29
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000
o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
(1) Tento zákon upravuje podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb, práva a povinnosti, které při poskytování a provozování poštovních služeb vznikají, jakož i zvláštní práva a zvláštní povinnosti provozovatele poštovních služeb, který poskytuje základní služby.
(2) Poštovní službou je činnost prováděná na základě poštovní smlouvy a podle podmínek stanovených tímto zákonem za účelem dodání poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poštovní zásilkou písemnosti nebo jiné věci, které byly provozovatelem převzaty jako jeden celek k poskytnutí poštovní služby,
b) poštovním poukazem poštovní služba spočívající v dodání poukázané peněžní částky,
c) provozovatelem osoba poskytující poštovní služby podle tohoto zákona,
d) odesílatelem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako odesílatel označena; není-li odesílatel označen, je jím osoba, která poštovní smlouvu uzavřela,
e) adresátem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako adresát odesílatelem označena,
f) příjemcem adresát, popřípadě jiná osoba, které podle poštovních podmínek má nebo může být vydána poštovní zásilka nebo vyplacena poukázaná peněžní částka,
g) dodáním vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem příjemci, a to způsobem stanoveným v poštovních podmínkách,
h) vrácením vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem odesílateli, případně jiné osobě, které podle poštovních podmínek má nebo může být vrácena,
i) mezinárodní službou služba svými podmínkami obdobná poštovním službám, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí a která spočívá v dodání písemností, jiných věcí nebo peněžní částky v České republice,
j) základními službami poštovní služby a mezinárodní služby, jejichž předmětem je dodání písemných zpráv a jiných věcí do stanovené hmotnosti nebo dodání poukázané peněžní částky a jejichž poskytování musí být ve veřejném zájmu zajištěno na celém území státu.
§ 3
(1) Písemnost, která obsahuje sdělení určené konkrétní osobě, (dále jen "písemná zpráva") lze dodávat v České republice nebo odesílat do zahraničí jen podle tohoto zákona. To neplatí, jde-li o
a) písemnou zprávu dodávanou bezúplatně,
b) průvodní listiny dodávané současně s věcmi, jichž se týkají,
c) písemnou zprávu dodávanou nebo odesílanou na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána.
(2) Za dodání písemné zprávy se nepovažuje služba spočívající v přepravě sdělení v jiné než písemné podobě.
(3) Do poštovní zásilky nesmí být umístěno živé zvíře.1)
HLAVA II
Poštovní smlouva
§ 4
(1) Obsahem poštovní smlouvy jsou práva a povinnosti vyplývající z poštovních podmínek platných pro odesílatelem zvolenou poštovní službu, případně i odchylky nebo doplnění poštovních podmínek podle § 6 odst. 7, pokud se na nich provozovatel s odesílatelem dohodli.
(2) Návrhem na uzavření poštovní smlouvy je předání písemnosti, jiné věci nebo poukázané peněžní částky provozovateli podle poštovních podmínek k poskytnutí poštovní služby.
(3) Přijetím návrhu na uzavření poštovní smlouvy je převzetí písemnosti, jiné věci nebo poukázané peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby způsobem uvedeným v poštovních podmínkách (dále jen "podání"). Poštovní smlouva je uzavřena podáním.
(4) Provozovatel je oprávněn požadovat, aby odesílatel potvrdil, že obsah a úprava poštovní zásilky vyhovují poštovním podmínkám; není však povinen zjišťovat, zda odesílatel dodržel všechny smluvní podmínky.
§ 5
(1) Z poštovní smlouvy vzniká provozovateli povinnost dodat poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku příjemci.
(2) Provozovatel není povinen plnit povinnosti podle poštovní smlouvy z příčin vzniklých na straně příjemce nebo v důsledku plnění povinnosti uložené provozovateli zvláštním právním předpisem.2)
(3) Práva ze smlouvy o poštovní zásilce nebo ze smlouvy o poštovním poukazu se promlčují uplynutím jednoho roku od podání, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 6
(1) Poštovní služby se poskytují podle poštovních podmínek. Poštovní podmínky musí mít písemnou formu.
(2) Poštovní podmínky musí obsahovat vymezení
a) rozsahu poštovních služeb,
b) způsobu předání,
c) způsobu podání,
d) způsobu dodání,
e) postupu provozovatele v případě, že poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku nebylo možno dodat,
f) ceny3) poštovní služby, způsobu její úhrady a rozsahu nároků odesílatele na její vrácení, jestliže provozovatel nesplnil smluvní podmínky,
g) reklamačního řízení.
