Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) - ČÁST TŘETÍ - SLUŽEBNÍ POMĚR

ČÁST TŘETÍ

SLUŽEBNÍ POMĚR

HLAVA I

SLUŽEBNÍ POMĚR A DRUHY SLUŽBY

§ 28

Služba se vykonává ve služebním poměru. Služební poměr se zakládá k České republice na základě jmenování na služební místo v oboru služby.

§ 29

(1) Základním druhem služby podle tohoto zákona je služba na dobu neurčitou.

(2) Služba na dobu určitou představuje časově omezené trvání služebního poměru. Službu na dobu určitou je možné uplatnit ve službě se služebním působištěm v zahraničí. Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkční období, vykonávají též předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a předseda Českého telekomunikačního úřadu.²⁶)

(3) Součástí služby podle odstavce 2 věty druhé je též služba, která se koná ve služebním úřadu v České republice.

(4) Na jmenování do služby na dobu neurčitou, popřípadě do služby na dobu určitou není nárok.

HLAVA II

PŘEDPOKLADY KE JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY, PŘEKÁŽKY JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY A VÝKONU SLUŽBY, JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY, SLUŽEBNÍ SLIB A VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Díl 1

Předpoklady ke jmenování do služby a jejich plnění po dobu služby

§ 30

(1) Ke jmenování do služby musí fyzická osoba splňovat předpoklady uvedené v § 17 odst. 1, úspěšně vykonat úřednickou zkoušku a být způsobilá seznamovat se s utajovanými skutečnostmi v souladu s právními předpisy o utajovaných skutečnostech,¹⁸) je-li tento předpoklad pro služební místo požadován. Do služby nelze jmenovat fyzickou osobu podle věty první, u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.

(2) Předpoklady uvedené v § 17 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) musí fyzická osoba jmenovaná do služby splňovat po celou dobu služby; tato osoba je povinna služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady nesplňuje.

(3) Soud, který v prvním stupni rozhodl o odsouzení státního zaměstnance pro trestný čin nebo o zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům, vyrozumí o svém rozhodnutí bez zbytečného průtahu služební úřad, ve kterém je státní zaměstnanec jmenován do služby.

Díl 2

Jmenování do služby, služební slib a vznik služebního poměru

§ 31

(1) Jmenovat fyzickou osobu na služební místo do služby v oboru služby je možné jen tehdy, bylo-li toto místo podle schválené systemizace vytvořeno a je-li volné. Volným služebním místem se rozumí místo, které se trvale uvolnilo, nebo místo nově vytvořené.

(2) Na volné služební místo se koná výběrové řízení; to neplatí, postupuje-li se podle § 52, nebo jedná-li se o služební místo zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo službu. Na obsazení služebního místa zařazeného do vyšší platové třídy, než bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo službu, se však výběrové řízení vztahuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19.

(3) V prvním kole se mohou výběrového řízení zúčastnit jen státní zaměstnanci zařazení v nižší platové třídě a vykonávající stejný obor služby, který se týká volného služebního místa, a státní zaměstnanci zařazení ve služebním úřadu mimo službu, jakož i fyzické osoby, které složily úřednickou zkoušku pro obor služby, v němž má být služební místo obsazeno.

(4) Obsadí-li se volné služební místo státním zaměstnancem postupem podle odstavce 3, může být fyzická osoba, která ukončila přípravu na službu, jmenována na služební místo, které se jmenováním státního zaměstnance uvolnilo.

(5) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo ani postupem podle odstavců 3 a 4, vyhlásí se na volné služební místo druhé kolo výběrového řízení; tohoto řízení se mohou zúčastnit státní zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, který se týká volného služebního místa, a fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku.

(6) Nepodaří-li se obsadit volné služební místo postupem podle odstavce 5, vyhlásí se na volné služební místo třetí kolo výběrového řízení; tohoto řízení se mohou zúčastnit státní zaměstnanci ze služebního úřadu, v němž je volné služební místo, a státní zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, který se týká volného služebního místa, jakož i fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů nebo obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu 3 let předcházejících výběrovému řízení a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.²²)

(7) Jmenování do služby provádí příslušný služební orgán rozhodnutím.

