Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) - ČÁST OSMÁ - SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

ČÁST OSMÁ

SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 109

Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění státních zaměstnanců upravují zvláštní právní předpisy.⁵²)

§ 110

Státním zaměstnancům náleží podle tohoto zákona sociální zajištění, které zahrnuje

a) plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby,

b) příspěvek za výsluhu služebních let k důchodu (dále jen "příspěvek k důchodu").

HLAVA II

PLAT PŘI DOČASNÉ NESCHOPNOSTI K VÝKONU SLUŽBY

§ 111

Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší před 1. lednem 2014 v době prvních 21 kalendářních dnů a po 31. prosinci 2013 v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat při dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší. Plat stanovený podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění náleží ve výši 50 %; plat stanovený podle věty první nepřísluší státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního právního předpisu^52b) a karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu^52c).

HLAVA III

PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU

§ 112

(1) Na příspěvek k důchodu mají nárok za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 státní zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou a pozůstalí po těchto zaměstnancích.

(2) Státní zaměstnanec má nárok na příspěvek k důchodu, jestliže

a) služba na dobu neurčitou trvala celkem nejméně 5 let v období posledních 20 roků přede dnem, od něhož byl přiznán starobní nebo invalidní důchod z důchodového pojištění; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud invalidita vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které služební úřad odpovídá,

b) mu byl přiznán invalidní důchod nebo dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištění a byl mu přiznán starobní důchod,

c) služební poměr skončil.

(3) Pozůstalí po státním zaměstnanci mají nárok na příspěvek k důchodu, jestliže

a) státní zaměstnanec zemřel v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které služební úřad odpovídá, a

b) z důvodu úmrtí státního zaměstnance podle písmene a) jim byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod z důchodového pojištění.

(4) Nárok na příspěvek k důchodu zanikne,

a) zanikne-li nárok na důchod uvedený v odstavcích 2 a 3; nárok na příspěvek k důchodu vznikne znovu, vznikne-li znovu nárok na tento důchod,

b) vznikne-li znovu služební poměr.

(5) Nárok na příspěvek k důchodu nevznikne, skončil-li služební poměr podle § 72 odst. 1 písm. d).

(6) Do počtu let služby se zahrnuje jen doba služby na dobu neurčitou, za kterou příslušel státnímu zaměstnanci plat nebo jeho část.

§ 113

(1) Výše příspěvku k důchodu se stanoví v závislosti na počtu let služby na dobu neurčitou a na výši výpočtové základny. Ustanovení § 112 odst. 6 platí i zde. Do počtu let služby podle věty první se započítává nejvýše 20 let služby; doba této služby se zjišťuje ode dne vzniku služebního poměru státního zaměstnance do dne, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění.

(2) Výpočtová základna se stanoví jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu rozhodných ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(3) Rozhodným obdobím je období posledních 5 kalendářních roků před rokem, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištění. Není-li v takto stanoveném rozhodném období 5 kalendářních roků, v nichž měl státní zaměstnanec nárok na plat (dále jen "rok s platem"), prodlužuje se rozhodné období v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem postupně tak, aby zahrnovalo 5 roků s platem; není-li po tomto prodloužení v rozhodném období 5 roků s platem, jsou rozhodným obdobím všechny celé kalendářní roky v rámci období uvedeného v § 112 odst. 2 písm. a) části věty před středníkem a výpočtová základna se zjišťuje v tomto rozhodném období z nižšího dosaženého počtu roků s platem. Byl-li přiznán invalidní důchod v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání v kalendářním roce, v němž vznikl služební poměr, nebo v kalendářním roce následujícím, je rozhodným obdobím doba od vzniku služebního poměru do dne, od něhož se přiznává tento důchod, byl-li přiznán tento důchod a nelze stanovit rozhodné období podle části věty před středníkem anebo věty první nebo druhé, je rozhodným obdobím období všech celých kalendářních roků následujících po roce, v němž vznikl služební poměr.

