Zákon o sociálně-právní ochraně dětí - ČÁST ČTVRTÁ - Některé služby sociálně-právní ochrany

ČÁST ČTVRTÁ

ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

Některé služby sociálně-právní ochrany

§ 39

(1) Zařízeními sociálně-právní ochrany jsou

a) zařízení odborného poradenství pro péči o děti,

b) zařízení sociálně výchovné činnosti,

c) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

d) výchovně rekreační tábory pro děti.

(2) Zřizovatelem zařízení sociálně-právní ochrany se rozumí pověřená osoba provozující zařízení sociálně-právní ochrany na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 48 odst. 2 písm. c).

§ 40

Zařízení odborného poradenství pro péči o děti

Odborné poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči

Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.

(1) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti poskytuje zejména doporučení zaměřená na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a na péči rodičů o děti zdravotně postižené. V rámci odborného poradenství se poskytují nebo zprostředkovávají rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dětí rady ve věcech výchovy a výživy dětí a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných, sociálních a mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti.

(2) Zařízení odborného poradenství pro péči o děti mohou poskytovat nebo zprostředkovávat také poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny.

§ 41

Zařízení sociálně výchovné činnosti

Ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím

(1) Dětem podle § 6 písm. e) a g) se poskytuje ambulantní formou služba spočívající v ochraně a pomoci; účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g), pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízení pro trestný čin vůči tomuto dítěti.

(2) Ochrana a pomoc podle odstavce 1 obsahuje tyto činnosti:

a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

b) sociálně terapeutické činnosti,

c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Zařízení sociálně výchovné činnosti jsou určena zejména dětem uvedeným v § 6; těmto dětem nabízí programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

§ 42

(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc se poskytují po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí.

(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 4 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 2 měsíců; to neplatí v případě dítěte do dovršení 4 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.

(2) Ochrana a pomoc podle odstavce 1 se poskytuje v rozsahu těchto činností

a) poskytnutí ubytování,

b) poskytnutí stravy,

c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

d) pomoc při osobní hygieně nebo zajištění podmínek pro osobní hygienu,

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

f) zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností,

g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

h) zajištění sociálně terapeutických činností,

i) zajištění zdravotních služeb, psychologické a jiné obdobné péče.

(3) Nezaopatřenému dítěti se v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jeho potřebám. Osobním vybavením se rozumí zejména prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra.

(4) Při poskytování pomoci a ochrany dítěti podle odstavce 1 je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajištovat členům rodiny dítěte terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči o dítě a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany.

(5) Délka pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může trvat nejdéle po dobu

a) 3 měsíců od jeho umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte; v případě opakované žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být dítě přijato do péče zařízení v délce dalších 3 měsíců jen s předchozím písemným souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

b) 6 měsíců, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte; výjimečně lze tuto dobu prodloužit v případě, že si rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují své poměry tak, aby mohli převzít dítě do osobní péče; celková doba nepřetržitého pobytu dítěte v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců,

c) stanovenou v rozhodnutí soudu o výchovném opatření podle § 13a, kterým byl nařízen pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo po dobu, po kterou trvá rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.

(6) Jde-li o dítě, které se umisťuje do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) a d), je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud nelze do doby, do níž musí o předběžném opatření rozhodnout soud^39b), zajistit souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(7) Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu,

a) je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu povinen navštívit dítě podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce,

b) může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob obdobně podle § 30,

c) platí pro plnění povinností zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc § 29 obdobně.

(8) Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla mezi uvedeným zařízením a zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná dohoda, která obsahuje

a) název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele,

b) jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého pobytu dítěte, případně též jeho obvyklého bydliště,

c) jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, případně též obvyklého bydliště zákonných zástupců dítěte,

d) údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění zdravotních služeb,

e) důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

f) datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

g) souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla stanovená ve vnitřním řádu tohoto zařízení,

h) podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s dalšími osobami a vymezení okruhu těchto osob,

i) způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše příspěvku může být sjednána nejvýše v částce uvedené v § 42c odst. 1 podle věku dítěte,

j) podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zákonným zástupcem dítěte.

(9) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.

(10) V zařízení se poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech uvedených též v § 37 odst. 1, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření¹³).

(11) Zřizovatel zařízení je povinen vést evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení, v níž musí být uvedeny

a) datum přijetí dítěte do zařízení,

b) jméno a příjmení dítěte, pokud je známo,

c) datum narození dítěte, pokud je známo; není-li známo datum narození dítěte, uvede se přibližný věk dítěte,

d) záznam o splnění povinnosti stanovené v § 10 odst. 4 větě třetí,

e) datum a čas propuštění dítěte ze zařízení.