§ 32

(1) Rozhodnutí o jmenování obsahuje

a) jméno, příjmení a akademický titul,

b) datum a místo narození,

c) rodné číslo,

d) evidenční číslo státního zaměstnance,

e) služební označení státního zaměstnance,

f) druh služby,

g) obor služby,

h) dobu trvání služby na dobu určitou,

i) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu,

j) služební místo a platové zařazení,

k) délku kratší doby výkonu služby, jestliže byla povolena.

(2) Nástup služby nesmí předcházet složení služebního slibu. Den složení služebního slibu je dnem nástupu služby.

§ 33

Služební poměr na základě jmenování vzniká dnem, ve kterém je složen služební slib.

§ 34

(1) Jmenovaná fyzická osoba složí služební slib.

(2) Služební slib zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby se budu řídit ústavními zákony, dalšími zákony, právními předpisy České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě a nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance."

(3) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí jmenovaná fyzická osoba "Tak slibuji" a podepíše se na záznamu o složení služebního slibu. V písemném záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu.

(4) Služební slib se skládá před služebním orgánem.

(5) Služební slib se skládá bez zbytečného odkladu po doručení rozhodnutí o jmenování do služby (§ 32 odst. 1).

(6) Odmítnutí složit služební slib nebo složení služebního slibu s výhradou má za následek, že služební poměr nevznikne.

Díl 3

Překážky jmenování do služby a výkonu služby

§ 35

(1) Překážkami, které vylučují jmenování do služby nebo pozastavují výkon služby, jsou případy, kdy fyzická osoba

a) je justičním čekatelem nebo právním čekatelem,

b) je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátorem Senátu Parlamentu,

c) je prezidentem republiky,

d) je členem vlády,

e) je soudcem Ústavního soudu,

f) je asistentem soudce Ústavního soudu,

g) je ředitelem Bezpečnostní informační služby,

h) je členem voleného orgánu územního samosprávného celku,

i) je prezidentem nebo viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu,

j) je guvernérem, viceguvernérem nebo členem bankovní rady České národní banky,

k) je na vojenském cvičení nebo v mimořádné službě, vykonává civilní službu místo vojenského cvičení,

l) je předsedou nebo inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů,

m) je vedoucím Úřadu vlády,

n) je Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,

o) je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nebo

p) vykonává činnosti uvedené v § 2 odst. 3.

(2) Překážkami, které vylučují jmenování do služby, nebo které zakládají důvod skončení služebního poměru, jestliže je služba již vykonávána, jsou případy, kdy fyzická osoba je

a) soudcem,

b) státním zástupcem,

c) vojákem z povolání,

d) příslušníkem Policie České republiky,

e) příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky,

f) příslušníkem Bezpečnostní informační služby,

g) příslušníkem Vězeňské služby České republiky,

h) příslušníkem celní správy,

i) vyšším soudním úředníkem, nebo

j) členem nebo kontrolorem Nejvyššího kontrolního úřadu.

(3) Fyzická osoba je povinna služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit vznik překážek podle odstavců 1 a 2.

HLAVA III

ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA PŘÍBUZENSKÉ A JINÉ PODOBNÉ VZTAHY

§ 36

(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou osobami blízkými podle zvláštního právního předpisu,²⁷) nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční anebo účetní kontrole. V zahraniční službě se služebním působištěm v zahraničí mohou být státní zaměstnanci podle věty první podřízeni jeden druhému.

(2) Fyzická osoba je povinna oznámit služebnímu úřadu před jmenováním okolnosti podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu úřadu bez zbytečného průtahu okolnosti podle odstavce 1, k nimž došlo po vzniku služebního poměru ve službě.

(3) Nastanou-li okolnosti podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru, služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá ze služebního předpisu (§ 10 odst. 3). Nelze-li postupovat podle věty první, služební orgán přesune služební místo, na kterém je státní zaměstnanec, do jiného organizačního útvaru služebního úřadu.

