Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (úplné znění)

231

ZÁKON

ze dne 17. května 2001

o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě, prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení (dále jen "vysílač"), kabelových systémů a družic, a to analogově i digitálně,

b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů a družic či jiných technických prostředků; za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,

c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,¹)

d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli,

e) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného,

f) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, je odpovědná za jeho obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program nezaměnitelně identifikuje, tento program šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit, (dále jen "provozovatel vysílání"),

g) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání a která tyto programy šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit (dále jen "provozovatel převzatého vysílání") na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,

h) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,

i) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci jednoho vysílaného programu,

j) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek,

k) teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního signálu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,

l) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb nebo k dosažení jiného účinku sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem vysílání,

m) skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodního jména, obchodní známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uveřejněná zpravidla za úplatu nebo jinou protihodnotu v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní účel a je způsobilá uvést veřejnost v omyl,

n) teleshoppingem přímá nabídka zboží nebo služeb určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu,

o) sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obchodní značky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů,

p) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,

r) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu,

s) kabelovým systémem soubor telekomunikačních zařízení, jejichž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří programy předplatitelům za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje televizní kabelové rozvody, mikrovlnné systémy šíření programů prostřednictvím vysílačů či jiných technických prostředků,

t) souborem technických parametrů v případě zemského vysílání kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,

u) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech.

(2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje

a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,

b) provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu,²)

c) šíření rozhlasových a televizních programů prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") uděleného podle § 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání slouží pouze k dopravě kódového signálu k vysílačům,

d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Za převzaté vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.

(4) Za síť podle tohoto zákona se nepovažuje

a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,

b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,³),⁴) (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona"),

b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen "provozovatel vysílání s licencí"),

c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.

(2) Právnická osoba se může stát provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, má-li sídlo na území České republiky, má-li právní formu obchodní společnosti a je-li zapsána v obchodním rejstříku; jde-li o právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky (dále jen "zahraniční právnická osoba"), musí mít v České republice umístěnu organizační složku, která je zapsána v obchodním rejstříku. Má-li tato právnická osoba formu akciové společnosti, musejí její akcie znít na jméno.

(3) Fyzická osoba se může stát provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, je-li plně způsobilá k právním úkonům a má-li trvalý pobyt na území České republiky; jde-li o fyzickou osobu s trvalým pobytem mimo území České republiky (dále jen "zahraniční fyzická osoba"), musí mít v České republice umístěnu organizační složku, která je zapsána v obchodním rejstříku. Je-li fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky podle tohoto zákona udělena licence nebo registrace, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.

(4) Pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon na rozhlasové a televizní vysílání a převzaté vysílání provozované právnickými osobami se sídlem na území České republiky a fyzickými osobami s trvalým pobytem na území České republiky. Za právnickou osobu se sídlem na území České republiky a za fyzickou osobu s trvalým pobytem na území České republiky se považuje i osoba vykonávající činnosti televizního vysílání, pokud

a) má sídlo svých řídících orgánů, popřípadě místo podnikání, a činí rozhodnutí o skladbě televizního programu na území České republiky, nebo

b) má sídlo svých řídících orgánů, popřípadě místo podnikání na území České republiky a rozhodnutí o skladbě televizního programu činí v jiném členském státě Evropských společenství nebo naopak, jestliže

1. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání na území České republiky, nebo

2. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání jak na území České republiky, tak v jiném členském státě Evropských společenství, jestliže má sídlo svých řídících orgánů, popřípadě místo podnikání na území České republiky, nebo

3. významná část jejích zaměstnanců neuskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání na území České republiky ani v žádném členském státě Evropských společenství, jestliže provozování televizního vysílání zahájila na území České republiky v souladu s požadavky českého právního řádu a trvale udržuje ekonomicky významné vazby s českými ekonomickými subjekty,

c) má sídlo svých řídících orgánů, popřípadě místo podnikání na území České republiky, ale rozhodnutí o skladbě programu činí v třetím státě, nebo naopak, jestliže významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání na území České republiky,

d) není provozovatelem televizního vysílání podle odstavce 1 a písmen a) až c), pokud k provozování televizního vysílání využívá kmitočty přidělené příslušným orgánem státní správy České republiky nebo družici, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice, anebo vzestupný signál vysílaný k družici z území České republiky.

ČÁST DRUHÁ

RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

§ 4

Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v Praze.

