Zákon o pojišťovnictví - ČÁST DRUHÁ - PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ

ČÁST DRUHÁ

PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 4

Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví

(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

(5) Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.

§ 5

Ochrana obchodní firmy

(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“. Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.

(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.

§ 6

Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, včetně korporace se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika.

(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

(4) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.

(5) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů¹¹).

§ 7

Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně

a) přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností,

b) účinný způsob předávání informací,

c) řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti a

d) postupy pro schvalování každého pojistného produktu a jeho významných změn před jeho distribucí zákazníkům podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění.

(2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.

(4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

§ 7a

Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné.

(3) Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.

(4) Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1.

§ 7b

Řízení rizik

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat.

(2) Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na

a) upisování pojištění a tvorbu technických rezerv,

b) řízení aktiv a pasiv,

c) investice, zejména deriváty a podobné závazky,

d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,

e) řízení operačního rizika a

f) zajištění a další techniky snižování rizik.

(3) Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61.

(4) Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení.

(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost

a) navrhnout a zavést daný model,

b) testovat a ověřit platnost modelu,

c) vést dokumentaci k modelu a jeho změnám,

d) analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a

e) informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků.

(6) Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu

a) vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a

b) v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b

1. vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál,

2. vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a

3. na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo

c) v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také

1. vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a

2. na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu.

(7) Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7c

Vlastní posuzování rizik a solventnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně

a) veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny,

b) trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a

c) rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77.

(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná.

(3) V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.

(4) Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování.

(5) Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b.

§ 7d

Vnitřní kontrola

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost.

(2) Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy.

§ 7e

Vnitřní audit

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému.

(2) Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech.

(3) Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení.

§ 7f

Pojistněmatematické činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje

a) koordinaci výpočtu technických rezerv,

b) zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv,

c) posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,

d) srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností,

e) informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,

f) dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57,

g) posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,

h) posuzování přiměřenosti zajistných ujednání,

i) činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a

j) posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy.

(2) Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 7g

Pravidla pro externí zajištění činností

(1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí

a) součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a

b) přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.

(4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k

a) podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,

b) nadměrnému zvýšení operačního rizika,

c) zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo

d) narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

§ 7h

Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě.

(2) Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu.

§ 7i

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) prvky systémů podle § 7, 7b až 7e,

b) činnosti podle § 7b a 7d až 7f,

c) požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a

d) podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech.

§ 7j

Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.

§ 11

Doklad o bezúhonnosti

(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů¹²) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad, ne starší než 3 měsíce, vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.

(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

Díl 1

Provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou

§ 13

Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou

(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených příloze č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně zabezpečit provozování činnosti v požadovaném rozsahu. Při splnění podmínek podle § 49 může tuzemská pojišťovna provozovat i zajišťovací činnost.

(2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její sídlo na území České republiky.

(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.

(5) Česká národní banka uděluje založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Oprávnění k provozování pojišťovací činnosti vznikne tuzemské pojišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,

b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti pojišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny,

d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1 splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

e) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,

g) výše základního kapitálu pojišťovny splňuje podmínky podle § 18,

h) aktiva pojišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,

i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,

j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

k) žadatel předložil obchodní plán pojišťovny podložený reálnými ekonomickými výpočty,

l) žadatel uvedl jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a

m) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.

(7) Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 14

Pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení

(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví neživotních pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko

a) souvisí s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení,

b) týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle písmene a), a

c) je pojištěno stejnou pojistnou smlouvou, kterou je pojištěno pojistné riziko podle písmene a),

(dále jen „doplňkové pojištění v neživotním pojištění“).

(2) Pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 10 písm. a), bodech 14, 15 nebo 17 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nemůže být doplňkovým pojištěním v neživotním pojištění; pojistné riziko spadající do odvětví uvedeného v části B bodě 17 této přílohy může být doplňkovým pojištěním k pojistnému odvětví uvedenému v části B bodě 18 této přílohy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 a vztahuje-li se pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a) výhradně k asistenčním službám pojištěné osoby. Doplňkové pojištění v neživotním pojištění nemůže svojí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění převýšit pojistnou částku nebo limit pojistného plnění stanovený pro pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a). Doplňkové pojištění v neživotním pojištění lze sjednat pouze na základě individuální žádosti pojistníka.

§ 15

Obchodní plán tuzemské pojišťovny

V obchodním plánu tuzemské pojišťovny podle § 13 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,

b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

c) metody výpočtu technických rezerv,

d) základní principy pasivního zajištění,

e) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,

f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

g) pro první 3 účetní období

1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,

2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,

3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a

5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací činnosti a k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a

h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.

§ 16

Udělení povolení pojišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou banky z jiného členského státu nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Česká národní banka se s orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti a způsobilosti osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, fyzických osob s klíčovými funkcemi právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se v případě, kdy se má tuzemská pojišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, použijí obdobně.

§ 17

Oddělené řízení činností

(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění v rozsahu širším, než je uvedeno v § 13 odst. 7, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky jejich odděleného řízení. Tuzemská pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou odnětí části povolení podle § 118 s převodem odpovídající části pojistného kmene podle § 103 a 104 nebo rozdělením podle § 122; to se použije obdobně pro pojišťovnu, které bylo uděleno povolení podle § 13 odst. 7.

(2) Činnost pojišťovny podle odstavce 1 nesmí vést k tomu, aby souběžným provozováním pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění byly poškozovány zájmy pojistníků, pojištěných a jiných osob s právem na plnění z pojištění.

(3) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 vypočítává, aniž by tím byly dotčeny § 73 a 79,

a) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro životní pojištění připadající na její činnost v životním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost, a

b) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro neživotní pojištění připadající na její činnost v neživotním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost.

(4) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 disponuje odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu podle § 63 alespoň ve výši fiktivního minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Tyto minimální kapitálové požadavky vztahující se na jednu z činností nesmějí být kryty z druhé činnosti. Položky použitelného primárního kapitálu ve výši každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku se určí podle § 71 odst. 4.

(5) Pokud jsou minimální kapitálové požadavky kryty podle odstavce 4, pojišťovna podle odstavce 1 může použít k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 výslovně uvedené položky použitelného kapitálu, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost.

