Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů - Přílohy

Příloha č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb.

Seznam provozních činností

[k § 1 odst. 2 písm. a)]

1. Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu²⁵),

2. provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle zvláštního právního předpisu³⁰),

3. vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu³¹),

4. čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu³²),

5. odběr povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu³³),

6. odběr podzemních vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu³⁴),

7. čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu³⁵),

8. vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu³⁶),

9. zacházení se závadnými látkami podle zvláštního právního předpisu³⁷),

10. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky³⁸), přípravky na ochranu rostlin³⁹) nebo biocidními přípravky⁴⁰) podle zvláštního právního předpisu⁴¹),

11. přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční⁴²), silniční⁴³), vodní vnitrozemské⁴⁴), letecké⁴⁵) nebo námořní dopravě⁴⁶),

12. nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle zvláštního právního předpisu⁴⁷),

13. přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku⁴⁸),

14. provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu⁴⁹),

Příloha č. 2 k zákonu č. 167/2008 Sb.

Seznam mezinárodních smluv

[k § 1 odst. 3 písm. d)]

1. Pařížská úmluva o odpovědnosti třetích stran v oblasti jaderné energie, ze dne 29. července 1960 a Bruselská doplňující úmluva ze dne 31. ledna 1963;

2. Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, ze dne 21. května 1963;

3. Úmluva o doplňkových kompenzacích za jaderné škody, ze dne 12. září 1997;

4. Společný protokol k aplikaci Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, ze dne 21. září 1988;

5. Bruselská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti námořní přepravy jaderného materiálu, ze dne 17. prosince 1971.

Příloha č. 3 k zákonu č. 167/2008 Sb.

KRITÉRIA PRO POSOUZENÍ VÝZNAMU ÚČINKŮ NA DOSAHOVÁNÍ NEBO UDRŽOVÁNÍ PŘÍZNIVÉHO STAVU CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ A PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ

[k § 2 písm. a) bod 1]

1. Význam jakékoliv ekologické újmy, která má nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany přírodních stanovišť nebo chráněných druhů, musí být posuzován z hlediska stavu jejich ochrany s ohledem na základní stav v době vzniku ekologické újmy a s přihlédnutím k jejich funkcím spočívajícím v poskytování jimi vytvářených výhodných možností, a k schopnosti jejich přirozené obnovy. Výrazně nepříznivé změny základního stavu se určují podle měřitelných údajů, jako jsou zejména:

a) počet jedinců chráněného druhu, jejich hustota nebo oblast jejich výskytu,

b) úloha konkrétních jedinců nebo poškozené oblasti ve vztahu k ochraně chráněného druhu nebo přírodního stanoviště, vzácnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště (posuzováno na místní, regionální nebo vyšší úrovni včetně úrovně Evropských společenství),

c) rozmnožovací schopnost chráněného druhu (podle dynamiky specifické pro daný druh nebo danou populaci), jeho životaschopnost nebo schopnost přirozené obnovy přírodního stanoviště (podle dynamiky specifické pro jeho charakteristické chráněné druhy nebo jejich populace),

d) schopnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště poté, co došlo k újmě, zotavit se v krátké době bez jakéhokoli zásahu, s výjimkou opatření na zvýšenou ochranu, a to pouze v důsledku jeho vlastní dynamiky, do stavu, který je možné považovat za rovnocenný nebo za lepší než byl základní stav.

Ekologická újma s prokázanými účinky na lidské zdraví musí být klasifikována jako významná.

2. Za závažné nemusí být považovány tyto nepříznivé účinky:

a) nepříznivé odchylky, které jsou menší než přirozené fluktuace považované za normální pro příslušný chráněný druh nebo přírodní stanoviště,

b) nepříznivé odchylky způsobené přirozenými příčinami nebo vyplývající ze zásahů souvisejících s normální správou lokalit, jak jsou vymezeny v záznamech o přírodních stanovištích nebo cílových dokumentech anebo jak byly prováděny v minulosti vlastníky nebo provozovateli,

c) změna na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích, u kterých se prokáže, že se z ní zotaví v krátké době bez potřeby jiného zásahu do takového stavu, který má výhradně působením dynamiky chráněného druhu nebo chráněného stanoviště za následek stav, který se považuje za rovnocenný nebo lepší než byl základní stav.