(2) Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

§ 5

Působnost Rady

Rada

a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,

b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,

c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,

d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn a přehledy využívání kmitočtů kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

f) ukládá sankce podle tohoto zákona,

g) monitoruje vysílání,

h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání povolení k provozování vysílačů pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

j) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a b),

k) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje,

l) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,

m) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,

n) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,

o) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,⁵)

p) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

§ 6

Povinnosti Rady

(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména

a) aktuální seznam provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání,

c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a o uložených sankcích,

d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,

e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,

f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,

g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby v televizním vysílání, plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů,

h) informaci o využívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) návrhy opatření zohledňujících nové technologie v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

(4) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.

§ 7

Členství v Radě

(1) Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu.

(2) Funkční období člena Rady je 6 let.

(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) má trvalý pobyt na území České republiky,

c) dosáhl věku 25 let,

d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.⁶)

(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.

(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.

(6) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období člena Rady,

b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,

c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:

a) nevykonává-li řádně svoji funkci,

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.

(8) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

(9) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.

(10) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(11) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.

(12) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání.

(13) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.

§ 8

Jednání Rady

(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.

(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.

(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.

(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.

(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.

§ 9

Předseda Rady a místopředsedové Rady

(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.

(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.

(3) Rada předsedu z funkce odvolá,

a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo

c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.

(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká

a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo

b) uplynutím období, na které byl Radou zvolen, nebo

c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání z funkce, nebo

d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo

e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.

(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.

(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.

§ 10

Pracovněprávní vztah člena Rady

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.

(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat, další plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.⁷)

(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu⁸) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.

(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.

(4) Ostatní zaměstnance Úřadu Rady přijímá do pracovního poměru vedoucí Úřadu Rady.

(5) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Úřadu Rady se řídí zvláštním právním předpisem.⁹)

(6) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady a Úřadu Rady upravuje jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady.

ČÁST TŘETÍ

LICENCE

HLAVA I

ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 12

Licence

(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen "licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání a k šíření teletextu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.

(2) Samostatnou licenci k vysílání teletextu nelze udělit bez souhlasu provozovatele vysílání.

(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím

a) vysílačů,

b) družic a kabelových systémů.

(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.

(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu

a) 8 let k rozhlasovému vysílání,

b) 12 let k televiznímu vysílání.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.

(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání na dobu 8 let a u televizního vysílání na dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i na kratší dobu.

(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena

a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.

(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících povinností:

a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,

c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,

e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.

§ 13

Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba uvedená v § 3 odst. 2 až 4.

(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže

a) na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz nebo na jeho majetek nebylo zahájeno konkurzní řízení nebo řízení o vyrovnání anebo nevstoupil do likvidace,

b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:

a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo trvalého pobytu,

b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,

c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

d) údaje o výši základního jmění, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

e) označení (název) programu,

f) časový a územní rozsah vysílání,

g) základní programovou specifikaci, včetně údaje o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání,

h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,

i) údaje a doklady o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, popř. zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku ne starším než 3 měsíce, dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojuje potvrzení příslušného orgánu ne starší než 3 měsíce o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 30 dnů žadatele o licenci a členů jeho statutárního a kontrolního orgánu.

(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 15

Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení se zahajuje z vlastního podnětu Rady vyhlášením licenčního řízení.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový a územní rozsah a soubor technických parametrů předpokládaného vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.

§ 16

Veřejné slyšení

(1) Ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení.

(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.

(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.

(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení.

(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat

a) místo a termín konání veřejného slyšení,

b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,

c) předmět jednání vymezený ve vztahu k jednotlivým účastníkům licenčního řízení.

(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.

(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.

(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.

(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona a nebo pokud osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů, byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, podrobné odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí,

b) označení (název) programu,

c) časový a územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky,

f) územní rozsah vysílání u kabelových systémů,

(dále jen "licenční podmínky").

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

§ 19

Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci

Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat opravný prostředek k soudu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí; o opravném prostředku soud rozhodne do 60 dnů.

§ 20

Omezení a změna územního rozsahu vysílání

(1) Rada může omezit územní rozsah vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.

(2) Rada rovněž může změnit územní rozsah vysílání, pokud ji k tomu zavazuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(3) Rada může v nezbytných případech se souhlasem provozovatele vysílání s licencí a provozovatele vysílání ze zákona provést změnu v souboru technických parametrů vysílání, pokud se tím zásadním způsobem nezmění územní rozsah vysílání.