(6) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 své účetnictví vede tak, aby zdroje pro životní a pro neživotní pojištění byly oddělené, celkové výnosy, především pojistné, platby zajistitelů, výnosy z investování, a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, byly rozvrženy podle jejich původu. To se použije obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků ze životního a neživotního pojištění, kde pro jednotlivé nástroje a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k životnímu nebo neživotnímu pojištění a převody těchto aktiv mezi životní a neživotní částí lze realizovat pouze převodem mezi portfolii za tržní cenu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování stanovenými pojišťovnou, která je před jejich použitím zašle České národní bance ke schválení. Tyto metody se považují za schválené, pokud Česká národní banka do jednoho měsíce ode dne jejich doručení nevyjádří svůj nesouhlas; to se použije obdobně i pro jejich změnu.

(7) Česká národní banka průběžně analyzuje výsledky činnosti pojišťovny podle odstavce 1 v životním i neživotním pojištění s cílem ověřit dodržování požadavků odstavců 1 až 6. Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností je menší než minimální kapitálové požadavky podle odstavce 4, uloží Česká národní banka na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření k nápravě podle tohoto zákona bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Takové opatření může zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.

§ 18

Základní kapitál

(1) Výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny činí při provozování pojišťovací činnosti podle

a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejméně 105000000 Kč,

b) pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu

1. pro odvětví uvedená pod body 1, 2, 8, 9 a 18 celkem nejméně 70000000 Kč,

2. pro odvětví uvedená pod body 3, 4, 13, 16 a 17 celkem nejméně 105000000 Kč,

3. pro odvětví uvedená pod body 7, 10, 14 a 15 celkem nejméně 160000000 Kč,

4. pro odvětví uvedená pod body 5, 6, 11 a 12 celkem nejméně 200000000 Kč.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

(3) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

(4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku

a) stanovenou podle odstavců 1 až 3, jestliže

1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,

2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1350000000 Kč a

3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,

b) 500000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost v životním nebo neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

c) 1000000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním i neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).

(5) Základní kapitál tuzemské pojišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací, popřípadě souběžnému provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti.

(6) Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního kapitálu lze přijmout jen s předchozím souhlasem České národní banky, jinak je neplatné. Česká národní banka udělí souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou v odstavcích 1 až 4 a pojišťovna bude i nadále splňovat podmínky plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; v takovém případě se má za to, že tím není ohrožena dobytnost pohledávek věřitele. Pro toto snížení základního kapitálu se nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

Díl 2

Změny v činnosti a orgánech tuzemské pojišťovny

§ 19

Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny

(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 13 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

b) předložila upravený obchodní plán podle § 15, ve kterém promítne požadované změny,

c) ustanovila škodní zástupce podle § 13 odst. 6 písm. l), má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2) Tuzemská pojišťovna je povinna prokázat, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a pro činnost v životním a neživotním pojištění, pokud provozuje

a) životní pojištění podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o pojistná odvětví neživotních pojištění uvedená v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) pouze pojištění podle pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o jedno nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20

Zřízení pobočky na území jiného členského státu

(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území jiného členského státu, je povinna před zahájením této své činnosti informovat Českou národní banku o

a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 15, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území jiného členského státu, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,

c) adrese pobočky na území jiného členského státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka, a

e) způsobu zabezpečení vyloučení střetu zájmů v případě provozování pojištění právní ochrany podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu.

(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 Česká národní banka sdělí písemně orgánu dohledu jiného členského státu, kde se bude nacházet pobočka, informace o rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území hostitelského členského státu, obchodním plánu pobočky, její adrese a organizační struktuře a informace uvedené v odstavci 1 písm. d), popřípadě e). Současně potvrdí, že tato pojišťovna splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona. O odeslání informace Česká národní banka tuzemskou pojišťovnu písemně informuje.

(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky pojišťovny na území jiného členského státu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 rozhodne o odmítnutí sdělit orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 1 a své rozhodnutí oznámí tuzemské pojišťovně do doby uplynutí této lhůty. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Jestliže orgán dohledu hostitelského členského státu informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informace České národní banky podle odstavce 2 Českou národní banku o podmínkách přijatých z důvodů veřejného zájmu, za kterých může být v členském státě, ve kterém pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu působí na základě práva zakládat pobočky (dále jen „členský stát pobočky“), pojišťovací činnost provozována, předá Česká národní banka tyto informace tuzemské pojišťovně, která hodlá v členském státě zřídit pobočku, a to bez zbytečného odkladu. Tuzemská pojišťovna může v hostitelském členském státě zahájit svoji činnost na základě práva zřídit svoji pobočku dnem obdržení této informace nebo uplynutím 2 měsíců ode dne, kdy obdržela informaci České národní banky podle odstavce 2.

§ 21

Zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu

(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území třetího státu, je povinna před zahájením její činnosti informovat Českou národní banku o

a) třetím státě, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) plánu činnosti pobočky a změnách obchodního plánu podle § 15, včetně výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území třetího státu, organizační struktuře pobočky, popisu a metodách aplikovaných pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,

c) adrese pobočky na území třetího státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy třetího státu, kde se nachází pobočka.

(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Pokud Česká národní banka nemá námitek k předpokládanému zřízení pobočky na území třetího státu, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 žádající pojišťovně své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se zřízením pobočky na území třetího státu souhlasí.

(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění jejího funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu nebo, má-li být pobočka zřízena na území třetího státu, jehož právní předpisy nebo potíže související s jejich uplatňováním brání řádnému výkonu dohledu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zřízení pobočky zamítne.

(4) V případě tuzemské pojišťovny, která hodlá provozovat nebo provozuje na území Švýcarské konfederace pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, se Česká národní banka a tato pojišťovna řídí tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nestanoví jinak¹⁵).

§ 22

Svoboda dočasně poskytovat služby

(1) Má-li být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit jí rozsah pojišťovací činnosti, která má být touto formou provozována.

(2) Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, orgánu dohledu v jiném členském státě, na jehož území má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby,

a) potvrdí, že pojišťovna, která hodlá rozšířit svoji činnost ve smyslu odstavce 1, splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek,

b) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,

c) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území jiného členského státu.

(3) Česká národní banka informuje pojišťovnu o datu odeslání informace ve smyslu odstavce 2, a to bez zbytečného odkladu. Tato pojišťovna může zahájit svoji činnost na území hostitelského členského státu dnem obdržení této informace.