Příloha č. 4 k zákonu č. 167/2008 Sb.

NÁPRAVA EKOLOGICKÉ ÚJMY NA CHRÁNĚNÝCH DRUZÍCH VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ ČI PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN, PŘÍRODNÍCH STANOVIŠTÍCH A NA VODÁCH

[k § 7 a § 10]

Tato příloha stanoví společný rámec, podle kterého se vybírají nejvhodnější nápravná opatření k zajištění nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích nebo na vodách.

1. Náprava ekologické újmy na vodách nebo chráněných druzích nebo přírodních stanovištích

Nápravy ekologické újmy na vodách a na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích je dosahováno prostřednictvím obnovy životního prostředí zpět do jeho základního stavu pomocí primární, doplňkové a vyrovnávací nápravy, kde:

a) „primární“ náprava je nápravné opatření, které vrací poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu;

b) „doplňková“ náprava je nápravné opatření přijaté v souvislosti s přírodním zdrojem nebo jeho funkcemi, jehož důvodem je skutečnost, že primární náprava nevedla k plné obnově poškozených přírodních zdrojů nebo jejich funkcí;

c) „vyrovnávací“ náprava je akce učiněná s cílem vyrovnat přechodné ztráty na přírodních zdrojích nebo jejich funkcích, ke kterým dochází ode dne, kdy došlo k ekologické újmě, a je to akce, která probíhá, dokud primární náprava nedosáhne svého plného účinku;

d) „přechodné ztráty“ jsou ztráty, které jsou výsledkem skutečnosti, že poškozené přírodní zdroje anebo jejich funkce nejsou schopny plnit svou ekologickou úlohu nebo poskytovat služby ostatním přírodním zdrojům nebo veřejnosti do té doby, dokud primární nebo doplňková opatření nedosáhnou účinku. Tyto ztráty neobsahují finanční vyrovnání veřejnosti.

V případě, že primární náprava nevede k obnově životního prostředí zpět do základního stavu, je provedena doplňková náprava. Navíc je provedena vyrovnávací náprava pro vyrovnání přechodných ztrát.

Náprava ekologické újmy na vodách nebo chráněných druzích nebo přírodních stanovištích také znamená, že je odstraněno jakékoliv významné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví.

2. Cíle nápravy

Účel primární nápravy ekologické újmy

2.1. Účelem primární nápravy je obnovit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce zpět do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu.

Účel doplňkové nápravy ekologické újmy

2.2. V případě, že se poškozené přírodní zdroje anebo jejich zhoršené funkce nevrací do základního stavu, pak je provedena doplňková náprava. Účelem doplňkové nápravy je poskytnout podobnou úroveň přírodních zdrojů nebo jejich funkcí, včetně zdrojů nebo funkcí na náhradní lokalitě, je-li to vhodné, které by byly bývaly poskytnuly, kdyby poškozená lokalita byla bývala vrácena do svého základního stavu. Kde je to možné a vhodné, náhradní lokalita by měla být geograficky spojena s poškozenou lokalitou a měl by být brán zřetel na zájmy postižené populace.

Účel vyrovnávací nápravy ekologické újmy

2.3. Vyrovnávací náprava se provádí s cílem vyrovnat přechodné ztráty přírodních zdrojů a funkcí čekajících na obnovu. Toto vyrovnání je složeno z dalších zlepšení chráněných přírodních stanovišť a druhů nebo vody buď na poškozené lokalitě, nebo na náhradní lokalitě. Neobsahuje finanční náhradu veřejnosti.

3. Stanovení nápravných opatření

Stanovení primárních nápravných opatření

3.1. Je třeba vzít v úvahu možnosti činnosti směřující k přímé obnově přírodních zdrojů a funkcí směrem k základnímu stavu v urychleném časovém rámci nebo prostřednictvím přirozené obnovy.

