Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) - ČÁST DESÁTÁ - ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ČEKATELŮ, OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A ORGANIZAČNÍ VĚCI VZTAHUJÍCÍ SE K ZAMĚSTNÁVÁNÍ TĚCHTO ZAMĚSTNANCŮ

ČÁST DESÁTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ČEKATELŮ, OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A ORGANIZAČNÍ VĚCI VZTAHUJÍCÍ SE K ZAMĚSTNÁVÁNÍ TĚCHTO ZAMĚSTNANCŮ

HLAVA I

ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Díl 1

Plat

§ 133

(1) Státnímu zaměstnanci přísluší plat za výkon služby, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem státního zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) příplatek za službu,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) plat za službu přesčas,

f) příplatek za službu v noční době,

g) příplatek za službu ve svátek,

h) zvláštní příplatek,

i) příplatek za výchovu čekatele,

j) další plat,

k) osobní příplatek,

l) odměna.

§ 134

Platový tarif

Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách za stanovenou dobu výkonu služby (§ 81). Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu stanovenou pro služební místo, na které byl jmenován, a pro platový stupeň, do kterého byl zařazen.

§ 135

Stupnice platových tarifů

(1) Státním zaměstnancům se stanoví stupnice platových tarifů ve dvanácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Platový tarif ve dvanácté platové třídě činí trojnásobek platového tarifu v první platové třídě a platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí jedenapůlnásobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách se zvyšují oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé až páté platové třídě, 10 % v šesté a sedmé platové třídě a 12 % v osmé až dvanácté platové třídě. Platové tarify v platových stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.

(2) Platový tarif v osmé platové třídě a v devátém platovém stupni činí vždy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku jedenapůlnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

(3) Stupnici platových tarifů vypočítaných podle postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.⁶²)

§ 136

Platová třída

(1) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo představeného se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného organizačního útvaru služebního úřadu. Pro služební místo představeného, který je státním tajemníkem nebo vedoucím služebního úřadu, se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného služebního úřadu.

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd, uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, stanoví vláda nařízením katalog správních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen "katalog správních činností").

(3) Při změně systemizace (§ 15) navrhuje platovou třídu pro nové služební místo státního zaměstnance nebo nové služební místo představeného generální ředitelství v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud činnosti požadované na nových služebních místech nejsou v katalogu správních činností uvedeny.

§ 137

Platový stupeň

(1) Platové tarify se v platových třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do dvanácti platových stupňů.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,

b) doba přípravy čekatele na službu,

c) státním zaměstnancem prokázaná doba jiné praxe vykonávaná po získání předepsaného vzdělání v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební orgán.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i

a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby⁶³) a civilní služby⁶⁴) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶)

b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

(4) Státní zaměstnanec se zařadí do příslušného platového stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3. Do vyššího platového stupně postupuje státní zaměstnanec od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe, pokud není jeho postup do vyššího stupně podle výsledků služebního hodnocení pozastaven (§ 195). Od termínu podle věty druhé se do vyššího platového stupně zařadí i státní zaměstnanec, kterému byl podle výsledků služebního hodnocení postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.

(5) Na státního zaměstnance, kterému byl postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen, se pro účely dalšího postupu v platových stupních pohlíží jako na státního zaměstnance, který dosáhl o 3 roky delší dobu praxe. Státnímu zaměstnanci, kterému byl postup do vyššího platového stupně pozastaven, se do doby podle odstavce 2 písm. a) nezahrne doba, po kterou mu byl postup v platových stupních pozastaven.

§ 138

Příplatek za službu

K ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, její reprezentaci, rizik a neuropsychické zátěže vyplývajících z hájení jejích zájmů přísluší státním zaměstnancům v ministerstvech a ústředních správních úřadech příplatek za službu ve výši 40 % jejich platového tarifu a státním zaměstnancům v ostatních správních úřadech ve výši 30 % jejich platového tarifu. Příplatek za službu se zaokrouhluje na desítky korun nahoru.

