osoba uvedená v odstavci 1 vykonává, jí zaniká dnem, kdy přestala splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti nebo kdy se dostala do střetu zájmů.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna uvedená v odstavci 1 předloží České národní bance ke schválení jinou osobu, která má nahradit osobu, jejíž funkce zanikla podle odstavce 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o ztrátě důvěryhodnosti osoby podle odstavce 1 nebo o tom, že se tato osoba dostala do střetu zájmů.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

Díl 1

Provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou

§ 13

Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou

(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených příloze č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících s pojišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou schopnost tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně zabezpečit provozování činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.

(2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky.

(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.

(5) Česká národní banka uděluje povolení tuzemské pojišťovně k provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Oprávnění k provozování pojišťovací činnosti vznikne tuzemské pojišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.

(6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou nelze udělit, pokud

a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,

b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast na tuzemské pojišťovně, nedávají jistotu řádného řízení tuzemské pojišťovny,

c) navrhovaní členové statutárních nebo dozorčích orgánů tuzemské pojišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této pojišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího řádného řízení,

d) úzké propojení mezi tuzemskou pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této pojišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon požadované činnosti,

f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská pojišťovna úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy,

g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva tuzemské pojišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,

h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti,

i) ze žádosti podle odstavce 5 vyplývá, že pojišťovací činnost nemá být vykonávána na území České republiky nebo pouze v omezeném rozsahu, nebo

j) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující.

(7) Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 14

Pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení

(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví neživotních pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko

a) souvisí s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení,

b) týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle písmene a), a

c) je pojištěno stejnou pojistnou smlouvou, kterou je pojištěno pojistné riziko podle písmene a),

(dále jen „doplňkové pojištění v neživotním pojištění“).

(2) Pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 10 písm. a), bodech 14, 15 nebo 17 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nemůže být doplňkovým pojištěním v neživotním pojištění; pojistné riziko spadající do odvětví uvedeného v části B bodě 17 této přílohy může být doplňkovým pojištěním k pojistnému odvětví uvedenému v části B bodě 18 této přílohy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 a vztahuje-li se pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a) výhradně k asistenčním službám pojištěné osoby. Doplňkové pojištění v neživotním pojištění nemůže svojí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění převýšit pojistnou částku nebo limit pojistného plnění stanovený pro pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a). Doplňkové pojištění v neživotním pojištění lze sjednat pouze na základě individuální žádosti pojistníka.

§ 15

Žádost o udělení povolení

(1) Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, údaje týkající se založené pojišťovny, a to

a) výši základního kapitálu pojišťovny založené jako akciová společnost nebo výši zapisovaného základního kapitálu pojišťovny založené jako družstvo (dále jen „základní kapitál“),

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby jako zakladatele tuzemské pojišťovny,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, jako člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má působit jako prokurista tuzemské pojišťovny, nebo jako osoby s účastí na jejím řízení,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, která má v tuzemské pojišťovně vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 81,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být tuzemskou pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží

a) stanovy, u akciové společnosti také zakladatelská smlouva nebo listina,

b) obchodní plán,

c) doklady o bezúhonnosti fyzických osob nebo důvěryhodnosti právnické osoby, které jsou zakladateli tuzemské pojišťovny,

d) doklady o důvěryhodnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. c),

e) doklady prokazující původ základního kapitálu a jeho splacení,

f) seznam osob, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně, s údaji o těchto osobách a o výši podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech nebo jiné formě takové účasti; za každou takovou osobu žadatel přiloží doklady, které se vyžadují při podání žádosti o souhlas k nabytí účasti podle § 24 odst. 3,

g) seznam osob, které mají být úzce propojeny s tuzemskou pojišťovnou, s uvedením údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,

h) popis postupů a metod pro zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností,

i) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a v jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

(3) V obchodním plánu uvedeném v odstavci 2 písm. b) žadatel uvede

a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, včetně činností souvisejících s pojišťovací činností, mají-li být tyto činnosti provozovány,

b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

c) metody výpočtu technických rezerv,

d) základní principy pasivního zajištění,

e) položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,

f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo činností souvisejících s pojišťovací činností, také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

g) pro první 3 účetní období

1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům,

2. podrobný odhad příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti,

3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát,

4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,

5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a požadované míry solventnosti,

h) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení uzavřeny,

i) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.

(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle odstavce 2.

§ 16

Udělení povolení pojišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou banky z jiného členského státu nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Česká národní banka se s příslušnými orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti, střetu zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, fyzických osob s účastí na řízení právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.

(4) Tuzemská pojišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu, nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.

(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská pojišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na uzemí třetího státu, použijí obdobně.

§ 17

Oddělené řízení činností

(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění v rozsahu širším, než je uvedeno v § 13 odst. 7, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky jejich odděleného řízení. Tuzemská pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou odnětí části povolení podle § 118 s převodem odpovídající části pojistného kmene podle § 103 a 104 nebo rozdělením podle § 122.

(2) Tuzemská pojišťovna uvedená v odstavci 1 zabezpečí, aby

a) nebyly poškozovány zájmy účastníků pojištění, především, aby zisky z životního pojištění přinášely prospěch osobám oprávněným z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou v životním pojištění takovým způsobem, jako kdyby tuzemská pojišťovna provozovala výlučně životní pojištění,

b) minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto 2 činností, nebyly plněny na úkor druhé činnosti,

c) v účetnictví tuzemské pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména pojistné, platby od zajišťoven, výnosy z investic a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a provozní náklady související s pojišťovací činností, rozvrženy podle původu vzniku.

§ 18

Základní kapitál

(1) Výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny činí při provozování pojišťovací činnosti podle

a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejméně 90000000 Kč,

b) pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu

1. pro odvětví uvedená pod body 1, 2, 8, 9 a 18 celkem nejméně 65000000 Kč,

2. pro odvětví uvedená pod body 3, 4, 13, 16 a 17 celkem nejméně 90000000 Kč,

3. pro odvětví uvedená pod body 7, 10, 14 a 15 celkem nejméně 160000000 Kč,

4. pro odvětví uvedená pod body 5, 6, 11 a 12 celkem nejméně 200000000 Kč.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

(3) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

(4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku

a) stanovenou podle odstavců 1 až 3, jestliže

1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,

2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1350000000 Kč a

3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,

b) 500000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost v životním nebo neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

c) 1000000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním i neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).

(5) Základní kapitál tuzemské pojišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací, popřípadě souběžnému provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti.

(6) Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního kapitálu lze přijmout jen s předchozím souhlasem České národní banky, jinak je neplatné. Česká národní banka udělí souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou v odstavcích 1 až 4 a zároveň disponibilní míra solventnosti neklesne pod požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76 ani pod požadovanou výši garančního fondu stanovenou v § 77; v takovém případě se má za to, že tím není ohrožena dobytnost pohledávek věřitele. Pro toto snížení základního kapitálu se nepoužijí § 215 a § 216 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.

Díl 2

Změny v činnosti a orgánech tuzemské pojišťovny

§ 19

Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny a změna osoby v jejím orgánu

(1) Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení obsahuje výčet pojistných odvětví a výši základního kapitálu nebo činnost, popřípadě činnosti související s pojišťovací činností, o které má být činnost pojišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady uvedené v § 15 odst. 2 písm. e), h) a i), upravený obchodní plán podle § 15 odst. 3, ve kterém pojišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti související s pojišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě a za podmínek stanovených v § 13 odst. 5 a 6.

(2) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny a v osobě prokuristy této pojišťovny podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti podané osobou, která tuto změnu navrhuje. K žádosti se přiloží doklady o bezúhonnosti posuzované osoby a údaje o jí dosaženém druhu vzdělání a praxi, čestné prohlášení posuzované osoby, že žádná jiná její činnost jí nebrání v řádném výkonu funkce a že splňuje podmínku uvedenou v § 8 odst. 1 písm. b). Česká národní banka žádost zamítne, jsou-li k tomu dány důvody uvedené v § 13 odst. 6 písm. c).

(3) Za změnu podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže osoba, které Česká národní banka udělila souhlas, má v bezprostředně následujícím funkčním období pokračovat ve výkonu stejné funkce; o svém pokračování ve výkonu stejné funkce tato osoba zašle České národní bance nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být opětovně zvolena, čestné prohlášení o tom, že i nadále splňuje podmínky, za kterých jí byl Českou národní bankou dříve udělen souhlas s výkonem funkce.

§ 20

Zřízení pobočky na území jiného členského státu

(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území jiného členského státu, je povinna před zahájením této své činnosti informovat Českou národní banku o

a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 15 odst. 3, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území jiného členského státu, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,

c) adrese pobočky na území jiného členského státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka, a

e) způsobu zabezpečení vyloučení střetu zájmů v případě provozování pojištění právní ochrany podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu¹³).

(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 Česká národní banka sdělí písemně příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu, kde se bude nacházet pobočka, informace o rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území hostitelského členského státu, obchodním plánu pobočky, její adrese a organizační struktuře a informace uvedené v odstavci 1 písm. d), popřípadě e). Současně potvrdí, že tato pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. O odeslání informace Česká národní banka tuzemskou pojišťovnu písemně informuje.

(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky pojišťovny na území jiného členského státu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 rozhodne o odmítnutí sdělit příslušnému orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 1 a své rozhodnutí oznámí tuzemské pojišťovně do doby uplynutí této lhůty. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Jestliže příslušný orgán dohledu hostitelského členského státu informuje¹⁴) ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informace České národní banky podle odstavce 2 Českou národní banku o podmínkách přijatých z důvodů veřejného zájmu, za kterých může být v členském státě, ve kterém pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu působí na základě práva zakládat pobočky (dále jen „členský stát pobočky“), pojišťovací činnost vykonávána, předá Česká národní banka tyto informace tuzemské pojišťovně, která hodlá v členském státě zřídit pobočku, a to bez zbytečného odkladu. Tuzemská pojišťovna může v hostitelském členském státě zahájit svoji činnost na základě práva zřídit svoji pobočku dnem obdržení této informace nebo uplynutím 2 měsíců ode dne, kdy obdržela informaci České národní banky podle odstavce 2.

