Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) - HLAVA III - STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ

HLAVA III

STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 118

Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 119

Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů a ostatní soudci.

Díl 2

Výkon státní správy soudů

§ 120

(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

§ 121

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.

(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.

§ 122

Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.

Díl 3

Působnost orgánů státní správy soudů

§ 123

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že

a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,

b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,

c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudů a provádí revize hospodářské činnosti soudů,

d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,

e) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,

f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů a rozhoduje o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby (§ 110 odst. 3 a 4),

g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),

h) vydává statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,

i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,

j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,

k) sleduje chod práce soudních kanceláří,

l) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,⁸)

m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,

n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo

a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,

b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnost").

(3) Ministerstvo sleduje odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům. K tomuto účelu ministerstvo

a) metodicky řídí hodnocení odborné způsobilosti soudců předsedy vrchních a krajských soudů,

b) metodicky řídí prověrky rozhodovací činnosti soudců prováděné na základě pravomocně skončených věcí u vrchních a krajských soudů,

c) sleduje hodnocení odborné způsobilosti soudců, výsledky prověrek jejich rozhodovací činnosti a další poznatky o jejich odborné způsobilosti.

(4) K posouzení odborné způsobilosti soudců ministerstvo vytváří Radu pro oblast trestního práva, pro oblast civilního práva a pro oblast správního soudnictví a po stránce organizační, finanční a materiální zabezpečuje její činnost.

(5) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) zajišťuje odbornou výchovu asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u soudu,

d) pečuje o další odbornou výchovu soudců,

e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

f) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)

g) zajišťuje bezpečnost soudu,

h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

(4) Předseda Nejvyššího soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců Nejvyššího soudu. K tomu účelu

a) hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu (§ 134 až 136),

b) nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce Nejvyššího soudu podle § 137,

c) podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššího soudu podle § 138,

d) zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,

e) vyžaduje od soudcovské rady Nejvyššího soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

§ 125

(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že

a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)

f) zajišťuje bezpečnost soudu,

g) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení vrchního soudu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda vrchního soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců vrchního soudu. K tomu účelu

a) hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu soudu (§ 134 až 136),

b) nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce vrchního soudu podle § 137,

c) podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce vrchního soudu podle § 138,

d) zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,

e) vyžaduje od soudcovské rady vrchního soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

§ 126

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,

d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,

e) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,

f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,

g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,

h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,

i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,

j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,

l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)

m) zajišťuje bezpečnost krajského soudu,

n) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda krajského soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu. K tomu účelu

a) hodnotí odbornou způsobilost soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu (§ 134 až 136),

b) nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu podle § 137,

c) podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu podle § 138,

d) zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,

e) vyžaduje od soudcovské rady krajského soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a okresních soudců v obvodu krajského soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení odborné způsobilosti podle písmena a),

f) vyžaduje od příslušného vrchního soudu zprávu odvolacího soudu o výsledcích rozhodovací činnosti soudců krajského soudu, kteří rozhodují v řízení v prvním stupni, potřebnou k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a),

g) zajišťuje podání zprávy příslušného senátu krajského soudu o výsledcích rozhodovací činnosti soudců okresních soudců v obvodu krajského soudu potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a),

h) vyžaduje od předsedů okresních soudů posudky o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresních soudů v obvodu krajského soudu a od soudcovských rad okresních soudů vyjádření k posudkům předsedů okresních soudů o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresních soudů v obvodu krajského soudu, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

§ 127

(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,

d) pečuje o další odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,

e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,

f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)

h) zajišťuje bezpečnost soudu,

i) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda okresního soudu sleduje odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k okresnímu soudu. Zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresního soudu, byl-li o to požádán předsedou krajského soudu nebo Radou.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.

§ 128

(1) Zjistí-li orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.⁶)

(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu⁶) podá orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91.

Díl 4

Justiční akademie

§ 129

(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(2) Justiční akademie organizuje a provádí odborné vzdělávání soudců, odborné vzdělávání a výchovu justičních čekatelů a, stanoví-li to zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo, odborné vzdělávání dalších osob a vyjadřuje se ke způsobilosti osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele.

(3) Ve stejném rozsahu, za stejných podmínek a se stejnými účinky může odborné vzdělávání soudců provádět též Nejvyšší soud.

§ 130

(1) V čele Justiční akademie je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Justiční akademie zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.

(2) Obsahovou náplň vzdělávací činnosti, zařazení soudců, justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání a studijní programy stanoví Rada Justiční akademie, kterou jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, učitelů právnických fakult vysokých škol a jiných odborníků.