(3) Poštovní podmínky týkající se poštovní zásilky dále musí obsahovat vymezení
a) povinné úpravy poštovní zásilky, jejích přípustných rozměrů a hmotnosti,
b) povinné zvláštní úpravy poštovní zásilky obsahující věci nebezpečné nebo vyžadující zvláštní zacházení, popřípadě dalších náležitostí, které musí u takové poštovní zásilky splnit odesílatel,
c) nedovoleného obsahu poštovní zásilky,
d) rozsahu odpovědnosti provozovatele za vzniklou škodu podle § 13 odst. 1,
e) způsobu uplatnění nároku na náhradu škody způsobené provozovatelem,
f) postupu provozovatele při otevření poštovní zásilky podle § 8,
g) postupu provozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilky nebo její části podle § 9 a 10 a lhůty, jejímž uplynutím je takové nakládání s poštovní zásilkou podmíněno.
(4) Poštovní podmínky mohou obsahovat další podmínky, za nichž je poštovní služba poskytována. Těmito dalšími podmínkami nesmějí být vyloučeny podmínky podle odstavců 2 a 3.
(5) Provozovatel je povinen poštovní podmínky uveřejnit a umístit na viditelném místě v každé provozovně, v níž lze poštovní smlouvu uzavřít.
(6) Poštovní podmínky s výjimkou ceny3) pro základní služby poskytované držitelem poštovní licence stanoví prováděcí předpis; poštovní podmínky pro ostatní poštovní služby stanoví provozovatel.
(7) Pro jednotlivý případ lze sjednat odchylky od poštovních podmínek nebo jejich doplnění, jestliže to poštovní podmínky připouštějí.
§ 7
Právo nakládat s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou mají až do jejího dodání jen provozovatel a odesílatel. Jiné osoby mohou s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou nakládat jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo stanoví-li to zvláštní právní předpis.2)
§ 8
(1) Není-li dále stanoveno jinak, je provozovatel oprávněn otevřít poštovní zásilku pouze se souhlasem odesílatele.
(2) Bez souhlasu odesílatele je provozovatel oprávněn otevřít poštovní zásilku, jestliže
a) ji nelze dodat ani vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena,
b) je důvodné podezření, že obsahuje živé zvíře1) nebo věc nebezpečnou nebo věc, která nebyla podána předepsaným způsobem, nebo věc, jejíž podání není dovoleno, nebo věc, která se do dodání znehodnotí,
c) má poškození nebo jinou závadu, která by mohla být příčinou vzniku škody.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na poštovní zásilku, z jejíž vnější úpravy je zřejmé, že je podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) nebo podle zvláštního právního předpisu5) nedotknutelná.
(4) Provozovatel je povinen o otevření poštovní zásilky informovat při dodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky.
(5) Obsah poštovní zásilky smí být při jejím otevření prohlížen jen v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu otevření. U písemností musí být zajištěna ochrana listovního tajemství.6)
(6) Jiné osoby jsou oprávněny otevřít poštovní zásilku pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.7)
(7) Při otvírání poštovní zásilky musí být dodrženy zvláštní právní předpisy.8)
§ 9
(1) Provozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty nebo lhůty stanovené tímto zákonem (§ 5 odst. 3) poštovní zásilku nebo její část prodat, zjistí-li po jejím otevření, že jde o poštovní zásilku, kterou nelze dodat ani vrátit nebo která nemá být podle poštovní smlouvy vrácena.
(2) Provozovatel je oprávněn poštovní zásilku prodat i tehdy, zjistí-li po jejím otevření, že jde o poštovní zásilku, jejíž obsah by se do dodání znehodnotil.
(3) Prodat nelze takový obsah poštovní zásilky, na který se vztahuje listovní tajemství.6)
(4) Výtěžek z prodeje po odečtení nákladů na uskladnění, nákladů prodeje a nezaplacené části ceny (dále jen "čistý výtěžek") vydá provozovatel odesílateli. Právo na vydání čistého výtěžku zaniká, není-li možno čistý výtěžek vydat a odesílatel právo na jeho vydání neuplatnil ve lhůtě dvou let od prvního dne měsíce následujícího po prodeji poštovní zásilky.
(5) Při prodeji poštovní zásilky je provozovatel povinen dodržet zvláštní právní předpisy.8)
§ 10
(1) Provozovatel je oprávněn poštovní zásilku zničit, jde-li o poštovní zásilku, kterou nelze dodat ani vrátit nebo která nemá být podle poštovní smlouvy vrácena a kterou nebylo možno prodat podle § 9 odst. 1.
(2) Provozovatel je oprávněn poštovní zásilku nebo její část zničit, jestliže se její obsah zcela znehodnotil nebo je to nezbytné pro zajištění ochrany zdraví lidí nebo pro zabránění vzniku škody.