§ 21

Zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu

(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území třetího státu, je povinna před zahájením její činnosti informovat Českou národní banku o

a) třetím státě, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) plánu činnosti pobočky a změnách obchodního plánu podle § 15 odst. 3, včetně výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území třetího státu, organizační struktuře pobočky, popisu a metodách aplikovaných pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,

c) adrese pobočky na území třetího státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy třetího státu, kde se nachází pobočka.

(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Pokud Česká národní banka nemá námitek k předpokládanému zřízení pobočky na území třetího státu, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 žádající pojišťovně své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí.

(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění jejího funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu nebo, má-li být pobočka zřízena na území třetího státu, jehož právní předpisy nebo potíže související s jejich uplatňováním brání řádnému výkonu dohledu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zřízení pobočky zamítne.

(4) V případě tuzemské pojišťovny, která hodlá provozovat nebo provozuje na území Švýcarské konfederace pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, se Česká národní banka a tato pojišťovna řídí tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nestanoví jinak¹⁵).

§ 22

Svoboda dočasně poskytovat služby

(1) Má-li být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit jí rozsah pojišťovací činnosti, která má být touto formou provozována.

(2) Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, příslušnému orgánu dohledu v jiném členském státě, na jehož území má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby,

a) potvrdí, že pojišťovna, která hodlá rozšířit svoji činnost ve smyslu odstavce 1, disponuje požadovanou mírou solventnosti,

b) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,

c) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území jiného členského státu.

(3) Česká národní banka informuje pojišťovnu o datu odeslání informace ve smyslu odstavce 2, a to bez zbytečného odkladu. Tato pojišťovna může zahájit svoji činnost na území hostitelského členského státu dnem obdržení této informace.

(4) Pokud pojišťovna nedisponuje požadovanou mírou solventnosti, Česká národní banka rozhodne o odmítnutí sdělit příslušnému orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 2 a své rozhodnutí oznámí pojišťovně ve lhůtě uvedené v odstavci 2. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 23

Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu

a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně uvedených v § 24 odst. 1 a v § 27 odst. 1 a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s těmito účastmi včetně její výše,

b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh podle § 15; změna stanov se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,

c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) informaci o změně ve své činnosti, jiné než která je uvedena v § 19, a změně ve svém právním postavení, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona; za činnost významného charakteru se pro účely tohoto zákona považuje činnost, k jejímuž výkonu je nutné prokázat splnění podmínek jinému orgánu než České národní bance, nebo, kdy selhání této činnosti může ohrozit schopnost pojišťovny plnit své závazky vyplývající z jí provozované činnosti, anebo činnost, která může mít významný vliv na funkčnost a efektivnost jejího řídicího a kontrolního systému,

e) informaci o změnách v údajích uvedených v § 20 odst. 1 písm. b), c) a d), § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) a v § 22 odst. 1,

f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.

(2) Česká národní banka po obdržení informací podle odstavce 1 písm. e) postupuje podle § 20 odst. 2 a 3 nebo podle § 21 odst. 2 a 3. Tuzemská pojišťovna oznámí změnu v údajích podle § 20 odst. 1 písm. b), c) a d) také příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna.

(3) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavci 1 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Změny v účastech

§ 24

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská pojišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti, písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 25 odst. 2. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje pojišťovnu, ve které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.

(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 jiná pojišťovna, zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské pojišťovny, Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti konzultuje tento záměr s příslušným orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.

(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje obchodní firmu a sídlo tuzemské pojišťovny, ve které má být nabyta kvalifikovaná účast, výši stávajícího podílu či jiné formy účasti žadatele v této pojišťovně a výši podílu či jiné formy účasti, kterou hodlá žadatel v této pojišťovně získat. K žádosti žadatel, v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu anebo o podnikatele, přiloží

a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, včetně kopií podaných návrhů na zápis do obchodního rejstříku, které nebyly doposud ke dni podání žádosti vyřízeny,

b) údaje o osobách, které jsou s ním úzce propojeny, s popisem vztahu mezi úzce propojenými osobami a ním,

c) údaje o osobách, se kterými jedná ve shodě,

d) doklad o bezúhonnosti,

e) přehled svých finančních i jiných závazků, jejichž výše přesahuje 5 % jeho vlastního kapitálu nebo mohou mít účinek v této výši, a to s uvedením smluvních protistran, výše závazku, dne vzniku závazku, doby trvání závazku a dne splatnosti závazku včetně informace o prodlení s plněním takového závazku,

f) doklady o původu prostředků na nabytí kvalifikované účasti; jsou-li na nabytí kvalifikované účasti použity jiné než vlastní zdroje, přiloží k žádosti též doklady o původu prostředků poskytovatele těchto zdrojů,

g) údaje o svém členství v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích, včetně zahraničních,

h) své účetní závěrky a účetní závěrky osob, které jsou s ním úzce propojeny, a to za poslední 3 účetní období ověřené auditorem; v případě, že je součástí konsolidačního celku, přiloží k žádosti též konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem,

i) zdůvodnění zamýšleného nabytí nebo změny kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně, včetně předpokládaných změn v její obchodní politice,

j) doklady uvedené v § 19 odst. 2, je-li žadatelem fyzická osoba,

k) čestné prohlášení, že nevykonává práva související s kvalifikovanou účastí v tuzemské pojišťovně v zájmu jiné osoby,

l) doklady a čestná prohlášení o dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na posouzení jeho vhodnosti z hlediska řádného řízení tuzemské pojišťovny, pokud mu jsou takové skutečnosti známy,

m) doklad o tom, že o svém rozhodnutí nabýt nebo zvýšit tuto svoji účast informoval dotčenou pojišťovnu, a

n) čestné prohlášení o tom, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

§ 25

(1) Česká národní banka žádost neschválí, pokud

a) žadatel nesplňuje podmínky důvěryhodnosti,

b) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, neumožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,

c) žadatel neprokáže svoji schopnost finančně zabezpečit vykonávané a plánované činnosti v tuzemské pojišťovně, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, nebo

d) existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(2) O žádosti podle § 24 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské pojišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.

(3) Je-li podaná žádost podle § 24 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,

b) podléhá dohledu příslušného orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo

c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.

(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 1.

(5) Jestliže Česká národní banka o žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtách stanovených pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 24 odst. 1 ve stejné tuzemské pojišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.

(7) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti uvedených v § 24 odst. 3.

§ 26

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny nebo jinak poškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.

§ 27

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská pojišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská pojišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.

(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské pojišťovně, ve které je držena účast a výši účasti této osoby nebo osob v tuzemské pojišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.

Díl 3

Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu

§ 28

Činnost pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky

(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla a po splnění informační povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá na území České republiky provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zašle bez zbytečného odkladu České národní bance kopii sdělení České kanceláři pojistitelů (dále jen „Kancelář“), kterým jí v souladu se zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla¹⁶) oznamuje

a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

b) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

c) den skutečného zahájení, den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na území České republiky, nebo

d) změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři.

§ 29

Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřídit pobočku

(1) Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být Česká národní banka v souladu s právem Evropských společenství informována příslušným orgánem dohledu domovského členského státu o

a) obchodním plánu, rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území České republiky, a o organizační struktuře pobočky,

b) adrese pobočky na území České republiky,

c) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby jmenované do funkce vedoucího pobočky pověřené zastupováním pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy v České republice a

d) tom, že tato pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

(2) Před zahájením činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu Česká národní banka informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 1 příslušný orgán dohledu domovského členského státu o podmínkách přijatých z důvodu veřejného zájmu, za kterých může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky.

(3) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu může být zřízena a zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá zřídit na území České republiky svoji pobočku, obdržela prostřednictvím příslušného orgánu dohledu domovského členského státu informaci České národní banky o podmínkách činnosti pobočky na území České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení informace uvedené v odstavci 1 České národní bance. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku.

(4) Má-li dojít ke změně údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo c), pojišťovna z jiného členského státu oznámí tuto změnu příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu a České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna provedena. Nesplnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. d) oznámí tato pojišťovna České národní bance bez zbytečného odkladu, jakmile taková skutečnost nastane.

§ 30

Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu, týkající se provozování pojišťovací činnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby

(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat svoji činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby za podmínky, že

a) před zahájením této činnosti informuje příslušný orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá na území České republiky provozovat,

b) Česká národní banka obdrží v souladu s právem Evropských společenství informace uvedené v odstavci 2.

(2) Před zahájením činnosti na území České republiky pojišťovnou z jiného členského státu na základě svobody dočasně poskytovat služby musí být v souladu s právem Evropských společenství České národní bance sděleny nebo předloženy příslušným orgánem dohledu domovského členského státu tyto informace nebo doklady:

a) potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu disponuje požadovanou mírou solventnosti stanovenou v § 76,

b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu,

c) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území České republiky,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, škodního zástupce v České republice jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 31

Další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky

(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody poskytovat služby, shromažďuje údaje o své činnosti na území České republiky týkající se souhrnu předepsaného pojistného a souhrnu pojistných plnění za kalendářní rok, a to v členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Tyto informace poskytuje České národní bance prostřednictvím příslušného orgánu dohledu domovského členského státu.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, na písemné vyžádání předloží České národní bance pojistné podmínky, uzavírá-li pojistné smlouvy podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu¹⁷).

