Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) - Díl 1 - Plat

Díl 1

Plat

§ 169

(1) Zaměstnanci v pracovním poměru, který vykonává práci ve správním úřadu, poskytuje správní úřad plat za vykonanou práci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Platem zaměstnance je peněžité plnění poskytované ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem jako

a) platový tarif,

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za zastupování,

d) plat za práci přesčas,

e) příplatek za práci v noční době,

f) příplatek za práci ve svátek,

g) zvláštní příplatek,

h) další plat,

i) osobní příplatek nebo mimořádný platový tarif,

j) odměna.

§ 170

Platový tarif

Platový tarif je základní pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsíčních částkách pro stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši určené způsobem dále stanoveným.

§ 171

Stupnice platových tarifů

(1) Pro zaměstnance se stanoví stupnice platových tarifů v patnácti platových třídách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních, ve které jsou platové tarify ve čtvrté až patnácté platové třídě shodné s platovými tarify stanovenými pro první až dvanáctou platovou třídu ve stupnici platových tarifů pro státní zaměstnance (§ 135 odst. 1 a 2) a platové tarify ve třetí až první platové třídě se oproti platovým tarifům v nejblíže vyšší platové třídě snižují o 8 % a zaokrouhlují se na desítky korun nahoru.

(2) Stupnici platových tarifů vypočítanou podle postupu stanoveného v odstavci 1 vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.⁶²)

§ 172

Platová třída

(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších činností. Vedoucí zaměstnanec⁷⁶) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších činností, jejichž výkon odborně řídí, nebo které sám vykonává.

(2) V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu stanoví vláda nařízením katalog pracovních činností, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd (dále jen "katalog pracovních činností") a kvalifikační předpoklady pro jejich výkon. Pokud není činnost potřebná k zajištění plnění úkolů správního úřadu v katalogu pracovních činností uvedena, stanoví pro ni v souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze č. 3 k tomuto zákonu správní úřad vnitřním platovým předpisem platovou třídu, ve které jsou v katalogu pracovních činností zařazeny činnosti porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, a požadavek na kvalifikaci.

(3) Správní úřad může se zaměstnancem sjednat výkon činností, pro který splňuje kvalifikační předpoklady stanovené v katalogu pracovních činností, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem,⁷⁷) popřípadě též kvalifikační požadavky na zaměření nebo obor vzdělání nebo na další znalosti stanovené vnitřním platovým předpisem správního úřadu.

(4) Splnění kvalifikačních předpokladů stanovených v katalogu pracovních činností nemusí správní úřad požadovat u zaměstnanců uvedených v § 2 odst. 3 písm. a) až d), pokud tak člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonávají práci, nebo kterého zastupují, určí.

§ 173

Způsob určování platového tarifu

(1) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zařazen (§ 172 odst. 1), a pro platový stupeň, do kterého se zařadí v závislosti na získaných odborných zkušenostech, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 137 odst. 1 platí i zde.

(2) Získané odborné zkušenosti se vyjadřují jako doba praxe, do které se zahrnuje

a) doba výkonu požadované činnosti,

b) zaměstnancem prokázaná doba výkonu obdobných činností po získání vzdělání stanoveného v katalogu pracovních činností, nebo kvalifikačního požadavku stanoveného vnitřním platovým předpisem v rozsahu, který podle její využitelnosti pro výkon požadované činnosti určí správní úřad.

(3) Do doby praxe podle odstavce 2 se započítá i

a) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby⁶³) a civilní služby⁶⁴) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, pokud výkon vojenské základní služby neprobíhal současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶)

b) doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu⁶⁵) nebo v prezenčním studiu,⁶⁶) nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

(4) Správní úřad může vnitřním platovým předpisem stanovit pravidla, způsob a podmínky hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců pro účely postupu do vyššího platového stupně. Podle výsledků hodnocení může být zaměstnanci postup do vyššího platového stupně až na 1 rok pozastaven nebo o jeden platový stupeň urychlen. Ustanovení § 137 odst. 5 platí i zde.

(5) Do vyššího platového stupně se zaměstnanec, kterému nebyl postup podle odstavce 4 pozastaven, zařazuje od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dosažení stanovené doby praxe. Od termínu podle věty první se do vyššího platového stupně zařadí i zaměstnanec, kterému byl podle odstavce 4 postup v platových stupních o jeden platový stupeň urychlen.

(6) Správní úřad může ve vnitřním platovém předpisu stanovit okruh činností zařazených do první až třetí platové třídy, za jejichž výkon je zaměstnancům určován platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy podle podmínek výkonu práce, jejího rozsahu a výkonnosti zaměstnance. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud se nezmění podmínky, za kterých byl zaměstnanci platový tarif podle věty první určen.

(7) Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 písm. a) až d) určuje platový tarif v rámci rozpětí stanoveného ve stupnici platových tarifů (§ 171) mezi nejnižším a nejvyšším platovým tarifem příslušné platové třídy fyzická osoba, pro kterou vykonává práci, nebo kterou zastupuje. Platový tarif určený zaměstnanci podle věty první se vždy od prvního dne následujícího kalendářního roku zvyšuje o shodné procento, o které se zvýší shodný nebo nejbližší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů pro příslušný kalendářní rok, pokud člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje, nerozhodne jinak.

§ 174

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci⁷⁶) přísluší vedle platového tarifu příplatek za vedení poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách v rámci rozpětí příplatků za vedení stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu s tím, že představeným se rozumí vedoucí zaměstnanec na shodném stupni řízení.