Stanovení doplňkových a vyrovnávacích nápravných opatření

3.2. Při určování rozsahu doplňkových a vyrovnávacích opatření se nejprve zvažuje využití přístupů založených na rovnocennosti mezi jednotlivými přírodními zdroji a jejich funkcemi. U těchto přístupů se nejprve zvažují akce, které poskytují přírodní zdroje nebo funkce stejného typu, kvality a kvantity jako poškozené přírodní zdroje a jejich zhoršené funkce. Pokud to není možné, jsou poskytnuty náhradní přírodní zdroje nebo funkce. Například snížení kvality by mohlo být vyváženo zvýšením množství nápravných opatření.

3.3. Pokud není možné využít první volbu, tj. přístupy založené na rovnocennosti mezi jednotlivými přírodními zdroji nebo jejich funkcemi, využívají se náhradní postupy hodnocení. Příslušný orgán může předepsat metodu pro určení rozsahu nezbytných doplňkových a vyrovnávacích nápravných opatření, např. finanční ohodnocení. Pokud je možné provést ohodnocení ztracených přírodních zdrojů nebo funkcí, ale ohodnocení náhradních přírodních zdrojů nebo funkcí nelze provést v přijatelném časovém horizontu nebo za přijatelné náklady, pak může příslušný orgán zvolit nápravná opatření, jejichž náklady jsou rovnocenné odhadnuté finanční hodnotě ztracených přírodních zdrojů nebo funkcí.

Doplňková a vyrovnávací nápravná opatření by měla být navržena tak, aby umožňovala dodatečným přírodním zdrojům nebo funkcím odrážet časové preference a časový profil nápravných opatření. Například čím delší bude časové období předtím, než je dosaženo základního stavu, tím větší množství vyrovnávacích nápravných opatření bude přijato (za jinak stejných podmínek).

4. Volba nápravných opatření

4.1. Při využití nejlepších dostupných technologií by měly být vyhodnoceny přiměřené možnosti nápravy založené na těchto kritériích:

a) dopad každé možnosti na lidské zdraví a bezpečnost,

b) náklady na provedení dané možnosti,

c) pravděpodobnost úspěchu každé možnosti,

d) do jaké míry každá z možností zabrání budoucí ekologické újmě a vyhne se paralelní újmě v důsledku provedení možnosti,

e) míra prospěchu pro každou složku přírodního zdroje nebo funkce,

f) do jaké míry každá z možností zohledňuje příslušná sociální, ekonomická a kulturní hlediska a další relevantní faktory specifické pro danou lokalitu,

g) délku doby, která bude nutná, než bude obnova na životním prostředí účinná,

h) do jaké míry každá z možností dosáhne obnovy lokality, kde došlo k ekologické újmě,

i) geografickou vazbu na poškozenou lokalitu.

4.2. Při hodnocení různých stanovených nápravných opatření mohou být vybrána primární nápravná opatření, která plně neobnovují poškozenou vodu nebo chráněné druhy nebo přírodní stanoviště do základního stavu nebo která je obnovují pomaleji. Toto rozhodnutí může být učiněno pouze v případě, že přírodní zdroje nebo funkce, které byly v důsledku tohoto rozhodnutí pominuly na primární lokalitě, budou vyrovnány zvýšenými doplňkovými a vyrovnávacími opatřeními s cílem poskytnout podobnou úroveň přírodních zdrojů nebo funkcí, jakou měly přírodní zdroje nebo funkce, které byly pominuty. Tento případ nastane, například když rovnocenné přírodní zdroje nebo funkce by mohly být poskytnuty jinde za nižší náklady. Tato další nápravná opatření jsou určena v souladu s pravidly stanovenými v bodě 3.1.

4.3. I přes úpravu stanovenou v bodě 4.2. této přílohy a v souladu s § 7 odst. 7 zákona může příslušný orgán rozhodnout, že nebudou přijata žádná další nápravná opatření, jestliže:

a) již přijatá nápravná opatření zajišťují, že zde již nadále není žádné významné riziko nepříznivých účinků na lidské zdraví, vodu nebo chráněné druhy a přírodní stanoviště, a

b) náklady na nápravná opatření, která by měla být přijata pro dosažení základního stavu nebo jemu podobné úrovně, by byly neúměrné možným získaným přínosům pro životní prostředí.