Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) - Díl 1 - Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu

Díl 1

Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu

§ 33

Správa peněžních prostředků státní pokladny

(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na

(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

a) příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,

b) účtech státních finančních aktiv,

c) účtu řízení likvidity státní pokladny,

d) účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie^3a),

e) účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,

f) účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování a účtech sdružených prostředků (§ 72),

g) účtech příspěvkových organizací,

h) účtech státních fondů,

i) účtech Národního fondu,

j) dalších účtech, které stanoví zvláštní zákon

(dále jen "účty podřízené státní pokladně").

(2) Ke správě určených peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet státní pokladny; souhrnnému účtu státní pokladny jsou podřízeny účty uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a případně účty podle písmene j), o kterých zvláštní zákon stanoví, že budou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny. Účty podřízené státní pokladně, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, vede Česká národní banka nebo banka.

(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby⁴¹). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.

(3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených souhrnnému účtu státní pokladny nesmí být záporný. Zůstatky na účtech, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, nesmějí být záporné.

(3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatku na tomto účtu, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.

(6) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem. Tyto organizační složky státu a právnické osoby jsou dále povinny udělit České národní bance a bankám, které vedou jejich účty podřízené státní pokladně, souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech na těchto účtech ministerstvu.

(6) Organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, jsou povinny poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků a pro kontrolu jejich použití, a to podle pravidel stanovených ministerstvem.

(7) Peněžní prostředky státní pokladny nesmějí být umístěny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo má právo kontrolovat, zda organizační složky státu a právnické osoby, které mají finanční vztah ke státní pokladně, nevkládají peněžní prostředky mimo účty podřízené státní pokladně.

(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem státního rozpočtu.

(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze platební služby podle zákona o platebním styku^41a) spočívající v provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví.

(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.

(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky^2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.

§ 34

Řízení likvidity státní pokladny

(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu^11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.

(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.

(3) Přebytky prostředků na souhrnném účtu státní pokladny může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních nebo celních úřadů podle zvláštních právních předpisů, použití prostředků na účtech rezervních fondů organizačních složek státu a na účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství^3a).

(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám podle § 35 odst. 5; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno.

(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu²²) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby.

(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.

(4) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.

(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat termíny a rozsah platebního režimu výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky.

(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.

§ 35

Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu

(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny

a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,

b) organizovat trh se státními dluhopisy,

c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování²⁰),

d) vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů, včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,

e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,

f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo

g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.

(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.

(4) Ministerstvo při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů a z dalších zdrojů financování státního dluhu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

(5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát; v souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.

(5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, státním fondům, dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že je půjčka nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.

(6) Půjčky poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle § 35 odst. 5 nejsou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nejsou příjmem státního rozpočtu.