(4) Rada může vyhovět písemné žádosti provozovatelů vysílání s licencí a provozovatelů vysílání ze zákona o výměně technických parametrů, nedojde-li výměnou k porušení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštního zákona.

(5) Jiným způsobem nelze územní rozsah vysílání měnit.

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:

a) označení názvu programu,

b) změna časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů,

c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

d) změna licenčních podmínek,

e) změna výše základního jmění, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce.¹⁰) V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

§ 22

Krátkodobá licence

(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 60 dnů v průběhu jednoho kalendářního roku. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.

(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 30 dnů od doručení žádosti.

§ 23

Zkrácené řízení

(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení

a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,

b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,

c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.

(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24

Zánik platnosti licence

Platnost licence zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,

c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,

d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.

HLAVA II

LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ

§ 25

(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic a kabelových systémů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.

(2) Žádost o licenci musí kromě náležitostí stanovených v § 14 obsahovat

a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,

b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu prostřednictvím družice.

(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.

(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1.

ČÁST ČTVRTÁ

REGISTRACE

§ 26

Registrace převzatého vysílání

(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím kabelového systému nebo prostřednictvím družice.

(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27.

(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.

§ 27

Přihláška k registraci

(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.

(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 s výjimkou písmen g) a h) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, popřípadě plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového systému.

§ 28

Některá ustanovení o řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.

(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže

a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo

b) osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů, byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, nebo

c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.

§ 29

Změna registrace

(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:

a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,

b) seznam akcionářů (společníků),

c) změnu programové nabídky,

d) územní rozsah vysílání.

(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.

(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

§ 30

Zánik platnosti registrace

Registrace zaniká

a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,

b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,

c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,

d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.

ČÁST PÁTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU

§ 31

Obsah programů

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

§ 32

Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen

a) provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah programů,

b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,

d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

e) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

f) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,

h) zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých a je vysílán mimo dobu uvedenou v písmenu g), byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání,

i) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,

j) uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a poskytnout je Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených s plněním této povinnosti,

k) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu Radou nebo jiným státním orgánem zahájeno správní řízení o uložení sankce podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu anebo trestní řízení, popřípadě občanské soudní řízení, je provozovatel vysílání povinen na výzvu příslušného státního orgánu uchovat záznam pořadu, jehož se zahájené řízení týká, v náležité technické kvalitě až do ukončení řízení pravomocným rozhodnutím,

l) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,

m) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,

n) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,

o) požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu n).

(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit minimálně 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené a provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(3) Provozovatel převzatého vysílání není oprávněn šířit takový program, který obsahuje

a) pořady, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními § 31 a odstavcem 1 písm. b), c), e) a f),

b) pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. g) a h).

§ 33

Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu

(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.

(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.

(3) Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.

(4) Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen "událost zveřejněná orgánem Rady Evropy"). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34

Vysílání stručných informací

(1) Provozovatel televizního vysílání má právo vysílat v rámci pravidelných zpravodajských pořadů stručné aktuální informace o události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti, přestože k jejímu vysílání má jiný provozovatel televizního vysílání výhradní vysílací práva, je-li tato událost veřejně přístupná. Celková doba vysílání stručných informací o každé takové události nesmí přesáhnout 3 minuty denně.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který v České republice vykonává výhradní práva k vysílání události uvedené v odstavci 1, je povinen poskytnout záznam této události provozovatelům televizního vysílání, jimž přítomnost na místě konání události nebyla umožněna z důvodů ohrožení veřejné bezpečnosti, pořádku nebo nerušeného průběhu události anebo z technických nebo prostorových důvodů na straně pořadatele, a to bez zbytečného odkladu a za úhradu nutných nákladů spojených s přepisem záznamu této události.

HLAVA II

OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

§ 35

Právo na odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 36

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 37

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 38

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit

a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

b) výslovným označením "odpověď" nebo "dodatečné sdělení",

c) na vlastní náklady,

d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

§ 39

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.

(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 40

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže

a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,

b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 41

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

HLAVA III

PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY

§ 42

Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

§ 43

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.

(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání anebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby.

§ 44

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

§ 45

(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele

a) lokálního programu, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,

b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.

(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.

§ 46

Evropská díla

(1) Za evropská díla se pro účely tohoto zákona považují

a) díla pocházející z členských států Evropských společenství,

b) díla pocházející z evropských států, které nejsou členskými státy Evropských společenství, avšak jsou stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi Rady Evropy a splňují podmínky odstavce 2,

c) díla pocházející z evropských států, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b), jestliže splňují podmínky podle odstavce 3,

d) díla pocházející z České republiky.