§ 139

Příplatek za vedení

(1) Představeným přísluší vedle platového tarifu a příplatku za službu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách. Rozpětí příplatků za vedení stanoví podle působnosti správních úřadů a stupňů řízení příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Vedoucímu referátu přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.

(3) Řediteli sekce přísluší po dobu výkonu služby na služebním místě státního tajemníka příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro státního tajemníka; příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro ředitele sekce mu po tuto dobu nepřísluší.

(4) Služební předpis vydaný generálním ředitelem nebo nadřízeným služebním orgánem může stanovit závazná pravidla pro stanovení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.

(5) Výši příplatku za vedení pro služební místa představených a pro vedoucí referátů ve služebním úřadu stanoví služební předpis.

§ 140

Příplatek za zastupování

(1) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje představeného po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného pro služební místo představeného, kterého zastupuje. Pokud představeného zastupuje představený na nižším stupni řízení, nebo vedoucí referátu, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 139.

(2) Příplatek za zastupování představeného nepřísluší představenému, který vykonává službu na služebním místě zástupce představeného.

(3) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu zastupuje státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši rozdílu mezi platovým tarifem a příplatkem za službu, které mu příslušejí na služebním místě, na které byl jmenován, a platovým tarifem a příplatkem za službu, které by mu příslušely na služebním místě zastupovaného státního zaměstnance.

§ 141

Plat a náhradní volno za službu přesčas

(1) Za hodinu služby přesčas (§ 83) přísluší státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém službu přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se služební úřad se státním zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za službu přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna, které přísluší v rozsahu služby přesčas, se plat státnímu zaměstnanci nekrátí. Neposkytne-li služební úřad státnímu zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Představenému a vedoucímu referátu je plat stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu stanoveném služebním předpisem (§ 83). To neplatí o službě přesčas konané v noční době (§ 83), nebo v den pracovního klidu (§ 81 odst. 1), za kterou přísluší představenému a vedoucímu referátu plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V platu představeného, který je vedoucím služebního úřadu nebo generálním ředitelem nebo jejich zástupcem, je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

§ 142

Příplatek za službu v noční době

Státnímu zaměstnanci a představenému, s výjimkou představeného podle § 141 odst. 2 věty třetí, přísluší za hodinu služby v noční době (§ 83) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 143

Příplatek a náhradní volno za službu ve svátek

(1) Státnímu zaměstnanci, který nevykonával službu proto, že svátek⁶⁷) připadl na jeho obvyklý den výkonu služby, se plat nekrátí.

(2) Za službu ve svátek přísluší státnímu zaměstnanci náhradní volno v rozsahu služby konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu služby ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Služební úřad se může se státním zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu služby ve svátek místo náhradního volna.

§ 144

Zvláštní příplatek

(1) Státnímu zaměstnanci, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených na základě zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.⁶⁸)

(2) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, vyžadující použití izolačních dýchacích přístrojů, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně.

(3) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu spojenou s prokazatelným bezprostředním ohrožením života, zdraví nebo jinými závažnými riziky při plnění úkolů spojených s bezpečnostními a zvlášť významnými ekonomickými zájmy státu, přísluší zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně.

(4) Státnímu zaměstnanci, který současně s výkonem státní letecké inspekce pilotuje letadlo, přísluší příplatek ve výši 5 000 Kč měsíčně.

(5) Služební předpis vydaný generálním ředitelem stanoví pravidla pro konkrétní výši zvláštních příplatků stanovených zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech⁶⁸) a zvláštních příplatků podle odstavců 2 a 3.

(6) Výši zvláštního příplatku pro služební místa ve služebním úřadě stanoví služební předpis.

§ 145

Příplatek za výchovu čekatele

Státnímu zaměstnanci, který je určen jako školitel čekatele (§ 21), přísluší po dobu přípravy čekatele na službu příplatek ve výši 5 % platového tarifu státního zaměstnance.

§ 146

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Státnímu zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí koná službu alespoň 65 dnů, a jeho služební poměr neskončí v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v prosinci.

