Díl 1
§ 133
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší plat za výkon služby, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Platem státního zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako
a) platový tarif,
b) příplatek za službu,
c) příplatek za vedení,
d) příplatek za zastupování,
e) plat za službu přesčas,
f) příplatek za službu v noční době,
g) příplatek za službu ve svátek,
h) zvláštní příplatek,
i) příplatek za výchovu čekatele,
j) další plat,
k) osobní příplatek,
l) odměna.
§ 134
Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách za stanovenou dobu výkonu služby (§ 81). Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu stanovenou pro služební místo, na které byl jmenován, a pro platový stupeň, do kterého byl zařazen.
§ 135
(1) Státním zaměstnancům se stanoví stupnice platových tarifů ve dvanácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Platový tarif ve dvanácté platové třídě činí trojnásobek platového tarifu v první platové třídě a platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí jedenapůlnásobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách se zvyšují oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu o procentní přírůstek, který činí 9 % ve druhé až páté platové třídě, 10 % v šesté a sedmé platové třídě a 12 % v osmé až dvanácté platové třídě. Platové tarify v platových stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru.
(2) Platový tarif v osmé platové třídě a v devátém platovém stupni činí vždy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku jedenapůlnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(3) Stupnici platových tarifů vypočítaných podle postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.62)
§ 136
(1) Pro služební místo státního zaměstnance se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo představeného se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného organizačního útvaru služebního úřadu. Pro služební místo představeného, který je státním tajemníkem nebo vedoucím služebního úřadu, se stanoví platová třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušného služebního úřadu.
(2) V souladu s charakteristikami platových tříd, uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, stanoví vláda nařízením katalog správních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen "katalog správních činností").
(3) Při změně systemizace (§ 15) navrhuje platovou třídu pro nové služební místo státního zaměstnance nebo nové služební místo představeného generální ředitelství v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud činnosti požadované na nových služebních místech nejsou v katalogu správních činností uvedeny.
§ 137
(1) Platové tarify se v platových třídách odstupňovávají podle získaných odborných zkušeností ve tříletých časových úsecích do dvanácti platových stupňů.
(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje
a) doba výkonu služby podle tohoto zákona,
b) doba přípravy čekatele na službu,
c) státním zaměstnancem prokázaná doba jiné praxe vykonávaná po získání předepsaného vzdělání v rozsahu, který podle její využitelnosti k výkonu služby na služebním místě určí služební orgán.
(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítává i
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby63) a civilní služby64) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66)
b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu65) nebo v prezenčním studiu,66) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.
(4) Státní zaměstnanec se zařadí do příslušného platového stupně v závislosti na délce doby praxe podle odstavců 2 a 3. Do vyššího platového stupně postupuje státní zaměstnanec od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe, pokud není jeho postup do vyššího stupně podle výsledků služebního hodnocení pozastaven (§ 195). Od termínu podle věty druhé se do vyššího platového stupně zařadí i státní zaměstnanec, kterému byl podle výsledků služebního hodnocení postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.
(5) Na státního zaměstnance, kterému byl postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen, se pro účely dalšího postupu v platových stupních pohlíží jako na státního zaměstnance, který dosáhl o 3 roky delší dobu praxe. Státnímu zaměstnanci, kterému byl postup do vyššího platového stupně pozastaven, se do doby podle odstavce 2 písm. a) nezahrne doba, po kterou mu byl postup v platových stupních pozastaven.
§ 138
K ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, její reprezentaci, rizik a neuropsychické zátěže vyplývajících z hájení jejích zájmů přísluší státním zaměstnancům v ministerstvech a ústředních správních úřadech příplatek za službu ve výši 40 % jejich platového tarifu a státním zaměstnancům v ostatních správních úřadech ve výši 30 % jejich platového tarifu. Příplatek za službu se zaokrouhluje na desítky korun nahoru.
§ 139
(1) Představeným přísluší vedle platového tarifu a příplatku za službu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách. Rozpětí příplatků za vedení stanoví podle působnosti správních úřadů a stupňů řízení příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Vedoucímu referátu přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.
(3) Řediteli sekce přísluší po dobu výkonu služby na služebním místě státního tajemníka příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro státního tajemníka; příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro ředitele sekce mu po tuto dobu nepřísluší.
(4) Služební předpis vydaný generálním ředitelem nebo nadřízeným služebním orgánem může stanovit závazná pravidla pro stanovení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.
(5) Výši příplatku za vedení pro služební místa představených a pro vedoucí referátů ve služebním úřadu stanoví služební předpis.
§ 140
(1) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje představeného po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného pro služební místo představeného, kterého zastupuje. Pokud představeného zastupuje představený na nižším stupni řízení, nebo vedoucí referátu, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 139.
(2) Příplatek za zastupování představeného nepřísluší představenému, který vykonává službu na služebním místě zástupce představeného.
(3) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu zastupuje státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši rozdílu mezi platovým tarifem a příplatkem za službu, které mu příslušejí na služebním místě, na které byl jmenován, a platovým tarifem a příplatkem za službu, které by mu příslušely na služebním místě zastupovaného státního zaměstnance.
§ 141
(1) Za hodinu služby přesčas (§ 83) přísluší státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém službu přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se služební úřad se státním zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za službu přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna, které přísluší v rozsahu služby přesčas, se plat státnímu zaměstnanci nekrátí. Neposkytne-li služební úřad státnímu zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zaměstnanci část platového tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Představenému a vedoucímu referátu je plat stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu stanoveném služebním předpisem (§ 83). To neplatí o službě přesčas konané v noční době (§ 83), nebo v den pracovního klidu (§ 81 odst. 1), za kterou přísluší představenému a vedoucímu referátu plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V platu představeného, který je vedoucím služebního úřadu nebo generálním ředitelem nebo jejich zástupcem, je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.
§ 142
Státnímu zaměstnanci a představenému, s výjimkou představeného podle § 141 odst. 2 věty třetí, přísluší za hodinu služby v noční době (§ 83) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
§ 143
(1) Státnímu zaměstnanci, který nevykonával službu proto, že svátek67) připadl na jeho obvyklý den výkonu služby, se plat nekrátí.
(2) Za službu ve svátek přísluší státnímu zaměstnanci náhradní volno v rozsahu služby konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu služby ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Služební úřad se může se státním zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu služby ve svátek místo náhradního volna.
§ 144
(1) Státnímu zaměstnanci, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených na základě zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.68)
(2) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, vyžadující použití izolačních dýchacích přístrojů, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně.
(3) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu spojenou s prokazatelným bezprostředním ohrožením života, zdraví nebo jinými závažnými riziky při plnění úkolů spojených s bezpečnostními a zvlášť významnými ekonomickými zájmy státu, přísluší zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně.
(4) Státnímu zaměstnanci, který současně s výkonem státní letecké inspekce pilotuje letadlo, přísluší příplatek ve výši 5 000 Kč měsíčně.
(5) Služební předpis vydaný generálním ředitelem stanoví pravidla pro konkrétní výši zvláštních příplatků stanovených zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech68) a zvláštních příplatků podle odstavců 2 a 3.
(6) Výši zvláštního příplatku pro služební místa ve služebním úřadě stanoví služební předpis.
§ 145
Státnímu zaměstnanci, který je určen jako školitel čekatele (§ 21), přísluší po dobu přípravy čekatele na službu příplatek ve výši 5 % platového tarifu státního zaměstnance.
§ 146
(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.
(2) Státnímu zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí koná službu alespoň 65 dnů, a jeho služební poměr neskončí v prvním pololetí před 31. květnem nebo 30. červnem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, jestliže dosáhne státní zaměstnanec stanovený počet dnů výkonu služby až v prosinci.
(3) Za den výkonu služby se pro účely poskytování dalšího platu považuje den, v němž státní zaměstnanec
a) konal službu po převážnou část směny,
b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,
c) čerpal náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,
d) nemohl konat službu pro překážky na straně služebního úřadu (§ 86) v rozsahu poloviny své směny a větším,
e) nekonal službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek.
(4) Den výkonu služby lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.
(5) Státní zaměstnanec, kterému služební úřad rozvrhl stanovenou dobu výkonu služby nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako státní zaměstnanec, který vykonával službu 5 dnů výkonu služby v kalendářním týdnu, i když jeho doba výkonu služby není do všech těchto dnů výkonu služby rozvržena. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).
(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedení, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok, nebo které mu byly služebním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.
(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.
§ 147
(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby nebo kvalitní plnění většího rozsahu služebních úkolů, než plní jiní státní zaměstnanci.
(2) Osobní příplatek lze státnímu zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě výsledků jeho služebního hodnocení.
(3) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu státního zaměstnance.
§ 148
(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit
a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,
b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,
c) výkon služby při dovršení 50 let věku,
d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.
(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu státního zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení představeného nebo vedoucího referátu. Bližší pravidla pro poskytování odměn stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem. Postup při přiznávání odměn stanoví služební předpis.
§ 149
(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, nestanoví-li tento zákon jinak, a to ve výplatním termínu, který stanoví služební předpis podle zásad stanovených služebním předpisem vydaným generálním ředitelem, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikl státnímu zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Připadne-li výplatní termín na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný v poslední den výkonu služby předcházející výplatnímu termínu.
(2) Plat splatný během dovolené vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci před nastoupením dovolené, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.
(3) V den skončení služebního poměru vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci na jeho žádost plat, na který mu vznikl nárok, jinak mu vyplatí přiměřenou část platu a zbývající část mu vyplatí v nejbližším výplatním termínu následujícím po skončení služebního poměru.
§ 150
(1) Plat se vyplácí státnímu zaměstnanci v zákonných penězích69) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.
(2) Plat se vyplácí v době výkonu služby na místě stanoveném služebním předpisem. Nemůže-li se státní zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě platu, zašle mu služební úřad plat ve výplatním termínu, popřípadě v nejbližší den výkonu služby na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak.
(3) Při výplatě platu je služební úřad povinen vydat státnímu zaměstnanci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost státního zaměstnance mu služební úřad předloží k nahlédnutí podklady, na jejichž základě byl plat zúčtován k výplatě.
(4) Státní zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než státnímu zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní právní předpis.70)
(5) Na žádost státního zaměstnance je služební úřad povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch státního zaměstnance poukázat částku určenou státním zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet státního zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky58) nebo spořitelního či úvěrního družstva59) ve výplatním termínu, pokud se státním zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Odstavec 1 o zaokrouhlování se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém služební úřad nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
§ 151
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může služební úřad srazit z platu jen
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
e) náhradu platu za dovolenou, na niž státní zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
f) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je státní zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.