Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně některých zákonů (úplné znění)

209

ZÁKON

ze dne 31. července 1997

o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POSKYTNUTÍ PENĚŽITÉ POMOCI OBĚTEM TRESTNÉ ČINNOSTI

§ 1

(1) Za podmínek stanovených tímto zákonem stát poskytne oběti trestné činnosti (dále jen "oběť") peněžitou pomoc (dále jen "pomoc").

(2) Ve věcech upravených tímto zákonem jedná jménem státu Ministerstvo spravedlnosti.

§ 2

(1) Obětí se rozumí fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví.

(2) Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.

(3) Pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem.

(4) Za trestný čin se pro účely poskytnutí pomoci podle tohoto zákona považuje jednání, které má znaky trestného činu podle trestního zákoníku, nebo jeho pokusu.

§ 4

Pomoc se poskytne, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti způsobená trestným činem nebyla plně uhrazena.

§ 5

(1) Pomoc se poskytne, jestliže o vině pachatele trestného činu, kterým byla způsobena škoda na zdraví, bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem nebo rozsudkem, kterým byl pachatel pro nepříčetnost zproštěn obžaloby.

(2) Jestliže takový rozsudek nebyl vyhlášen nebo nenabyl právní moci anebo jestliže nebylo zahájeno trestní stíhání proto, že pachatel není znám nebo ho není možné obvinit, anebo brání-li trestnímu stíhání zákonná překážka, bude pomoc poskytnuta, nejsou-li na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla oběti způsobena škoda na zdraví.

§ 6

(1) Pomoc stát neposkytne, jestliže oběť

a) je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení vedeném pro trestný čin, v důsledku kterého byla poškozena na zdraví, nebo byla účastníkem takového trestného činu,¹)

b) nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu v případě, kdy tento souhlas je podmínkou zahájení trestního stíhání nebo pokračování v něm, anebo vzala-li takový souhlas zpět, nebo

c) neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody, nebo jako svědek v trestním řízení využila s odvoláním na svůj poměr k pachateli práva odepřít výpověď.

(2) Stát neposkytne pomoc též tehdy, jestliže celková výše bodového hodnocení za bolest²) nedosahuje hodnoty alespoň 100 bodů.

§ 7

(1) Pomoc se poskytne na žádost oběti

a) uvedené v § 2 odst. 1 v paušální částce 25 000 Kč, nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením³), snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 150 000 Kč, nebo

b) uvedené v § 2 odst. 2 v paušální částce 150 000 Kč; pomoc nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 450 000 Kč, a je-li počet obětí více než tři osoby, poskytovaná částka se u každé oběti přiměřeně krátí.

(2) Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto.

(3) Při určení výše peněžité pomoci podle prokazované ztráty na výdělku poskytované podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne i k výdělku, který oběti ujde v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1 písm. a), že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost, podanou ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 2, pomoc opětovně; přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.

§ 8

Pomoc stanovená podle § 7 může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu,

a) do jaké míry oběť spoluzavinila vznik škody,

b) zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli nebo na jiné osobě, která je povinna škodu uhradit.

§ 9

(1) Pomoc poskytuje na základě žádosti oběti jménem státu Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Žádost o poskytnutí pomoci lze podat u Ministerstva spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem, jinak právo zaniká.

(3) Ministerstvo spravedlnosti žadateli písemně potvrdí přijetí žádosti. Pokud žádost neobsahuje náležitosti uvedené v § 10, vyzve žadatele k jejímu doplnění.

(4) Ministerstvo spravedlnosti do tří měsíců od podání žádosti a předložení potřebných dokladů buď pomoc poskytne, nebo žadateli sdělí důvody, pro které pomoc nelze poskytnout.

§ 10

(1) V žádosti je třeba uvést jméno a příjmení oběti, datum jejího narození, bydliště, rodné číslo a připojit k ní:

a) poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení; nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, pokud je jí známa,

b) údaje o škodě vzniklé v důsledku trestného činu a o jejím rozsahu, případně o rozsahu, v jakém již škoda byla uhrazena, a o úkonech, které oběť učinila k vymáhání škody,

c) údaje o svých majetkových a výdělkových poměrech,

d) doklady, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat údaje uvedené pod písmeny b) a c).

Doklady o majetkových a výdělkových poměrech lze nahradit čestným prohlášením.

