Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) - ČÁST PÁTÁ - KÁRNÁ ODPOVĚDNOST

ČÁST PÁTÁ

KÁRNÁ ODPOVĚDNOST

HLAVA I

SLUŽEBNÍ KÁZEŇ

§ 70

Služební kázní se rozumí řádné plnění všech povinností státních zaměstnanců vyplývajících jim z tohoto zákona, ze zvláštních právních předpisů, které se vztahují ke službě v jimi vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a vydaných příkazů včetně dodržování služebního slibu (§ 34 odst. 2).

HLAVA II

KÁRNÉ PROVINĚNÍ, KÁRNÉ OPATŘENÍ A ZÁNIK KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI

§ 71

(1) Státní zaměstnanec, s výjimkou generálního ředitele a zástupce generálního ředitele, odpovídá za kárné provinění.

(2) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním (§ 70).

§ 72

(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci některé z těchto kárných opatření

a) písemná důtka,

b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,

c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo

d) propuštění ze služebního poměru.

(2) Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž skutek pravomocně odsouzen soudem; bylo-li kárné opatření uloženo dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(3) Rozhodnutí o uložení kárného opatření, které je v právní moci, se zakládá do osobního spisu státního zaměstnance.

(4) Drobné nedostatky ve službě může nadřízený představený, popřípadě služební orgán, vyřídit tím, že je státnímu zaměstnanci vytkne.

§ 73

Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže v době jednoho roku od jeho spáchání nebyl podán návrh na zahájení kárného řízení.

HLAVA III

VÝKON KÁRNÉ PRAVOMOCI

§ 74

(1) Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné komise druhého stupně.

(2) Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a odvolává služební orgán; komise musí mít 3 členy. Nejméně jeden člen kárné komise musí mít právnické vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu. Kárné komisi předsedá nejvýše služebně postavený státní zaměstnanec. Je-li v kárné komisi více stejně služebně postavených státních zaměstnanců, určí se z nich předseda komise losem. Členem kárné komise nemůže být státní zaměstnanec, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno.

(3) Kárná komise se usnáší v kárném řízení hlasováním; usnášeníschopná je, je-li přítomen plný počet jejích členů; usnesení se přijímá většinou hlasů. Člen kárné komise se nesmí zdržet hlasování. Členové kárné komise se při svém rozhodování v kárném řízení neřídí příkazy představených.

(4) Kárná komise se nejprve usnáší o tom, zda státní zaměstnanec spáchal kárné provinění, a posléze o tom, jaké kárné opatření se mu uloží.

§ 75

(1) Kárná komise prvního stupně rozhoduje o uložení kárného opatření; zřizuje se ve služebním úřadu, jestliže v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Nelze-li ve služebním úřadu zřídit kárnou komisi prvního stupně, je příslušná kárná komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je příslušná kárná komise prvního stupně zřízená u generálního ředitelství.

(2) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu vykonává kárná komise prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, vykonává kárnou pravomoc kárná komise prvního stupně zřízená u generálního ředitelství.

(3) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu, jímž je ústřední správní úřad, nebo personálnímu řediteli vykonává kárná komise prvního stupně zřízená u generálního ředitelství.

§ 76

(1) Kárná komise druhého stupně rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření; zřizuje se u generálního ředitelství.

(2) Kárná komise druhého stupně musí být složena z jiných členů, než kárná komise prvního stupně.

HLAVA IV

ZAHÁJENÍ KÁRNÉHO ŘÍZENÍ

§ 77

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh příslušného služebního orgánu. Jde-li o kárné provinění vedoucího služebního úřadu, je navrhovatelem služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je navrhovatelem generální ředitel. Jde-li o kárné provinění vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, nebo personálního ředitele, je navrhovatelem generální ředitel.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení může podat rovněž státní zaměstnanec proti sobě samému.

(3) Podaný návrh na zahájení kárného řízení nelze vzít zpět; to neplatí v případech podle odstavce 2.

(4) Navrhovatel nebo jím zmocněný státní zaměstnanec [§ 61 odst. 1 písm. m)] jedná v řízení před kárnou komisí, popřípadě před soudem;⁴⁴) to neplatí v případech podle odstavce 2.

§ 78

(1) Návrh na zahájení kárného řízení lze podat u kárné komise prvního stupně ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dověděl o kárném provinění, pokud kárná odpovědnost nezanikla (§ 73), jinak tato možnost zaniká.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení, došlo-li ke kárnému provinění v cizině, lze podat u příslušné kárné komise prvního stupně ještě ve lhůtě 2 měsíců po návratu státního zaměstnance ze služebního působiště v cizině, pokud kárná odpovědnost nezanikla (§ 73), jinak tato možnost zaniká.

(3) Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno, příjmení, akademický titul, datum narození, rodné číslo, evidenční číslo a označení státního zaměstnance, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájit kárné řízení, a označení důkazů, o které se návrh na zahájení kárného řízení opírá.

HLAVA V

ZAHLAZENÍ KÁRNÉHO OPATŘENÍ

§ 79

Po uplynutí doby 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se státní zaměstnanec posuzuje, jako by nebyl za kárné provinění postižen; kárné opatření se z jeho osobního spisu vyřadí. Kárné opatření podle § 72 odst. 1 písm. d) se z osobního spisu státního zaměstnance nevyřazuje. Jestliže výkon kárného opatření neskončil do doby uvedené ve větě první, kárné opatření se zahlazuje vykonáním kárného opatření.