Zákon o Rejstříku trestů - Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 42/2019 Sb. Čl. II

Údaje o výkonu sankce zákazu pobytu evidované v evidenci přestupků podle zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují v evidenci přestupků i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2022 Sb. Čl. V

Ustanovení § 16g odst. 2 a 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 427/2023 Sb. Čl. II

1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Rejstřík trestů jako organizační složka státu zrušuje.

2. Pokud jiné právní předpisy používají pojem evidence Rejstříku trestů, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstřík trestů. Pokud jiné právní předpisy používají pojem evidence přestupků vedená Rejstříkem trestů, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona evidence přestupků spravovaná Ministerstvem spravedlnosti.

3. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni 31. prosince 2024 k výkonu práce v Rejstříku trestů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti.

4. Návrh systemizace služebních a pracovních míst obsahujících správní činnosti a práce zabezpečující agendu rejstříku trestů a evidence přestupků předloží státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti v návrhu systemizace služebních a pracovních míst Ministerstva spravedlnosti s účinností ode dne 1. ledna 2025 nebo v návrhu na její změnu.

5. Zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, z něhož výkon práv a povinností přešel podle bodu 3 na Ministerstvo spravedlnosti, který vykonává činnost podle § 5 zákona o státní službě a který je ke dni 1. ledna 2025 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle bodu 4 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 zákona o státní službě,

b) má podle systemizace podle bodu 4 vykonávat činnost podle § 5 zákona o státní službě a

c) požádá Ministerstvo spravedlnosti o přijetí do služebního poměru písemně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Vznik služebního poměru podle bodu 5 se řídí § 23 a § 30 až 32 zákona o státní službě.

7. Dosavadní vedoucí zaměstnanec v Rejstříku trestů vykonávající činnosti podle § 5 zákona o státní službě, jehož pracovní místo bylo na základě systemizace podle bodu 4 vymezeno jako služební místo představeného, se ode dne 1. ledna 2025 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději do dne 31. prosince 2025. Dosavadní vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení.

8. Pracovní poměr zaměstnance uvedeného v bodu 5 trvá do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou. Pracovní poměr může být rozvázán i před vznikem služebního poměru. Do vzniku služebního poměru nebo do skončení pracovního poměru zařadí státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti zaměstnance na odpovídající služební místo v systemizaci a poskytne mu plat podle části deváté zákona o státní službě.

9. Zaměstnanci uvedenému v bodu 5, který požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle bodu 5 písm. a), přísluší právo na odstupné podle zákoníku práce.

10. Nepožádá-li zaměstnanec uvedený v bodu 5 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr uplynutím dne 31. prosince 2025.

11. Na zaměstnance uvedeného v bodu 5, který nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 až 205 zákoníku práce, se použije bod 5 obdobně s tím, že lhůta stanovená v bodu 5 písm. c) se počítá ode dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.

12. Pracovní poměr na dobu určitou zaměstnance v pracovněprávním vztahu, z něhož výkon práv a povinností přešel podle bodu 3 na Ministerstvo spravedlnosti, trvá a skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

13. V případě postupu podle bodů 5 a 7

a) platí, že vznikem služebního poměru státní zaměstnanec úspěšně vykonal úřednickou zkoušku pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti v takovém případě vydá osvědčení o jejím vykonání,

b) se do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance započítává doba trvání pracovního poměru v Rejstříku trestů, která vzniku služebního poměru bezprostředně předcházela, a

c) se použije § 201 zákona o státní službě.

14. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Rejstříku trestů, jejichž pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádá Ministerstvo spravedlnosti.

15. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž je příslušný hospodařit Rejstřík trestů, jakož i výkon práv a povinností České republiky, který zajišťuje Rejstřík trestů, přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti.

16. Závazky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s Rejstříkem trestů, plní a vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvo spravedlnosti.

17. Nároky z nespotřebovaných výdajů Rejstříku trestů se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti. Členění nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 odst. 4 rozpočtových pravidel zůstává zachováno.

18. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2024, se použije na pravomocná odsouzení soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a údaje navazující na tato odsouzení zaznamenané do evidence Rejstříku trestů ode dne 1. července 2024; na pravomocná odsouzení soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů přede dnem 1. července 2024 se použije § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2024.