(3) Pro účely vyhotovování statistik a analýz vývoje pojistného trhu pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky, předkládá České národní bance údaje o výši pojistného a nákladů na pojistná plnění, nesnížené o podíl zajištění, z jí provozované pojišťovací činnosti na území České republiky, nebylo-li s příslušným orgánem dohledu domovského členského státu dohodnuto jinak, a to v členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Formu, termíny a způsob předkládání těchto informací stanoví vyhláška.

Díl 4

Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu

§ 32

Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky

(1) Pojišťovna z třetího státu je oprávněna na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky jako své organizační složky, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Povolení České národní banky je pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.

(2) Pokud se jedná o pobočku pojišťovny se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která hodlá na území České republiky provozovat pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, řídí se Česká národní banka a tato pobočka pojišťovny tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nestanoví jinak¹⁵).

(3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje Česká národní banka pojišťovně z třetího státu podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících s pojišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud po posouzení žádosti uvedené v odstavci 4 Česká národní banka shledá, že pojišťovna z třetího státu je schopna tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit. Česká národní banka může provozování požadovaného rozsahu činnosti omezit, jestliže shledá, že pojišťovna z třetího státu není schopna bezpečně provozovat činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.

(4) Povolení uvedené v odstavci 1 uděluje Česká národní banka na základě písemné žádosti pojišťovny z třetího státu, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena.

(5) Při rozhodování o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu může Česká národní banka požadovat potřebné informace přímo od příslušného orgánu dohledu země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto orgánu dohledu mu poskytovat údaje o činnosti její pobočky na území České republiky. Nevyplývá-li výměna informací mezi příslušnými orgány dohledu z vyhlášených mezinárodních smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost České národní banky zabezpečit získávání potřebných informací od příslušného orgánu dohledu země jejího sídla.

(6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky se udělí, pokud pojišťovna z třetího státu

a) je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění,

b) zřídí na území České republiky svoji pobočku,

c) ustanoví do funkce vedoucího své pobočky zřízené v České republice fyzickou osobu splňující podmínky důvěryhodnosti, která má odpovídající vzdělání a praxi, u které je vyloučen střet zájmů a která musí být schválena před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou,

d) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině nejnižší možné výše garančního fondu stanovené v § 77 odst. 1 písm. a), a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky,

e) se zaváže udržovat požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76, přičemž při výpočtu požadované míry solventnosti se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,

f) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky,

g) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, včetně systému řízení rizik,

h) jmenuje škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

i) prokáže původ aktiv uvedených v písmenu d).

§ 33

Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky

(1) Bylo-li pojišťovně z třetího státu v zemi jejího sídla uděleno povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životního a neživotního pojištění, nemůže tato pojišťovna prostřednictvím své jedné pobočky na území České republiky nabízet současně životní i neživotní pojištění. Současně se životním pojištěním však může nabízet i pojištění úrazu a nemoci podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud bylo k takovému souběhu uděleno povolení příslušným orgánem dohledu státu jejího sídla.

(2) Povolení k provozování pojišťovací činnosti podle § 32 odst. 1 nelze udělit, pokud

a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,

b) fyzická osoba ve funkci vedoucího pobočky nesplňuje podmínky bezúhonnosti nebo nedává s ohledem na její kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu řádného řízení pobočky pojišťovny z třetího státu, anebo je ve střetu zájmů,

c) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona brání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí pojišťovna z třetího státu nebo jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má pojišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy,

d) aktiva pojišťovny z třetího státu pocházejí z trestné činnosti nebo pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán jejich původ,

e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této pojišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon požadované činnosti,

f) udělení povolení by bylo v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, nebo

g) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující.

(3) Pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za podmínek uvedených v § 14.

§ 34

Žádost o udělení povolení

(1) Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, údaje týkající se této pojišťovny, a to

a) právní formu,

b) adresu pobočky zřízené na území České republiky,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště na území České republiky fyzické osoby ve funkci vedoucího pobočky zřízené v České republice,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště fyzické osoby, která má vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 81,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v členských státech, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

f) stát a sídlo příslušného orgánu dohledu členského státu, pokud bylo nebo má být schváleno zvýhodnění podle § 35.

(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží

a) stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument,

b) kopie úředního povolení k provozování pojišťovací činnosti země sídla pojišťovny z třetího státu,

c) doklady o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. c),

d) obchodní plán vztahující se k činnosti, která má být provozována na území České republiky,

e) záznamy prokazující aktiva na území České republiky podle § 32 odst. 6 písm. d) a doklady prokazující jejich původ,

f) seznam osob, které mají být úzce propojeny s žadatelem s uvedením údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,

g) popis postupů a metod pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností,

h) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

(3) V obchodním plánu pobočky pojišťovny ze třetího státu podle odstavce 2 písm. d) žadatel uvede

a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, včetně rozsahu činností souvisejících s pojišťovací činností, mají-li být tyto činnosti provozovány,

b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

c) metody výpočtu technických rezerv,

d) základní principy pasivního zajištění,

e) stav disponibilní a požadované míry solventnosti podle § 76 a položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,

f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo činností souvisejících s pojišťovací činností, také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

g) pro první 3 účetní období

1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům,

2. podrobný odhad příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti,

3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát,

4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,

5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a požadované míry solventnosti,

h) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení uzavřeny,

i) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.

(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle odstavce 2.

(5) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh podle odstavců 1 a 2, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 6, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 33 odst. 2 písm. b).

(6) Změna v rozsahu povolené pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení obsahuje výčet pojistných odvětví nebo činnost, popřípadě činnosti související s pojišťovací činností, o které má být činnost pojišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady uvedené v odstavci 2 písm. b), e), g) a h), upravený obchodní plán podle odstavce 3, ve kterém pojišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v odstavci 2 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti související s pojišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě a za podmínek stanovených v § 32 odst. 4 a 6 a § 33 odst. 2.

§ 35

Zvýhodnění

(1) Pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státě o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo toto povolení již získala od více než jednoho členského státu, může požádat příslušné orgány dohledu členských států, ve kterých má být nebo je pojišťovací činnost provozována, o zvýhodnění spočívající v tom, že

a) požadovaná míra solventnosti uvedená v § 76 se vypočítá ve vztahu k celému rozsahu provozované činnosti v rámci členských států; v tomto případě se pro účely tohoto výpočtu přihlíží pouze k činnostem realizovaným všemi pobočkami zřízenými v rámci členských států,

b) aktiva ve výši uvedené v § 32 odst. 6 písm. d) jako jistina se budou nacházet pouze v tom členském státě, jehož příslušný orgán dohledu bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti,

c) aktiva, která jsou určena ke krytí požadavků na garanční fond, se mohou nacházet v libovolném členském státě, ve kterém pojišťovna z třetího státu provozuje svoji pojišťovací činnost.

(2) Zvýhodnění uvedená v odstavci 1 lze udělit pouze všechna současně. Žádost o udělení zvýhodnění pojišťovna z třetího státu podá příslušným orgánům dohledu členských států, ve kterých má být pojišťovací činnost provozována. V žádosti musí být uveden příslušný orgán dohledu členského státu, který bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti pojišťovny z třetího státu prostřednictvím jejích poboček zřízených v rámci členských států. Volbu daného orgánu dohledu musí tato pojišťovna odůvodnit.

(3) Zvýhodnění mohou být udělena pouze v případě, že příslušné orgány dohledu všech členských států, ve kterých byla žádost podána, s nimi souhlasí. Zvýhodnění platí ode dne odeslání informace ostatním příslušným orgánům dohledu o tom, že příslušný orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 bude dohlížet na stav solventnosti za veškerou provozovanou pojišťovací činnost prostřednictvím poboček pojišťovny z třetího státu zřízených v členských státech.

(4) Příslušný orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 obdrží od ostatních členských států informace potřebné pro výkon dohledové činnosti nad celkovou solventností poboček pojišťovny z třetího státu zřízených na jejich území. Na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů členských států budou zvýhodnění udělená všemi zúčastněnými členskými státy odejmuta¹⁸).

HLAVA III

PROVOZOVÁNÍ ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

Díl 1

Provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou

§ 36

Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou

(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování zajišťovací činnosti pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících se zajišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou schopnost tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně a provozně zabezpečit zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(2) Tuzemská zajišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost a je-li její sídlo na území České republiky.

(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské zajišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Povolení České národní banky je tuzemská zajišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu zajišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.

(5) Česká národní banka uděluje tuzemské zajišťovně povolení k provozování zajišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Oprávnění k provozování zajišťovací činnosti vznikne tuzemské zajišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.

(6) Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou nelze udělit, pokud

a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,

b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně, nedávají jistotu řádného řízení tuzemské zajišťovny,

c) navrhovaní členové statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské zajišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této zajišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího řádného řízení,

d) úzké propojení mezi tuzemskou zajišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této zajišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon požadované činnosti,

f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská zajišťovna úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy,

g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva tuzemské zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ těchto aktiv,

h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti, nebo

i) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující.

§ 37

Žádost o udělení povolení

(1) Žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, typ zajišťovací činnosti podle § 36 odst. 1, který má být provozován, a údaje týkající se založené zajišťovny, a to

a) výši základního kapitálu,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název a sídlo zakladatele tuzemské zajišťovny,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, jako člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má působit jako prokurista tuzemské zajišťovny, nebo jako osoby s účastí na jejím řízení,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzické osoby, která má v tuzemské zajišťovně vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 81.