Ustanovení písmen b) a c) se použijí pouze tehdy, nebudou-li v příslušných evropských státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropských společenství.

(2) Za díla uvedená v odstavci 1 písm. a) nebo b) se považují díla vytvořená převážně autory a pracovníky s trvalým pobytem v jednom nebo několika státech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) za předpokladu, že

a) jsou vyrobena výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více z těchto států,

b) výroba děl je sledována a skutečně kontrolována výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více z těchto států, nebo

c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a společná výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území těchto států.

(3) Díly uvedenými v odstavci 1 písm. c) se rozumějí díla vyrobená výrobci sídlícími v jednom nebo více evropských státech, se kterými Evropská společenství uzavřela smlouvy týkající se audiovizuální oblasti, jestliže jsou tato díla vytvořena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více evropských státech. Takovými díly jsou i díla vyrobená těmito výrobci v koprodukci s výrobci se sídlem v jednom nebo více členských státech Evropských společenství.

(4) Díla, která nelze považovat za evropská díla podle odstavce 1, avšak byla vyrobena na základě dvoustranných smluv o koprodukci uzavřených mezi členskými státy Evropských společenství a evropskými státy, které nejsou členskými státy Evropských společenství, lze považovat za evropská díla za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropských společenství na jejich celkových výrobních nákladech je převažující a jejich výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských společenství.

(5) Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 1 a 4, avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu koproducentů z členských států Evropských společenství na jejich celkových výrobních nákladech.

§ 47

Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby

(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat

a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,

b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,

c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let.

(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.

(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.

(4) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.

HLAVA IV

REKLAMA, TELESHOPPING A SPONZOROVÁNÍ POŘADŮ

§ 48

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání reklamy a teleshoppingu

(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání

a) reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí,

b) reklamy a teleshopping určené dětem nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj,

c) reklamy a teleshopping, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,

d) náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

e) reklamy a teleshopping na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis v tuzemsku,

f) reklamy na tabák a tabákové výrobky,

g) skryté a podprahové reklamy,

h) reklamy a teleshopping, které snižují úctu k lidské důstojnosti.

(2) Provozovatelé televizního vysílání při vysílání reklamy nesmějí

a) přímo pobízet děti a mladistvé, aby kupovali nějaký výrobek nebo službu s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,

b) přímo pobízet děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo někoho jiného k nákupu nabízeného zboží nebo služeb,

c) využívat zvláštní důvěru dětí a mladistvých vůči jejich rodičům nebo jiným osobám,

d) bezdůvodně ukazovat děti a mladistvé v nebezpečných situacích.

(3) Provozovatel televizního vysílání musí zajistit, aby teleshopping byl v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2 a aby nevybízel děti a mladistvé k uzavírání smluv o prodeji nebo pronájmu zboží a služeb.

(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby reklamy a teleshopping

a) byly rozeznatelné a u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu,

b) byly zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady; izolované reklamní a teleshoppingové spoty zařazuje do vysílání výjimečně; to neplatí pro rozhlasové vysílání,

c) na erotické služby a erotické výrobky nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin,

d) nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(5) Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu odpovídá zadavatel reklamy; pokud zadavatele reklamy nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání.

(6) Provozovatel vysílání je povinen vyloučit vliv zadavatele reklamy a teleshoppingu na obsah vysílaných pořadů.

(7) Předpisy o regulaci reklamy zůstávají nedotčeny.

§ 49

Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do programu

(1) Provozovatel televizního vysílání je oprávněn zařazovat reklamu a teleshopping do pořadů složených ze samostatných částí nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek.

(2) Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4 přerušit vysílání televizních pořadů reklamou a teleshoppingem, pokud tím nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle zvláštního zákona.

(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je jejich plánované trvání delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou během každého 45 minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší než dva nebo více 45 minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout vždy nejméně 20 minut.

(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí může vysílání pořadů, na které se nevztahují ustanovení podle odstavce 3, přerušit reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je plánované trvání pořadu delší než 30 minut, a to ne častěji než jednou během každého 30 minutového časového úseku. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout nejméně 20 minut.

(5) Zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti nesmí provozovatel vysílání s licencí přerušovat reklamou nebo teleshoppingem, je-li jejich plánované trvání kratší než 30 minut.