(4) Pokud pojišťovna nedisponuje kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku, Česká národní banka rozhodne o odmítnutí sdělit orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 2 a své rozhodnutí oznámí pojišťovně ve lhůtě uvedené v odstavci 2. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 23

Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu

a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně uvedených v § 24 odst. 1 a v § 27 odst. 1 a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s těmito účastmi včetně její výše,

b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry; změna stanov se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,

c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) informaci o změně ve své činnosti, jiné než podle § 19, a změně ve svém právním postavení a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému a obezřetnému provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

e) informaci o změnách v údajích uvedených v § 20 odst. 1 písm. b), c) a d), § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) a v § 22 odst. 1,

f) informaci o převzetí pojistného kmene od pojišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, anebo o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, a

g) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.

(2) Česká národní banka po obdržení informací podle odstavce 1 písm. e) postupuje podle § 20 odst. 2 a 3 nebo podle § 21 odst. 2 a 3. Tuzemská pojišťovna oznámí změnu v údajích podle § 20 odst. 1 písm. b), c) a d) také orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna.

(3) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavci 1 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Změny v účastech

§ 24

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská pojišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 25 odst. 3, písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 25 odst. 2 nebo jejího prodloužení podle § 25 odst. 3. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje pojišťovnu, na které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.

(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 jiná pojišťovna, zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské pojišťovny, Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti konzultuje tento záměr s orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.

(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 25 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25

(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 24 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou pojišťovnu a schválí ji, pokud

a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,

b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,

c) pojišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,

d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a nebrání uplatňování vymezené působnosti mezi těmito orgány,

e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které pojišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat a

f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(2) O žádosti podle § 24 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské pojišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.

(3) Je-li pro posouzení žádosti podle § 24 odst. 1 nezbytné doplnit další informace, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,

b) podléhá dohledu orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo

c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.

(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 1.

(5) Jestliže Česká národní banka o žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtách stanovených pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 24 odst. 1 ve stejné tuzemské pojišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.

§ 26

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny nebo jinak poškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.

§ 27

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská pojišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská pojišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.

(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské pojišťovně, ve které je držena účast a výši účasti této osoby nebo osob v tuzemské pojišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.

Díl 3

Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu

§ 28

Činnost pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky

(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla a po splnění informační povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá na území České republiky provozovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zašle bez zbytečného odkladu České národní bance kopii sdělení České kanceláři pojistitelů (dále jen „Kancelář“), kterým jí v souladu se zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla oznamuje

a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

b) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

c) den skutečného zahájení, den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky, nebo

d) změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři.

§ 29

Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřídit pobočku

(1) Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být Česká národní banka v souladu s právem Evropské unie informována orgánem dohledu domovského členského státu o

a) obchodním plánu, rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území České republiky, a o organizační struktuře pobočky,

b) adrese pobočky na území České republiky,

c) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby jmenované do funkce vedoucího pobočky pověřené zastupováním pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy v České republice a

d) tom, že tato pojišťovna splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek.

(2) Před zahájením činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu Česká národní banka informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 1 orgán dohledu domovského členského státu o podmínkách přijatých z důvodu veřejného zájmu, za kterých může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky.

(3) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu může být zřízena a zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá zřídit na území České republiky svoji pobočku, obdržela prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu informaci České národní banky o podmínkách činnosti pobočky na území České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení informace uvedené v odstavci 1 České národní bance. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku.

(4) Má-li dojít ke změně údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo c), pojišťovna z jiného členského státu oznámí tuto změnu orgánu dohledu domovského členského státu a České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna provedena. Nesplnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. d) oznámí tato pojišťovna České národní bance bez zbytečného odkladu, jakmile taková skutečnost nastane.

§ 30

Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu, týkající se provozování pojišťovací činnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby

(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat svoji činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby za podmínky, že

a) před zahájením této činnosti informuje orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá na území České republiky provozovat,

b) Česká národní banka obdrží v souladu s právem Evropské unie informace uvedené v odstavci 2.

(2) Před zahájením činnosti na území České republiky pojišťovnou z jiného členského státu na základě svobody dočasně poskytovat služby musí být v souladu s právem Evropské unie České národní bance sděleny nebo předloženy orgánem dohledu domovského členského státu tyto informace nebo doklady:

a) potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek,

b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí orgánem dohledu domovského členského státu,

c) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území České republiky,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, škodního zástupce v České republice ustanoveného pro vyřizování nároků z pojištění, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 31

Další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky

(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody poskytovat služby, shromažďuje údaje o své činnosti na území České republiky týkající se souhrnu předepsaného pojistného a souhrnu pojistných plnění za kalendářní rok, a to v členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Tyto informace poskytuje České národní bance prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, na písemné vyžádání předloží České národní bance pojistné podmínky, uzavírá-li pojistné smlouvy podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, a případně sazebníky pojistného a formuláře, které pojišťovna používá při provozování své pojišťovací činnosti na území České republiky.

§ 31a

Zvláštní ustanovení

(1) Společenství upisovatelů Lloyd's se pro účely tohoto zákona považuje za pojišťovnu a zajišťovnu z jiného členského státu.

(2) Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu se společenstvím upisovatelů Lloyd's, má v případě sporu vyplývajícího z právních poměrů v souvislosti s uzavřeným pojištěním stejné postavení jako osoba, která uzavřela takovou smlouvu s pojišťovnou obvyklého typu.

Díl 4

Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu

§ 32

Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky

(1) Pojišťovna z třetího státu je oprávněna na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Povolení České národní banky je pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. Při splnění podmínek podle § 49 odst. 3 může pojišťovna z třetího státu provozovat na území České republiky i zajišťovací činnost.

(2) Pokud se jedná o pobočku pojišťovny se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která hodlá na území České republiky provozovat pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, řídí se Česká národní banka a tato pobočka pojišťovny tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nebo jiná mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak¹⁵).

(3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje Česká národní banka pojišťovně z třetího státu podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví. Česká národní banka může provozování požadovaného rozsahu činnosti omezit, jestliže shledá, že pojišťovna z třetího státu není schopna bezpečně provozovat činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.