(3) Za den výkonu služby se pro účely poskytování dalšího platu považuje den, v němž státní zaměstnanec

a) konal službu po převážnou část směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat službu pro překážky na straně služebního úřadu (§ 86) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nekonal službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek.

(4) Den výkonu služby lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Státní zaměstnanec, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou dobu výkonu služby nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako státní zaměstnanec, který vykonával službu 5 dnů výkonu služby v kalendářním týdnu, i když jeho doba výkonu služby není do všech těchto dnů výkonu služby rozvržena. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedení, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok, nebo které mu byly služebním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

§ 147

Osobní příplatek

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby nebo kvalitní plnění většího rozsahu služebních úkolů, než plní jiní státní zaměstnanci.

(2) Osobní příplatek lze státnímu zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě výsledků jeho služebního hodnocení.

(3) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu státního zaměstnance.

§ 148

Odměna

(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit

a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,

b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,

c) výkon služby při dovršení 50 let věku,

d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu státního zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení představeného nebo vedoucího referátu. Bližší pravidla pro poskytování odměn stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem. Postup při přiznávání odměn stanoví služební předpis.

§ 149

Splatnost platu

(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, nestanoví-li tento zákon jinak, a to ve výplatním termínu, který stanoví služební předpis podle zásad stanovených služebním předpisem vydaným generálním ředitelem, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikl státnímu zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Připadne-li výplatní termín na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný v poslední den výkonu služby předcházející výplatnímu termínu.

(2) Plat splatný během dovolené vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci před nastoupením dovolené, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.

(3) V den skončení služebního poměru vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci na jeho žádost plat, na který mu vznikl nárok, jinak mu vyplatí přiměřenou část platu a zbývající část mu vyplatí v nejbližším výplatním termínu následujícím po skončení služebního poměru.

§ 150

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí státnímu zaměstnanci v zákonných penězích⁶⁹) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

(2) Plat se vyplácí v době výkonu služby na místě stanoveném služebním předpisem. Nemůže-li se státní zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě platu, zašle mu služební úřad plat ve výplatním termínu, popřípadě v nejbližší den výkonu služby na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.

(3) Při výplatě platu je služební úřad povinen vydat státnímu zaměstnanci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost státního zaměstnance mu služební úřad předloží k nahlédnutí podklady, na jejichž základě byl plat zúčtován k výplatě.

(4) Státní zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než státnímu zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní právní předpis.⁷⁰)

(5) Na žádost státního zaměstnance je služební úřad povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch státního zaměstnance poukázat částku určenou státním zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet státního zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky⁵⁸) nebo spořitelního či úvěrního družstva⁵⁹) ve výplatním termínu, pokud se státním zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.

(6) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Odstavec 1 o zaokrouhlování se použije přiměřeně.

(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém služební úřad nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.

§ 151

Srážky z platu

(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může služební úřad srazit z platu jen

a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,

c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,

e) náhradu platu za dovolenou, na niž státní zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

f) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je státní zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.

Díl 2

Společná ustanovení o platu státních zaměstnanců

§ 152

Služební úřad je povinen poskytovat státním zaměstnancům a státním zaměstnankyním za výkon služby stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách výkonu služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby a při stejné nebo srovnatelné výkonnosti stejný plat.

§ 153

Služební úřad je povinen umožnit státnímu zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu.

§ 154

(1) O zařazení státního zaměstnance do platového stupně a o výši platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za výchovu čekatele, a o změnách uvedených složek platu, vydá služební orgán rozhodnutí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Služební orgán rozhodne též o poskytnutí a výši dalšího platu, příplatku za zastupování, popřípadě odměn, o přiznání a výši osobního příplatku, jejím zvýšení, snížení nebo o odejmutí osobního příplatku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

§ 155

Ustanovení § 149 až 151 platí i pro náhradu platu.

§ 156

(1) Ke zmírnění křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 137 odst. 2 i dobu jiné praxe, pokud státní zaměstnanec nemohl vykonávat praxi po získání předepsaného vzdělání z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.⁷¹)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může služební orgán zahrnout do doby praxe odchylně od § 137 odst. 2 i dobu jiné praxe dosaženou před ukončením předepsaného vzdělání, pokud státní zaměstnanec na základě studijní rehabilitace⁷²) příslušné studium řádně ukončil.