(6) Reklamou a teleshoppingem nesmějí být přerušovány bohoslužby.

(7) Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává zařazená reklama a teleshopping a ohlášení pořadu.

§ 50

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě nesmí v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona přesáhnout 1 % denního vysílacího času; provozovatel vysílání ze zákona může tento podíl zvýšit vysíláním teleshoppingu až na 10 % denního vysílacího času. Vysílání reklam a teleshoppingu u provozovatele vysílání ze zákona v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny.

(2) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel vysílání s licencí zvýšit vysíláním teleshoppingu, s výjimkou vysílání souvislých teleshoppingových pořadů, až na 20 % denního vysílacího času.

(3) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

(4) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 až 3 nezapočítává vysílání teletextu.

(5) Oznámení provozovatele televizního vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a ve prospěch obecně prospěšných cílů se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

(6) Souvislé teleshoppingové pořady, které trvají bez přerušení alespoň 15 minut, může provozovatel televizního vysílání s licencí vysílat nad rámec časových omezení reklamy a teleshoppingu uvedených v odstavcích 2 a 3.

(7) V průběhu jednoho dne může provozovatel televizního vysílání s licencí vysílat nejvýše 8 souvislých teleshoppingových pořadů, avšak jejich celková doba trvání nesmí překročit 3 hodiny. Jednotlivé souvislé teleshoppingové pořady musí být zvukově a obrazově označeny a mezi jejich vysíláním musí uplynout nejméně 15 minut.

§ 51

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

§ 52

Zvláštní ustanovení o reklamě a teleshoppingu na alkoholické nápoje

Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje nesmějí

a) být zaměřeny speciálně na mladistvé nebo zobrazovat mladistvé konzumující alkoholické nápoje,

b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,

c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,

e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,

f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.

§ 53

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných pořadů

(1) Provozovatel vysílání je povinen označit každý pořad sponzorovaný zcela nebo zčásti zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodním jménem, obrazovým symbolem (logem), ochrannou známkou nebo známkou služeb sponzora. Je-li sponzor výrobcem nebo distributorem léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, může být obsahem sponzorského vzkazu pouze obchodní jméno sponzora, popřípadě jeho logo.

(2) Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních informací, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času.

(3) Pořady nemohou být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba výrobků, jejich pronájem nebo poskytování služeb, které nesmějí být podle zákona předmětem reklamy.

(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivněny sponzorem.

(5) Provozovatel vysílání je povinen zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány.

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU

§ 54

Zajištění místního vysílání a povinná nejnižší programová nabídka

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obce, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské a nezakódované vysílání všech celoplošných programů provozovatelů vysílání ze zákona a všech celoplošných provozovatelů vysílání s licencí, včetně místního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí, kromě programů vysílaných pouze digitálně.

(3) Provozovatel vysílání ze zákona a provozovatel celoplošného vysílání s licencí a provozovatel místního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání s licencí jsou povinni poskytnout své programy provozovateli převzatého vysílání bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen tyto programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.

ČÁST ŠESTÁ

ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ

§ 55

Zajištění plurality informací v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému televiznímu vysílání.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému rozhlasovému vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na digitální vysílání a na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 56

Zajištění plurality informací v místním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání nebo více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání nebo více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na digitální vysílání a na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.

§ 57

Vytváření programových sítí

Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

§ 58

Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže

a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;

b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že

1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,

2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo

3. jsou osobami blízkými;

c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;

d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud

a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,

b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,

c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.

(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ

SANKČNÍ USTANOVENÍ

§ 59

Opatření k nápravě

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), a dále z důvodu uvedeného v § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.

§ 60

Pokuty

(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,

c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. i),

d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. j),

e) neposkytne Radě vyžádaný záznam pořadu do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. j),

f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32 odst. 1 písm. l) a m),

g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2,

h) neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. n),

i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,

j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,

k) poruší zákaz sponzorování zpravodajských a politicko-publicistických pořadů podle § 53 odst. 2,

l) nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů,

m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,

n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,

o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,

b) neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,

c) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),

d) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

f) nedodrží základní programovou specifikaci,

g) neplní licenční podmínky,

h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,

i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,

j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů.

(3) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařazuje do vysílání pořady, které obsahují podprahová sdělení,

c) zařazuje do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,

e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),

g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. o).

(4) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu, kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby a vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech.^3),4)

(5) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.