(12) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je při přijetí dítěte do tohoto zařízení povinno tuto skutečnost neprodleně ohlásit zřizovateli a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany.

§ 42a

Smlouva o poskytování ochrany a pomoci

(1) O poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc uzavírá dítě s osobou provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje tyto náležitosti:

a) bližší vymezení důvodů pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1,

b) rozsah poskytování ochrany a pomoci, včetně způsobu zajištění zdravotních služeb a psychologické a jiné obdobné péče dítěti,

c) místo a čas poskytování ochrany a pomoci,

d) způsob a výši úhrady za poskytnutí ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše této úhrady může být sjednána nejvýše v částce podle § 42c, a způsob jejího vyúčtování; to neplatí, uzavírá-li smlouvu o poskytování ochrany a pomoci za dítě obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo nezaopatřené dítě, jemuž je ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytována na jeho žádost,

e) prohlášení o zdravotním stavu dítěte a identifikační údaje zdravotní pojišťovny, u které je dítě pojištěno, jsou-li známy,

f) výši přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách⁶⁵), má-li dítě na příspěvek na péči nárok,

g) ujednání o dodržování vnitřních pravidel pro poskytování ochrany a pomoci dítěti,

h) výpovědní důvody a výpovědní doby,

i) dobu platnosti smlouvy,

j) ujednání o kapesném, jde-li o nezaopatřené dítě starší 7 let.

(2) K ujednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zkracujícím práva dítěte nebo rozšiřujícím jeho povinnosti oproti právům a povinnostem stanoveným pro výkon soudních rozhodnutí podle § 42aa se nepřihlíží.

(2) K ujednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zkracujícím práva dítěte nebo rozšiřujícím jeho povinnosti oproti právům a povinnostem stanoveným pro výkon soudních rozhodnutí podle § 42aa a k ujednání doby platnosti smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, které přesahuje maximální možnou délku doby poskytování ochrany a pomoci dítěti podle odstavce 4 nebo § 42 odst. 1 věty třetí, se nepřihlíží.

(3) K poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b, nejde-li o smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřenou za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(4) Smlouvu o poskytování ochrany a pomoci lze uzavřít nejvýše na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další 3 měsíce po sobě jdoucí pouze se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, smlouvu o poskytování ochrany a pomoci lze uzavřít nejvýše na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další 3 měsíce po sobě jdoucí pouze se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(5) Jde-li o dítě mladší 4 let věku, lze smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřít nejvýše na dobu 1 měsíce. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další měsíc pouze se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(5) Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.

(6) Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu. Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zaniká, není-li včas podána žádost o vydání souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1, a to dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula lhůta k podání takové žádosti podle § 16b odst. 2.

(6) Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zanikne dnem následujícím po dni, kdy nabude právní moci

(7) Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zanikne dnem následujícím po dni, kdy nabude právní moci

a) rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci,

b) rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s prodloužením trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nebo

c) usnesení o zastavení řízení o žádostech podle § 16b odst. 1 písm. a) nebo b),

d) rozhodnutí o zrušení souhlasu podle § 16b odst. 5.

c) rozhodnutí o zrušení souhlasu podle § 16b odst. 5.

§ 42aa

Výkon soudních rozhodnutí v zařízení

(1) V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být vykonáváno

a) výchovné opatření podle § 13a,

b) předběžné opatření podle § 924 občanského zákoníku, nebo

c) ústavní výchova podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.

(2) Pro výkon rozhodnutí soudu podle odstavce 1 platí s ohledem na specifické potřeby svěřených dětí obdobně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o

a) právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy,

b) právu ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy

1. povolit dítěti pobyt mimo zařízení,

2. zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu dítěte nebo jiných osob v takovém zařízení,

3. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem,

4. převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, peníze nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte,

5. zastoupit dítě v běžných záležitostech,

c) povinnosti ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy

1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi,

2. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení,

3. podat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálněprávní ochrany na jejich žádost,

4. projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení,

5. informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností,

d) nároku na kapesné a jeho výši.

(3) Práva podle odstavce 2 písm. b) vykonává a povinnosti podle odstavce 2 písm. c) plní v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při rozhodování ve věcech podle odstavce 2 písm. b) je krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

§ 42ab

Základní provozní a personální standardy

(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.

(2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase.

(3) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nelze zřídit v budově nebo v jednom areálu společně s jiným ústavním zařízením.

(4) Nejvyšší možná kapacita zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je 20 dětí. Tento počet může být překročen v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách, v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci, a v případě poskytování ochrany a pomoci dítěti v případech podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1 po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na vydání předběžného opatření¹³).

(5) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout nejvýše přípustnou kapacitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovenou v rozhodnutí o pověření k výkonu činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.

