Zákon o Rejstříku trestů (úplné znění)

269

ZÁKON

ze dne 14. prosince 1994

o Rejstříku trestů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

REJSTŘÍK TRESTŮ A JEHO EVIDENCE

§ 1

(1) Zřizuje se Rejstřík trestů se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu spravedlnosti. Rejstřík trestů je rozpočtovou organizací.

(2) V čele Rejstříku trestů je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti.

§ 2

(1) Rejstřík trestů vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.

(2) Evidence Rejstříku trestů může být vedena s využitím výpočetní techniky.

(3) Na vedení evidence Rejstříku trestů se vztahuje zvláštní předpis o ochraně osobních údajů v informačních systémech.¹)

Evidence odsouzení

§ 3

(1) V evidenci Rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky.

(2) Součástí evidence Rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje předané Rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

(3) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o

a) osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný s jinou osobou,

b) soudu a spisové značce trestní věci,

c) rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření a o jejich výkonu,

d) rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku,

e) udělení milosti,

f) účasti odsouzeného na amnestii,

g) zahlazení odsouzení.

§ 4

(1) Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud.²)

(2) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(3) Jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

§ 5

Soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu.

§ 6

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají.

Evidence podmíněného zastavení trestního stíhání

§ 7

Rejstřík trestů vede pro potřebu trestního řízení evidenci osob, jejichž trestní stíhání bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce podmíněně zastaveno.

§ 8

(1) Soudy a státní zastupitelství jsou povinny neprodleně zasílat Rejstříku trestů zprávy o podmíněném zastavení trestního stíhání, jakož i dodatečnou zprávu, že se obviněný v průběhu zkušební doby osvědčil nebo že se v trestním stíhání pokračuje, jakmile příslušné rozhodnutí nabude právní moci.

(2) Ve zprávě se uvede označení soudu nebo státního zastupitelství, datum rozhodnutí a spisová značka, pod kterou se řízení vede, druh rozhodnutí a v případě podmíněného zastavení trestního stíhání i právní kvalifikace trestného činu, kterého se rozhodnutí týká, a datum skončení zkušební doby.

§ 9

Údaje získané postupem podle § 8 se vyřazují z evidence ihned po doručení dodatečné zprávy; neobdrží-li Rejstřík trestů takovou zprávu, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání.

ČÁST DRUHÁ

OPIS A VÝPIS Z EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ

§ 10

(1) Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z evidence Rejstříku trestů (dále jen "opis") orgánům činným v trestním řízení³) a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o

a) stížnosti pro porušení zákona,

b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii,

c) žádosti o milost,

d) upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn,

e) přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(2) Jiným orgánům lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(3) Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se jí umožní nahlédnout do opisu týkajícího se této osoby. Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 se užijí obdobně.

(4) V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení.

§ 11

(1) Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů (dále jen "výpis") týkající se této osoby.

(2) Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost žadatele bezplatně ověřují

a) okresní státní zastupitelství,

b) obecní úřad, městský úřad, úřad města, v hlavním městě Praze obvodní úřad nebo místní úřad, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, který vede matriku, nebo

c) pověření pracovníci Rejstříku trestů.

(3) Orgány uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) po ověření správnosti údajů žádost žadateli nevracejí, ale zasílají ji Rejstříku trestů.

§ 12

Výpis se dále vydává na žádost soudu pro potřeby jiného než trestního řízení a orgánu veřejné správy pro potřeby řízení o přestupku. Pro jiné účely lze výpis vydat, stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 13

Ve výpisu se uvedou všechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 14

Za vydání výpisu podle § 11 odst. 1 a za nahlédnutí do opisu podle § 10 odst. 3 se platí poplatek podle zvláštního předpisu.

§ 15

(1) Údaje z evidence vedené podle § 7 jsou přílohou opisu; ve výpisu se tyto údaje neuvádějí, a to ani na žádost osoby, jíž se informace týká.

(2) Výpis a opis jsou veřejnou listinou.

§ 16

(1) K podávání žádostí o opis nebo výpis a k předávání údajů mezi soudy, státními zastupitelstvími a Rejstříkem trestů slouží tiskopisy, jejichž vydávání zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Trestní listy, zprávy soudu nebo státního zastupitelství, výpisy a opisy určené státním orgánům a žádosti o ně mohou být předávány v elektronické formě.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 17

Zrušují se:

1. Článek V zákona č. 149/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

2. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1970 Sb., o rejstříku trestů.

§ 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

¹) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

²) § 452, 458 a 460p trestního řádu.

³) § 12 odst. 1 trestního řádu.