Zákon o pojišťovnictví - Díl 3 - Solventnost pojišťoven a zajišťoven

Díl 3

Solventnost pojišťoven a zajišťoven

Oddíl 1

Kapitál

§ 63

Členění kapitálu

(1) Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu.

(2) Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků.

(3) Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout

a) nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva,

b) akreditivy a záruky a

c) jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

(4) Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu.

§ 64

Schválení doplňkového kapitálu

(1) Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky.

(2) Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu.

(3) Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje

a) její peněžní hodnotu, nebo

b) metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené.

(4) Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje

a) postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit,

b) vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a

c) informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev.

§ 65

Disponibilní bonusový fond

Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti.

§ 66

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a

b) nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu.

§ 67

Pravidla pro členění kapitálu

(1) Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti.

(2) Položka kapitálu se považuje za

a) stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

b) podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám.

(3) Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka

a) neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat,

b) je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a

c) je zproštěna finančních závazků.

§ 68

Hlavní kritéria členění kapitálu

(1) Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(3) Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2.

§ 69

Členění kapitálu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a).

(2) Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky.

§ 70

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a

b) metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a).

§ 71

Použitelnost a limity kapitálu

(1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž

a) podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a

b) použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.

(2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.

(3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.

(4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.

§ 72

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a

b) úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.

Oddíl 2

Solventnostní kapitálový požadavek

§ 73

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.

(3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také

a) změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a

b) změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.

(5) Částečný interní model lze použít pro výpočet

a) kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,

b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo

c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.

(6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.

§ 74

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.

(3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko

a) upisovací,

b) tržní,

c) úvěrové a

d) operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.

(6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

§ 75

Četnost výpočtu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.

§ 76

Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce

(1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.

(2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu

a) kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo

b) solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.

§ 77

Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou

(1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.

(2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud

a) je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,

b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

c) je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

d) je prokázáno splnění požadavků podle § 78.

(3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.

(4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.

(5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,

b) úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,

c) postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a

d) postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 78

Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu

(1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže

a) promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo

b) provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a

c) zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.

(5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.

§ 78a

Nesplnění požadavků na interní model

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.

(2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.

§ 78b

Návrat ke standardnímu vzorci

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.

Oddíl 3

Minimální kapitálový požadavek

§ 79

Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.

(2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.

(3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.

(4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.

§ 79a

Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku

Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než

a) 2500000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

a) 2700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

b) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),

b) 4000000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),

c) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

c) 4000000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) 3600000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,

d) 3900000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,

e) 1200000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,

e) 1300000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,

f) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo

g) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).

§ 79b

Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

(1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.

(2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.

(3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.