§ 157

Služební úřad sčítá v kalendářním měsíci veškerou dobu výkonu služby státního zaměstnance v noční době a poskytne mu příplatek za službu v noční době za každou celou hodinu výkonu této služby. Obdobně postupuje služební úřad při poskytování příplatku nebo náhradního volna za službu ve svátek a při poskytování platu nebo náhradního volna za službu přesčas.

§ 158

(1) Při poskytování platu představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka nebo vedoucího služebního úřadu postupuje příslušný personální útvar obdobně podle § 134, § 136 odst. 1, § 137 odst. 4, § 138, § 139 odst. 5, § 143, 146, 156 a 157, pokud jde o poskytování příplatku a náhradního volna za službu ve svátek. Platový stupeň, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a její výši a přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku představenému na služebním místě generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební orgán, určí orgán, který tohoto představeného na služební místo jmenoval (§ 53 odst. 2 a odst. 5 věta první a třetí) na návrh příslušného personálního útvaru. U vedoucích ostatních služebních úřadů rozhodne o platových věcech uvedených ve větě druhé nadřízený služební orgán.

(2) Spory ve věcech podle odstavce 1 věty druhé projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.⁴⁵)

HLAVA II

ODMĚŇOVÁNÍ ČEKATELŮ

Díl 1

Plat

§ 159

(1) Čekateli (§ 21 odst. 3) přísluší po dobu přípravy na službu plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem čekatele je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) plat za práci přesčas,

c) příplatek za práci v noční době,

d) příplatek za práci ve svátek,

e) zvláštní příplatek,

f) další plat.

§ 160

Platový tarif

Čekateli přísluší platový tarif ve výši stanovené ve stupnici platových tarifů (§ 135) pro první platový stupeň v nejnižší platové třídě stanovené pro služební místo v oboru služby, pro který se čekatel připravuje, a pro které splňuje státnímu zaměstnanci předepsané vzdělání.

§ 161

Plat a náhradní volno za práci přesčas

Za hodinu práce přesčas⁷³) přísluší čekateli část platového tarifu a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se služební úřad s čekatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna, které přísluší v rozsahu práce přesčas, se plat čekateli nekrátí. Neposkytne-li služební úřad čekateli náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší čekateli část platového tarifu a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

§ 162

Příplatek za práci v noční době

Čekateli přísluší za hodinu práce v noční době⁷⁴) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 163

Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Čekateli, který nepracoval proto, že svátek⁶⁷) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek poskytne služební úřad čekateli náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat čekateli nekrátí. Služební úřad se může s čekatelem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

§ 164

Zvláštní příplatek

Čekateli, který koná práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, náleží zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 144 odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 144 odst. 5 pro státní zaměstnance.

§ 165

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Čekateli náleží další plat, jestliže v kalendářním pololetí odpracuje alespoň 65 dnů, neskončí-li jeho pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, odpracuje-li čekatel stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li čekatel stanovený počet dní až v prosinci.

(3) Za odpracovaný den se považuje den, v němž čekatel

a) odpracoval převážnou část své směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele⁷⁵) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(4) Odpracovaný den lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Čekatel, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu a zvláštního příplatku, na které čekateli naposledy vznikl nárok.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

(8) Bude-li čekatel v průběhu kalendářního pololetí jmenován do služby, připočítá služební úřad jím odpracované dny podle odstavce 3 ke dnům výkonu služby podle § 146 odst. 3.

Díl 2

Společná ustanovení o platu čekatelů

§ 166

Ustanovení § 149, § 150 odst. 1 až 5, § 151, 155 a 157 platí i pro čekatele. Ustanovení § 152, pokud jde o poskytování stejného platu v době přípravy na službu, se použije i na čekatele.

§ 167

Služební úřad je povinen umožnit čekateli nahlížet do právních předpisů a služebních předpisů, které upravují poskytování jeho platu.