(2) K žádosti podle odstavce 1 se přiloží

a) stanovy, zakladatelská smlouva nebo listina,

b) obchodní plán,

c) doklady o bezúhonnosti fyzických osob nebo důvěryhodnosti právnické osoby, které jsou zakladateli tuzemské zajišťovny,

d) doklady o důvěryhodnosti a o dosaženém vzdělání a praxi fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. c),

e) doklady prokazující původ základního kapitálu a jeho splacení,

f) seznam osob, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně, s údaji o těchto osobách a o výši podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech nebo jiné formě takové účasti; za každou takovou osobu žadatel předloží doklady, které se vyžadují při podání žádosti o souhlas k nabytí účasti v tuzemské zajišťovně podle § 42 odst. 3,

g) seznam osob, které mají být úzce propojeny s tuzemskou pojišťovnou, s uvedením údajů o těchto osobách a s uvedením způsobu propojení,

h) popis postupů a metod pro zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností,

i) čestné prohlášení žadatele o tom, že údaje uvedené v žádosti a v jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

(3) V obchodním plánu uvedeném v odstavci 2 písm. b) žadatel uvede

a) popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro která má být povolení uděleno,

b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do své zajišťovací činnosti,

c) popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad zajištění vlastní zajišťovací činnosti,

d) položky, z nichž se sestává garanční fond podle § 77,

e) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,

f) pro první 3 účetní období

1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům,

2. odhad výše předepsaného zajistného a nákladů na plnění ze zajištění,

3. odhadovanou rozvahu,

4. odhadovaný výpočet výše míry solventnosti,

5. aktiva určená ke krytí závazků z provozované zajišťovací činnosti a požadované míry solventnosti,

g) návrhy nebo základní zásady smluv o vyčlenění činnosti nebo o sdílení nákladů, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení uzavřeny,

h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.

(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle odstavce 2.

§ 38

Udělení povolení tuzemské zajišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Česká národní banka se s příslušnými orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti, střetu zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, osob s účastí na řízení právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.

(4) Tuzemská zajišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu, nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.

(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská zajišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, použijí obdobně.

(6) Tuzemská kaptivní zajišťovna nemůže zajišťovat pojistná nebo zajistná rizika, která pojistila pojišťovna, nebo která převzala do zajištění zajišťovna, patřící do stejné skupiny osob jako tato kaptivní zajišťovna.

§ 39

Základní kapitál

(1) Výše základního kapitálu tuzemské zajišťovny činí při provozování zajišťovací činnosti

a) pouze v životním zajištění nejméně 500000000 Kč,

b) pouze v neživotním zajištění nejméně 500000000 Kč,

c) v životním i neživotním zajištění současně nejméně 1000000000 Kč,

d) v případě tuzemské kaptivní zajišťovny nejméně polovinu částek uvedených v písmenech a) až c) v závislosti na charakteru provozované zajišťovací činnosti.

(2) Základní kapitál tuzemské zajišťovny ve výši uvedené v odstavci 1 může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši podle odstavce 1 před podáním žádosti o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti.

(3) Pro rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o snížení základního kapitálu se použije § 18 odst. 6 obdobně.

§ 40

Změny v činnosti tuzemské zajišťovny

(1) Změna v rozsahu povolené činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení obsahuje typ zajišťovací činnosti ve smyslu § 36 odst. 1 nebo činnost, popřípadě činnosti související se zajišťovací činností, o které má být činnost tuzemské zajišťovny rozšířena. K žádosti se přiloží doklady uvedené v § 37 odst. 2 písm. e), h) a i) a upravený obchodní plán obsahující údaje uvedené v § 37 odst. 3, do kterého zajišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v § 37 odst. 2 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti související se zajišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě a za podmínek stanovených v § 36 odst. 5 a 6.

(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě, tuzemská zajišťovna nejprve informuje Českou národní banku o

a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 37 odst. 3, zajistných rizicích, která mají být na území jiného členského státu přebírána do zajištění, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně systému řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že tuzemská zajišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond,

c) adrese pobočky na území jiného členského státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této zajišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka.

(3) Má-li být činnost tuzemské zajišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato zajišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit typ zajišťovací činnosti ve smyslu § 36 odst. 1, která má být touto formou provozována, a příslušné změny obchodního plánu vyvolané touto změnou v její činnosti.

(4) Pokud Česká národní banka nemá, s ohledem na organizační strukturu, finanční situaci tuzemské zajišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost, vzdělání a praxi fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky tuzemské zajišťovny nebo reálnost změn obchodního plánu, týkajících se rozšíření činnosti tuzemské zajišťovny, námitek, sdělí tuzemské zajišťovně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 nebo 3 své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí.

(5) Na rozšíření zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovny na území třetích států se odstavce 2 až 4 použijí přiměřeně s ohledem na mezinárodní dohody vztahující se k této činnosti.

(6) Tuzemská zajišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu

a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast na této zajišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, a změny uvedené v § 42 odst. 1 a v § 45 odst. 1, a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s touto účastí včetně její výše,

b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh podle § 37; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,

c) informaci o změně ve své činnosti jiné, než která je uvedena v odstavcích 1, 2, 5, a o změnách ve svém právním postavení, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti a dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

d) informaci o změnách údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),

e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.

(7) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavcích 1 až 3 a 5 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 41

Změna osoby v orgánu tuzemské zajišťovny

(1) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské zajišťovny a v osobě prokuristy této zajišťovny podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti podané osobou, která tuto změnu navrhuje. K žádosti se přiloží doklady o bezúhonnosti posuzované osoby a údaje o jí dosaženém druhu vzdělání a praxi, čestné prohlášení posuzované osoby, že žádná jiná její činnost jí nebrání v řádném výkonu funkce a že splňuje podmínku podle § 8 odst. 1 písm. b).

(2) Česká národní banka žádost zamítne, jsou-li k tomu dány důvody uvedené v § 36 odst. 6 písm. c).

(3) Za změnu podle odstavce 1 se nepovažuje, jestliže osoba, které Česká národní banka udělila souhlas, má v bezprostředně následujícím funkčním období pokračovat ve výkonu stejné funkce; o svém pokračování ve výkonu stejné funkce zašle tato osoba České národní bance nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být opětovně zvolena, čestné prohlášení o tom, že i nadále splňuje podmínky, za kterých jí byl Českou národní bankou dříve vydán souhlas s výkonem funkce.

Změny v účastech

§ 42

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské zajišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská zajišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti, písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 43 odst. 2. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje zajišťovnu, ve které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.

(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 pojišťovna, jiná zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské zajišťovny, Česká národní banka konzultuje bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tento záměr s příslušným orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.

(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje obchodní firmu a sídlo tuzemské zajišťovny, ve které má být nabyta kvalifikovaná účast, výši stávajícího podílu či jiné formy účasti žadatele v této zajišťovně a výši podílu či jiné formy účasti, kterou hodlá žadatel v této zajišťovně získat. K žádosti žadatel, v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu anebo podnikatele, přiloží

a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ne starší 3 měsíců, včetně kopií podaných návrhů na zápis do obchodního rejstříku, které nebyly doposud ke dni podání žádosti vyřízeny,

b) údaje o osobách, které jsou s ním úzce propojeny, s popisem vztahu mezi úzce propojenými osobami a jím,

c) údaje o osobách, se kterými jedná ve shodě,

d) přehled svých finančních i jiných závazků, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu žadatele nebo mohou mít účinek v této výši, a to s uvedením smluvních protistran, výše závazku, dne vzniku závazku, doby trvání závazku a dne splatnosti závazku včetně informace o prodlení s plněním takového závazku,

e) doklady o původu prostředků na nabytí kvalifikované účasti; jsou-li na nabytí kvalifikované účasti použity jiné než vlastní zdroje, přiloží žadatel i doklady o původu prostředků poskytovatele těchto zdrojů,

f) údaje o svém členství v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích, včetně zahraničních,

g) své účetní závěrky a účetní závěrky osob, které jsou s ním úzce propojeny, a to za poslední 3 účetní období ověřené auditorem; v případě, že je součástí konsolidačního celku, přiloží k žádosti též konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem,

h) zdůvodnění zamýšleného nabytí nebo změny kvalifikované účasti v tuzemské zajišťovně, včetně předpokládaných změn v její obchodní politice,

i) doklady uvedené v § 19 odst. 2, je-li žadatelem fyzická osoba,

j) čestné prohlášení, že nevykonává práva související s kvalifikovanou účastí v tuzemské zajišťovně v zájmu jiné osoby,

k) doklady a čestná prohlášení o dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na posouzení jeho vhodnosti z hlediska řádného řízení tuzemské zajišťovny, pokud mu jsou takové skutečnosti známy,

l) doklad o tom, že o svém rozhodnutí nabýt nebo zvýšit tuto svoji účast žadatel informoval dotčenou zajišťovnu, a

m) čestné prohlášení o tom, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

§ 43

(1) Česká národní banka žádost neschválí, pokud

a) žadatel nesplňuje podmínky důvěryhodnosti,

b) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, neumožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,

c) žadatel neprokáže svoji schopnost finančně zabezpečit vykonávané a plánované činnosti v tuzemské zajišťovně, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, nebo

d) existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(2) O žádosti uvedené v § 42 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne doručení písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské zajišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.

(3) Je-li podaná žádost podle § 42 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,

b) podléhá dohledu příslušného orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo

c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.

(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 42 odst. 1.

(5) Jestliže se Česká národní banka k žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtě stanovené pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 42 odst. 1 ve stejné tuzemské zajišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.

(7) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti uvedených v § 42 odst. 3.

§ 44

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny nebo jinak poškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.

§ 45

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská zajišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.

(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské zajišťovně, ve které je držena účast, a výši účasti této osoby nebo osob na tuzemské zajišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.

Díl 2

Provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z jiného členského státu nebo z třetího státu

§ 46

Činnost zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky

Zajišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky svoji zajišťovací činnost a činnosti s tím související, a to na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti v zemi jejího sídla.

§ 47

Činnost zajišťovny z třetího státu na území České republiky

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva jinak, je zajišťovna z třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky. Tato pobočka může mít formu pouze organizační složky této zajišťovny.

(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti nebo ke změně této činnosti uděluje zajišťovně z třetího státu Česká národní banka na základě písemné žádosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena.