(4) Povolení uvedené v odstavci 1 uděluje Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny z třetího státu podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Při rozhodování o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu může Česká národní banka požadovat potřebné informace přímo od orgánu dohledu země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto orgánu dohledu mu poskytovat údaje o činnosti její pobočky na území České republiky. Nevyplývá-li výměna informací mezi orgány dohledu z vyhlášených mezinárodních smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost České národní banky zabezpečit získávání potřebných informací od orgánu dohledu země jejího sídla.

(6) Povolení podle odstavce 1 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, a pokud pojišťovna z třetího státu

a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu její činnosti dává předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění a požadovaný rozsah činnosti není v rozporu s tímto oprávněním,

c) založí na území České republiky svoji pobočku,

d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,

f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,

g) předloží obchodní plán pobočky podle § 34 vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty,

h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,

i) ustanoví škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

j) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

k) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vynutitelnosti povinností podle tohoto zákona, a

l) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

§ 33

Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky

(1) Bylo-li pojišťovně z třetího státu v zemi jejího sídla uděleno povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životního a neživotního pojištění, nemůže tato pojišťovna prostřednictvím své jedné pobočky na území České republiky nabízet současně životní i neživotní pojištění. Současně se životním pojištěním však může nabízet i pojištění úrazu a nemoci podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud bylo k takovému souběhu uděleno povolení orgánem dohledu státu jejího sídla.

(2) Pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za podmínek uvedených v § 14.

§ 34

Obchodní plán pobočky pojišťovny z třetího státu

V obchodním plánu pobočky pojišťovny z třetího státu podle § 32 odst. 6 písm. g) žadatel uvede

a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,

b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

c) metody výpočtu technických rezerv,

d) základní principy pasivního zajištění,

e) výši použitelného kapitálu a použitelného primárního kapitálu pojišťovny podle § 63 v porovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem podle § 73 a 79 a odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku a budoucího minimálního kapitálového požadavku založený na předpokládané rozvaze včetně metody výpočtu použitého k odvození těchto odhadů,

f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

g) pro první 3 účetní období

1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,

2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,

3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a

5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a

h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.

§ 34a

Změny v činnosti pojišťovny z třetího státu

(1) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 2 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 32 odst. 6 písm. d).

(2) Změna v rozsahu pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které rozhodne ve lhůtě podle § 32 odst. 4; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

b) předložila upravený obchodní plán podle § 34, ve kterém promítne požadované změny,

c) ustanovila škodní zástupce podle § 32 odst. 6 písm. i), má-li být provozována pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle těchto odstavců, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 35

Zvýhodnění

(1) Pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státě o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo toto povolení již získala od více než jednoho členského státu, může požádat orgány dohledu členských států, ve kterých má být nebo je pojišťovací činnost provozována, o zvýhodnění spočívající v tom, že

a) solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 se vypočítá ve vztahu k celému rozsahu provozované činnosti v rámci členských států; v tomto případě se pro účely tohoto výpočtu přihlíží pouze k činnostem realizovaným všemi pobočkami zřízenými v rámci členských států,

b) aktiva ve výši uvedené v § 32 odst. 6 písm. e) jako jistina se budou nacházet pouze v tom členském státě, jehož orgán dohledu bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti,

c) aktiva ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se mohou nacházet v libovolném členském státě, ve kterém pojišťovna z třetího státu provozuje svoji pojišťovací činnost.

(2) Zvýhodnění uvedená v odstavci 1 lze udělit pouze všechna současně. Žádost o udělení zvýhodnění pojišťovna z třetího státu podá orgánům dohledu členských států, ve kterých má být pojišťovací činnost provozována. V žádosti musí být uveden orgán dohledu členského státu, který bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti pojišťovny z třetího státu prostřednictvím jejích poboček zřízených v rámci členských států. Volbu daného orgánu dohledu musí tato pojišťovna odůvodnit.

(3) Zvýhodnění mohou být udělena pouze v případě, že orgány dohledu všech členských států, ve kterých byla žádost podána, s nimi souhlasí. Zvýhodnění platí ode dne odeslání informace ostatním orgánům dohledu o tom, že orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 bude dohlížet na stav solventnosti za veškerou provozovanou pojišťovací činnost prostřednictvím poboček pojišťovny z třetího státu zřízených v členských státech.

(4) Orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 obdrží od ostatních členských států informace potřebné pro výkon dohledové činnosti nad celkovou solventností poboček pojišťovny z třetího státu zřízených na jejich území. Na žádost jednoho nebo více dotčených orgánů členských států budou zvýhodnění udělená všemi zúčastněnými členskými státy odejmuta¹⁸).

HLAVA III

PROVOZOVÁNÍ ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

Díl 1

Provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou

§ 36

Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou

(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování zajišťovací činnosti pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně a provozně zabezpečit zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(2) Tuzemská zajišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost a je-li její sídlo na území České republiky.

(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské zajišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Povolení České národní banky je tuzemská zajišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu zajišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.

(5) Česká národní banka uděluje založené tuzemské zajišťovně povolení k provozování zajišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Oprávnění k provozování zajišťovací činnosti vznikne tuzemské zajišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,

b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti zajišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů,

c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na zajišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení zajišťovny,

d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

e) úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít zajišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,

g) výše základního kapitálu zajišťovny splňuje podmínky podle § 39,

h) aktiva zajišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,

i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,

j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

k) žadatel předložil obchodní plán zajišťovny podle § 37 podložený reálnými ekonomickými výpočty a

l) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.

§ 37

Obchodní plán tuzemské zajišťovny

V obchodním plánu podle § 36 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

a) popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro které má být povolení uděleno,

b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do zajištění,

c) popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad předávání převzatých rizik do zajištění,

d) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,

e) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,

f) pro první 3 účetní období

1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého zajistného, provizí a nákladů na plnění ze zajišťovacích smluv,

2. odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované zajišťovací činnosti s ohledem na převzaté a postoupené zajištění,

3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 založený na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a

5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované zajišťovací činnosti a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a

g) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.

§ 38

Udělení povolení tuzemské zajišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát

a) ovládanou osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo

b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,

si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Česká národní banka se s orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti a způsobilosti osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, osob s klíčovými funkcemi právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.

(4) Tuzemská zajišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu, nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.

(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská zajišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, použijí obdobně.