(3) Při zničení poštovní zásilky je provozovatel povinen dodržet zvláštní právní předpisy.8)
§ 11
Nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, má odesílatel právo požádat o její vydání do čtyř let od podání, jinak toto právo zaniká.
Odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb
§ 12
(1) Za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb odpovídá provozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Provozovatel odpovídá za škodu, která vznikla od podání do dodání.
(3) Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou odesílatelem nebo příjemcem.
(4) Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou neodvratitelnou událostí, pokud není sjednáno jinak.
(5) Provozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zabavením nebo zadržením poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky nebo jiným opatřením provedeným podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu.2)
(6) Dokud poštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka nebyla dodána, právo na náhradu škody nebo paušální náhradu podle § 13 odst. 6 nebo 7 má odesílatel; po jejím dodání má toto právo adresát.
(7) Právo na náhradu škody lze postoupit jinému, není-li sjednáno jinak.
(8) Škoda se hradí v penězích.
§ 13
(1) Za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky provozovatel odpovídá jen v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě. Za jinak vzniklé škody na poštovní zásilce odpovídá, jen bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
(2) Provozovatel neodpovídá za škodu vzniklou na poštovní zásilce, která byla způsobena její zvláštní povahou nebo vadností jejího obsahu.
(3) Při ztrátě poštovní zásilky hradí provozovatel škodu ve výši ceny, kterou měla podle poštovní smlouvy poštovní zásilka při podání.
(4) Je-li obsah poštovní zásilky poškozen nebo je neúplný, provozovatel hradí škodu ve výši rozdílu mezi cenou, kterou měla poštovní zásilka podle poštovní smlouvy při podání, a cenou, kterou má poštovní zásilka poškozená nebo neúplná; je-li však účelné provést opravu, provozovatel hradí škodu ve výši nákladů opravy.
(5) V případech, kdy byla v poštovní smlouvě sjednána částka, kterou byla poštovní zásilka oceněna, se škoda hradí nejvýše do této částky.
(6) Byla-li pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky sjednána paušální náhrada, náhrada škody podle odstavců 3 až 5 se neposkytuje.
(7) Prokáže-li se, že ztráta, poškození nebo úbytek obsahu poštovní zásilky nebo jinak vzniklá škoda vznikly úmyslným jednáním zaměstnance provozovatele nebo osoby oprávněné za provozovatele jednat anebo provozovatele, který je fyzickou osobou, náhrada škody se poskytne ve výši podle odstavců 3 a 4, přičemž k omezení rozsahu odpovědnosti sjednanému podle odstavce 1 ani k omezení výše náhrady škody podle odstavce 5 nebo ke sjednané paušální náhradě podle odstavce 6 se nepřihlíží.
§ 14
Za škodu vzniklou v souvislosti s poštovním poukazem provozovatel odpovídá jen tehdy, bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
§ 15
(1) Při sjednávání smlouvy o poštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazu do zahraničí se ustanovení § 3 až 14 použijí přiměřeně s přihlédnutím k účasti zahraničního provozovatele a k předpisům platným v zahraničí.
(2) Lhůta pro promlčení práv ze smlouvy o poštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazu do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 5 odst. 3, pokud je takovou úpravou lhůty podmíněna součinnost zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.
(3) Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou v souvislosti s poštovní zásilkou do zahraničí nebo poštovním poukazem do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 12 až 14, pokud je takovou úpravou odpovědnosti provozovatele za škodu podmíněna součinnost zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.
(4) Provozovatel je přímým zástupcem odesílatele při celním řízení,9) není-li sjednáno jinak.
HLAVA III
§ 16
(1) Provozovatel, osoba účastnící se poskytování poštovních služeb, osoba vykonávající kontrolu podle § 33 odst. 2 písm. c) a příjemce, který není adresátem, (dále jen "nositel poštovního tajemství") mají povinnost zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se poštovních zásilek a poštovních poukazů, které se při své činnosti dozvěděli. Takových údajů smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní služby nebo kontroly; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo adresát, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou nositele poštovního tajemství povinnosti mlčenlivosti zprostit.
(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se nevztahuje na údaje, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem.
(3) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 není, pokud nositel poštovního tajemství sdělí údaje, které jsou předmětem poštovního tajemství, odesílateli nebo adresátovi, popřípadě jejich zástupci nebo právnímu nástupci.
(4) Nositel poštovního tajemství má podle zvláštních právních předpisů7) povinnost sdělit oprávněným osobám údaje o poštovní zásilce nebo poštovním poukazu nebo jim umožnit, aby se s těmito údaji seznámily. V těchto případech se na nositele poštovního tajemství nevztahuje ustanovení odstavce 1.
HLAVA IV
Podmínky pro provozování poštovních služeb
§ 17
(1) Provozovat poštovní služby podle tohoto zákona může právnická osoba nebo fyzická osoba na základě souhlasu. Souhlas uděluje Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") na základě písemné žádosti.