(3) Žádost zajišťovny z třetího státu uvedená v odstavci 2 obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem,

a) její právní formu,

b) adresu pobočky zajišťovny z třetího státu na území České republiky,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu bydliště na území České republiky fyzické osoby ve funkci vedoucího pobočky zřízené v České republice,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu bydliště fyzické osoby, která má vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 81.

(4) K žádosti podle odstavce 3 se přiloží

a) stanovy nebo jiný obdobný zakladatelský dokument,

b) kopie úředního povolení k provozování zajišťovací činnosti země sídla zajišťovny z třetího státu,

c) doklady o bezúhonnosti a o dosaženém druhu vzdělání a praxi fyzické osoby uvedené v odstavci 3 písm. c),

d) obchodní plán vztahující se k činnosti, která má být zajišťovnou z třetího státu provozována na území České republiky; jeho obsah se řídí § 37 odst. 3 obdobně,

e) záznamy prokazující aktiva zajišťovny z třetího státu na území České republiky a jejich původ, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu podle § 77, a listiny prokazující vložení nejméně jedné čtvrtiny tohoto minima jako jistiny na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky,

f) seznam osob, které mají být úzce propojeny se zajišťovnou z třetího státu, s uvedením údajů o těchto osobách a způsobu propojení,

g) popis postupů a metod pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a zajištění personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností.

§ 48

Udělení povolení zajišťovně z třetího státu

(1) Povolení podle § 47 odst. 2 nelze udělit, pokud

a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,

b) fyzická osoba ve funkci vedoucího pobočky nesplňuje podmínky bezúhonnosti nebo nedává s ohledem na její kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu řádného řízení pobočky zajišťovny z třetího státu, anebo je ve střetu zájmů,

c) úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami brání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

d) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti zajišťovny, dána jistota finanční stability zajišťovny z třetího státu,

e) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona brání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí zajišťovna z třetího státu nebo jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má zajišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy,

f) aktiva zajišťovny z třetího státu pocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán jejich původ,

g) udělení povolení by bylo v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, nebo

h) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující.

(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti. V případě kaptivní zajišťovny platí § 38 odst. 6 obdobně.

(3) Česká národní banka je oprávněna uzavřít dohodu s orgánem dohledu země sídla zajišťovny z třetího státu, na jejímž základě bude činnost této zajišťovny podléhat výkonu dohledu orgánem země jejího sídla, jestliže je tento dohled vykonáván nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem pro výkon dohledu nad činností tuzemské zajišťovny. Obdobnou dohodu je Česká národní banka oprávněna uzavřít s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, na jehož území provozuje zajišťovna z třetího státu svoji činnost prostřednictvím své pobočky. Za těchto podmínek je činnost takové zajišťovny posuzována stejně jako činnost zajišťovny z jiného členského státu.

(4) Vyhláška stanoví formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti podle § 47 odst. 4.

(5) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 6, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě písemné žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle odstavce 1 písm. b).

(6) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení obsahuje typ zajišťovací činnosti ve smyslu odstavce 2 nebo činnost, popřípadě činnosti související se zajišťovací činností, o které má být činnost zajišťovny z třetího státu rozšířena. K žádosti se přiloží doklady uvedené v § 47 odst. 4 písm. b), e) a g) a upravený obchodní plán obsahující údaje uvedené v § 47 odst. 4 písm. d), do kterého zajišťovna promítne požadované změny. Doklad uvedený v § 47 odst. 4 písm. e) se nepředkládá, jde-li výlučně o žádost o schválení činnosti související se zajišťovací činností. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2 a za podmínek stanovených v odstavci 1.

Díl 3

Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovací účelovou osobou

§ 49

Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou

(1) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě povolení České národní banky. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 36 odst. 5 a 6, § 37 a 40 použijí obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území jiného členského státu, postupuje pojišťovna podle § 20 a 22 obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území třetího státu, postupuje pojišťovna podle § 21 obdobně.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat zajišťovací činnost a činnosti s tím související na území České republiky na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to podle práva zakládat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak, je pojišťovna z třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky na základě povolení České národní banky, bylo-li jí pro tuto činnost uděleno povolení v domovském státu. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 47 a 48 použijí obdobně.

(4) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3, která překročí alespoň jednu z hodnot uvedených v § 18 odst. 4 písm. a), zabezpečí

a) oddělené řízení finančního umístění se vztahem k její pojišťovací činnosti od finančního umístění se vztahem k její zajišťovací činnosti,

b) aby nebyly plněny minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto 2 činností na úkor druhé činnosti; Česká národní banka může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek disponibilní míry solventnosti, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,

c) aby v účetnictví pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a výnosy z investic, a náklady, zejména pojistná nebo zajistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a provozní náklady související s pojišťovací a zajišťovací činností, rozvrženy podle původu vzniku.

(5) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti pojišťovny podle § 76 vypočítaná zvlášť pro pojišťovací a zajišťovací činnost nedostatečná, Česká národní banka uloží opatření k nápravě bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou.

(6) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3 může svoji zajišťovací činnost ukončit jen formou odnětí povolení k provozování zajišťovací činnosti podle § 116 nebo 117 s převodem kmene zajišťovacích smluv podle § 106 a 107 nebo rozdělením podle § 122.

§ 50

Zajišťovací účelová osoba

(1) Zajišťovací účelovou osobou je osoba odlišná od pojišťovny nebo zajišťovny, která od pojišťoven nebo zajišťoven přebírá pojistná nebo zajistná rizika a tuto činnost plně financuje prostřednictvím zdrojů získaných z vydávaných dluhopisů nebo jiným způsobem financování, přičemž práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného způsobu financování jsou podřízena závazkům z této činnosti, a které bylo uděleno povolení k této činnosti v zahraničí podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání.

(2) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu, která ve své činnosti využívá zajišťovací účelovou osobu, informuje Českou národní banku o každé smlouvě uzavřené s osobou uvedenou v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.

(3) Česká národní banka je oprávněna zakázat pojišťovně nebo zajišťovně uvedené v odstavci 2 zahrnutí pohledávky vůči zajišťovací účelové osobě do finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které ji lze do finančního umístění zahrnout,

a) nedává-li taková smlouva jistotu jejího splnění,

b) není-li zabezpečeno plné financování zajišťovací činnosti této osoby prostřednictvím zdrojů uvedených v odstavci 1,

c) je-li tato osoba součástí stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna, od které přebírá pojistná nebo zajistná rizika, nebo

d) nedochází-li ke skutečnému přenosu pojistného nebo zajistného rizika.

(4) Je-li zajišťovací účelovou osobou ve smyslu odstavce 2 osoba, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle odstavce 1 příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, postupuje Česká národní banka podle odstavce 3 v součinnosti s tímto příslušným orgánem dohledu, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.

HLAVA IV

TECHNICKÉ REZERVY, FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

Díl 1

Technické rezervy

§ 51

Technické rezervy tuzemské pojišťovny

(1) Tuzemská pojišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří tyto technické rezervy:

a) rezervu na nezasloužené pojistné,

b) rezervu na pojistná plnění,

c) rezervu pojistného životních pojištění,

d) rezervu na prémie a slevy,

e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,

f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů,

g) rezervu pojistného neživotních pojištění,

h) jinou rezervu.

(3) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy:

a) rezervu na nezasloužené pojistné,

b) rezervu na pojistná plnění,

c) rezervu na prémie a slevy,

d) vyrovnávací rezervu,

e) rezervu pojistného neživotních pojištění,

f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla¹⁹),

g) jinou rezervu.

(4) Tuzemská pojišťovna, která současně s pojišťovací činností provozuje i zajišťovací činnost, vytváří technické rezervy odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z jí uzavřených zajišťovacích smluv; technické rezervy podle odstavců 2 a 3 vytváří v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z těchto smluv a na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu podle § 37 odst. 3.

§ 52

Technické rezervy pojišťovny z jiného členského státu a pojišťovny z třetího státu

(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.

(2) Pojišťovna z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky obdobně jako tuzemská pojišťovna, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.

§ 53

Technické rezervy tuzemské zajišťovny

(1) Tuzemská zajišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy ve výši jejích závazků z jí uzavřených zajišťovacích smluv. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou zajišťovací činnost.

(2) Tuzemská zajišťovna vytváří technické rezervy podle § 51 odst. 2 a 3 v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z jí uzavřených zajišťovacích smluv a na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu podle § 37 odst. 3.

§ 54

Technické rezervy zajišťovny z jiného členského státu a zajišťovny z třetího státu

(1) Zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.

(2) Zajišťovna z třetího státu vytváří technické rezervy k plnění závazků ze zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, a to na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu pobočky zřízené na území České republiky podle § 47, nestanoví-li tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.

§ 55

Společná ustanovení k technickým rezervám

(1) O každé technické rezervě účtuje tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu odděleně od svých ostatních závazků. Tato pojišťovna a zajišťovna předkládá České národní bance výkaz o tvorbě a výši technických rezerv. Vyhláška stanoví způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu o tvorbě a výši technických rezerv, včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít technické rezervy vytvořené s ohledem na celý rozsah své činnosti a v dostatečné výši tak, aby tato pojišťovna nebo zajišťovna byla schopna v kterémkoli okamžiku dostát svým závazkům vyplývajícím z jí uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv. To platí obdobně v případě pojišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, též k její činnosti na území jiných členských států.

(3) Při uzavírání zajišťovacích smluv postupuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu anebo zajišťovna z třetího státu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků. Česká národní banka je oprávněna zakázat těmto pojišťovnám nebo zajišťovnám zahrnutí pohledávky z jí uzavřené zajišťovací smlouvy do finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které lze tuto pohledávku do finančního umístění zahrnout, nedává-li tato zajišťovací smlouva jistotu jejího splnění nebo nedochází-li ke skutečnému přenosu pojistného nebo zajistného rizika.