§ 39

Základní kapitál

(1) Výše základního kapitálu tuzemské zajišťovny činí při provozování zajišťovací činnosti

a) pouze v životním zajištění nejméně 500000000 Kč,

b) pouze v neživotním zajištění nejméně 500000000 Kč,

c) v životním i neživotním zajištění současně nejméně 1000000000 Kč,

d) v případě tuzemské kaptivní zajišťovny nejméně polovinu částek uvedených v písmenech a) až c) v závislosti na charakteru provozované zajišťovací činnosti.

(2) Základní kapitál tuzemské zajišťovny ve výši uvedené v odstavci 1 může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši podle odstavce 1 před podáním žádosti o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti.

(3) Pro rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o snížení základního kapitálu se použije § 18 odst. 6 obdobně.

§ 40

Změny v činnosti tuzemské zajišťovny

(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, jejíž náležitosti včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle písmen a) až d), formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 36 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

b) předložila upravený obchodní plán podle § 37, ve kterém promítne požadované změny,

c) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

d) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě, tuzemská zajišťovna nejprve informuje Českou národní banku o

a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 37, zajistných rizicích, která mají být na území jiného členského státu přebírána do zajištění, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně systému řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že tuzemská zajišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,

c) adrese pobočky na území jiného členského státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této zajišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka.

(3) Má-li být činnost tuzemské zajišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato zajišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit typ zajišťovací činnosti ve smyslu § 36 odst. 1, která má být touto formou provozována, a příslušné změny obchodního plánu vyvolané touto změnou v její činnosti.

(4) Pokud Česká národní banka nemá, s ohledem na organizační strukturu, finanční situaci tuzemské zajišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky tuzemské zajišťovny nebo reálnost změn obchodního plánu, týkajících se rozšíření činnosti tuzemské zajišťovny, námitek, sdělí tuzemské zajišťovně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 nebo 3 své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí.

(5) Na rozšíření zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovny na území třetích států se odstavce 2 až 4 použijí přiměřeně s ohledem na mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, vztahující se k této činnosti.

(6) Tuzemská zajišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu

a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast na této zajišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, a změny uvedené v § 42 odst. 1 a v § 45 odst. 1, a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s touto účastí včetně její výše,

b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh podle § 37, s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,

c) informaci o změně ve své činnosti jiné, než která je uvedena v odstavcích 1, 2, 5, a o změnách ve svém právním postavení a dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

d) informaci o změnách údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),

e) informaci o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, nebo

f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.

(7) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavcích 1 až 3 a 5 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Změny v účastech

§ 42

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské zajišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská zajišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 43 odst. 3, písemně žadateli potvrdí jejich přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 43 odst. 2 nebo jejího prodloužení podle § 43 odst. 3. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje zajišťovnu, na které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.

(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 pojišťovna, jiná zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské zajišťovny, Česká národní banka konzultuje bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tento záměr s orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.

(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 43 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 43

(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 42 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou zajišťovnu a schválí ji, pokud

a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,

b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,

c) zajišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,

d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,

e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které zajišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat, a

f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(2) O žádosti uvedené v § 42 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne doručení písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské zajišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.

(3) Je-li pro posouzení žádosti podle § 42 odst. 1 nezbytné doplnit další informace, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,

b) podléhá dohledu orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo

c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.

(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 42 odst. 1.

(5) Jestliže se Česká národní banka k žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtě stanovené pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 42 odst. 1 ve stejné tuzemské zajišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.

§ 44

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny nebo jinak poškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.

§ 45

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská zajišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.

(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské zajišťovně, ve které je držena účast, a výši účasti této osoby nebo osob na tuzemské zajišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.

Díl 2

Provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z jiného členského státu nebo z třetího státu

§ 46

Činnost zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky

Zajišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky svoji zajišťovací činnost, a to na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti v zemi jejího sídla.

§ 47

Činnost zajišťovny z třetího státu na území České republiky

(1) Nestanoví-li tento zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo rozhodnutí Evropské komise jinak, může zajišťovna z třetího státu provozovat zajišťovací činnost na území České republiky pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky na základě povolení České národní banky.

(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovně z třetího státu uděluje Česká národní banka na základě žádosti podané elektronicky, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 48 odst. 1, 3 nebo 4, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou zajišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené zajišťovnou z jiného členského státu, nestanoví-li dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetím státem jinak. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise.

(4) Rozhodla-li Evropská komise, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být rovnocenný nebo prozatímně rovnocenný, je taková zajišťovna povinna bez zbytečného odkladu uvést svoji činnost na území České republiky do souladu s tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny závazky vyplývající ze zajišťovacích smluv uzavřených do doby takového rozhodnutí.

§ 48

Povolení zajišťovně z třetího státu

(1) Povolení podle § 47 odst. 2 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a pokud zajišťovna z třetího státu

a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti této zajišťovny dává předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat zajišťovací činnost a rozsah požadované činnosti není v rozporu s rozsahem zajišťovací činnosti podle tohoto oprávnění,

c) založí na území České republiky svoji pobočku,

d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,

f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,

g) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, jehož obsah se řídí obdobně § 37,

h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,

i) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

j) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vymahatelnosti práva v tomto státě, a

k) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(3) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 4 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky a údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d).

(4) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

b) předložila upravený obchodní plán podle odstavce 1 písm. g), ve kterém promítne požadované změny,

c) prokázala splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b) a e),

d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(5) O žádosti podle odstavce 3 nebo 4 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2.

Díl 3

Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovací účelovou osobou

§ 49

Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou

(1) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě povolení České národní banky. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 36 odst. 5 a 6, § 37 a 40 použijí obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území jiného členského státu, postupuje pojišťovna podle § 20 a 22 obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území třetího státu, postupuje pojišťovna podle § 21 obdobně.

(2) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to podle práva zakládat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak, je pojišťovna z třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky na základě povolení České národní banky, bylo-li jí pro tuto činnost uděleno povolení v domovském státu. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 47 a 48 použijí obdobně. Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven se sídlem na území tohoto státu s oprávněním provozovat zajišťovací činnost je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou z jiného členského státu. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise podle práva Evropské unie.

