Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty - ČÁST I - Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty

ČÁST I

Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty

§ 1

(1) Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.

(2) Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky,¹) sbírkové předměty,²) na archiválie³) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.

§ 2

(1) Předměty kulturní hodnoty lze vyvážet z území České republiky pouze doložené osvědčením, že nejsou předměty prohlášenými za kulturní památku, ani předměty, které jsou částí souboru prohlášeného za kulturní památku¹) (dále jen "osvědčení").

(2) Osvědčení vydávají na základě žádosti muzea, galerie, archivy, knihovny a organizace památkové péče zřizované orgány státní správy (dále jen "odborná organizace") pověřené Ministerstvem kultury České republiky (dále jen "ministerstvo"). Jejich seznam a obory, v nichž působí, uveřejní ministerstvo ve Sbírce zákonů.⁴)

§ 3

Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením před jejich prodejem; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve třech vyhotoveních.

§ 4

(1) Žádost o vydání osvědčení předkládají fyzické nebo právnické osoby, které předmět kulturní hodnoty hodlají vyvézt nebo které předměty kulturní hodnoty uvedené v § 3 nabízejí k prodeji (dále jen "žadatel"), odborné organizaci na předepsaném tiskopisu ve čtyřech vyhotoveních. Tiskopis žádosti o vydání osvědčení (dále jen "tiskopis") je uveden v příloze č. 2 tohoto zákona.

(2) Žadatel je povinen poskytnout odborné organizaci, popřípadě ministerstvu, potřebnou součinnost a umožnit ohledání předmětu kulturní hodnoty.

§ 5

(1) Lhůta pro vydání osvědčení je jeden měsíc od doručení žádosti odborné organizaci.

(2) Pokud odborná organizace zjistí, že předmět kulturní hodnoty by mohl být prohlášen za kulturní památku,⁵) osvědčení nevydá a žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1 postoupí ministerstvu. O svém postupu informuje žadatele.

(3) Ministerstvo ve lhůtě čtyř měsíců od doručení žádosti odborné organizaci buď předmět kulturní hodnoty prohlásí za kulturní památku,⁵) nebo vydá žadateli osvědčení.

§ 6

(1) Osvědčení se vydává ve třech vyhotoveních potvrzením příslušné části tiskopisu. Osvědčení platí po dobu tří let ode dne jeho vydání. Odborná organizace nebo ministerstvo archivují jednu kopii vydaného osvědčení po dobu 20 let.⁶)

(2) Osvědčení je žadateli vydáno za poplatek 500 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na vydání osvědčení podle § 3. Příjemcem poplatku jsou právnické osoby uvedené v § 2 odst. 2.

§ 7

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyvézt předmět kulturní hodnoty, předloží jedno vyhotovení osvědčení celnímu úřadu při propuštění předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo do režimu pasívního zušlechťovacího styku, jedno vyhotovení osvědčení si ponechá a jedno vyhotovení osvědčení doprovází předmět kulturní hodnoty.

§ 8

(1) Ministerstvo uloží pokutu až do výše 5 milionů Kč

a) právnické nebo fyzické osobě, která vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení,

b) právnické nebo fyzické osobě, která při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení.

(2) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti a následkům protiprávního jednání.

(3) Ministerstvo může při zvláště závažném porušení rozhodnout o propadnutí věci ve prospěch státu.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o nesplnění povinnosti podle § 2 a 3 dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k nesplnění této povinnosti došlo.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(6) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 9

(1) Osvědčení podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k vývozu podle zvláštních předpisů.⁷)

(2) S výjimkou § 8 se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení.⁸)