Stanovení výše pojistného a zajistného

§ 56

(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. To platí obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.

(2) Při výpočtu sazeb pojistného v životním pojištění pojišťovna použije v případě pojistných smluv uzavíraných v měně České republiky, u kterých garantuje výnos, technickou úrokovou míru stanovenou v souladu s § 65 odst. 4.

(3) Tuzemská pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životního pojištění na území jiného členského státu, při výpočtu sazeb pojistného postupuje podle odstavce 2 s tím, že použije technické úrokové míry stanovené členským státem, v jehož měně je závazek. To platí obdobně pro pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životního pojištění provozovanou na území třetího státu.

(4) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozovaného pojištění nebo zajištění, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví na individuální úrovni. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistněmatematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.

§ 58

Pojišťovna uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaké podklady používá pro výpočet technických rezerv vytvářených k závazkům z pojistných smluv životních pojištění, a obecnou charakteristiku metod používaných při tomto výpočtu.

Díl 2

Tvorba a použití technických rezerv

§ 59

Základní podmínky tvorby technických rezerv v životním pojištění

(1) Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu tak, aby

a) výpočet výše technických rezerv byl proveden pomocí dostatečně obezřetného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně

1. všech plnění včetně plnění souvisejících s odkupem pojištění garantovaných pojistnou smlouvou,

2. prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,

3. všech možností, které jsou dány pojistníkovi v souladu s podmínkami pojistné smlouvy,

4. nákladů, včetně provizí,

při současném zohlednění budoucího splatného pojistného,

b) při používání retrospektivní metody nebyly výsledné technické rezervy nižší, než by činily při dostatečně obezřetném prospektivním výpočtu; retrospektivní metody se použije, pokud pro obsah pojistné smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda,

c) metoda výpočtu výše technické rezervy byla obezřetná i k metodě ocenění aktiv, jejichž zdrojem je tato rezerva, zejména nesmí v důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv,

d) výše technických rezerv byla vypočítána pro každou pojistnou smlouvu zvlášť, přičemž použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je povoleno pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace; zásada odděleného výpočtu nebrání vytvoření dodatečných technických rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována,

e) v případech, kdy je zaručeno plnění související s odkupem pojištění, nebylo v žádném okamžiku toto plnění vyšší, než je v daném okamžiku výše rezervy pojistného životních pojištění pro danou pojistnou smlouvu.

(2) Část technické rezervy určenou k úhradě svých nákladů tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu stanoví na obezřetném základě s ohledem na členský stát závazku, charakter pojištěného rizika a očekávané správní náklady včetně provize. Členským státem závazku je členský stát, ve kterém má pojistník, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se životního pojištění, bydliště, nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází sídlo nebo pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva vztahuje.

(3) Při výpočtu výše technické rezervy vytvářené k závazkům z pojistných smluv s dodatečným podílem na zisku je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu oprávněna použít metodu zohledňující budoucí prémie, a to způsobem zohledňujícím současnou metodu přiznávání těchto prémií a předpokládaný budoucí vývoj.

(4) Metodu výpočtu výše technické rezervy lze měnit pouze z důvodů nezávislých na vůli tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu.

§ 60

Rezerva na nezasloužené pojistné nebo zajistné

(1) Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění, s výjimkou životního pojištění s jednorázovým pojistným. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím nebo s pozdějším účetním obdobím, a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.

(2) Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit podle odstavce 1, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody.

(3) U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko-statistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně v případě nezaslouženého zajistného v životním a neživotním zajištění.

§ 61

Rezerva na pojistná plnění

(1) Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí

a) v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných,

b) v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nehlášených.

(2) Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.

(3) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.

(4) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.

(5) Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

(6) Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod.

(7) Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně v případě životního a neživotního zajištění.

§ 62

Rezerva na závazky Kanceláře

(1) Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla¹⁹) tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění uvedená v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Tato rezerva je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými metodami.

§ 63

Rezerva na prémie a slevy

(1) Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami a používá se ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

(2) Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění.

(3) Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod.

(4) Prémie představuje částku, kterou se oprávněná osoba podílí na zisku nebo na přebytku pojistného. Sleva představuje částku, o kterou se snižuje placené pojistné, nebo která se vrací pojistníkovi.

§ 64

Vyrovnávací rezerva

(1) Vyrovnávací rezerva se tvoří k vyrovnání technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu v daném účetním období, a to v odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu vzniklých v účetním období. Metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanoví vyhláška.

(2) Vyrovnávací rezerva podle odstavce 1 se tvoří pouze tehdy, jestliže celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v příslušném odvětví neživotního pojištění podle odstavce 1

a) je rovna nebo je vyšší než 4 % celkového objemu předepsaného pojistného v neživotním pojištění za toto účetní období, nebo

b) je vyšší než 67500000 Kč.

(3) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu si pro výpočet výše vyrovnávací rezervy zvolí jednu z metod stanovených vyhláškou. Volbu této metody nelze libovolně měnit.

(4) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která je oprávněna provozovat i zajišťovací činnost v neživotním zajištění a která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a), počítá výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro každou z těchto činností.

(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu provozuje souběžně pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, vypočte výši vyrovnávací rezervy zvlášť pro odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodě 14 přílohy č. 1 k tomuto zákonu a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodě 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Vyrovnávací rezerva tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu je rovna součtu vyrovnávacích rezerv, které byly vypočteny zvlášť pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(6) Odstavce 1 až 3 a 5 platí obdobně v případě neživotního zajištění.

§ 65

Rezerva pojistného životních pojištění

(1) Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

(2) Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Záporné hodnoty jednotlivých rezerv pojistného životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(4) Použitá technická úroková míra nesmí ke dni uzavření pojistné smlouvy přesáhnout maximální výši technické úrokové míry. Maximální výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka postupem, který stanoví vyhláška. Maximální výši technické úrokové míry Česká národní banka zveřejňuje včetně jejích změn formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky.

(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu uvede svoji technickou úrokovou míru do souladu s uveřejněnou maximální technickou úrokovou mírou nebo její změnou ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jejího uveřejnění.

§ 66

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů

(1) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu vytváří technickou rezervu určenou na splnění jejích závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedosahovala-li by výše rezervy pojistného životních pojištění vypočtená za použití původních parametrů postačitelné výše zjištěné při použití současných odhadů hodnoty technické úrokové míry a ostatních početních parametrů použitých při ohodnocení výše přijatých závazků.

(2) O způsobu výpočtu výše technické rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů nebo změny tohoto způsobu výpočtu pojišťovna bezodkladně písemně informuje Českou národní banku, a to jakmile zjistí skutečnosti podle odstavce 1. Česká národní banka nařídí změnu způsobu výpočtu výše této technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.

§ 67

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

(1) Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojistníkovi²¹) u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník.

(2) Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojistníkům ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách.

(3) Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva pojistného životních pojištění podle § 65.

§ 68

Rezerva pojistného neživotních pojištění

(1) Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se při výpočtu výše pojistného používá vstupního věku a pohlaví pojištěného²²) nebo pouze vstupního věku pojištěného. Vstupním věkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného.

(2) Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.

(4) Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně v případě neživotního zajištění.

§ 69

Jiná technická rezerva

(1) Jinou technickou rezervu tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu vytvoří k těm závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které nelze zahrnout do technických rezerv podle § 61 až 68.

(2) O důvodech tvorby a způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu písemně informuje Českou národní banku.

(3) Česká národní banka je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu výše jiné technické rezervy, jestliže by její tvorba byla nedostatečná.

Díl 3

Finanční umístění

§ 70

Skladba finančního umístění

(1) Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje

a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou,

b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států,

c) dluhopisy vydané obchodními společnostmi přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu³⁸) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,

d) pokladniční poukázky,

e) komunální dluhopisy přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu³⁸) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,

f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky,

g) směnky,

h) nemovitosti na území členských států,

i) hypoteční zástavní listy,

j) akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu³⁸) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,

k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka,

l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci,

m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

n) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství,

n) cenné papíry vydané standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,

o) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství,

o) cenné papíry vydané investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož domovským státem je členský stát a který není uveden v písmeni n),

p) akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nebyly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu³⁸) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,

r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti,

s) vratky daní,

t) pohledávky vůči garančnímu fondu²³).

(2) Finanční umístění dále zahrnuje

a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění,

c) zajišťovací deriváty,

d) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli.

(3) Zajišťovacím derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí opce, termínový obchod nebo swap přispívající ke snižování investičních rizik nebo usnadňující efektivní správu portfolia.

§ 71

Měna finančního umístění

(1) Pokud je v pojistné smlouvě závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřen v konkrétní měně, považuje se za splatný v této měně, pokud dále není stanoveno jinak.

(2) Jestliže se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu zavázala k pojistnému plnění v cizí měně, drží aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně, pokud výše všech takto povinně držených aktiv ve všech měnách přesáhne 7 % všech aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

(3) Pokud tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu vznikne povinnost podle odstavce 2, nemusí držet aktiva v konkrétní cizí měně ke krytí závazků vyjádřených v této měně, jestliže

a) by aktiva vyjádřená v konkrétní cizí měně nepřesahovala 7 % aktiv vyjádřených v ostatních cizích měnách,

b) měna třetího státu není vhodná pro finanční umístění, zejména z důvodu regulace investic v dané cizí měně nebo proto, že podléhá omezením převodu, nebo

c) částka, v jejíž výši nejsou závazky v konkrétní cizí měně kryty aktivy v této měně, nepřesáhne 20 % všech závazků vyjádřených v této cizí měně.

(4) Jsou-li závazky tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu vyjádřeny ve více cizích měnách, musí se celková hodnota aktiv v cizích měnách rovnat nejméně celkové výši závazků vyjádřených v cizích měnách. Tím nejsou dotčeny odstavce 2 a 3.