(4) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3, která překročí alespoň jednu z hodnot uvedených v § 18 odst. 4 písm. a), zabezpečí

a) oddělené řízení investic se vztahem k její pojišťovací činnosti od investic se vztahem k její zajišťovací činnosti,

b) aby nebyly plněny minimální finanční požadavky, zejména solventnostní a minimální kapitálové požadavky související s jednou nebo druhou z těchto činností na úkor druhé činnosti; Česká národní banka může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek kapitálu, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,

c) aby v účetnictví pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a výnosy z investic, a náklady, zejména pojistná nebo zajistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a provozní náklady související s pojišťovací a zajišťovací činností, rozvrženy podle původu vzniku.

(5) Pokud pojišťovna neplní solventnostní nebo minimální kapitálový požadavek pro některou z činností, Česká národní banka uloží opatření k nápravě bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek kapitálu z jedné činnosti na druhou.

(6) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3 může svoji zajišťovací činnost ukončit jen formou odnětí povolení k provozování zajišťovací činnosti podle § 116 nebo 117 s převodem kmene zajišťovacích smluv podle § 106 a 107 nebo rozdělením podle § 122.

§ 50

Zajišťovací účelová osoba

(1) Zajišťovací účelovou osobou je instituce odlišná od pojišťovny nebo zajišťovny, která od pojišťoven nebo zajišťoven přebírá pojistná nebo zajistná rizika a tuto činnost plně financuje prostřednictvím zdrojů získaných z vydávaných dluhopisů nebo jiným způsobem financování, přičemž práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného způsobu financování jsou podřízena závazkům z této činnosti, a které bylo uděleno povolení k této činnosti podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání.

(2) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu, která ve své činnosti využívá zajišťovací účelovou osobu, informuje Českou národní banku o každé smlouvě uzavřené s osobou uvedenou v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.

(3) Česká národní banka je oprávněna zakázat pojišťovně nebo zajišťovně uvedené v odstavci 2 zahrnutí pohledávky vůči zajišťovací účelové osobě do aktiv určených k vyrovnání jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo určit hodnotu, ve které ji lze do tohoto vyrovnání zahrnout,

a) nedává-li smlouva podle odstavce 2 jistotu jejího splnění,

b) není-li zabezpečeno plné financování zajišťovací činnosti této osoby prostřednictvím zdrojů uvedených v odstavci 1,

c) je-li tato osoba součástí stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna, od které přebírá pojistná nebo zajistná rizika, nebo

d) nedochází-li ke skutečnému přenosu pojistného nebo zajistného rizika.

(4) Je-li zajišťovací účelovou osobou ve smyslu odstavce 2 osoba, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle odstavce 1 orgánem dohledu jiného členského státu, postupuje Česká národní banka podle odstavce 3 v součinnosti s tímto orgánem dohledu, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.

§ 50a

Tuzemská zajišťovací účelová osoba

(1) Zajišťovací účelová osoba se sídlem na území České republiky může provozovat činnost podle § 50 odst. 1 pouze za podmínky udělení povolení k této činnosti Českou národní bankou.

(2) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 udělí na základě žádosti podané elektronicky, pokud žadatel splní podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek. O žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle tohoto přímo použitelného předpisu. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, pokud nejsou stanoveny tímto přímo použitelným předpisem.

(3) Na činnost tuzemské zajišťovací účelové osoby se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o tuzemské zajišťovně, a to v rozsahu, v jakém nejsou upravena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek.

HLAVA IV

OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ, TECHNICKÉ REZERVY, INVESTOVÁNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

Díl 1

Oceňování aktiv a závazků a technické rezervy

§ 51

Oceňování aktiv a závazků

(1) Pro účely tohoto zákona tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oceňuje

a) aktiva cenou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit takovou směnu za obvyklých podmínek, a

b) závazky cenou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit toto převedení nebo vypořádání za obvyklých podmínek.

(2) Při oceňování závazků nelze upravovat jejich hodnotu na základě úvěrového ratingu pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Při oceňování aktiv a závazků pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 používá metody a předpoklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti harmonizace metod a předpokladů pro oceňování aktiv a závazků.

§ 52

Technické rezervy

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vytváří k vyrovnání závazků z veškeré jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. To se použije obdobně pro pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.

(2) Hodnota technických rezerv je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky a odpovídá částce, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 musela zaplatit za okamžitý převod příslušných závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

(3) Při výpočtu technických rezerv používá pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 informace z finančních trhů a obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích a zajistí soulad výpočtu s těmito údaji a informacemi.

(4) Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 počítá technické rezervy obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem.

(5) Pojišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.

§ 53

Hodnota nejlepšího odhadu

(1) Hodnota nejlepšího odhadu odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků při zohlednění časové hodnoty peněz za použití příslušné bezrizikové výnosové křivky.

(2) Výpočet hodnoty nejlepšího odhadu je založen na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech a je prováděn za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod.

(3) Projekce peněžních toků použitá při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytných k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna provádí výpočet hodnoty nejlepšího odhadu bez odečítání pohledávek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami.

§ 54

Hodnota rizikové přirážky

(1) Hodnota rizikové přirážky musí být taková, aby zajistila, že hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by jiná pojišťovna nebo zajišťovna mohla požadovat, aby převzala závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 a byla schopna jim dostát.

(2) Hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky se počítá odděleně. To se nepoužije, lze-li budoucí peněžní toky související se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti spolehlivě replikovat pomocí finančních nástrojů, u kterých je běžně dostupná jejich věrohodná tržní cena. V takovém případě se hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky určí na základě tržní ceny těchto nástrojů.

(3) Je-li hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky určena odděleně, počítá se riziková přirážka jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2, který souvisí s příslušnými závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. Sazba použitá pro určení nákladů na obstarání takového kapitálu (dále jen „sazba nákladů na kapitál“) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím metody a předpoklady výpočtu rizikové přirážky a je shodná pro všechny pojišťovny a zajišťovny podle § 52 odst. 1.

§ 54a

Bezriziková výnosová křivka

Příslušnou bezrizikovou výnosovou křivku podle § 53 odst. 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr.

§ 54b

Vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky

(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění lze použít vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky, pokud jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Takový postup podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 podané elektronicky. Po udělení souhlasu je použití vyrovnávací úpravy povinné, s výjimkou podle odstavce 3.