(3) Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upraví statut, který vydává ministerstvo.

(4) Ministerstvo vykonává nad činností Justiční akademie dohled.

(5) Výkon funkce člena Rady Justiční akademie se považuje za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.¹⁰) Člen Rady Justiční akademie má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.¹¹)

§ 131

(1) Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují

a) všichni soudci přidělení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům,

b) soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům, kteří vykonávají soudcovskou funkci déle než 3 roky, jestliže byli Radou Justiční akademie zařazeni do vzdělávání; do vzdělávání musí být zařazeni, nebrání-li tomu vážné důvody, nejméně jednou za 5 let,

c) všichni justiční čekatelé v rámci jejich přípravné služby,

d) další osoby, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, a osoby, které určí ministerstvo.

(2) Ze soudců uvedených v odstavci 1 písm. b) se do vzdělávání nezařazují soudci, kteří vykonávají funkci předsedy nebo místopředsedy krajského nebo vrchního soudu, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé.

§ 132

(1) Odborné vzdělávání na Justiční akademii trváu

a) soudců uvedených v § 131 odst. 1 písm. a) 2 roky,

b) soudců uvedených v § 131 odst. 1 písm. b) 1 rok,

c) justičních čekatelů po dobu přípravné služby,

d) osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) po dobu určenou zvláštními právními předpisy nebo ministerstvem.

(2) Odborné vzdělávání soudců a justičních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením. Způsob ukončení odborného vzdělávání osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) stanoví zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo.

(3) Zhodnocení výsledků odborného vzdělávání soudce Justiční akademie sdělí hodnocenému soudci, předsedovi příslušného soudu, příslušnému předsedovi krajského soudu, jde-li o soudce okresního soudu, ministerstvu nebo Radě na její žádost.

§ 133

(1) Učitele působící na Justiční akademii jmenuje a odvolává na návrh ředitele Justiční akademie ministr spravedlnosti.

(2) Učitelé Justiční akademie se vybírají z řad soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků. U soudců a státních zástupců se před jejich jmenováním učitelem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.

(3) Za vykonanou práci náleží učiteli v pracovním poměru k Justiční akademii plat podle zvláštních právních předpisů.¹²)

Díl 5

Posuzování odborné způsobilosti soudců

Hodnocení odborné způsobilosti

§ 134

(1) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do soudcovské funkce.

(2) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním soudům nebo k Nejvyššímu soudu, jakož i soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům, u nichž uplynula od nástupu do soudcovské funkce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do soudcovské funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti.

(3) Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li soudce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců.

§ 135

(1) Odbornou způsobilost soudců hodnotí

a) předseda krajského soudu, jde-li o soudce krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

b) předseda vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního soudu,

c) předseda Nejvyššího soudu, jde-li o soudce Nejvyššího soudu.

(2) Odborná způsobilost soudců musí být předsedy soudů příslušnými podle odstavce 1 zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 134 odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody.

§ 136

(1) Odborná způsobilost soudce se hodnotí podle následujících hledisek:

a) jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

b) jaká je úroveň znalosti judikatury uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů Ústavního soudu a jak se projevuje při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

c) jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

d) jaká je úroveň teoretických znalostí,

e) jaká je schopnost organizovat činnost soudního oddělení nebo se podílet na činnosti soudního oddělení,

f) zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou.

(2) Hlediska uvedená v odstavci 1 se zkoumají na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovaného příslušným předsedou soudu, vyjádření příslušné soudcovské rady k posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovanému příslušným předsedou soudu, a zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání, vypracované Justiční akademií, popřípadě zprávy (vysvědčení) o jiném odborném vzdělání soudce. Jde-li o soudce, který rozhoduje v řízení v prvním stupni, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 též na základě zprávy o výsledcích jeho rozhodovací činnosti vypracované odvolacím soudem. Jde-li o soudce okresního soudu, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 rovněž na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti, vypracovaného předsedou okresního soudu, a vyjádření soudcovské rady okresního soudu k tomuto posudku.

(3) Odborná způsobilost soudce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující.

(4) S vyhodnocením své odborné způsobilosti podle odstavců 1 až 3 musí být soudce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným předsedou soudu uzavřeno.

§ 137

(1) Byla-li odborná způsobilost soudce vyhodnocena podle § 136 jako nevyhovující, příslušný předseda soudu nařídí nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení soudce uzavřeno, aby byla prověřena rozhodovací činnost soudce za hodnocené období.