(4) Rozhodný roční vyměřovací základ se zjišťuje obdobně jako roční vyměřovací základ pojištěnce pro účely důchodového pojištění⁵³) s tím, že vyměřovacím základem je plat státního zaměstnance, pokud se z něj odvádí pojistné na sociální zabezpečení.⁵⁴) Vyloučenými dobami pro účely stanovení výpočtové základny jsou doby, které se za vyloučené doby považují pro účely důchodového pojištění,⁵⁵) a dále doby, v nichž v rozhodném období netrval služební poměr.

(5) Výpočtová základna stanovená podle odstavců 1 až 4 se omezuje stejným způsobem, jako se omezuje osobní vyměřovací základ při stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.⁵⁶)

§ 114

(1) Výše příspěvku k důchodu činí měsíčně

a) 1 % výpočtové základny za každý celý rok trvání služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

b) 0,5 % výpočtové základny za každý celý rok trvání služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,

c) 50 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok státní zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán vdovský nebo vdovecký důchod pozůstalému manželu (manželce) po státním zaměstnanci,

d) 40 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok státní zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán sirotčí důchod pozůstalému dítěti po státním zaměstnanci.

(2) V případě uvedeném v § 112 odst. 2 písm. a) části věty za středníkem se státnímu zaměstnanci připočítává k době služby na dobu neurčitou tolik let této služby, aby celkový rozsah doby služby činil 20 let; pokud však doba ode dne přiznání invalidního důchodu do dovršení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištění činí méně než 20 let, připočítává se tato kratší doba.

(3) V případě opětovného vzniku nároku na příspěvek k důchodu podle § 112 odst. 4 písm. a) nesmí výše příspěvku k důchodu být nižší, než kolik činila výše příspěvku k důchodu naposledy vypláceného.

(4) Příspěvek k důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 115

Příspěvek k důchodu se zvyšuje od 1. ledna tak, že se vynásobí přepočítacím koeficientem pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění⁵⁷) stanoveným naposledy nařízením vlády, pokud hodnota tohoto koeficientu je větší než 1.

§ 116

Příspěvek k důchodu se vyplácí, jen je-li vyplácen důchod z důchodového pojištění, jehož přiznání bylo podmínkou vzniku nároku na příspěvek k důchodu [§ 112 odst. 2 písm. a) a odst. 3]; není přitom rozhodné, zda je důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností.

§ 117

Nárok na příspěvek k důchodu nezaniká uplynutím času. Nárok na výplatu příspěvku k důchodu zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který náleží; tato lhůta neplyne po dobu řízení o příspěvku k důchodu a po dobu, po kterou oprávněnému, který musel mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

§ 118

O příspěvku k důchodu rozhoduje zástupce generálního ředitele; tento příspěvek vyplácí služební úřad, jímž je Úřad vlády.

§ 119

(1) Poživatel příspěvku k důchodu je povinen do 8 dnů písemně oznámit služebnímu úřadu, který příspěvek vyplácí, zánik nároku na důchod nebo zánik nároku na výplatu důchodu, jehož přiznání bylo podmínkou vzniku nároku na příspěvek k důchodu.

(2) Poživatel příspěvku k důchodu je povinen vrátit služebnímu úřadu částky vyplacené na příspěvku k důchodu, které byly vyplaceny, aniž na ně byl nárok. Nárok na vrácení těchto částek zaniká uplynutím 3 let ode dne jejich výplaty.

§ 120

(1) Příspěvek k důchodu se vyplácí v měsíčních splátkách nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek k důchodu se vyplácí oprávněnému v hotovosti; na základě žádosti oprávněného se příspěvek k důchodu nebo jeho část poukazuje na účet příjemce u banky nebo pobočky zahraniční banky⁵⁸) nebo spořitelního či úvěrního družstva⁵⁹) v České republice.

(3) Oprávněný může k přebírání příspěvku k důchodu písemně zmocnit jinou fyzickou osobu. Podpis státního zaměstnance na plné moci musí být úředně ověřen.

§ 121

Výdaje na příspěvek k důchodu se hradí ze státního rozpočtu.