§ 168

(1) Služební úřad je povinen v den nástupu do práce písemně informovat čekatele o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třídě, do které je čekatel zařazen, o výši platového tarifu, popřípadě i zvláštního příplatku. O změnách ve výši platového tarifu, popřípadě zvláštního příplatku, a jejich důvodech informuje bezodkladně služební úřad čekatele formou změny platového výměru.

(2) Služební úřad písemně oznámí čekateli rovněž poskytnutí a výši dalšího platu.

HLAVA III

ODMĚŇOVÁNÍ OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A ORGANIZAČNÍ VĚCI VZTAHUJÍCÍ SE K ZAMĚSTNÁVÁNÍ TĚCHTO ZAMĚSTNANCŮ

Díl 1

Plat

§ 169

(1) Zaměstnanci v pracovním poměru, který vykonává práci ve správním úřadu, poskytuje správní úřad plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za zastupování,

d) plat za práci přesčas,

e) příplatek za práci v noční době,

f) příplatek za práci ve svátek,

g) zvláštní příplatek,

h) další plat,

i) osobní příplatek nebo mimořádný platový tarif,

j) odměna.

§ 170

Platový tarif

Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách pro stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši určené způsobem dále stanoveným.

§ 171

Stupnice platových tarifů

(1) Pro zaměstnance se stanoví stupnice platových tarifů v patnácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních, ve které jsou platové tarify ve čtvrté až patnácté platové třídě shodné s platovými tarify stanovenými pro první až dvanáctou platovou třídu ve stupnici platových tarifů pro státní zaměstnance (§ 135 odst. 1 a 2) a platové tarify ve třetí až první platové třídě se oproti platovým tarifům v nejblíže vyšší platové třídě snižují o 8 % a zaokrouhlují se na desítky korun nahoru.

(2) Stupnici platových tarifů vypočítanou podle postupu stanoveného v odstavci 1 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.⁶²)

§ 172

Platová třída

(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších činností. Vedoucí zaměstnanec⁷⁶) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších činností, jejichž výkon odborně řídí, nebo které sám vykonává.

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu stanoví vláda nařízením katalog pracovních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen "katalog pracovních činností") a kvalifikační předpoklady pro jejich výkon. Pokud není činnost potřebná k zajištění plnění úkolů správního úřadu v katalogu pracovních činností uvedena, stanoví pro ni v souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu správní úřad vnitřním platovým předpisem platovou třídu, ve které jsou v katalogu pracovních činností zařazeny činnosti porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, a požadavek na kvalifikaci.

(3) Správní úřad může se zaměstnancem sjednat výkon činností, pro který splňuje kvalifikační předpoklady stanovené v katalogu pracovních činností, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem,⁷⁷) popřípadě též kvalifikační požadavky na zaměření nebo obor vzdělání nebo na další znalosti stanovené vnitřním platovým předpisem správního úřadu.

(4) Splnění kvalifikačních předpokladů stanovených v katalogu pracovních činností nemusí správní úřad požadovat u zaměstnanců uvedených v § 2 odst. 3 písm. a) až d), pokud tak člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonávají práci, nebo kterého zastupují, určí.

§ 173

Způsob určování platového tarifu

(1) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zařazen (§ 172 odst. 1), a pro platový stupeň, do kterého se zařadí v závislosti na získaných odborných zkušenostech, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 137 odst. 1 platí i zde.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

a) doba výkonu požadované činnosti,

b) zaměstnancem prokázaná doba výkonu obdobných činností po získání vzdělání stanoveného v katalogu pracovních činností, nebo kvalifikačního požadavku stanoveného vnitřním platovým předpisem v rozsahu, který podle její využitelnosti pro výkon požadované činnosti určí správní úřad.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítá i

a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby⁶³) a civilní služby⁶⁴) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶)

b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

(4) Správní úřad může vnitřním platovým předpisem stanovit pravidla, způsob a podmínky hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců pro účely postupu do vyššího platového stupně. Podle výsledků hodnocení může být zaměstnanci postup do vyššího platového stupně až na 1 rok pozastaven nebo o jeden platový stupeň urychlen. Ustanovení § 137 odst. 5 platí i zde.