(2) Prověrku rozhodovací činnosti soudce provede zvláštní senát složený z předsedy a 2 soudců. Členy zvláštního senátu jmenuje příslušný předseda soudu z řad předsedů senátů a soudců tohoto soudu.

(3) Prověrku rozhodovací činnosti soudce lze provést jen na základě již pravomocně skončených věcí, v nichž soudce rozhodoval jako samosoudce nebo člen senátu. Při prověrce se posoudí činnost soudce v jednotlivých věcech z hledisek uvedených v § 136 odst. 1 písm. a) až d).

(4) O prověrce rozhodovací činnosti soudce vyhotoví zvláštní senát zprávu, v jejímž závěru rozhodovací činnost soudce vyhodnotí. Zprávu předá do 15 dnů od skončení prověrky příslušnému předsedovi soudu, příslušné soudcovské radě a prověřovanému soudci; jde-li o soudce okresního soudu, zprávu předá ve stanovené lhůtě též příslušnému předsedovi okresního soudu a soudcovské radě příslušného okresního soudu. Prověřovaný soudce má právo se k obsahu zprávy a k jejímu závěru vyjádřit do 15 dnů ode dne, kdy mu byla zpráva předána.

§ 138

Pokud ve zprávě zvláštního senátu je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako nevyhovující, podá příslušný předseda soudu do 1 měsíce ode dne, kdy zprávu obdržel, návrh, aby odbornou způsobilost soudce posoudila Rada; stejně tak může postupovat, jestliže se zprávou zvláštního senátu, ve které je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako vyhovující, nesouhlasí.

Rada

§ 139

(1) Návrhy na posouzení odborné způsobilosti soudců projednává a rozhoduje o nich Rada, zřízená ministerstvem.

(2) Rada se člení na Radu pro oblast trestního práva, Radu pro oblast civilního práva a Radu pro oblast správního soudnictví.

(3) Příslušnost Rady se řídí podle toho, v jaké oblasti práva zcela nebo převážně působí soudce, o jehož odbornou způsobilost jde.

(4) Rada pro oblast trestního práva má 9 členů a tvoří ji soudce trestního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci tohoto kolegia, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem, advokát navržený Českou advokátní komorou a 2 odborníci z oblasti trestního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(5) Rada pro oblast civilního práva má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou, notář navržený Notářskou komorou České republiky a 2 odborníci z oblasti civilního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(6) Rada pro oblast správního soudnictví má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou a 3 odborníci z oblasti správního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(7) Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za soudce zvolené příslušnými kolegii Nejvyššího soudu další soudci zvolení těmito kolegii, za soudce vrchních soudů další soudci zvolení těmito soudy, za soudce krajských soudců další soudci navržení soudci krajských soudů v pořadí určeném losem, za advokáta Českou advokátní komorou další navržený advokát, za notáře Notářskou komorou České republiky další navržený notář, za státního zástupce další státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem a za odborníky z oblasti trestního, civilního a správního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice v pořadí určeném ministrem spravedlnosti.

(8) Členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců, advokátů, notářů a odborníků z oblasti trestního, civilního a správního práva jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce, České advokátní komory, Notářské komory České republiky nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice ministr spravedlnosti. Odborníci z oblasti trestního, civilního a správního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci, notáři nebo advokáty.

(9) Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.¹⁰) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

§ 140

(1) Z řad soudců Nejvyššího soudu jsou do Rady pro oblast trestního práva voleni její členové a náhradníci shromážděním soudců trestního kolegia, do Rady pro oblast civilního práva a do Rady pro oblast správního soudnictví jsou členové a náhradníci příslušné Rady voleni společným shromážděním soudců občanskoprávního a obchodního kolegia. Shromáždění soudců trestního kolegia dále navrhuje jednoho člena a jednoho náhradníka Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců z řad předsedů senátů a soudců Nejvyššího soudu působících v trestním kolegiu.

(2) Členové a náhradníci příslušné Rady ze soudců vrchních soudů a soudci navrhovaní do příslušné Rady krajskými soudy jsou voleni shromážděními soudců těchto soudů.

(3) Volit, být volen a podávat návrhy na členy a náhradníky příslušné Rady má právo každý soudce přidělený nebo přeložený k výkonu funkce na soudu, na němž jsou volby konány; volby jsou rovné, přímé a s tajným hlasováním. Každý soudce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů.

