Zákon o pojišťovnictví - HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 4

Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví

(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 5

Ochrana obchodní firmy

(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“. Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.

(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.

§ 6

Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, včetně společnosti se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí¹⁰).

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu je oprávněna uzavírat smlouvy, jejichž účelem je trvalý nebo dočasný převod nebo rozdělení některých činností, s výjimkou přebírání pojistných rizik do pojištění nebo přebírání zajistných rizik do zajištění, a to buď v celém rozsahu nebo zčásti na jinou osobu (dále jen „smlouva o vyčlenění činnosti“), pokud tím nedochází ke zkreslování účetnictví nebo ohrožování stability jejího hospodaření. To platí i pro smlouvy uzavírané s jinou osobou ve skupině, jejímž předmětem je vzájemné sdílení nákladů na činnosti společné těmto osobám (dále jen „smlouva o sdílení nákladů“) a pro přemístění činnosti mimo území České republiky (dále jen „přemístění činnosti“). Uzavřením smlouvy o vyčlenění činnosti, smlouvy o sdílení nákladů nebo přemístěním činnosti není dotčena odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny za její činnost ani její povinnosti stanovené tímto zákonem vůči České národní bance.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

(6) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.

(7) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů¹¹).

§ 7

Řídicí a kontrolní systém

(1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení pojišťovny nebo zajišťovny, a to vždy

1. zásady a postupy řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž souběžný výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a postupy účtování,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu pojišťovny nebo zajišťovny k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik a

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností pojišťovny nebo zajišťovny, včetně postupu pro vyřizování stížností.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny a zajišťovny z třetího státu.

(3) Vyhláška stanoví požadavky na řídicí a kontrolní systém v rozsahu podle odstavce 1.

§ 8

Důvěryhodnost fyzických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, která splňuje

a) podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 2 a

b) další podmínky stanovené pro výkon funkce člena představenstva akciové společnosti podle obchodního zákoníku.

(2) Za trestněprávně bezúhonnou (dále jen „bezúhonnost“) se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Za důvěryhodnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, jejíž dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení pojišťovny, zajišťovny nebo jejich poboček.

§ 9

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,

b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než

a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo

b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

(3) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs v případě, že insolvenční soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

§ 10

Střet zájmů

(1) Statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jejich prokuristou a osobou s účastí na jejím řízení nesmí být fyzická osoba, která je

a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy,

b) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo zaměstnancem státu zařazeným do Nejvyššího kontrolního úřadu, členem bankovní rady České národní banky nebo jejím zaměstnancem,

c) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné tuzemské právnické osoby, která je pojišťovnou, zajišťovnou, penzijním fondem, penzijní společností, bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo jinou finanční institucí, pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, anebo osobou s povolením k obchodování s cennými papíry; to neplatí, je-li tato právnická osoba ovládanou osobou nebo ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu, anebo jejich prokuristou, nebo jedná-li se o koncern,

d) pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Osoba, která v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně vykonává činnost odpovědného pojistného matematika, nesmí být statutárním orgánem nebo jeho členem anebo prokuristou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nebo osobou, která pojišťovnu nebo zajišťovnu přímo řídí.

(3) Vedoucím pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je ve státě, kde se nachází pobočka, v obdobném postavení.

(4) Vedoucím pobočky pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je v domovském státě této pojišťovny nebo zajišťovny v obdobném postavení.

§ 11

Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi

(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů¹²) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.

(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(7) Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce, vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný písemný podklad, který věrohodným způsobem dokládá

a) název a druh nebo typ vzdělávací instituce,

b) řádné ukončení studijního programu,

c) dobu trvání studijního programu a jeho náplň.

(8) Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce posuzované fyzické osoby se předkládá čestné prohlášení zejména s údaji o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně výdělečných činnostech, členstvích v orgánech jiných právnických osob a členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích (dále jen „praxe“).

(9) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného členského státu nebo státu, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a tato osoba působí na finančním trhu a je osobou regulovanou, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení orgánu dohledu země sídla právnické osoby, který nad touto osobou vykonává dohled.

§ 12

Zánik funkce pro ztrátu důvěryhodnosti nebo z důvodu střetu zájmů

(1) Jestliže osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 8 odst. 1 a 3, § 9 odst. 1 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10, je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit této pojišťovně nebo zajišťovně a současně České národní bance.

(2) Funkce, kterou osoba uvedená v odstavci 1 vykonává, jí zaniká dnem, kdy přestala splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti nebo kdy se dostala do střetu zájmů.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna uvedená v odstavci 1 předloží České národní bance ke schválení jinou osobu, která má nahradit osobu, jejíž funkce zanikla podle odstavce 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o ztrátě důvěryhodnosti osoby podle odstavce 1 nebo o tom, že se tato osoba dostala do střetu zájmů.