HLAVA IV

ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Díl 1

Druhy změn služby

§ 37

Změnou služby státního zaměstnance je

a) služební cesta,

b) přeložení,

c) zproštění služby pro sdělení obvinění z trestného činu,

d) přerušení služby z důvodu vazby,

e) jmenování na služební místo představeného,

f) odvolání ze služebního místa představeného,

g) převedení na jiné služební místo,

h) zařazení mimo službu z organizačních důvodů,

i) zařazení mimo službu z důvodu mateřské dovolené a rodičovské dovolené,

j) zařazení mimo službu pro výkon funkce v odborovém orgánu,

k) zastupování,

l) zařazení mimo službu pro pozastavení služby (§ 35 odst. 1),

m) vyslání ke službě v zahraničí a zařazení po ukončení služby v zahraničí, nebo

n) zkrácení délky doby výkonu služby po vzniku služebního poměru.

§ 38

Služební cesta

(1) Služební úřad může vyslat státního zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na služební cestu, a to i bez jeho souhlasu. Služební úřad určí místo nástupu a místo cíle služební cesty, dobu trvání, způsob dopravy a jejího ukončení; může též určit další podmínky služební cesty. Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto k osobnímu stavu, rodinným poměrům a povinnostem státního zaměstnance, které má k rodině.

(2) Těhotné státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně a státní zaměstnanci pečující o děti do 8 let smějí být vysíláni na služební cestu jen se svým souhlasem.

(3) Odstavec 2 platí i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

(4) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného, který ho na tuto cestu vyslal.

(5) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby třeba.

(6) Služební cestou se rozumí doba od nástupu státního zaměstnance na cestu k výkonu služby do jiného místa, než je služební působiště státního zaměstnance, včetně doby výkonu služby v místě, které je cílem služební cesty, do ukončení této cesty.

(7) Zahraniční služební cestou se rozumí doba služební cesty podle odstavce 6 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cesty v zahraničí.

(8) Za rodinu státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v souvislosti se služební cestou považují, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, jeho manžel nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, popřípadě další osoby žijící v domácnosti²⁸) se státním zaměstnancem.

§ 39

Přeložení

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytné potřeby, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 180 kalendářních dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu.

(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním úřadu, a to po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobnímu stavu, rodinným poměrům a povinnostem, které má k rodině. Těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně a státní zaměstnanci pečující o děti do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí též pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

(3) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho služební působiště (§ 4) nebo adresa místa jeho trvalého pobytu,²⁹) zajistí státnímu zaměstnanci služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě (§ 95).

(4) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší státnímu zaměstnanci doplatek do výše platu před přeložením.

§ 40

Zproštění služby pro sdělení obvinění z trestného činu

(1) Bylo-li státnímu zaměstnanci sděleno obvinění pro trestný čin, jehož se měl dopustit porušením služebních povinností, zprostí se výkonu služby až do skončení trestního stíhání;³⁰) to neplatí v případech, kdy byl státní zaměstnanec vzat do vazby.³¹)

(2) Ode dne zproštění výkonu služby činí plat státního zaměstnance 40 % měsíčního platu; tato část platu se zvýší o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 70 % měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.

(3) Pominou-li důvody zproštění výkonu služby, státnímu zaměstnanci se zkrácení jeho platu doplatí; to neplatí, jestliže byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen.

§ 41

Přerušení služby z důvodu vazby

Státnímu zaměstnanci se přeruší výkon služby, jestliže byl vzat do vazby.³¹) Výkon služby může být státnímu zaměstnanci přerušen nejdéle na dobu 3 let. Po dobu přerušení výkonu služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

§ 42

Jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto místa

(1) Na služební místo představeného nelze jmenovat fyzickou osobu, která se provinila porušováním lidských práv a svobod.

(2) Podle výsledku výběrového řízení, s výjimkou případů podle § 20, lze státního zaměstnance s jeho souhlasem jmenovat na služební místo představeného. Výběrového řízení na služební místo představeného se mohou zúčastnit státní zaměstnanci, fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku, a fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů a obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu 5 let předcházejících výběrovému řízení ve funkci ředitele krajského úřadu, vedoucího odboru krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, vedoucího odboru Magistrátu hlavního města Prahy, tajemníka statutárního města nebo tajemníka pověřeného obecního úřadu a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.²²) Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. Na služební místo představeného, jímž je předseda Komise pro cenné papíry nebo člen prezídia Komise pro cenné papíry ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která není státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech.¹⁸)

(3) Představený se odvolá ze služebního místa jen na základě

a) organizačních změn ve služebním úřadu, jejichž důsledkem je zrušení služebního místa představeného,

b) nevykazování řádných výsledků ve službě podle služebního hodnocení,

c) zdravotních důvodů,

d) pozbytí způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, pokud se k zastávání služebního místa vyžaduje,

e) pravomocně uloženého kárného opatření, nebo

f) důvodu uvedeného v § 41.

(4) Představený se ze služebního místa představeného odvolá, jestliže o odvolání služební úřad písemně požádá. Odvolání se provede tak, aby k němu došlo do uplynutí doby nejpozději 60 kalendářních dnů od doručení žádosti o odvolání.

(5) Představený, který je vedoucím zastupitelského úřadu, může být odvolán ze služebního místa z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(6) Generální ředitel nebo zástupce generálního ředitele může být ze služebního místa představeného odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(7) Generální ředitel a zástupce generálního ředitele se ze služebního místa představeného odvolá, jestliže o odvolání písemně požádal vládu. Odstavec 4 věta druhá platí i zde.

§ 43

Převedení na jiné služební místo

(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním místě

a) ze zdravotních důvodů,

b) jestliže byl odvolán ze služebního místa představeného (§ 42 odst. 3 až 7),

c) v důsledku pravomocně uloženého trestu zákazu činnosti,

d) jestliže pozbyl způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,

a to i bez svého souhlasu.

(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná,

a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní službu nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí,

b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně - matka dítěte mladšího než 9 měsíců službu, kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,

c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními nemocemi,

d) jestliže byl uznán nezpůsobilým ke službě v noci,

e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně - matka dítěte mladšího než 9 měsíců, která vykonává službu v noci.

(3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle odstavce 2 písm. a) se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než 12 měsíců.

(4) Při převedení státního zaměstnance podle odstavce 2 se vedle zdravotních hledisek sleduje, aby služba byla pro něj vhodná též vzhledem k jeho kvalifikaci a schopnostem.

(5) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) a c) ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší státnímu zaměstnanci po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích.

§ 44

Zařazení mimo službu z organizačních důvodů

Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 43 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné služební místo není volné, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby; toto zařazení může trvat nejdéle 12 měsíců. Ode dne zařazení mimo výkon služby činí plat státního zaměstnance 50 % měsíčního platu; tato část platu se zvýší o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % měsíčního platu.

§ 45

Zařazení mimo službu z důvodu mateřské dovolené a rodičovské dovolené

Státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, se zařadí mimo výkon služby. Mimo výkon služby se zařadí též státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec, čerpají-li rodičovskou dovolenou. Po dobu zařazení podle věty první a druhé nepřísluší plat.

§ 46

Zařazení mimo službu pro výkon funkce v odborovém orgánu

Státní zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v příslušném odborovém orgánu, jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění v rozsahu stanovené doby výkonu služby, se zařadí mimo výkon služby po dobu výkonu této funkce. Po dobu zařazení podle věty první nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

§ 47

Zastupování

(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu [§ 61 odst. 1 písm. l)] zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl státní zaměstnanec jmenován. V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly.

(2) Doba zastupování nesmí překročit 180 kalendářních dnů výkonu služby v kalendářním roce; to neplatí v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasí.

§ 48

Zařazení mimo službu pro pozastavení služby

Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky uvedené v § 35 odst. 1, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby. Po dobu zařazení podle věty první nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

§ 49

Vyslání ke službě do zahraničí a zařazení po ukončení služby v zahraničí

(1) Státní zaměstnanec může být se svým předchozím souhlasem vyslán na určenou dobu k výkonu služby v zahraničí.

(2) Služební úřad může se státním zaměstnancem v případech podle odstavce 1 uzavřít dohodu, kterou se státní zaměstnanec zavazuje setrvat v místě vyslání v zahraničí po určenou dobu nebo uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu služby v zahraničí, nesplní-li svůj závazek setrvat v místě vyslání v zahraničí po určenou dobu. Dohoda podle věty první musí být písemná; obsahuje druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a důvody, pro které státnímu zaměstnanci nevzniká povinnost k úhradě nákladů, jinak je dohoda neplatná.

(3) Státní zaměstnanec vracející se do České republiky po ukončení výkonu služby v zahraničí může být zařazen v jím vykonávaném oboru služby i do jiného služebního úřadu, jímž je ministerstvo nebo ústřední správní úřad, až na dobu 2 let, i kdyby s tím nesouhlasil, a se svým souhlasem i na dobu delší. V případech podle věty první se nekoná výběrové řízení.

§ 50

Zkrácení délky doby výkonu služby po vzniku služebního poměru

Státnímu zaměstnanci může být na jeho žádost povoleno zkrácení délky doby výkonu služby.

Díl 2

Společná ustanovení o změnách služby

§ 51

Generální ředitelství vede přehled státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby podle § 44 a 46. Služební úřady jsou povinny sdělit bez zbytečného odkladu generálnímu ředitelství prostřednictvím nadřízených služebních úřadů počet, evidenční číslo, služební označení, obor služby a platové zařazení státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby a tyto údaje aktualizovat.

§ 52

Odpadne-li důvod změny služby, pro který nemůže státní zaměstnanec vykonávat službu, státní zaměstnanec se zařadí k výkonu služby. Volná služební místa se obsazují přednostně státními zaměstnanci z příslušného oboru služby zařazenými mimo službu (§ 31 odst. 2 věta první a odst. 3).

§ 53

(1) Změny služebního poměru provádí služební orgán rozhodnutím, není-li v § 198 odst. 2 stanoveno jinak. Na rozhodnutí o změně služebního poměru se přiměřeně použije § 32 odst. 1.

(2) Generálního ředitele a zástupce generálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává prezident republiky na návrh vlády.

(3) Personálního ředitele a zástupce personálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává státní tajemník.

(4) Státního tajemníka a zástupce státního tajemníka na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, generální ředitel v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řídí, a v Úřadu vlády generální ředitel v dohodě s vedoucím Úřadu vlády. Na služební místo státního tajemníka a zástupce státního tajemníka může být jmenován jen ředitel sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka vykonává službu rovněž jako ředitel sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka může být z tohoto služebního místa odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedení důvodů.

(5) Vedoucí služebních úřadů v ústředních správních úřadech na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává orgán příslušný podle zvláštního právního předpisu³²) postupem uvedeným v tomto zvláštním právním předpisu; ustanovení § 9 odst. 1 a § 42 odst. 2 platí i zde. Příslušný služební orgán písemně sdělí orgánu podle věty první, který je oprávněn jmenování na služební místo provést, popřípadě orgánu, který jmenování na služební místo navrhuje, pořadí uchazečů, v jakém se umístili ve výběrovém řízení. Vedoucí ostatních služebních úřadů na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává služební orgán, který je nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává vedoucí ostatních služebních úřadů zástupce generálního ředitele. Zástupce vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává vedoucí služebního úřadu. Zástupce generálního ředitele na služební místo jmenuje a z tohoto místa odvolává představené, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. Jmenování a odvolání generálního ředitele Vězeňské služby České republiky a ředitele vazebních věznic a věznic se řídí zvláštním právním předpisem.

HLAVA V

SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 54

Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem, neskončil-li smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o službu na dobu určitou podle § 29 odst. 2.

Díl 1

Skončení služebního poměru služebním orgánem

§ 55

(1) Služební orgán skončí služební poměr

a) nesplňuje-li státní zaměstnanec předpoklad státního občanství České republiky¹⁶) [§ 17 odst. 1 písm. a)],

b) nesplňuje-li státní zaměstnanec předpoklad potřebné zdravotní způsobilosti [§ 17 odst. 1 písm. g)], protože pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy dlouhodobě způsobilost vykonávat službu nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí, uplynula-li doba uvedená v § 43 odst. 5 větě druhé,

c) z důvodu organizačních a úsporných opatření, jejichž důsledkem je snížení počtu státních zaměstnanců,

d) jestliže státní zaměstnanec podle výsledku dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení nevykonává řádně službu,

e) v případě, kdy trestně stíhaný státní zaměstnanec byl vzat do vazby a doba trvání vazby přesáhla 3 roky,

f) nesplňuje-li státní zaměstnanec bez zavinění služebního úřadu jiný oprávněný požadavek potřebný k výkonu služby,

g) uplynula-li doba 12 měsíců, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, v případě, kdy

1. byl státní zaměstnanec odvolán ze služebního místa představeného, popřípadě jestliže představený o odvolání ze služebního místa představeného požádal,

2. byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu činnosti vykonávat službu,

3. státní zaměstnanec pozbyl způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

(2) Při skončení služebního poměru ve službě na dobu neurčitou z důvodu podle odstavce 1 písm. c) a g) bodů 1 a 3 má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného od služebního úřadu. Výše odbytného je odstupňována podle doby služby, kterou státní zaměstnanec vykonal. Při nepřetržité době služby

a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,

b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu,

c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši devítinásobku měsíčního platu,

d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu

státního zaměstnance.

(3) Není-li odbytné podle odstavce 2 vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončení služebního poměru, vyplatí se v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.

(4) Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí; tato doba činí v případě podle

a) odstavce 1 písm. a) a g) 10 kalendářních dnů,

b) odstavce 1 písm. b) až f) 60 kalendářních dnů

a počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí.

Díl 2

Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance

§ 56

Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance. Skončení se provede tak, aby k němu došlo do doby 60 kalendářních dnů od doručení žádosti služebnímu úřadu.

Díl 3

Skončení služebního poměru ze zákona

§ 57

(1) Služební poměr skončí

a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem následujícím po dni, kdy bylo služebnímu úřadu doručeno oznámení podle § 30 odst. 3,

b) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného soudního rozhodnutí zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena, dnem následujícím po dni, kdy bylo služebnímu úřadu doručeno oznámení podle § 30 odst. 3,

c) bylo-li státnímu zaměstnanci pravomocně uloženo kárné opatření propuštění ze služebního poměru, dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 65 let.

(2) Služební poměr skončí rovněž dnem rozhodným pro vznik funkce, popřípadě činnosti v případech uvedených v § 35 odst. 2.

(3) Při skončení služebního poměru podle odstavců 1 a 2 oznámí služební orgán písemně státnímu zaměstnanci, kterým dnem jeho služební poměr skončí.

Díl 4

Rozhodnutí o skončení služebního poměru

§ 58

Skončení služebního poměru podle § 55 a 56 se provádí rozhodnutím služebního orgánu.

HLAVA VI

SLUŽEBNÍ POSUDEK, POTVRZENÍ O SLUŽBĚ A NEPLATNÉ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 59

(1) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat státnímu zaměstnanci služební posudek a potvrzení o službě; jinému je nelze vydat.

(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.

(3) Potvrzení o službě obsahuje

a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,

b) dobu trvání služby,

c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,

d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky,

e) údaj o důvodu skončení služby,

f) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,

g) údaje o výši průměrného výdělku³³) a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.³⁴)

(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 1, mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

§ 60

(1) Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru neplatné, služební poměr trvá se všemi právy, včetně nároku na plat za dobu od neplatného skončení služebního poměru do doby zařazení státního zaměstnance k výkonu služby.

(2) Oznámí-li státní zaměstnanec služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle § 56.