(4) Ve volbách konaných shromážděními soudců příslušných kolegií Nejvyššího soudu a ve volbách konaných shromážděními soudců vrchních soudů je soudce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a soudce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními soudců krajských soudů je navržen za člena Rady soudce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem.

(5) Shromáždění soudců k volbám členů a náhradníků příslušné Rady svolává předseda soudu, na kterém se mají volby konat, na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem.

(6) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány do skončení shromáždění soudců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění.

§ 141

(1) Soudce zvolený soudci Nejvyššího soudu je předsedou Rady. Soudci zvolení soudci vrchních soudů jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce.

(2) Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků.

§ 142

(1) Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky ode dne jejich zvolení, navržení nebo jmenování.

(2) Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodování rovni.

(3) Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

(4) Funkce člena Rady nebo náhradníka zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování.

§ 143

Podrobnosti o organizaci Rady a o zabezpečení její činnosti upraví ministerstvo vyhláškou.

Řízení před Radou

§ 144

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců se před Radou zahajuje jen na návrh podaný příslušným předsedou soudu (§ 135 odst. 1) za podmínek uvedených v § 138.

§ 145

(1) Účastníky řízení před Radou jsou

a) soudce, o jehož odbornou způsobilost jde,

b) ministr spravedlnosti,

c) předseda soudu, který podal návrh.

(2) Účastníci mohou být v řízení zastoupeni.

§ 146

(1) Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr k soudci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

(3) Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti.

§ 147

(1) Odbornou způsobilost soudce Rada zkoumá podle hledisek uvedených v § 136 odst. 1 na základě zprávy o prověrce jeho rozhodovací činnosti, listin uvedených v § 136 odst. 2 a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska objasněna.

(2) Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných osob a orgánů vyžádá.

(3) Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření.

(4) Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 a výsledky šetření podle odstavce 3 musí být doručeny soudci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili.

§ 148

(1) K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a předsedu soudu lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem.

(2) V nepřítomnosti soudce, o jehož odbornou způsobilost jde, může Rada věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy.

(3) Jednání Rady jsou neveřejná.

§ 149

(1) Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Soudce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů, a jen jestliže s tím souhlasí.

(2) Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo soudci.

§ 150

Zpětvzetí návrhu není přípustné, ledaže soudci zanikla jeho funkce.

§ 151

(1) Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

(2) Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.

(3) Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední.

(4) Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné.

(5) Rozhodnutí Rady podle odstavce 1 nabývá právní moci uplynutím lhůty stanovené v § 156, nebyl-li v této lhůtě podán návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššímu soudu. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

§ 152

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců před soudem

§ 153

Účastník řízení před Radou (§ 145 odst. 1), který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti soudce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce.

§ 154

(1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce (§ 153) projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců.

(2) Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 5 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu.

(3) Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové kolegií Nejvyššího soudu a soudci, kteří jsou nebo v posledních 3 letech byli členy nebo náhradníky Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu uvedeného v odstavci 1.

§ 155

(1) Funkční období senátu Nejvyššího soudu ustanoveného podle § 154 trvá 3 roky.

(2) Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti soudců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.

§ 156

Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout.

§ 157

Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou (§ 145 odst. 1).

§ 158

(1) Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz.

(2) Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce odmítne, jestliže

a) řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem,

b) návrh byl podán opožděně,

c) návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn.

(3) Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit.

(4) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 159

(1) Dříve, než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti soudce rozhodne, může jej ten, kdo návrh podal, vzít zpět.

(2) Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví.

(3) O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 160

(1) Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání.

(2) K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem.

(3) Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti soudců jsou neveřejná.

§ 161

(1) V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 147 odst. 1 až 3, § 148 odst. 2 a § 149.

(2) Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat.

(3) Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy.

(4) Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

§ 162

(1) V řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením.

(2) Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda soudce je, či není odborně způsobilý (§ 161 odst. 4), nahrazuje původní rozhodnutí Rady.

(3) V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení.

(4) Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti soudce, nejsou přípustné opravné prostředky.

§ 163

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti soudce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu.

Díl 6

Stížnosti

Podání stížnosti

§ 164

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen "stěžovatel") jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

(3) Anonymní podání se nevyřizují.

§ 165

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

§ 166

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Postup při vyřizování stížnosti

§ 167

Ministerstvo vyřizuje

a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

c) stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.

§ 168

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu.

§ 169

Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu.

§ 170

Předseda krajského soudu vyřizuje

a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu,

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu,

c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,

d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c).

§ 171

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.

Vyřízení stížnosti

§ 172

Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 173

(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.

(3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1.

(4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa.

§ 174

(1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.