(6) Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče tohoto zařízení. V případě sourozenecké skupiny nebo krizového lůžka může jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po dobu nezbytně nutnou pečovat maximálně o 5 dětí svěřených do péče tohoto zařízení.

Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

§ 42b

(1) Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rozsahu úhrady za stravu, péči a, nejde-li o nezaopatřené dítě, též úhrady za ubytování (dále jen „úhrada“), se hradí ve výši sjednané ve smlouvě o poskytování ochrany a pomoci.

(2) Úhradu hradí osoba povinná úhradou na základě písemné smlouvy o úhradě, pokud

a) smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s obecním úřadem obce s rozšířenou působností,

b) smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s nezaopatřeným dítětem, nebo

c) dítě bylo do zařízení umístěno rozhodnutím soudu podle § 42aa.

(3) Osobou povinnou úhradou v případech podle odstavce 2 jsou

a) rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte, nebo

b) nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(4) Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte se na úhradě podle odstavce 3 písm. a) podílejí rovným dílem, bylo-li dítě před svým umístěním v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve společné péči rodičů nebo bylo-li svěřeno do společné péče jiných osob odpovědných za výchovu. Na úhradu jinou fyzickou osobou povinnou výživou dítěte, se věta první použije obdobně.

(5) Smlouva o úhradě podle odstavce 2 obsahuje způsob a výši úhrady a způsob jejího vyúčtování.

(6) Výše úhrady může být ve smlouvě o úhradě podle odstavce 2 sjednána nejvýše v částce podle § 42c.

§ 42c

(1) Nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené, stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Výše úhrady za péči o dítě, které má nárok na příspěvek na péči, se stanoví jako součet úhrady za péči podle odstavce 1 a poměrné části výše přiznaného příspěvku na péči odpovídající počtu dnů poskytnuté ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v období, na které je příspěvek na péči vyplácen.

(3) Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu^39d), snižuje se o jeho výši úhrada.

(4) Výše úhrady nezletilého rodiče dítěte umístěného společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného tomuto rodiči podle zákona upravujícího státní sociální podporu⁷⁵).

(5) Oboustranně osiřelé dítě je od hrazení úhrady osvobozeno.

(6) Výše úhrady dítěte, které není nezaopatřeným dítětem, činí za kalendářní měsíc nejvýše 75 % jeho příjmu. Příjmem dítěte, které není nezaopatřeným dítětem, se pro účely úhrady rozumí příjem podle zákona o životním a existenčním minimu^39f), s výjimkou příspěvku na péči.

(7) Úhrada náleží zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. Úhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 42d

(1) Výše úhrady se nevyžaduje nebo se sníží, jestliže by po jejím zaplacení příjem osoby povinné úhradou nebo osob společně s ní posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu^39f) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

(2) Úhrada se rovněž nevyžaduje, jestliže

a) je osoba povinná úhradou nebo osoba s ní společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu^39g),

b) by po snížení její výše podle odstavce 1 byla výše úhrady nižší než 100 Kč.

(3) Nastanou-li po sjednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo smlouvy o úhradě skutečnosti, pro které se výše úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nevyžaduje nebo sníží, je osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinna stanovit novou výši úhrady podle těchto skutečností, a to od kalendářního měsíce, ve kterém osoba povinná úhradou tyto skutečnosti oznámila a doložila podle odstavce 4, a oznámit novou výši úhrady druhé smluvní straně.

(4) Osoby povinné úhradou jsou povinny bezodkladně oznámit a doložit osobě provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc změnu ve výši svých příjmů nebo příjmů osob společně posuzovaných pro snížení nebo nevyžadování úhrady podle odstavce 1 nebo 2. Dále jsou tyto osoby povinny bezodkladně oznámit a doložit skutečnost, že osoba povinná úhradou nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu^39g).

(5) Kdo se rozumí společně posuzovanými osobami a co se rozumí příjmy osoby povinné úhradou nebo osob společně posuzovaných stanoví zákon o životním a existenčním minimu^39f).

§ 42e

(1) Úhrada za příslušný kalendářní měsíc musí být zaplacena nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.

(2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení pobytu dítěte v zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osobě povinné úhradou.

Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

§ 42g

(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti podle § 42a.

(2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno, a pouze na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností uvedených v § 42 odst. 2.

(2) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno, a pouze na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností uvedených v § 42 odst. 2 až 4.

(3) Státní příspěvek

a) náleží měsíčně za každé dítě ve výši 39600 Kč,

b) se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů,

c) náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle § 28.

§ 42h

(1) Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.

(2) Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.

(4) Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který o státní příspěvek požádal.

§ 42i

(1) Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.

§ 42j

(1) Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 1 roku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který státní příspěvek náležel.