(5) Není-li závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu z neživotního pojištění vyjádřen v konkrétní měně, považuje se pro účely určení měny finančního umístění za splatný v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Pojišťovna však může zvolit měnu, ve které je stanoveno pojistné, pokud existují oprávněné důvody pro takovou volbu, zejména v případě, kdy je v době sjednání pojištění pravděpodobné, že pojistné plnění bude poskytnuto v měně, ve které je stanoveno pojistné, a nikoli v měně státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko.

(6) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu není povinna postupovat podle odstavce 5 v případě

a) pojištění zařazených do pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7 a 11, 12 a bodě 13 písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu a

b) pojištění zařazených do ostatních odvětví neživotních pojištění, jestliže je z povahy pojistného rizika zřejmé, že pojistné plnění bude poskytováno v měně jiné než v měně, kde je umístěno pojistné riziko, nebo v měně, ve které je stanoveno pojistné,

jestliže na základě jejích zkušeností by byla taková měna z důvodu její nestability nebo z jiných důvodů nevhodná; v takovém případě použije ke krytí závazků z neživotního pojištění měnu, kterou považuje podle svých získaných zkušeností za vhodnou, nebo při nedostatku takové zkušenosti českou měnu.

(7) Je-li výplata pojistného plnění z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění splatná v měně odlišné od měny podle odstavce 5, považuje se závazek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu za splatný v této měně, zejména v případě, kdy konkrétní měna byla určena soudním rozhodnutím nebo dohodou pojišťovny s oprávněnou osobou.

(8) Byla-li pojišťovna po vzniku pojistné události informována, že výše pojistného plnění bude stanovena v měně, která je odlišná od měny podle odstavců 1, 5 až 7, je pojišťovna oprávněna považovat takový závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví neživotních pojištění za splatný v této měně.

(9) Má-li být závazek z pojištění kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost držet aktiva v odpovídající měně splněna i tehdy, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.

§ 72

Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění

(1) Pokud má závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímou vazbu na hodnotu podílových listů standardního fondu kolektivního investování nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, obvykle rozděleného do podílů, který je ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, tvoří skladbu finančního umístění k těmto závazkům tyto podíly, nebo v případě, kdy nejsou podíly stanoveny, aktiva vnitřního fondu. Vnitřním fondem se pro účely této finanční skladby rozumí portfolio aktiv zvlášť vyčleněných ke krytí těchto závazků.

(1) Pokud má závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímou vazbu na hodnotu podílových listů vydaných standardním fondem nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, obvykle rozděleného do podílů, který je ve vlastnictví tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, tvoří skladbu finančního umístění k těmto závazkům tyto podíly, nebo v případě, kdy nejsou podíly stanoveny, aktiva vnitřního fondu. Vnitřním fondem se pro účely této finanční skladby rozumí portfolio aktiv zvlášť vyčleněných ke krytí těchto závazků.

(2) Je-li závazek z pojištění zařazeného do pojistných odvětví životních pojištění přímo svázán s indexem akcií nebo s jinou hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, tvoří skladbu finančního umístění vztahující se k těmto závazkům podíly odpovídající této hodnotě, nebo v případě, kdy podíly nejsou stanoveny, aktiva s odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází.

(3) Ustanovení § 56 odst. 2 a 3, § 61 a 70 se nevztahují na aktiva odpovídající závazkům podle odstavců 1 a 2. To neplatí v případě, že tyto závazky obsahují garanci investičního výnosu nebo určitého jiného garantovaného plnění.

Společná ustanovení ke skladbě finančního umístění

§ 73

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna mít své finanční umístění v každém okamžiku v souladu s § 70 až 72 v závislosti na charakteru její činnosti, a to nejméně ve výši technických rezerv vytvořených podle tohoto zákona. To platí obdobně v případě pojišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky a, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, k její činnosti na území ostatních členských států, a zajišťovny z třetího státu ve vztahu k její činnosti na území České republiky.

(2) Je-li činnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny provozována na území jiných členských států, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Jde-li o činnost této pojišťovny nebo zajišťovny na území třetího státu, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území tohoto třetího státu nebo na území kteréhokoli členského státu nebo států. Jedná-li se o činnost pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na území České republiky, musí se aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z této činnosti, nacházet na území České republiky nebo na území jednoho nebo více jiných členských států. Aktiva se nacházejí na území státu, kde je veden registr, jedná-li se o zaknihované cenné papíry, nebo kde se fyzicky nacházejí.

(3) Ve své skladbě finančního umístění pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavců 1 a 2 postupuje v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby

a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků,

b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje,

c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou smlouvu²⁴),

d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob, které jednají ve shodě podle obchodního zákoníku.

(4) Tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu ve svém finančním umístění

a) zohledňuje charakter jí provozované činnosti, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby zajistila dostatečnost, likviditu, kvalitu, rentabilitu a ziskovost investic,

b) zajistí diverzifikací a rozložením aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, včasnou reakci zejména na rizika vývoje finančních trhů, trhů s nemovitostmi anebo na rizika katastrof značného rozsahu; za tímto účelem zajišťovna průběžně vyhodnocuje dopad rizikových okolností na své finanční umístění,

c) udržuje obezřetnou úroveň investic do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu³⁸) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu,

d) postupuje v případě provozování zajišťovací činnosti v životním pojištění v souladu s § 59.

(5) Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zákonem upravujícím pojistnou smlouvu nebo zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla²⁵) nebo dohodnutých v pojistné smlouvě nebo zajišťovací smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem podle § 81 odst. 3.

(6) Průměrným stavem podle odstavce 5 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

(7) Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí odstavce 1 a 2 přiměřeně, přičemž se tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 74

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 je povinna při udržování výše finančního umístění dodržovat limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění, stanovené vyhláškou.

(2) Aktiva, která svojí povahou naplňují podmínky 2 nebo více položek finanční skladby podle § 70 odst. 1 a 2, lze zahrnout pouze do jedné její položky, a to nejvýše v částce nepřekračující výši limitu stanoveného pro tuto položku vyhláškou podle odstavce 1.

(3) Pro účely umístění movitého nebo nemovitého majetku na území členského státu není rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde jsou aktiva umístěna. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno.

(4) Na základě písemné žádosti může Česká národní banka udělit pojišťovně nebo zajišťovně podle § 73 odst. 1 časově omezený souhlas se zvýšením limitů pro jednotlivé položky finanční skladby stanovených vyhláškou podle odstavce 1, je-li skladba finančního umístění v souladu s § 70 a § 73 odst. 5 a jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 73 odst. 3 a 4. Splnění těchto podmínek tato pojišťovna nebo zajišťovna doloží v žádosti.

(5) Pojišťovna a zajišťovna podle § 73 odst. 1 předkládá České národní bance výkaz o skladbě finančního umístění. Způsob předkládání, formu a náležitosti tohoto výkazu včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen, stanoví vyhláška.

§ 75

Evidence finančního umístění

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu vede evidenci finančního umístění, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě je finanční umístění určeno, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. To platí obdobně pro zajišťovnu, která provozuje zajišťovací činnost v životním zajištění a současně v neživotním zajištění rizik spadajících do pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost a přesahuje-li limity podle § 18 odst. 4 písm. a), vede samostatné evidence pro oba typy činnosti.

(2) Vázne-li na majetku, jež by v souladu s § 70 až 74 mohl být zapsán nebo je zapsán v evidenci finančního umístění, věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k úhradě závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek považovat za finanční umístění od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.

(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci finančního umístění vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradně vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle právních předpisů České republiky, nestanoví-li zákon upravující úpadek a způsoby jeho řešení jinak²⁶).

(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění v okamžiku zahájení insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v evidenci finančního umístění se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.

(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.

(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci finančního umístění menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.

Díl 4

Solventnost pojišťoven a zajišťoven

§ 76

Disponibilní a požadovaná míra solventnosti

(1) K zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených pojistných a zajišťovacích smluv tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. Pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na rozsah své činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, kdy je Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, včetně své činnosti na území jiných členských států.

(2) Disponibilní mírou solventnosti se rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny. Požadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti.

(3) Disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu se vypočte z položek a způsobem stanovených vyhláškou, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených vyhláškou.

(4) Tuzemská pojišťovna, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění,

a) sdělí České národní bance nejpozději do 30. listopadu kalendářního roku poměrné rozdělení základního kapitálu mezi životní a neživotní pojištění na následující kalendářní rok pro potřeby výpočtu disponibilní míry solventnosti a rozdělení položek disponibilní míry solventnosti, které nelze přiřadit podle původu jejich vzniku podle § 17 odst. 2 písm. c), v souladu s nahlášeným poměrem pro rozdělení základního kapitálu,

b) zachovává poměr nahlášený podle písmene a) v průběhu kalendářního roku, na který se toto poměrné rozdělení základního kapitálu aplikuje; Česká národní banka může pojišťovně na základě její žádosti vydat souhlas se změnou poměrného rozdělení vlastních zdrojů mezi odvětví životních a neživotních pojištění v průběhu kalendářního roku, a to pouze ve výjimečných případech na základě písemné žádosti pojišťovny, v níž tyto změny zdůvodní.

(5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, která provozuje současně pojišťovací a zajišťovací činnost vykazuje svoji disponibilní a požadovanou míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací a zvlášť pro zajišťovací činnost, pokud její zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a). Odstavec 4 platí v takovém případě obdobně.

(6) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti tuzemské pojišťovny, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočítaná zvlášť pro činnosti provozované podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, uloží Česká národní banka opatření k nápravě bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou. To platí obdobně i v případě tuzemské pojišťovny podle odstavce 5.

(7) Formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu podle odstavce 4 písm. a) a náležitosti žádosti podle odstavce 4 písm. b) stanoví vyhláška.

