HLAVA III
Díl 1
§ 15
Příslušný úřad a dotčené orgány jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení, dokumentace, oznámení koncepce nebo vyhodnocení, projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými orgány, dotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené orgány jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 16
(1) Příslušný úřad na internetu zveřejní
a) oznámení,
b) závěr zjišťovacího řízení,
c) informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d) dokumentaci,
e) informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno,
f) posudek,
g) stanovisko,
h) zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno,
i) oznámení koncepce,
j) návrh koncepce,
k) informaci o konzultaci při mezistátním posuzování,
l) stanovisko ke koncepci,
m) sdělení o ukončení posuzování.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), i), j) a l) a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení informací podle věty první a druhé dotčené územní samosprávné celky neprodleně vyrozumí příslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace podle vět první a druhé na úřední desce dotčeného kraje.
(3) O vyvěšení informací podle odstavce 2 vět první a druhé vyrozumí dotčené územní samosprávné celky v případě stavebního záměru i stavební úřad.
§ 17
(1) Příslušný úřad nařídí veřejné projednání, obdržel-li odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci. Informaci o veřejném projednání zveřejní příslušný úřad podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním.
(2) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.
(3) Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.
(4) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují.
(5) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje zvukový záznam.
(6) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání oznamovateli, dotčeným správním orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.
(7) Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.5)
§ 18
(1) Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.
(2) Náklady spojené s veřejným projednáním podle § 17 odst. 1 a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady oznámení, dokumentace, oznámení koncepce nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovatel nebo předkladatel.
(3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 snížená o případné finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Po obdržení posudku splňujícího náležitosti dle tohoto zákona příslušný úřad uhradí zpracovateli posudku částku stanovenou podle věty první a vyúčtuje ji k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů spojených s posuzováním uvedených v odstavci 1. Příslušný úřad vydá stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 9a odst. 1.
§ 19
(1) Zpracovávat dokumentaci, posudek a vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „autorizace“). Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 3 a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Držitel autorizace je povinen zpracovávat dokumenty podle příloh č. 3, 4, 5, 7 a 9 k tomuto zákonu odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí.
(3) Podmínkou udělení nebo prodloužení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná svéprávnost.
(4) Odborná způsobilost se prokazuje
a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu se zaměřením na přírodní nebo technické vědy, a
b) dokladem o zkoušce odborné způsobilosti vykonané nejdříve 2 roky před podáním žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace a nejpozději v den podání žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace.
(5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje dokladem o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu trvalého bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie7).
(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje, prodlužuje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizaci lze prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení autorizace lze podat nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena, a nejpozději v den uplynutí doby, na kterou byla autorizace udělena. Pokud nebyla žádost o prodloužení autorizace podána ve lhůtě podle věty druhé, ministerstvo řízení o prodloužení autorizace zastaví.
(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.
(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem porušila tento zákon nebo nesplnila povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace anebo přestala splňovat podmínky podle odstavce 3. Závažným porušením zákona se rozumí zejména, pokud fyzická osoba nejméně dvakrát v průběhu posledních 3 let
a) porušila povinnosti podle odstavce 2 nebo
b) bez vážného důvodu nedodržela lhůtu pro předložení posudku stanovenou tímto zákonem nebo smlouvou podle § 9 odst. 1.
(10) Shledá-li orgán kraje v rámci výkonu své působnosti důvody pro odnětí autorizace podle odstavce 9, zašle ministerstvu podnět k zahájení řízení o odnětí autorizace.
(11) Rozhodnutí o udělení, prodloužení a odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.8) Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12) Rozhodnutí o autorizaci zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,
c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(13) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 1 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Výše úplaty za opakovanou zkoušku odborné způsobilosti činí 500 Kč. Zkouška odborné způsobilosti konaná pro účely prodloužení autorizace je bezplatná.
(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaného vzdělání a obsah zkoušek odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
(15) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(16) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 15 písm. a) a b).
(17) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 16, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
Díl 2
§ 20
Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají
a) ministerstvo,
b) orgány kraje.
§ 20a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 21
Ministerstvo
a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci MŽP a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupci KÚ a jejich změn, záměrů podle § 4 odst. 1 písm. h) a dále změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,
d) zajišťuje posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje na území více krajů nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu,
e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropských společenství informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
f) zajišťuje mezistátní posuzování záměrů a koncepcí,
g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,
h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek,
i) uděluje a odnímá autorizaci,
j) vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace,
k) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje na životní prostředí a je dotčeným orgánem při jejich pořizování,
l) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo podle § 9a odst. 3,
m) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury17), k jejichž posuzování je příslušné podle písmene c) nebo f),
n) stanovuje, který krajský úřad je příslušný k zajištění posuzování záměru podle § 22 písm. a), který zasahuje území více krajů.
§ 22
Orgány kraje
a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci KÚ a jejich změn, záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e), f) a h) a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g), pokud k těmto záměrům vydaly stanovisko,
b) zajišťují posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. f),
c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek,
d) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní prostředí a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování,
e) jsou dotčenými orgány při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury17), k jejichž posuzování jsou příslušné podle písmene a).
§ 23
(1) Příslušný úřad, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.6)
(2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.
(3) V případě důvodných pochybností oznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst. 1, popřípadě o příslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného území, vydá ministerstvo na žádost oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena, pokud
a) se jedná o změnu záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1,
b) se může jednat o záměr podle § 11,
c) se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.
(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 písm. a) až c), vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovatele neodstranilo, může se oznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.
(5) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.
(6) Dotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.
(7) Dotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodech 8 až 12 a kategorii II bodě 13 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.
(10) Na území hlavního města Prahy
a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,
b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.
§ 23a
(1) Pro účely tohoto zákona se prioritním dopravním záměrem rozumí záměr,
a) který se nachází na transevropské dopravní síti14),
b) pro který bylo vydáno územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015,
c) pro který bylo vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (dále jen „zákon č. 244/1992 Sb.“) a
d) který stanoví vláda nařízením.
(2) Příslušným úřadem je v případě prioritního dopravního záměru vždy ministerstvo.
(3) Příslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let.
(3) Příslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.
(4) Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí příslušný úřad vezme v úvahu účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví.
(5) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se vydává na základě žádosti oznamovatele, jejíž součástí je podklad obsahující popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví; žádost lze podat nejpozději 31. ledna 2017. U prioritního dopravního záměru, který stanoví vláda nařízením, oznamovatel v podkladu podle věty první uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se § 6 až 9 nepoužijí. Bylo-li vydáno souhlasné závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, stanovisko dle § 9a odst. 1 se v navazujících řízeních nevyžaduje.
(6) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí a podklady k jeho vydání zveřejní příslušný úřad na internetu.
(7) Řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení prioritního dopravního záměru, pro který bylo vydáno závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, je navazujícím řízením.
(8) V navazujícím řízení příslušný úřad ověří, zda nedošlo ke změnám prioritního dopravního záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Při ověření podle věty první se použije obdobně § 9a odst. 4 a 5; změny se posuzují oproti záměru popsanému v podkladu podle odstavce 5. Jestliže bylo na základě ověření podle věty první vydáno nesouhlasné závazné stanovisko, správní orgán vedoucí navazující řízení žádost zamítne.
(9) Správní orgán vedoucí navazující řízení do svého rozhodnutí zahrne opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedené v závazných stanoviscích podle odstavců 3 a 8.
(10) Na stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb. pro prioritní dopravní záměr podle čl. II bod 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nepoužije.
Díl 3
§ 24
Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.