(2) Ministerstvo souhlas udělí, prokáže-li žadatel, že má poštovní podmínky zpracované podle tohoto zákona. Při splnění této podmínky má žadatel právní nárok na udělení souhlasu.
(3) Ministerstvo souhlas odejme, jestliže provozovatel poštovních služeb
a) neprovozuje poštovní služby podle stanovených poštovních podmínek,
b) pozbyl technické nebo organizační předpoklady pro provozování poštovních služeb,
c) požádal o odnětí souhlasu,
d) neposkytuje poštovní služby podle poštovních podmínek každému.
(4) Souhlas ministerstva podle odstavce 2 nenahrazuje oprávnění k činnostem vydávané jiným správním úřadem podle zvláštního právního předpisu.10)
§ 18
(1) Kdo hodlá provozovat poštovní služby spočívající v dodání poštovních zásilek, jejichž hmotnost je nižší než 350 g a jejichž obsahem jsou písemné zprávy, za cenu nižší, než je částka, kterou stanoví vláda nařízením, musí mít vedle souhlasu též poštovní licenci nebo zvláštní poštovní licenci.
(2) Poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence se nevyžaduje pro dodání písemné zprávy ze zahraničí, pokud je dodávána tím, kdo její přepravu v zahraničí započal.
Poštovní licence
§ 19
Poštovní licencí se jejímu držiteli ve veřejném zájmu
a) uděluje oprávnění provozovat poštovní služby, jejichž předmětem je dodání poštovních zásilek, jejichž hmotnost je nižší než 350 g a jejichž obsahem jsou písemné zprávy, za cenu nižší, než je částka, kterou stanoví vláda nařízením, (dále jen "poštovní oprávnění") a
b) ukládá povinnost poskytovat základní služby (dále jen "poštovní závazek") a
c) ukládá povinnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb, na které se vztahuje poštovní závazek, na celém území České republiky.
§ 20
(1) O udělení poštovní licence rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti podané na výzvu ministerstva zveřejněnou v Poštovním věstníku (dále jen "výzva"). Ve výzvě ministerstvo uvede základní služby, na které se vztahuje poštovní závazek, a uvede náležitosti žádosti o udělení poštovní licence. Ministerstvo současně ve výzvě uvede další služby, které musí držitel poštovní licence zajišťovat podle zvláštních právních předpisů.11)
(2) Na udělení poštovní licence není právní nárok.
(3) Ministerstvo může udělit poštovní licenci nejvýše na dobu 5 let. Na tutéž dobu lze udělit pouze jednu poštovní licenci.
§ 21
(1) Poštovní licenci ministerstvo udělí pouze právnické osobě, která
a) má sídlo v České republice,
b) obdržela souhlas podle § 17,
c) má technické, organizační a personální předpoklady k provozování služeb uvedených ve výzvě, včetně zajištění jejich všeobecné dostupnosti na celém území České republiky,
d) prokáže finanční způsobilost k provozování služeb uvedených ve výzvě, včetně zajištění jejich všeobecné dostupnosti na celém území České republiky.
(2) Finanční způsobilostí se rozumí schopnost provozovatele poštovních služeb finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování služeb uvedených ve výzvě a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky z těchto služeb minimálně na období jednoho roku.
(3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a podnikatelským plánem na první rok provozování poštovních služeb.
(4) Způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování služeb uvedených ve výzvě stanoví prováděcí předpis.
§ 22
(1) V rozhodnutí o udělení poštovní licence ministerstvo
a) stanoví počátek a konec platnosti poštovní licence,
b) udělí poštovní oprávnění a stanoví rozsah poštovního závazku,
c) stanoví držiteli poštovní licence povinnost plnit poštovní závazek v kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná, (dále jen "základní požadavky kvality"); základní požadavky kvality se týkají zejména rychlosti, spolehlivosti a pravidelnosti poskytovaných a zajišťovaných služeb, dostatečné hustoty obslužných míst zajišťujících podání, otevírací doby provozoven, způsobu dodání a vrácení, vhodného poskytování informací o nabízených službách a způsobu jejich užití a rychlého a účinného projednávání námitek.
(2) Udělená poštovní licence je nepřevoditelná.
(3) Pouze držitel poštovní licence smí ve svém obchodním jménu používat označení "pošta".
(4) Podrobnosti o základních požadavcích kvality stanoví prováděcí předpis.
§ 23
(1) Ministerstvo rozhodne na návrh držitele poštovní licence nebo z vlastního podnětu o změně poštovní licence spočívající ve změně rozsahu základních služeb.
(2) O změně rozsahu základních služeb lze rozhodnout,
a) vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další poštovní služby,
b) je-li to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků České republiky,12)
c) zanikl-li důvod pro povinné poskytování některé základní služby.
§ 24
(1) Ministerstvo z vlastního podnětu rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže držitel poštovní licence
a) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla poštovní licence udělena,
b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení nebo o změně poštovní licence, ačkoliv byl na možnost odnětí poštovní licence z tohoto důvodu ministerstvem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem.
(2) Ministerstvo rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže o její odnětí držitel požádá.
§ 25
Poštovní licence pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby, které byla udělena,
c) dnem stanoveným v rozhodnutí ministerstva o odnětí poštovní licence podle § 24 odst. 1,
d) dnem stanoveným v rozhodnutí ministerstva o odnětí poštovní licence podle § 24 odst. 2, nejpozději však do dvou let ode dne doručení žádosti o odnětí poštovní licence ministerstvu.
Zvláštní poštovní licence
§ 26
(1) Ministerstvo udělí jednu či více zvláštních poštovních licencí, jestliže v důsledku mimořádných okolností není držitel poštovní licence schopen zajistit dodávání písemných zpráv na celém území České republiky při dodržení základních požadavků kvality.
(2) Zvláštní poštovní licencí se jejímu držiteli ve veřejném zájmu
a) uděluje poštovní oprávnění ve vymezeném území,
b) ukládá poštovní závazek ve vymezeném území,
c) stanoví povinnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb ve vymezeném území.
§ 27
(1) O udělení zvláštní poštovní licence rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti podané na jeho výzvu. Ve výzvě ministerstvo vymezí rozsah základních služeb, které je třeba zajistit, a uvede náležitosti žádosti o udělení zvláštní poštovní licence.
(2) Na udělení zvláštní poštovní licence není právní nárok.
(3) Ministerstvo může udělit zvláštní poštovní licenci nejvýše na dobu tří let.
§ 28
(1) Zvláštní poštovní licenci ministerstvo udělí pouze právnické osobě nebo fyzické osobě, která
a) má sídlo nebo trvalý pobyt v České republice,
b) obdržela souhlas podle § 17,
c) má technické, organizační a personální předpoklady k provozování základních služeb uvedených ve výzvě,
d) prokáže finanční způsobilost k provozování základních služeb uvedených ve výzvě; na způsob prokazování finanční způsobilosti se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně.
(2) Při rozhodování o udělení zvláštní poštovní licence přihlíží ministerstvo i k rozsahu dosavadního podnikání v oblasti poštovních nebo jiných obdobných služeb.
§ 29
(1) V rozhodnutí o udělení zvláštní poštovní licence ministerstvo kromě údajů podle § 26 odst. 2
a) stanoví počátek a konec platnosti zvláštní poštovní licence,
b) stanoví základní požadavky kvality týkající se základních služeb uvedených ve výzvě.
(2) Udělená zvláštní poštovní licence je nepřevoditelná.
§ 30
(1) Ministerstvo z vlastního podnětu rozhodne o odnětí zvláštní poštovní licence, jestliže držitel zvláštní poštovní licence
a) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla zvláštní poštovní licence udělena,
b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení zvláštní poštovní licence, ačkoliv byl na možnost odnětí zvláštní poštovní licence z tohoto důvodu ministerstvem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem.
(2) Ministerstvo rozhodne o odnětí zvláštní poštovní licence, jestliže o její odnětí držitel požádá.
§ 31
Zvláštní poštovní licence pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, které byla udělena,
c) dnem stanoveným v rozhodnutí ministerstva o odnětí zvláštní poštovní licence podle § 30 odst. 1,
d) dnem stanoveným v rozhodnutí ministerstva o odnětí zvláštní poštovní licence podle § 30 odst. 2, nejpozději však do jednoho roku ode dne doručení žádosti o odnětí zvláštní poštovní licence ministerstvu.
§ 32
Rozhodnutí o udělení souhlasu podle § 17, rozhodnutí o udělení, změně a odnětí poštovní licence, sdělení o pozbytí její platnosti a rozhodnutí o udělení a odnětí zvláštní poštovní licence a sdělení o pozbytí její platnosti ministerstvo zveřejní v Poštovním věstníku.
HLAVA V
§ 33
(1) Provozovatel poštovních služeb je oprávněn zjišťovat obsah poštovní zásilky pouze za účelem ověření, zda obsah a úprava poštovní zásilky odpovídají poštovní smlouvě, nebo při otevření poštovní zásilky podle § 8.
(2) Provozovatel poštovních služeb je povinen
a) vydat osobám oprávněným podle zvláštního právního předpisu7) poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku nebo učinit nebo umožnit podle zvláštního právního předpisu7) jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky nebo poštovního poukazu,
b) poskytovat poštovní služby podle tohoto zákona,
c) umožnit ministerstvu kontrolu, zda poskytuje poštovní služby v souladu s tímto zákonem při dodržení poštovních podmínek; výsledky kontroly ministerstvo zveřejní v Poštovním věstníku; toto ustanovení se vztahuje pouze na držitele poštovní licence,
d) poskytnout poštovní službu podle poštovních podmínek každému.
§ 34
(1) Držitel poštovní licence a zvláštní poštovní licence je povinen kromě povinností stanovených v § 33 odst. 2
a) poskytovat základní služby podle rozhodnutí o udělení poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence,
b) zveřejňovat v každé provozovně, kde nabízí poštovní služby, poštovní podmínky.
(2) Držitel poštovní licence je povinen
a) finančně zabezpečit řádné provozování základních služeb po celou dobu platnosti poštovní licence,
b) poskytovat základní služby v případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.13)
(3) Držitel poštovní licence je povinen vést způsobem, který stanoví ministerstvo, průběžnou evidenci svých nákladů spojených s provozováním jednotlivých základních služeb. Pravidla, podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým základním službám, musí být schválena ministerstvem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování těchto pravidel bude jednou ročně ověřeno osobou nezávislou na držiteli poštovní licence a schválenou ministerstvem. Výsledky tohoto ověření ministerstvo zveřejní v Poštovním věstníku.
(4) Držitel poštovní licence je dále povinen
a) zřídit a udržovat na místech veřejnosti přístupných poštovní schránky pro předání a podání poštovních zásilek obsahujících písemné zprávy (dále jen "poštovní schránka"),
b) zajistit pravidelné vybírání poštovních zásilek obsahujících písemné zprávy z poštovních schránek a stanovit den a čas výběru z poštovních schránek.
(5) Umístit, udržovat a provozovat poštovní schránku na nemovitosti je možné pouze na základě dohody. Má-li být poštovní schránka zřízena na pozemní komunikaci, postupuje držitel poštovní licence podle zvláštního právního předpisu.14)
HLAVA VI
§ 35
(1) Poštovní známky vydává a dobu jejich platnosti stanoví ministerstvo; při vydávání poštovních známek přihlíží k potřebám držitele poštovní licence. Vydání, počátek a konec platnosti poštovní známky ministerstvo zveřejní v Poštovním věstníku.
(2) Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání poštovních známek.
(3) Držitel poštovní licence má výhradní právo uvádět poštovní známky do oběhu.
(4) Platné poštovní známky lze použít jako doklad o úhradě ceny poštovní služby poskytované držitelem poštovní licence, pokud z poštovních podmínek nevyplývá něco jiného.
(5) Po ukončení platnosti poštovní známky má její držitel právo, aby ten, kdo poštovní známku uvedl do oběhu, mu ji vyměnil za platnou, nebo aby ji od něho zpětně odkoupil. Toto právo se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne ukončení platnosti poštovní známky.
HLAVA VII
§ 36
(1) Ministerstvo uloží pokutu právnické nebo fyzické osobě, která poruší ustanovení tohoto zákona tím, že
a) provozuje poštovní služby bez souhlasu podle § 17,
b) provozuje služby spočívající v dodávání písemných zpráv v České republice nebo do zahraničí bez poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, pokud je jí podle tohoto zákona zapotřebí,
c) ve svém označení nebo obchodním jménu neoprávněně užije označení "pošta".
(2) Ministerstvo uloží pokutu provozovateli poštovních služeb, který
a) neposkytuje poštovní služby podle tohoto zákona,
b) neumožní ministerstvu kontrolu podle § 33 odst. 2 písm. c),
c) neposkytne poštovní službu podle poštovních podmínek každému.
(3) Ministerstvo uloží pokutu držiteli poštovní licence nebo držiteli zvláštní poštovní licence, který
a) neplní povinnost poskytovat základní služby podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,
b) neposkytuje základní služby podle poštovních podmínek a podle základních požadavků kvality,
c) nezveřejní v každé své provozovně, kde nabízí poštovní služby, poštovní podmínky,
d) neplní povinnosti podle § 34 odst. 3.
§ 37
(1) Pokuta podle § 36 může být uložena
a) za jednání podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) až do výše 2 000 000 Kč,
b) za jednání podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) až do výše 1 000 000 Kč,
c) za jednání podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c) a d) až do výše 500 000 Kč.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnosti uvedené v § 36 dozvědělo. Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy taková skutečnost nastala naposledy.
(3) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k rozsahu a závažnosti protiprávního jednání, jeho důsledků, k předpokládané výši získaného bezdůvodného obohacení a k tomu, zda šlo o opakované jednání.
(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Pokutu vybírá a výkon rozhodnutí o uložení pokuty provádí ministerstvo.
HLAVA VIII
Společná ustanovení
§ 38
(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,15) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
(2) Rozklad proti rozhodnutí o udělení poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nemá odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení o udělení poštovní licence je žadatel o poštovní licenci. Účastníkem řízení o udělení zvláštní poštovní licence je žadatel o zvláštní poštovní licenci.
§ 39
Právní vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou upraveny tímto zákonem, se řídí občanským zákoníkem.
§ 40
(1) Ministerstvo vydává Poštovní věstník.
(2) Držitel poštovní licence je povinen umožnit každému nahlédnout do Poštovního věstníku v každé své provozovně.
§ 41
(1) Vláda stanoví nařízením částku podle § 18 odst. 1.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 6, § 21 odst. 4 a § 22 odst. 4.
§ 42
(1) Na právní vztahy u poštovní zásilky, která byla podána u České pošty, státního podniku, před dnem účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.16)
(2) Provozovatel poštovních služeb je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona ministerstvo o udělení souhlasu k provozování poštovních služeb. Do doby udělení souhlasu se provozovatel poštovních služeb považuje za provozovatele poštovních služeb, kterému byl udělen souhlas podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel poštovních služeb ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu nebo nebude-li mu ministerstvem souhlas udělen, dosavadní povolení podle zvláštního právního předpisu10) zaniká.
(3) Česká pošta, státní podnik, se považuje do konce kalendářního roku 2003 za držitele souhlasu a poštovní licence podle tohoto zákona.
(4) Ministerstvo stanoví poštovní závazek České pošty, státního podniku.
(5) Je-li ve zvláštním právním předpisu vydaném před účinností tohoto zákona použit výraz "pošta" ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), rozumí se tím držitel poštovní licence.
§ 43
Zrušují se
1. zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.,
2. vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon,
3. vyhláška č. 135/1980 Sb., kterou se vydává Řád poštovní novinové služby,
4. vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.
ČÁST DRUHÁ
§ 44
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:
§ 36 včetně nadpisu zní:
"§ 36
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) zničí, poškodí, znečistí anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí poštovní schránku,
b) jako odesílatel tím, že poruší poštovní smlouvu podáním poštovní zásilky obsahující věc nebezpečnou, aniž by byla dodržena povinná zvláštní úprava,
c) jako odesílatel poruší zákaz umístění živého zvířete do poštovní zásilky,
d) se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,
e) poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích rádiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,
f) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. e).".
ČÁST TŘETÍ
§ 45
V § 1 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se čárka za slovem "nákladů" nahrazuje slovem "a" a slova "a tarify mezinárodní dopravy a spojů" se zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 46
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb. a zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 60 odst. 4 písm. a) se slova "dáno na poštu a adresováno" nahrazují slovy "podáno jako poštovní zásilka adresovaná".
2. V § 62 odst. 1 se slovo "poštou" nahrazuje slovy "jako poštovní zásilka".
3. V § 86 odst. 1 se slova "telegramů, dopisů nebo jiných zásilek" nahrazují slovy "poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů" a slovo "pošta" se nahrazuje slovy "provozovatel poštovních služeb".
4. V § 86 odst. 2 větě druhé se slovo "pošta" nahrazuje slovy "provozovatel poštovních služeb".
5. V § 87 odst. 3 se slovo "poště" nahrazuje slovy "provozovateli poštovních služeb".
ČÁST PÁTÁ
§ 47
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), se mění takto:
1. V § 24 odstavec 2 zní:
"(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.".
2. V § 27 odst. 3 se slova "podání odevzdáno k poštovní přepravě" nahrazují slovy "prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující podání".
ČÁST ŠESTÁ
§ 48
V § 74 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, odstavec 2 zní:
"(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.".
ČÁST SEDMÁ
§ 49
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 14 odst. 9 se slova "podání odevzdáno k poštovní přepravě" nahrazují slovy "podána poštovní zásilka obsahující daňové podání".
2. V § 16 odst. 8 se poslední věta nahrazuje větou, která zní: "Odmítne-li daňový subjekt zprávu převzít nebo se jejímu převzetí a projednání vyhýbá, odešle se mu v poštovní zásilce s doručenkou.".
3. V § 17 odstavec 5 zní:
"(5) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uloží doručovatel písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a příjemce o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si příjemce písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se příjemce o uložení nedozvěděl.".
4. V § 34 odstavec 12 zní:
"(12) Na výzvu správce daně je mu provozovatel poštovních služeb povinen sdělit údaje o poštovních zásilkách a poštovních poukazech, které správce daně označí, a o totožnosti jejich příjemců, jakož i údaje o totožnosti osob, které mají pronajaty poštovní přihrádky, nebo mu umožnit takové údaje získat z dokladů nebo jiným způsobem.".
5. V § 59 odst. 3 písm. b) bod 1 zní:
"1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet správce daně,".
6. V § 61 odstavec 2 zní:
"(2) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správce daně vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu správce daně v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet správce daně veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správce daně, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet správce daně, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správci daně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet správce daně, je povinna sdělit správci daně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správci daně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.".
7. V § 61 odst. 4 se slovo "pošt" nahrazuje slovy "držitele poštovní licence".
ČÁST OSMÁ
§ 50
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).".
2. V § 19 odstavec 3 zní:
"(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10) vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu správy sociálního zabezpečení v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet správy sociálního zabezpečení veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správy sociálního zabezpečení, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správě sociálního zabezpečení úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.".
3. V § 23 odst. 4 se slova "podání předáno poštovní přepravě" nahrazují slovy "podána poštovní zásilka obsahující podání".
ČÁST DEVÁTÁ
§ 51
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 17 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).".
2. V § 17 odstavec 3 zní:
"(3) Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu zdravotní pojišťovny v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet zdravotní pojišťovny veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet zdravotní pojišťovny, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky zdravotní pojišťovně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.".
ČÁST DESÁTÁ
§ 52
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1. Za § 116a se vkládá nový § 116b, který včetně poznámky pod čarou č. 73) zní:
"§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)
73) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 120a se slova "poštovní přepravě" nahrazují slovy "byla podána poštovní zásilka obsahující podání".
ČÁST JEDENÁCTÁ
§ 53
V § 128 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., se slova "podání odevzdáno k poštovní přepravě" nahrazují slovy "podána poštovní zásilka obsahující podání".
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 54
V § 339 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, odstavec 2 zní:
"(2) Peněžitý závazek placený prostřednictvím banky nebo provozovatele poštovních služeb je splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u banky nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti.".
ČÁST TŘINÁCTÁ
§ 55
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1. V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo "poštou" nahrazuje slovy "provozovatelem poštovních služeb".
2. V § 34 odst. 1 se slovo "pošta" nahrazuje slovy "provozovatel poštovních služeb".
3. V § 34 odst. 2 se slovo "poštu" nahrazuje slovy "provozovatele poštovních služeb".
4. V § 36 odst. 4 se slovo "pošty" nahrazuje slovy "provozovatele poštovních služeb".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
§ 56
Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. se mění takto:
1. V čl. I § 45 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.".
2. V čl. II § 42 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: "Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.".
ČÁST PATNÁCTÁ
§ 57
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 253 odst. 3 se slovo "pošty" nahrazuje slovy "držitele poštovní licence".
2. V § 266a odst. 1 se slovo "poštou" nahrazuje slovy "držitelem poštovní licence".
3. V § 266a odst. 2 se slovo "poštou" nahrazuje slovy "držitelem poštovní licence".
4. V § 266a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u orgánu obce a zaměstnance o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloží po dobu 10 dnů. Počátek doby uložení musí být na písemnosti vyznačen. Není-li písemnost v době uvedené ve větě druhé zaměstnancem vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence odesílajícímu zaměstnavateli jako nedoručitelnou. Odmítne-li zaměstnanec písemnost převzít, držitel poštovní licence na ni tuto skutečnost vyznačí a odesílajícímu zaměstnavateli písemnost vrátí.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
5. V § 266a odst. 4 se slovo "poštou" nahrazuje slovy "držitelem poštovní licence".
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 58
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 214: "Ostatní" doplňuje nový obor:
"Provozování poštovních služeb
Průkaz způsobilosti
Souhlas podle § 17 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).".
ČÁST SEDMNÁCTÁ
§ 59
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR ze dne 4. září 1992 publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 182 odst. 1 písm. a) se slovo "pošty" nahrazuje slovy "zařízení držitele poštovní licence".
2. V § 239 odst. 1 písm. a) se slova "zasílaných poštou" nahrazují slovy "při poskytování poštovní služby".
3. V § 239 odst. 2 se slovo "poštovní" nahrazuje slovy "provozovatele poštovních služeb".
4. V § 239 odst. 2 písm. c) se slova "dopravovanou poštou" nahrazují slovy "obsaženou v poštovní zásilce" a slovo "jiným" se nahrazuje slovem "dopravovanou".
ČÁST OSMNÁCTÁ
§ 60
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.
2) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například čl. 27 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
5) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.
6) Čl. 13 Listiny základních práv a svobod.
7) Například zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, § 48 a 50 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., § 86 až 87a trestního řádu, § 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 33 až 37 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 6 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 12 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
9) § 107 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1993 Sb.
10) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
12) Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.
13) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
14) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
16) Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.
Vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.
Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.