§ 77

Garanční fond

(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti představuje garanční fond, přičemž garanční fond však nesmí být nižší než

a) 120000000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění,

b) 120000000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

c) 90000000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) 120000000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v životním zajištění,

e) 120000000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v neživotním zajištění,

f) 40000000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost podle písmene d) nebo e) kaptivní zajišťovnou.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) a c) stanoveny rozdílné výše garančního fondu, činí výše garančního fondu nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

(3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro pojistná odvětví životních a neživotních pojištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

(4) Je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním a neživotním zajištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro životní a neživotní zajištění podle odstavce 1 písm. d) a e).

(5) Vyhláška stanoví výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu.

§ 78

Výše garančního fondu při souběhu pojišťovací a zajišťovací činnosti

Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí výše garančního fondu tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nejméně částku

a) stanovenou podle § 77 odst. 1 písm. a) až c) a § 77 odst. 2 a 3, jestliže

1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,

2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1350000000 Kč a

3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,

b) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. a) a d), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v životním pojištění a v životním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

c) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 77 odst. 2 a částky stanovené podle § 77 odst. 1 písm. e), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v neživotním pojištění a v neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

d) odpovídající součtu částek stanovených podle písmen b) a c), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost jak v životním, tak i v neživotním pojištění a v obou typech zajišťovací činnosti a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).

§ 79

Zvláštní ustanovení k solventnosti pojišťovny a zajišťovny

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), vykazuje České národní bance výpočet upravené míry solventnosti. Způsob výpočtu upravené míry solventnosti stanoví vyhláška. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny ovládané nebo přidružené osoby této pojišťovny nebo zajišťovny, všechny osoby mající účast v této pojišťovně nebo zajišťovně a všechny ovládané a přidružené osoby osob, které mají účast v této pojišťovně nebo zajišťovně, nejedná-li se o osobu z výkonu dohledu vyloučenou.

(2) Jestliže upravená výše míry solventnosti vykazuje záporný výsledek, Česká národní banka uloží opatření k nápravě.

(3) Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost, popřípadě současně i zajišťovací činnost, a zajišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky zajišťovací činnost, je povinna mít disponibilní míru solventnosti v celkové hodnotě odpovídající té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací, popřípadě zajišťovací, činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, činnosti na území jiných členských států, nejméně však polovině garančního fondu podle § 77 odst. 1. Aktiva nejméně ve výši garančního fondu tato pojišťovna nebo zajišťovna umístí v České republice, ostatní aktiva až do výše požadované míry solventnosti musí být umístěna v jiném členském státu nebo ve více jiných členských státech. Tím není dotčen § 35 odst. 1.

(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu vykazuje České národní bance svoji solventnost a upravenou míru solventnosti do 15 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být solventnost vykázána. Způsob předkládání, formu tohoto výkazu a jeho náležitosti stanoví vyhláška.

(5) Česká národní banka nepovolí snížení požadované míry solventnosti tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu o položky týkající se přenosu jí převzatého pojistného nebo zajistného rizika do zajištění, o které tato zajišťovna požádá, nebo výši těchto položek podstatně sníží, zejména jestliže

a) se od posledního účetního období podstatně zhoršila povaha nebo kvalita zajišťovacích smluv týkajících se přenosu převzatého pojistného nebo zajistného rizika do zajištění, nebo

b) převzaté riziko není přeneseno do zajištění nebo je jeho přenos nepodstatný.

To platí obdobně v případě výpočtu požadované míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, která provozuje zajišťovací činnost.

(6) Česká národní banka může snížit hodnotu položek disponibilní míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 4, jestliže od posledního účetního období došlo k podstatné změně hodnoty těchto položek nebo jestliže by jinak došlo ke zkreslení skutečné výše disponibilní míry solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny.

HLAVA V

ODPOVĚDNÝ POJISTNÝ MATEMATIK A ÚČETNICTVÍ POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

§ 80

Odpovědný pojistný matematik

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna ustanovit a po celou dobu své činnosti mít odpovědného pojistného matematika, kterým může být pouze fyzická osoba zapsaná v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném Českou národní bankou. Tato povinnost se vztahuje též na pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu, a to po celou dobu provozování její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

(2) Česká národní banka zapíše do seznamu odpovědných pojistných matematiků fyzickou osobu, která prokáže splnění podmínek bezúhonnosti podle § 8 odst. 2 a předloží

a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru matematiky a nejméně tříleté praxi v oboru pojistné matematiky a

b) osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce odpovědného pojistného matematika vydané organizací pojistných matematiků akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace se sídlem v Kanadě,

nebo fyzickou osobu, která je občanem jiného členského státu a která se prokáže oprávněním k výkonu činnosti odpovědného pojistného matematika vydaným příslušným orgánem jiného členského státu.

(3) Zahraniční fyzická osoba, s výjimkou fyzické osoby, která je občanem členského státu, doloží též povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky na základě dlouhodobého víza.

(4) V případě pochybností o rozsahu osvědčení vydaného zahraniční organizací pojistných matematiků rozhodne Česká národní banka o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků po konzultaci s organizací pojistných matematiků se sídlem v České republice akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace se sídlem v Kanadě.

(5) Česká národní banka vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto zákonem anebo o to požádá. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po uplynutí lhůty 10 let ode dne, ke kterému Česká národní banka tuto osobu ze seznamu vyškrtla. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí Česká národní banka písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušné pojišťovně nebo příslušné zajišťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.

(6) Seznam podle odstavce 2 a jeho změny Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Odpovědný pojistný matematik oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu skutečností uvedených v odstavcích 2 a 3.

§ 81

Práva a povinnosti spojené s výkonem činnosti odpovědného pojistného matematika

(1) Odpovědný pojistný matematik tuzemské pojišťovny a pojišťovny z třetího státu posuzuje správnost

a) rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou,

b) způsobu výpočtu sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,

c) výše technických rezerv a finančního umístění,

d) výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti,

e) pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací, popřípadě zajišťovací činnosti.

(2) Odpovědný pojistný matematik tuzemské zajišťovny a zajišťovny z třetího státu posuzuje správnost

a) způsobu výpočtu sazeb zajistného,

b) výše technických rezerv a finančního umístění,

c) výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti,

d) pojistně matematické metody používané při provozované zajišťovací činnosti.

(3) Odpovědný pojistný matematik ověřuje správnost údajů ve výkazu, který předkládá pojišťovna podle odstavce 1 nebo zajišťovna podle odstavce 2 České národní bance v souvislosti s tvorbou technických rezerv a skladbou finančního umístění, se solventností nebo na základě písemného požadavku České národní banky. Odpovědný pojistný matematik podá na žádost České národní bance vysvětlení k výkazům, jejichž správnost ověřil.

(4) Pojišťovna podle odstavce 1 nebo zajišťovna podle odstavce 2 je povinna mít po celou dobu své činnosti odpovědného pojistného matematika, zabezpečit mu trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si odpovědný pojistný matematik v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá, a předkládat mu k podpisu výkazy podle odstavce 3. Provozuje-li tato pojišťovna nebo tato zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika.

(5) Odpovědný pojistný matematik v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny podle odstavce 1 nebo zajišťovny podle odstavce 2, které souvisejí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona, navrhuje statutárnímu orgánu této pojišťovny nebo této zajišťovny opatření k odstranění nedostatků. Pokud navrhovaná opatření nejsou realizována a další vývoj hospodaření takové pojišťovny nebo takové zajišťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, odpovědný pojistný matematik bezodkladně informuje o této skutečnosti Českou národní banku.

(6) Odpovědný pojistný matematik pojišťovny podle odstavce 1 a zajišťovny podle odstavce 2 vypracuje nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku zprávu o své činnosti za předcházející kalendářní rok a předloží ji této pojišťovně nebo zajišťovně. Pojišťovna nebo zajišťovna předloží zprávu odpovědného pojistného matematika České národní bance bez zbytečného odkladu po jejím obdržení. Formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika stanoví vyhláška.

§ 82

Účetnictví, audit a uveřejňování údajů o činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího vedení účetnictví²⁷).

(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu oznámí České národní bance výběr auditora nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“), který má provést audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1.

(3) Ověření účetní závěrky pojišťovny nebo zajišťovny a konsolidované účetní závěrky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny může provést pouze auditor, kterého Česká národní banka neodmítla do 30 dnů ode dne oznámení o výběru auditora podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka auditora odmítne, pokud

a) je nebo v posledních 2 letech byl personálně nebo majetkově propojen s tuzemskou pojišťovnou, tuzemskou zajišťovnou, pojišťovnou z třetího státu nebo zajišťovnou z třetího státu, ve které má provést audit, nebo jestliže z jiných důvodů neposkytuje záruku nezávislého výkonu činnosti auditora²⁸),

b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví a auditu pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe nedává jistotu řádného výkonu auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést audit, nebo

c) řádně a včas neupozornil v auditorských zprávách na závažné nedostatky v účetní závěrce nebo na nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů.

(5) Valná hromada nebo členská schůze, která schvaluje řádnou účetní závěrku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, musí být svolána nejpozději do 4 měsíců od posledního dne účetního období, za které se tato účetní závěrka sestavuje. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí, pojišťovna nebo zajišťovna bez zbytečného odkladu zašle České národní bance způsob řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze k ní.

(6) Pojišťovna nebo zajišťovna umožní každému nahlédnout do své účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou údaje o sobě, o složení akcionářů, o struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(8) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 2 obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo auditora,

b) dobu a obsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven,

c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,

d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a

e) informaci o personálním nebo majetkovém propojení s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést audit, je-li takové propojení.

§ 83

Mimořádný audit

(1) Česká národní banka může rozhodnout o provedení mimořádného auditu, a to v případě, zjistí-li nedostatky ve zprávě auditora předložené jí podle § 85 odst. 2 písm. a) České národní bance. Osobu auditora a podmínky provedení mimořádného auditu určí Česká národní banka.

(2) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, pro které Česká národní banka zpochybnila správnost původního auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu.