Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců - znění od 21. 12. 2024 (úplné znění)

7

ZÁKON

ze dne 30. listopadu 2001

o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

SOUD PRO ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ A STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon upravuje příslušnost soudu pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen "kárný soud"), složení senátů kárného soudu a postup kárného soudu a účastníků v těchto řízeních.

§ 2

Předmět řízení

V řízení podle tohoto zákona se posuzuje

a) kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění¹), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt⁹) (dále jen „kárné provinění“),

b) způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci²).

HLAVA II

KÁRNÝ SOUD

§ 3

(1) V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.

(2) Kárnými soudy jsou

a) v prvním stupni vrchní soudy a

b) ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu.

Příslušnost

V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.

§ 4

K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo

a) soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce,

1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,

2. kterému byla uložena výtka,

3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, nebo

4. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování,

b) státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce,

1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,

2. kterému byla uložena výtka, nebo

3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,

c) státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,

d) exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka.

(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního, krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce.

(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu.

(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.

§ 4a

(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí. Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.

(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.

(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.

§ 4b

(1) Jde-li o řízení ve věcech soudních exekutorů, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou soudní exekutoři, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí a čtvrté. Mezi přísedícími, kteří nejsou soudními exekutory, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv.

(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.

(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu přísedících ze soudních exekutorů zařadí předseda kárného soudu 10 soudních exekutorů navržených na výzvu předsedy kárného soudu prezidentem Exekutorské komory České republiky. Pro přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4 věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad soudních exekutorů a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech soudních exekutorů rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudní exekutor dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.

§ 5

(1) Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu.

(1) Vykonává-li soudce podle § 4 písm. a) svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává.

(2) Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, může být jen státní občan České republiky, který

(2) Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.

a) v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,

b) má způsobilost k právním úkonům,

c) má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva,

d) je bezúhonný,

e) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat,

f) splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu⁴).

(3) Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zvláštního právního předpisu^4a).

(4) Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu^4b) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu kárný soud.

(5) Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4, 4a nebo 4b skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.

(6) Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí vedoucího státního zástupce a náměstka vedoucího státního zástupce. Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce. Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, je-li jím soudní exekutor, může být navržen pouze soudní exekutor, který vykonává exekutorský úřad po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí člena Prezidia, předsedy kontrolní komise a předsedy revizní komise Exekutorské komory České republiky.

(7) Za bezúhonného podle odstavců 1, 2 a 6 není považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen.

(8) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6.

§ 5a

(1) Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců.

(2) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech

a) soudců Nejvyššího soudu,

b) soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu,

c) státních zástupců,

d) soudních exekutorů.

(3) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu.

§ 5b

Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.

§ 5c

Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu

(1) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců.

(2) Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.

(3) Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.

(4) Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech

a) soudců 2 advokáti,

b) státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a

c) soudních exekutorů 2 soudní exekutoři.

Sjednocující kárný senát Nejvyššího správního soudu

§ 5d

(1) Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců.

(2) Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

(3) Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

§ 5e

(1) Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu.

(2) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.

(3) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.

(4) Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu.

§ 5f

(1) Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu.

(2) Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje.

(3) Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména.

(4) Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

§ 5g

(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu.

(2) Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

§ 5h

Kárné senáty vrchních soudů

(1) Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.

(2) Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech

a) soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,

b) státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu.

(3) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců

a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,

b) advokát a

c) osoba vykonávající jiné právnické povolání.

(4) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou

a) 3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a

b) advokát.

(5) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou

a) 2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,

b) advokát a

c) osoba navržená Veřejným ochráncem práv.

Ustanovení člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu do funkce

§ 5i

(1) Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.

(2) Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

(3) Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.

§ 5j

(1) Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

(2) Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.

(3) Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce

a) Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu,

b) Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu,

c) příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu,

d) krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a

e) okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů.

(4) Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících

a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem,

b) státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,

c) státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,

d) soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky,

e) advokáty navržené předsedou České advokátní komory,

f) osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a

g) osoby navržené Veřejným ochráncem práv.

§ 5k

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.

(2) Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.

(3) Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.

(4) Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.

§ 5l

(1) Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.

(2) Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.

§ 5m

(1) Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu.

(2) Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.

§ 5n

Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který

a) nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který

1. je součástí příslušného článku soustavy soudů,

2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a

b) není předsedou nebo místopředsedou soudu.

§ 5o

(1) Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který

a) nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které

1. je součástí příslušného článku soustavy státního zastupitelství,

2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství,

3. má sídlo v obvodu krajského státního zastupitelství, v jehož čele stojí navrhující krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce okresního státního zastupitelství, a

b) není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce.

(2) Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který

a) vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a

b) není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory.

(3) Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který

a) v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,

b) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice,

c) vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory,

d) vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty,

e) není členem komory Parlamentu,

f) není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv,

g) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a

h) splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích¹¹).

§ 5p

Za bezúhonného se nepovažuje ten,

a) kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen,

b) komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo

c) koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let.