(5) Do vyššího platového stupně se zaměstnanec, kterému nebyl postup podle odstavce 4 pozastaven, zařazuje od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe. Od termínu podle věty první se do vyššího platového stupně zařadí i zaměstnanec, kterému byl podle odstavce 4 postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.

(6) Správní úřad může ve vnitřním platovém předpisu stanovit okruh činností zařazených do první až třetí platové třídy, za jejichž výkon je zaměstnancům určován platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy podle podmínek výkonu práce, jejího rozsahu a výkonnosti zaměstnance. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud se nezmění podmínky, za kterých byl zaměstnanci platový tarif podle věty první určen.

(7) Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 písm. a) až d) určuje platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy fyzická osoba, pro kterou vykonává práci, nebo kterou zastupuje. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje, nerozhodne jinak.

§ 174

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci⁷⁶) přísluší vedle platového tarifu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách v rámci rozpětí příplatků za vedení stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu s tím, že představeným se rozumí vedoucí zaměstnanec na shodném stupni řízení.

(2) Zaměstnanci, který je podle organizačního řádu oprávněn v nejnižším organizačním útvaru správního úřadu organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců, kteří se podílejí na plnění obdobných nebo podobných pracovních úkolů, a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (dále jen "vedoucí pracovní skupiny"), přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.

(3) Výši příplatku za vedení stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

(4) Náměstkovi člena vlády určí člen vlády jako svému zástupci výši příplatku za vedení v rámci rozpětí stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro státního tajemníka; obdobně postupuje vedoucí Úřadu vlády u svého zástupce.

§ 175

Příplatek za zastupování

(1) Zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje vedoucího zaměstnance po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích pracovních dnů, přísluší od prvního dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného ve vnitřním platovém předpisu pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Pokud vedoucího zaměstnance zastupuje vedoucí zaměstnanec na nižším stupni řízení nebo vedoucí pracovní skupiny, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 174.

(2) Příplatek za zastupování vedoucích zaměstnanců nepřísluší zástupcům vedoucích zaměstnanců.

§ 176

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas⁷³) přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se správní úřad se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li správní úřad zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je stanoven plat s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noční době,⁷⁴) nebo v den pracovního klidu,⁷⁸) za kterou přísluší zaměstnanci uvedenému ve větě první plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V platu vedoucího zaměstnance, který je vedoucím správního úřadu nebo jeho zástupcem, je přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

§ 177

Příplatek za práci v noční době

Zaměstnanci, s výjimkou vedoucího zaměstnance uvedeného v § 176 odst. 2 větě třetí, přísluší za hodinu práce v noční době⁷⁴) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 178

Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek⁶⁷) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Správní úřad se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

§ 179

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který koná práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 144 odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 144 odst. 5 pro státní zaměstnance.

(2) Zaměstnanci, kterému správní úřad v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popřípadě noční směně, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně. Bližší podmínky a výši zvláštního příplatku v rámci stanoveného rozpětí stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

§ 180

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí odpracuje ve správním úřadu alespoň 65 dnů v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci.

(3) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

a) odpracoval převážnou část své směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele⁷⁵) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(4) Odpracovaný den lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Zaměstnanec, kterému správní úřad rozvrhl stanovenou pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly správním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

§ 181

Osobní příplatek a mimořádný platový tarif

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze u zaměstnance, kterému se stanoví platový tarif podle § 173 odst. 1 až 5, ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci.

(2) Ve správních úřadech, ve kterých se provádí hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců podle § 173 odst. 4, lze v zásadě osobní příplatek zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout podle výsledků tohoto hodnocení; výjimečně též na návrh příslušného vedoucího zaměstnance v době mezi hodnocením, pokud se podle jeho hodnocení pracovních výsledků zaměstnance jeho výkonnost podstatným způsobem změnila. Ve služebních úřadech, ve kterých se hodnocení pracovních výsledků podle § 173 odst. 4 neprovádí, navrhuje zaměstnanci, přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku příslušný vedoucí zaměstnanec.