(2) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přestane splňovat podmínky pro použití vyrovnávací úpravy příslušné bezrizikové výnosové křivky, bez zbytečného odkladu

a) oznámí tuto skutečnost České národní bance a

b) přijme opatření k nápravě s cílem obnovení souladu s těmito podmínkami tak, aby k tomuto obnovení došlo nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy přestala podmínky splňovat; o přijatých opatřeních informuje Českou národní banku.

(3) Pokud ve lhůtě podle odstavce 2 pojišťovna nebo zajišťovna neobnoví soulad s podmínkami podle odstavce 1, je povinna nejpozději dnem uplynutí této lhůty přestat používat vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky. Postupovat podle odstavce 1 může nejdříve uplynutím 24 měsíců ode dne, kdy tuto úpravu přestala používat.

(4) Vyrovnávací úprava se počítá pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek nebo renta podle odstavce 1, a to postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. Vyrovnávací úprava se nepoužije u těch závazků nebo rent, pro které příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet nejlepšího odhadu již obsahuje koeficient volatility podle § 54c a 54d.

§ 54c

Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro měnu závazku

(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z pojištění a zajištění lze použít koeficient volatility k příslušné bezrizikové výnosové křivce. Koeficient volatility se použije pouze pro neextrapolovanou část příslušné bezrizikové výnosové křivky podle § 54a. Extrapolace bezrizikové výnosové křivky v případě postupu podle věty první vychází z bezrizikové výnosové křivky upravené o koeficient volatility.

(2) Koeficient volatility je pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek, založen na rozpětí mezi úrokovým výnosem, kterého by mohlo být dosaženo z aktiv obsažených v referenčním portfoliu pro příslušnou měnu, a základní bezrizikovou výnosovou křivkou pro tuto měnu. Referenční portfolio pro každou měnu je reprezentativní pro aktiva vyjádřená v té měně, do kterých pojišťovny nebo zajišťovny investují s cílem krytí hodnoty nejlepšího odhadu závazků vyjádřených v této měně.

(3) Výše koeficientu volatility odpovídá 65 % měnového rozpětí upraveného o riziko, které se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím podle odstavce 2 a částí tohoto rozpětí, které odpovídá reálnému odhadu očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli dalšího rizika, kterému jsou vystavena aktiva referenčního portfolia.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

§ 54d

Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro stát

(1) Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu.

(1) Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 85 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu.

(2) Měnové rozpětí pro stát upravené o riziko se vypočítá obdobně jako měnové rozpětí upravené o riziko, je však založeno na referenčním portfoliu aktiv, které reprezentuje aktiva investovaná pojišťovnami a zajišťovnami s cílem krytí jejich závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na trhu příslušného státu vyjádřených v měně tohoto státu.

§ 54e

Zákaz použití koeficientu volatility u bezrizikové výnosové křivky

(1) Koeficient volatility se nepoužije, pokud příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu týkající se závazků podle § 54b odst. 1 již obsahuje vyrovnávací úpravu. Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu podle tohoto zákona, že použití koeficientu volatility pojišťovnou nebo zajišťovnou podle § 52 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uloží opatření k nápravě nebo může použití této úpravy zakázat.

§ 54f

Technické informace

Při postupu podle § 54a až 54d použije pojišťovna nebo zajišťovna technická data podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace pro příslušnou měnu. U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven koeficient volatility, se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility.

§ 55

Další faktory zohledňované při výpočtu technických rezerv

(1) Při výpočtu technických rezerv se zohlední

a) veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti,

b) růst cen, nákladů a pojistných plnění a

c) veškeré předpokládané platby pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, s výjimkou plateb podle § 65.

(2) Při výpočtu technických rezerv se zohlední také hodnota finančních garancí a smluvních opcí obsažených v pojistných a zajišťovacích smlouvách. Pro určení pravděpodobnosti uplatnění smluvních opcí pojistníky, včetně předčasného ukončení smluv, se použijí reálné předpoklady založené na současných a důvěryhodných informacích. Tyto předpoklady zohledňují implicitně nebo explicitně dopady, které na uplatnění takových opcí mohou mít budoucí změny ve finančních i ostatních podmínkách.

§ 56

Členění závazků

(1) Pro účely výpočtu technických rezerv se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti člení do rizikově homogenních skupin. Přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví druhy pojištění pro účely základního členění závazků podle věty první.

(2) Pohledávky ze zajistných smluv a za zajišťovacími účelovými osobami se počítají samostatně podle pravidel uvedených v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1 až 3, § 54 a v § 55. Při výpočtu těchto pohledávek se zohlední časový rozdíl mezi výplatou plnění a úhradou od protistrany. Výsledek výpočtu se upraví o očekávané ztráty ze selhání protistrany. Tato úprava je založena na vyhodnocení pravděpodobnosti selhání protistrany a očekávané ztráty z tohoto selhání.

§ 57

Vnitřní procesy a postupy při výpočtu technických rezerv

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 zajistí vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv. Pokud nemá dostatek dat přiměřené kvality, aby mohla při výpočtu technických rezerv použít spolehlivou pojistněmatematickou metodu na část svých závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti nebo pohledávek ze zajišťovacích smluv a za zajišťovacími účelovými osobami, může k výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použít přiměřené aproximace, včetně individuálních přístupů.

(2) Vnitřní procesy a postupy zajišťují, že výpočet hodnoty nejlepšího odhadu a předpoklady použité při jeho výpočtu jsou pravidelně porovnávány se zkušenostmi. Pokud na základě tohoto porovnání je identifikována systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočtem hodnoty nejlepšího odhadu, pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 upraví přiměřeným způsobem i používané pojistněmatematické metody nebo předpoklady.

(3) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 na základě výzvy České národní banky prokáže, že výše jejích technických rezerv je přiměřená a metody jejich výpočtu a podkladová statistická data jsou pro výpočet použitelná a vhodná.

§ 58

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 2,

b) příslušná bezriziková výnosová křivka, která se použije při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 1,

c) okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek,

d) metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelného kapitálu souvisejícího se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti a sazby nákladů na kapitál,

e) druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv,

f) pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv, a případy, kdy je vhodné použít aproximace pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, a to včetně individuálních přístupů,

g) metody, které se použijí při výpočtu úpravy výsledku podle § 56 odst. 2, a

h) zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv zajišťující, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podstupovaných rizik.

§ 59

Stanovení výše pojistného a zajistného

(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.

(2) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistněmatematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.