(6) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,

b) poruší oznamovací povinnost podle § 58,

c) poruší závažně licenční podmínky.

§ 61

Společná ustanovení o ukládání pokut

(1) Pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. j). Při ukládání pokut se postupuje podle správního řádu.

(2) Při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.

(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

(5) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Proti rozhodnutí o udělení pokuty je přípustný opravný prostředek k soudu.

§ 62

Pozastavení převzatého vysílání

(1) V souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy může Rada rozhodnout o pozastavení šíření programu televizního vysílání přejímaného z jiného státu, jehož obsahem je opětovně porušováno ustanovení § 32 odst. 3 a toto porušování je zřejmé a má závažnou povahu.

(2) O pozastavení šíření programu televizního vysílání přejímaného z členské státu Evropských společenství může Rada rozhodnout jen tehdy, jestliže provozovatele převzatého vysílání v posledních 12 měsících již alespoň dvakrát písemně upozornila, že obsahem tohoto programu zřejmým a závažným způsobem porušil ustanovení § 32 odst. 3 a jeho šíření může být pozastaveno, pokud by k takovému porušení došlo opětovně.

§ 63

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55 a 56,

b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,

c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání,

b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

§ 65

Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace

(1) Proti rozhodnutí podle § 63 a 64 lze podat opravný prostředek k soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí; o opravném prostředku soud rozhodne do 60 dnů.

(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

Ustanovení společná

§ 66

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 53 až 69 správního řádu. Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace a rozhodnutí o sankci je možno podat opravný prostředek k soudu.

§ 67

(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47. Jiná reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na teleshopping se ustanovení § 49 vztahuje přiměřeně, reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47 se na vysílání takového programu nevztahují.

Ustanovení přechodná

§ 68

(1) Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.

(2) Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.

(4) Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(6) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(7) Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(8) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7.

(9) Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58, udělí Rada souhlas.

(10) Za evropská díla se pro účely tohoto zákona považují audiovizuální díla, jejichž tvorbu, výrobu nebo koprodukci kontroluje česká právnická osoba nebo česká fyzická osoba anebo právnická osoba nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem trvalého pobytu v některém z členských státu Rady Evropy, pokud z mezinárodní smlouvy nevyplývá něco jiného.

Zrušovací ustanovení

§ 69

Zrušují se:

1. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 237/1992 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

2. Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

§ 70

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

"f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,".

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

2. V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A, která včetně nadpisu zní:

"HLAVA PÁTÁ A

NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Plat a další plat

§ 24a

(1) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00.

(2) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24b

(1) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,10.

(2) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.

§ 24c

(1) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,20.

(2) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.".

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

§ 71

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

"j) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona.^1a)

^1a) § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".

2. V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní:

"(4) O návrhu podaném podle zvláštního zákona^57b) musí soud rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.

^57b) § 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.".

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o regulaci reklamy

§ 72

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:

"(3) Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním a rozhlasovém vysílání zakazuje.³⁾

³) § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".

2. V § 7 písm. a) se slova "Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání⁷⁾ pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání⁸⁾" nahrazují slovy "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání⁷⁾ pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání⁷⁾".

3. Poznámka pod čarou č. 7) zní:

"⁷) Zákon č. 231/2001 Sb.".

4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů

§ 73

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:

V § 3 odstavec 2 zní:

"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,^1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).".

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 74

Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:

1. Nadpis nad položkou 65 zní: "Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování převzatého vysílání".

2. Položka 66 včetně poznámky zní:

"Položka 66

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

§ 75

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odstavec 1 zní:

"(1) Poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu a televizní poplatek České televizi prostřednictvím České pošty nebo jiné osoby, kterou provozovatel ze zákona určí. Nezaplatí-li poplatník do konce kalendářního roku měsíce následujícího po měsíci, v němž byl poplatek splatný, je poplatník povinen zaplatit dlužnou částku poplatku Českému rozhlasu nebo České televizi přímo, pokud není v tomto zákoně uvedeno jinak.".

2. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu nebo televizní poplatek České televizi přímo, je-li k tomu provozovatelem ze zákona vyzván.".

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

3. Nadpis pod § 6 zní: "Evidence poplatníků".

4. V § 6 odstavec 1 zní:

"(1) Evidence poplatníků vede pošta v provozovnách místně příslušných podle trvalého pobytu nebo sídla poplatníka nebo provozovatel ze zákona.".

ČÁST PATNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 76

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Klaus v. r.

Zeman v. r.

¹) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

²) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

³) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.