(3) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu zaměstnance.

(4) U zaměstnanců, kterým byl podle § 173 odst. 6 a 7 určen nejvyšší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zaměstnanec zařazen, lze ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci, přiznáním mimořádného platového tarifu, který může být až o 20 % vyšší, než jemu určený platový tarif.

(5) Přiznání a výši mimořádného platového tarifu, její zvýšení, snížení nebo odejmutí mimořádného platového tarifu navrhuje příslušný vedoucí zaměstnanec. Zaměstnanci uvedenému v § 173 odst. 7 větě první přiznává, zvyšuje, snižuje nebo odnímá mimořádný platový tarif člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

§ 182

Odměna

(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit

a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých pracovních úkolů za nepřítomného zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,

c) pracovní zásluhy při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení vedoucího zaměstnance nebo vedoucího pracovní skupiny. Bližší pravidla a postup při poskytování odměn stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu. Zaměstnanci, kterému je platový tarif určován podle § 173 odst. 7, odměnu přizná a její výši až do výše uvedené ve větě první určí člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

§ 183

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví fyzických osob před infekčními nemocemi,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Doplatek podle písmene a) přísluší nejdéle 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou mu doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný správní úřad náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Díl 2

Společná ustanovení o platu ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců

§ 184

Ustanovení § 82, § 149 až 151, § 155 a 157 platí i pro zaměstnance.

§ 185

Správní úřad je povinen poskytovat zaměstnancům a zaměstnankyním za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

§ 186

(1) Správní úřad je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních a vnitřních platových předpisů, popřípadě služebních předpisů, které upravují poskytování jeho platu.

(2) Vnitřní platový předpis je správní úřad povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.

§ 187

(1) Správní úřad je povinen v den nástupu do práce písemně informovat zaměstnance o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, o výši platového tarifu, příplatku za vedení a zvláštního příplatku. O změnách složek platu uvedených ve větě druhé a jejich důvodech informuje bezodkladně správní úřad zaměstnance formou změny platového výměru.

(2) Správní úřad písemně oznámí zaměstnanci i poskytnutí a výši dalšího platu, příplatku za zastupování, popřípadě odměn, přiznání a výši osobního příplatku nebo mimořádného platového tarifu a její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku nebo mimořádného platového tarifu.

§ 188

(1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25.února 1948 do 1. ledna 1990 může správní úřad do doby praxe zahrnout odchylně od § 173 odst. 2 písm. b) i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl po získání stanoveného vzdělání nebo kvalifikačního požadavku vykonávat činnosti obdobné požadované činnosti z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.⁷¹)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může správní úřad do doby praxe zahrnout odchylně od § 173 odst. 2 písm. b) i dobu praxe dosaženou před ukončením stanoveného vzdělání, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace⁷²) příslušné studium řádně ukončil.

§ 189

Při poskytování platu vedoucímu zaměstnanci, který je vedoucím správního úřadu, postupuje správní úřad podle § 172, § 173 odst. 1 až 3, § 174 odst. 1, § 178, § 180 až 182, § 184, § 186 odst. 1, § 187 a 188 s tím, že výši platového tarifu, příplatku za vedení, přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku a přiznání a výši odměny určuje orgán, který ho do funkce jmenoval, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

§ 190

(1) Pro stanovení počtu míst zaměstnanců a objemu prostředků na jejich platy platí § 14 až 16 obdobně s tím, že počet míst zaměstnanců, kterým je platový tarif určován podle § 173 odst. 7, a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců navrhuje fyzická osoba, pro kterou vykonávají práci, nebo kterou zastupují.

(2) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou osobních práv nebo povinností člena vlády. Místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení. Ve správním úřadu mohou být s ohledem na jeho působnost nejvýše 2 místa náměstků člena vlády a nejvýše 1 místo zástupce vedoucího Úřadu vlády.

§ 191

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správních úřadech zákoníkem práce.