(2) Žadatel o poskytnutí pomoci podle § 7 odst. 1 písm. b) je povinen v žádosti dále uvést, zda je jedinou osobou splňující podmínky uvedené v § 2 odst. 2, popřípadě kolik osob tyto podmínky splňuje, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy.

(3) Změní-li se po podání žádosti o poskytnutí pomoci okolnosti, které mají vliv na posouzení žádosti o poskytnutí pomoci a stanovení její výše, zejména dojde-li jen k částečné náhradě škody, je žadatel povinen na tyto okolnosti Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně upozornit.

§ 11

(1) Každý je povinen sdělit Ministerstvu spravedlnosti skutečnosti, které mají význam pro ověřování splnění podmínek pro poskytnutí pomoci.

(2) Při ověřování splnění podmínek pro poskytování pomoci jsou zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti oprávněni nahlížet do trestních spisů; orgány činné v trestním řízení jsou povinny jim nahlédnutí do trestních spisů umožnit.

§ 12

(1) Oběť, které byla poskytnuta pomoc, je povinna do pěti let ode dne, kdy jí byla poskytnuta pomoc, odvést na účet Ministerstva spravedlnosti částky, které obdržela jako náhradu škody až do výše poskytnuté pomoci.

(2) Neuplatní-li stát do dvou let po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 právo na vrácení poskytnuté pomoci, jeho právo zaniká.

(3) Na základě žádosti oběti se Ministerstvo spravedlnosti může jménem státu po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vzdát práva na vrácení poskytnuté pomoci, jestliže takový postup odůvodňuje sociální situace oběti, celková výše škody, která jí byla způsobena, a výše náhrady, kterou oběť obdržela.

§ 13

(1) Není-li stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

(2) Na postup Ministerstva spravedlnosti podle tohoto zákona se správní řád nevztahuje.

§ 14

V řízení o trestném činu, v jehož důsledku vznikla škoda na zdraví nebo smrt, jsou orgány činné v trestním řízení povinny poskytnout oběti poučení o podmínkách, za nichž lze o poskytnutí pomoci žádat.

§ 14a

Poskytování pomoci občanům České republiky jako obětem trestné činnosti

(1) Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje o poskytnutí pomoci občanům České republiky způsobem a za podmínek uvedených v tomto zákoně.

(2) Za občana České republiky se pro účely tohoto zákona považuje

a) státní občan České republiky⁵), pokud má na území České republiky místo trvalého pobytu nebo pokud se na území České republiky obvykle zdržuje,

b) cizinec, pokud na území České republiky v souladu se zvláštními právními předpisy⁶) pobývá nepřetržitě po dobu delší než 90 dnů, nebo

c) cizinec, který požádal o udělení azylu nebo kterému byl udělen azyl na území České republiky⁷).

§ 14b

Poskytování pomoci obětem trestné činnosti v přeshraničních případech s členskými státy Evropské unie

Přeshraničním případem s členskými státy Evropské unie⁸) se pro účely tohoto zákona rozumí případ, kdy o poskytnutí pomoci oběti trestného činu rozhoduje příslušný orgán členského státu Evropské unie, na jehož území byl trestný čin spáchán, v případech, kdy obětí byla osoba, která má místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržuje na území jiného členského státu Evropské unie⁹) (dále jen "přeshraniční případ").

§ 14c

Zajištění pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s trvalým pobytem na území České republiky

(1) Ministerstvo spravedlnosti je povinno v přeshraničních případech osobám uvedeným v § 14a odst. 1, pokud se staly obětí trestného činu, který byl spáchán na území jiného členského státu Evropské unie, poskytnout potřebnou součinnost k tomu, aby žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech splňovala všechny náležitosti stanovené právem příslušného členského státu Evropské unie, jehož orgán bude o poskytnutí pomoci rozhodovat; za tím účelem zejména

a) poskytuje základní informace o možnostech obdržet peněžitou pomoc a formuláře žádostí o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

b) na žádost oběti poskytuje informace o tom, jak žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech vyplnit a kterými dokumenty ji doložit,

c) přijímá žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

d) pořizuje na náklad státu překlad žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech a jejích příloh do cizího jazyka,

e) na žádost oběti poskytuje součinnost v případě, že příslušný orgán členského státu Evropské unie požádá o dodatečné informace,

f) na žádost oběti zasílá bezodkladně příslušnému orgánu členského státu Evropské unie dodatečné informace vyžádané podle písmena e), případně i seznam veškerých postupovaných dokumentů,

g) postupuje vyplněnou žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech a její přílohy příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

(2) Ministerstvo spravedlnosti na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie

a) zajistí výslech osoby, která podala žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech, nebo jiné v žádosti uvedené osoby jako svědka nebo znalce, tímto orgánem prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu,

b) vyslechne osoby uvedené v písmenu a); o výslechu pořídí zápis, který nemusí být překládán, a který zašle příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) lze vyslechnout jen s jejich souhlasem.