§ 5q

(1) Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o.

(2) Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo

a) byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu,

b) přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o,

c) je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo

d) odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou.

§ 5r

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

(2) Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu

a) Nejvyššího soudu,

b) Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech

1. soudců,

2. státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem,

3. ostatních státních zástupců a

4. soudních exekutorů.

(3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu.

(4) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.

(5) Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících.

§ 5s

(1) Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.

(2) Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu.

§ 5t

(1) Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.

(2) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.

Postavení přísedícího kárného senátu

§ 5u

(1) Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.

(2) Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.

§ 5v

(1) Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona.

(2) Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce

a) Nejvyššího soudu¹²), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu,

b) Nejvyššího správního soudu¹²), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a

c) vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku¹³), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu.

(3) Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.

(4) Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu¹⁴).

(5) Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem.

§ 5w

Funkční období kárných senátů

(1) Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.

(2) Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu.

(3) Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období.

Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu

§ 6

(1) Funkce soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího kárného soudu zaniká

(1) Funkce člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká

a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,

a) uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení,

b) dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období,

b) přestane-li splňovat podmínky jmenování podle § 5,

c) přestane-li splňovat podmínky podle § 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3,

c) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku,

d) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku,

d) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce,

e) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce.

e) jestliže je soudce nebo státní zástupce přeložen k výkonu funkce k jinému soudu nebo státnímu zastupitelství.

(2) Zánik funkce soudce kárného soudu nemá za následek ztrátu funkce soudce.

(2) Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu.

(3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.

(3) Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.

(4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.

(4) Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.

§ 6a

(1) Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.

(2) Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.

§ 6b

(1) Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.

(2) Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.

§ 7

Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí.

HLAVA III

ŘÍZENÍ O KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ

§ 8

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat

a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,

c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,

d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,

e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,

f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,

g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat

a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,

e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.

(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,

b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,

c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.

(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,

b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství,

e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.

(6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat

a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,

b) vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu,

c) krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.

§ 9

(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.

(2) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.

(3) Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce anebo soudní exekutor, proti němuž návrh směřuje (dále jen „kárně obviněný“).

§ 10

Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu^4c). Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.

§ 12

(1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu; zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů senátu, vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.

(3) Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda senátu vyrozumí o zahájení kárného řízení též

a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

b) nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

c) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,

d) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

e) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo

f) Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.

§ 13

Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.

§ 13a

Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,⁵) rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.⁶)

§ 14

Senát bez ústního jednání řízení zastaví,

a) byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět,

b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu,

c) zanikla-li odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,

d) byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.

§ 15

(1) Má-li senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení.

(2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.

(3) Senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.

§ 16

(1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce.

(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda senátu k ústnímu jednání.

(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.

(4) Nejsou-li navrhovatelem, předseda senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a

a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

b) nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

c) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,

d) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

e) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo

f) Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.

§ 17

(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu nebo jím určený člen senátu.

(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda senátu nebo jím určený člen senátu seznámí senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

(4) Předseda senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.

(5) Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.

(6) Ústní jednání je veřejné.

§ 18

O ústním jednání před senátem a o jeho poradě se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda a členové senátu a zapisovatel.

§ 19

(1) Dojde-li senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.⁷) Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce¹⁰) postupuje senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.

(2) Senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním.

(3) Jestliže senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

(4) Senát zastaví kárné řízení, jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 14.

(5) Předseda senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání.

§ 20

(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí senátu se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a

a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,

d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo

f) Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.

(2) Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí senátu doručuje do vlastních rukou.

§ 21

Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.

§ 22

(1) Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo soudní exekutor podat návrh na obnovu kárného řízení.

(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí v kárném řízení není přípustný.

§ 23

(1) Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.⁸)

(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti.

§ 24

Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.

§ 25

Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.

HLAVA IV

ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI

§ 26

V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí.

ČÁST DRUHÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 31

(1) Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) Za kárné provinění nebo přestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.

§ 32

Zrušují se:

1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.

2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.

3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.

§ 33

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 314/2008 Sb. Čl. VI

1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce navrhne přísedící ze státních zástupců podle § 4a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.

4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Požádá-li soudce přede dnem účinnosti tohoto zákona orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení, projedná se tento přestupek podle dosavadních právních předpisů v řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 286/2009 Sb. Čl. XI

1. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnou přísedící podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Prezident Exekutorské komory České republiky navrhne přísedící z řad soudních exekutorů podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce podle § 4b odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senát kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 396/2012 Sb. Čl. XXIII

Přechodné ustanovení

Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

¹) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

²) § 91 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) § 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb.

^4b) § 203 odst. 1 zákoníku práce.

^4c) § 8 soudního řádu správního.

⁵) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

⁶) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

⁷) § 88 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸) § 60 odst. 2 zákoníku práce.

⁹) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

¹¹) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.

¹³) § 28 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb.

¹⁴) § 203 odst. 1 zákoníku práce.