(2) Zaměstnanci, který je podle organizačního řádu oprávněn v nejnižším organizačním útvaru správního úřadu organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců, kteří se podílejí na plnění obdobných nebo podobných pracovních úkolů, a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (dále jen "vedoucí pracovní skupiny"), přísluší příplatek za vedení stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpětí pro zástupce vedoucího oddělení.

(3) Výši příplatku za vedení stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

(4) Náměstkovi člena vlády určí člen vlády jako svému zástupci výši příplatku za vedení v rámci rozpětí stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu pro státního tajemníka; obdobně postupuje vedoucí Úřadu vlády u svého zástupce.

§ 175

Příplatek za zastupování

(1) Zaměstnanci, který v plném rozsahu řídící činnosti zastupuje vedoucího zaměstnance po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích pracovních dnů, přísluší od prvního dne zastupování příplatek za zastupování ve výši příplatku za vedení stanoveného ve vnitřním platovém předpisu pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Pokud vedoucího zaměstnance zastupuje vedoucí zaměstnanec na nižším stupni řízení nebo vedoucí pracovní skupiny, nepřísluší jim po dobu zastupování příplatek za vedení podle § 174.

(2) Příplatek za zastupování vedoucích zaměstnanců nepřísluší zástupcům vedoucích zaměstnanců.

§ 176

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas⁷³) přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se správní úřad se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li správní úřad zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je stanoven plat s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noční době,⁷⁴) nebo v den pracovního klidu,⁷⁸) za kterou přísluší zaměstnanci uvedenému ve větě první plat nebo náhradní volno podle odstavce 1. V platu vedoucího zaměstnance, který je vedoucím správního úřadu nebo jeho zástupcem, je přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

§ 177

Příplatek za práci v noční době

Zaměstnanci, s výjimkou vedoucího zaměstnance uvedeného v § 176 odst. 2 větě třetí, přísluší za hodinu práce v noční době⁷⁴) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 178

Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek⁶⁷) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Správní úřad se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

§ 179

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který koná práci ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší zvláštní příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 144 odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 144 odst. 5 pro státní zaměstnance.

(2) Zaměstnanci, kterému správní úřad v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popřípadě noční směně, přísluší zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně. Bližší podmínky a výši zvláštního příplatku v rámci stanoveného rozpětí stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu.

§ 180

Další plat

(1) Další plat je jednorázové peněžité plnění poskytované v kalendářním pololetí roku.

(2) Zaměstnanci přísluší další plat, jestliže v kalendářním pololetí odpracuje ve správním úřadu alespoň 65 dnů v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dnů až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci.

(3) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

a) odpracoval převážnou část své směny,

b) čerpal dovolenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele⁷⁵) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(4) Odpracovaný den lze započítat pouze z jednoho důvodu uvedeného v odstavci 3.

(5) Zaměstnanec, kterému správní úřad rozvrhl stanovenou pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 2 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Obdobně se postupuje i při posuzování dob uvedených v odstavci 3 písm. b) až e).

(6) Výše dalšího platu je součtem měsíčních částek platového tarifu nebo mimořádného platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly správním úřadem naposledy určeny. K příplatku za zastupování se nepřihlíží.

(7) Další plat je splatný v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku na další plat.

§ 181

Osobní příplatek a mimořádný platový tarif

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze u zaměstnance, kterému se stanoví platový tarif podle § 173 odst. 1 až 5, ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci.

(2) Ve správních úřadech, ve kterých se provádí hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců podle § 173 odst. 4, lze v zásadě osobní příplatek zaměstnanci přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout podle výsledků tohoto hodnocení; výjimečně též na návrh příslušného vedoucího zaměstnance v době mezi hodnocením, pokud se podle jeho hodnocení pracovních výsledků zaměstnance jeho výkonnost podstatným způsobem změnila. Ve služebních úřadech, ve kterých se hodnocení pracovních výsledků podle § 173 odst. 4 neprovádí, navrhuje zaměstnanci, přiznání a výši osobního příplatku, její zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku příslušný vedoucí zaměstnanec.

(3) Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % platového tarifu zaměstnance.

(4) U zaměstnanců, kterým byl podle § 173 odst. 6 a 7 určen nejvyšší platový tarif stanovený ve stupnici platových tarifů (§ 171) pro platovou třídu, do které je zaměstnanec zařazen, lze ocenit mimořádně kvalitní výkon práce nebo kvalitní plnění většího rozsahu pracovních úkolů, než plní jiní zaměstnanci, přiznáním mimořádného platového tarifu, který může být až o 20 % vyšší, než jemu určený platový tarif.

(5) Přiznání a výši mimořádného platového tarifu, její zvýšení, snížení nebo odejmutí mimořádného platového tarifu navrhuje příslušný vedoucí zaměstnanec. Zaměstnanci uvedenému v § 173 odst. 7 větě první přiznává, zvyšuje, snižuje nebo odnímá mimořádný platový tarif člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

§ 182

Odměna

(1) Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit

a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b) dobrovolné převzetí splnění naléhavých pracovních úkolů za nepřítomného zaměstnance, pokud nevznikl nárok na příplatek za zastupování,

c) pracovní zásluhy při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

d) poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Výše odměny nesmí překročit výši platového tarifu zaměstnance a součet platového tarifu a příplatku za vedení vedoucího zaměstnance nebo vedoucího pracovní skupiny. Bližší pravidla a postup při poskytování odměn stanoví správní úřad ve vnitřním platovém předpisu. Zaměstnanci, kterému je platový tarif určován podle § 173 odst. 7, odměnu přizná a její výši až do výše uvedené ve větě první určí člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje.

§ 183

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví fyzických osob před infekčními nemocemi,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Doplatek podle písmene a) přísluší nejdéle 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou mu doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný správní úřad náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.