§ 14d

Zajištění pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s trvalým pobytem na území jiného členského státu Evropské unie

(1) Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech osobám, které mají místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržují na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se na území České republiky staly obětí trestného činu. V těchto případech Ministerstvo spravedlnosti

a) přijímá žádosti obětí trestného činu a jejich přílohy postoupené příslušným orgánem členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť trestného činu místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje,

b) v případě potřeby požádá příslušný orgán členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť trestného činu místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje, o dodatečné informace,

c) přijímá dodatečné informace a případně i seznam veškerých postupovaných dokumentů na základě žádosti uvedené v písmenu b).

(2) Ministerstvo spravedlnosti bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech zašle osobě uvedené v odstavci 1, která podala žádost, a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území má místo trvalého pobytu nebo na jehož území se obvykle zdržuje,

a) oznámení o obdržení žádosti,

b) informaci o úřední osobě, která se věcí zabývá, a o úředním místě, u kterého je žádost vyřizována,

c) přibližnou lhůtu, v níž bude o žádosti rozhodnuto.

(3) Ministerstvo spravedlnosti zašle rozhodnutí o žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech osobě uvedené v odstavci 1 a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

(4) Na stanovení výše pomoci osobám uvedeným v odstavci 1 se obdobně užijí ustanovení tohoto zákona, upravující podmínky pro stanovení výše pomoci a způsob jejího stanovení.

(5) Pomoc nelze poskytnout, pokud byla žádost o její poskytnutí podána v jiném státě. Ministerstvo spravedlnosti vyzve osobu uvedenou v odstavci 1, aby čestným prohlášením potvrdila, že takový nebo obdobný nárok neuplatnila v jiném státě. Pokud osoba uvedená v odstavci 1 čestné prohlášení nepředloží, pomoc se neposkytne.

(6) Lhůta uvedená v § 9 odst. 2 je zachována i v případě, kdy byla žádost o poskytnutí pomoci oběti podána u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje.

§ 14e

Poskytování pomoci cizím státním příslušníkům jako obětem trestné činnosti spáchané na území České republiky podle mezinárodní smlouvy

Cizí státní příslušník, který není podle tohoto zákona považován za občana České republiky nebo není osobou uvedenou v § 14d odst. 1, může požadovat pomoc jako oběť trestného činu spáchaného na území České republiky pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

§ 14f

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou:

a) vzor formuláře pro poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

b) vzor formuláře pro předávání žádostí o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

c) vzor formuláře pro předávání rozhodnutí,

d) určení jiných než úředních jazyků, v nichž se postupují žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy podle § 14c odst. 1 písm. g), dodatečné informace a seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 14c odst. 1 písm. f), žádosti o dodatečné informace podle § 14d odst. 1 písm. b) a informace podle § 14d odst. 2,

e) určení úředních jazyků ostatních členských států, v nichž bude Ministerstvo spravedlnosti přijímat žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy dle § 14d odst. 1 písm. a) a dodatečné informace, případně seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 14d odst. 1 písm. c).

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

§ 15

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb. a zákona č. 150/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 312 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "a částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.".

2. V § 312 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Z peněžní částky k obecně prospěšným účelům musí obviněný určit nejméně 50 % státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního zákona.".

§ 16

Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 11 odst. 2 se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

"k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.".

§ 17

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto:

V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova "státní sociální podpory,⁴⁴⁾" vkládají tato slova: "peněžité pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,^44a)".

Poznámka č. 44a) zní:

"^44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.“.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 204/2006 Sb. Čl. II

Ustanovení § 14b až 14d zákona č. 209/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí při poskytnutí pomoci obětem trestných činů, které byly spáchány po 30. červnu 2005.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

¹) § 9 a 10 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

²) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.

³) § 445 až 447 a § 449 odst. 1 občanského zákoníku.

⁴) § 448 a § 449 odst. 2 občanského zákoníku.

⁵) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů.

⁹) Čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.