(2) Byl-li státní příspěvek neprávem

a) přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,

b) vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,

c) přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo

d) odepřen,

přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc požádal.

(3) Státní příspěvek neprávem

a) přiznaný,

b) vyplacený, nebo

c) vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen. Ustanovení § 42k odst. 3 zůstává nedotčeno.

(4) Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním příspěvku.

§ 42k

(1) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v § 42n.

(2) Je-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů, pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.

(3) Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(4) Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl státní příspěvek vyplacen.

(5) O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce 3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního příspěvku neprávem přiznaného vrátit.

(6) Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 3 jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 42l

(1) O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.

(2) Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(3) Žádost o státní příspěvek musí obsahovat

a) název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal,

b) název a adresu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní příspěvek,

c) číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,

d) seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, a jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,

e) doklad prokazující, že dítě je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci a rozhodnutí o vydání souhlasu podle § 16b.

(4) Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve více zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízených jedním zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. b), d) a e) za každé takové zařízení samostatně.

§ 42m

(1) Zřizovatel zařízení pro péči o děti vyžadující okamžitou pomoc může pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 42k odst. 1 a 2 a § 42n a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.

(2) Jestliže zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.

§ 42n

(1) Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinen pro nárok na výplatu státního příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má státní příspěvek poskytnout.

(2) Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ke změně věku dětí, je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. d), a v případě, že bylo do zařízení dítě nově umístěno, též údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. e).

(3) O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.

(4) Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesplnil povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek přiznat zpětně nejdéle za dobu 1 roku (§ 42j).

§ 43

Výchovně rekreační tábory pro děti

(1) Výchovně rekreační tábory pro děti se zřizují zpravidla v době školních prázdnin a jsou určeny zejména pro děti uvedené v § 6. Pobyt ve výchovně rekreačním táboře se dítěti poskytuje na žádost zákonných zástupců dítěte nebo s jejich souhlasem.

(2) Účelem pobytu ve výchovně rekreačních táborech pro děti je výchovné působení na děti směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a k získání potřebných společenských a hygienických návyků.

§ 44

Příprava k přijetí dítěte do rodiny

(1) Příprava k přijetí dítěte, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, do rodiny spočívá ve vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších předpokladů zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce.

(2) Přípravu k přijetí dítěte do rodiny poskytuje pověřená osoba oprávněná provádět přípravu k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. b).

(3) Nestanoví-li krajský úřad ve výzvě podle § 23f jinak, činí časový rozsah přípravy k přijetí dítěte do rodiny u

a) zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera nebo druha zájemce nejméně 48 hodin,

b) zájemce o pěstounskou péči, jde-li o zájemce o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, nejméně 72 hodin.

(4) Pověřená osoba vydá o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny a doručí jej zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne ukončení přípravy k přijetí dítěte do rodiny; pro formu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny se použije obdobně § 45 odst. 5.

(5) Doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny obsahuje tyto náležitosti:

a) identifikační údaje zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, případně také jeho manžela, partnera, druha nebo dítěte, a pověřené osoby,

b) údaje o časovém rozsahu a termínu absolvované přípravy,

c) popis znalostí a dovedností zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, jeho manžela, partnera nebo druha v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně možností jejich dalšího rozvoje.

§ 45

Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny

(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se posuzuje psychická způsobilost zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „psychická způsobilost k přijetí dítěte do rodiny“) v oblasti charakteristiky jeho osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k jeho zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, stability manželského nebo obdobného vztahu a dalších oblastí vymezených ve výzvě krajského úřadu podle § 23f odst. 5.

(2) Psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny posuzuje odborně způsobilá osoba, kterou je pověřená osoba oprávněná posuzovat psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

(3) Byla-li podána zájemcem o osvojení nebo pěstounskou péči žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, orgán sociálně-právní ochrany poskytne na žádost odborně způsobilé osoby údaje o žadateli.

(4) Na základě provedeného posouzení psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny vydá odborně způsobilá osoba posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne provedení posouzení.

(5) Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se vyhotoví v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v listinné podobě musí být vlastnoručně podepsán odborně způsobilou osobou, která posouzení provedla. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v elektronické podobě musí být podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem odborně způsobilé osoby a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

(6) Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný a musí obsahovat tyto náležitosti:

a) vymezení okruhu skutečností, které mají být posouzeny, pokud to vyplývá z výzvy krajského úřadu podle § 23f odst. 5 předložené zájemcem o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny,

b) výčet podkladů,

c) nález,

d) posudek,

e) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny,

f) závěr a

g) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.

(7) Je-li odborně způsobilou osobou znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti a náležitosti takového posudku se řídí zvláštním právním předpisem⁸⁴).