(3) Při plnění požadavků podle odstavce 1 lze v případě pojišťovny provozující životní pojištění vzít v úvahu všechny stránky její finanční situace, kromě zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit její solventnost.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže splnění požadavků podle odstavců 1 až 3 na základě výzvy České národní banky. V případě nesplnění těchto požadavků uloží Česká národní banka opatření k nápravě.

Díl 2

Investování

§ 60

Zásada obezřetného investování

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu

a) investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva, zejména pak aktiva určená k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,

b) aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky; to pojišťovna zajistí i v případě střetu zájmů,

c) diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,

d) v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,

e) u aktiv držených ve vztahu k závazkům z pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, postupuje podle § 61 a

f) derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.

(2) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) identifikace, měření, sledování, řízení a vykazování rizik vyplývajících z investic podle odstavce 1 písm. a) a sjednávání derivátových kontraktů podle odstavce 1 písm. f) a

b) investování do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací včetně důsledků nedodržení stanovených pravidel.

§ 61

Zvláštní ustanovení pro životní pojištění s investičním rizikem pojistníka

(1) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může mít přímou vazbu na hodnotu podílových listů investičního fondu nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu pojišťovny, který může být rozdělen do podílů. Technické rezervy vztahující se k těmto závazkům musejí být v maximální možné míře zastoupeny těmito podíly nebo, nejsou-li podíly stanoveny, aktivy vnitřního fondu.

(2) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může být přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou referenční hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1. V takovém případě musejí být technické rezervy vztahující se k těmto závazkům v maximální možné míře zastoupeny podíly odpovídajícími referenční hodnotě nebo, nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy odpovídajícími v maximální možné míře aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.

(3) Zahrnuje-li závazek podle odstavce 1 nebo 2 garanci výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, postupuje pojišťovna v případě investování do aktiv určených ke krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv podle § 60 odst. 1 písm. c), d) a f).

§ 62

Evidence aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu vede evidenci aktiv určených k vyrovnání závazků, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě jsou tato aktiva určena, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost, která měřeno přijatým zajistným a výší technických rezerv přesahuje některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) bodů 1 až 3, vede pro pojišťovací a zajišťovací činnost samostatnou evidenci. Součástí evidence aktiv jsou také derivátové kontrakty podle § 60 odst. 1 písm. f).

(2) Vázne-li na majetku věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek nebo jeho část považovat za aktiva podle odstavce 1 od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.

(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci aktiv podle odstavce 1 vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu se již dále nesmí měnit a v evidenci těchto aktiv se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.

(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního nebo likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.

(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.

Díl 3

Solventnost pojišťoven a zajišťoven

Oddíl 1

Kapitál

§ 63

Členění kapitálu

(1) Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu.

(2) Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků.

(3) Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout

a) nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva,

b) akreditivy a záruky a

c) jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

(4) Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu.

§ 64

Schválení doplňkového kapitálu

(1) Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky.

(2) Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu.

(3) Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje

a) její peněžní hodnotu, nebo

b) metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené.

(4) Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje

a) postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit,

b) vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a

c) informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev.

§ 65

Disponibilní bonusový fond

Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti.

§ 66

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a

b) nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu.

§ 67

Pravidla pro členění kapitálu

(1) Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti.

(2) Položka kapitálu se považuje za

a) stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

b) podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám.

(3) Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka

a) neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat,

b) je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a

c) je zproštěna finančních závazků.

§ 68

Hlavní kritéria členění kapitálu

(1) Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(3) Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2.

§ 69

Členění kapitálu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a).

(2) Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky.

§ 70

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a

b) metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a).

§ 71

Použitelnost a limity kapitálu

(1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž

a) podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a

b) použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.

(2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.

(3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.

(4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.

§ 72

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a

b) úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.

Oddíl 2

Solventnostní kapitálový požadavek

§ 73

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.

(3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také

a) změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a

b) změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.

(5) Částečný interní model lze použít pro výpočet

a) kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,

b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo

c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.

(6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.

§ 74

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.

(3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko

a) upisovací,

b) tržní,

c) úvěrové a

d) operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.

(6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

§ 75

Četnost výpočtu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.

§ 76

Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce

(1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.

(2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu

a) kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo

b) solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.

§ 77

Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou

(1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.

(2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud

a) je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,

b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

c) je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

d) je prokázáno splnění požadavků podle § 78.

(3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.

(4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,

b) úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,

c) postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a

d) postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 78

Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu

(1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže

a) promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo

b) provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a

c) zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.

(5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.

§ 78a

Nesplnění požadavků na interní model

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.

(2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.

§ 78b

Návrat ke standardnímu vzorci

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.

Oddíl 3

Minimální kapitálový požadavek

§ 79

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.

(2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.

(3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.

(4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.

§ 79a

Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku

Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než

a) 2500000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

b) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),

c) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) 3600000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,

e) 1200000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,

f) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo

g) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).

§ 79b

Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

(1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.

(2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.

(3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.

HLAVA V

ÚČETNICTVÍ, AUDIT A INFORMAČNÍ POVINNOSTI POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

§ 80

Účetnictví a audit

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.

(4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje

a) jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,

b) dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,

c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,

d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a

e) čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud

a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo

b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 80a

Mimořádný audit

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,

a) má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo

b) nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.

(3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.

§ 81

Jiná ověření auditorem

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření

a) jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo

b) informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

a) vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a

b) v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.

(5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny

§ 82

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.

(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

(4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.

(5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.

(6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.

(7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.

§ 82a

(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o

a) nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo

b) nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě.

(2) Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost.

(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.

(5) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace.

§ 83

Informační povinnosti vůči České národní bance

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá.

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance

a) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a

b) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají.

(6) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se

a) jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo

b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika.

(7) Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1.

§ 83a

Kvalitativní požadavky

(1) Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí

a) odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti,

b) být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a

c) být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

(2) Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem.

§ 83b

Omezení informačních povinností vůči České národní bance

(1) Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací

a) s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo

b) po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem.

(3) V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny.

(4) Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední

a) objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv,

b) volatilitu pojistných plnění,

c) tržní rizika, kterým je vystavena,

d) úroveň koncentrace rizik,

e) celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění,

f) možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu,

g) vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2,

h) vhodnost řídicího a kontrolního systému,

i) výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a

j) zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.