Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) - Díl 5 - Posuzování odborné způsobilosti soudců

Díl 5

Posuzování odborné způsobilosti soudců

Hodnocení odborné způsobilosti

§ 134

(1) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do soudcovské funkce.

(2) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním soudům nebo k Nejvyššímu soudu, jakož i soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům, u nichž uplynula od nástupu do soudcovské funkce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do soudcovské funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti.

(3) Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li soudce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců.

§ 135

(1) Odbornou způsobilost soudců hodnotí

a) předseda krajského soudu, jde-li o soudce krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

b) předseda vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního soudu,

c) předseda Nejvyššího soudu, jde-li o soudce Nejvyššího soudu.

(2) Odborná způsobilost soudců musí být předsedy soudů příslušnými podle odstavce 1 zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 134 odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody.

§ 136

(1) Odborná způsobilost soudce se hodnotí podle následujících hledisek:

a) jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

b) jaká je úroveň znalosti judikatury uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů Ústavního soudu a jak se projevuje při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

c) jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,

d) jaká je úroveň teoretických znalostí,

e) jaká je schopnost organizovat činnost soudního oddělení nebo se podílet na činnosti soudního oddělení,

f) zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou.

(2) Hlediska uvedená v odstavci 1 se zkoumají na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovaného příslušným předsedou soudu, vyjádření příslušné soudcovské rady k posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovanému příslušným předsedou soudu, a zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání, vypracované Justiční akademií, popřípadě zprávy (vysvědčení) o jiném odborném vzdělání soudce. Jde-li o soudce, který rozhoduje v řízení v prvním stupni, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 též na základě zprávy o výsledcích jeho rozhodovací činnosti vypracované odvolacím soudem. Jde-li o soudce okresního soudu, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 rovněž na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti, vypracovaného předsedou okresního soudu, a vyjádření soudcovské rady okresního soudu k tomuto posudku.

(3) Odborná způsobilost soudce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující.

(4) S vyhodnocením své odborné způsobilosti podle odstavců 1 až 3 musí být soudce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným předsedou soudu uzavřeno.

§ 137

(1) Byla-li odborná způsobilost soudce vyhodnocena podle § 136 jako nevyhovující, příslušný předseda soudu nařídí nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení soudce uzavřeno, aby byla prověřena rozhodovací činnost soudce za hodnocené období.

(2) Prověrku rozhodovací činnosti soudce provede zvláštní senát složený z předsedy a 2 soudců. Členy zvláštního senátu jmenuje příslušný předseda soudu z řad předsedů senátů a soudců tohoto soudu.

(3) Prověrku rozhodovací činnosti soudce lze provést jen na základě již pravomocně skončených věcí, v nichž soudce rozhodoval jako samosoudce nebo člen senátu. Při prověrce se posoudí činnost soudce v jednotlivých věcech z hledisek uvedených v § 136 odst. 1 písm. a) až d).

(4) O prověrce rozhodovací činnosti soudce vyhotoví zvláštní senát zprávu, v jejímž závěru rozhodovací činnost soudce vyhodnotí. Zprávu předá do 15 dnů od skončení prověrky příslušnému předsedovi soudu, příslušné soudcovské radě a prověřovanému soudci; jde-li o soudce okresního soudu, zprávu předá ve stanovené lhůtě též příslušnému předsedovi okresního soudu a soudcovské radě příslušného okresního soudu. Prověřovaný soudce má právo se k obsahu zprávy a k jejímu závěru vyjádřit do 15 dnů ode dne, kdy mu byla zpráva předána.

§ 138

Pokud ve zprávě zvláštního senátu je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako nevyhovující, podá příslušný předseda soudu do 1 měsíce ode dne, kdy zprávu obdržel, návrh, aby odbornou způsobilost soudce posoudila Rada; stejně tak může postupovat, jestliže se zprávou zvláštního senátu, ve které je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako vyhovující, nesouhlasí.

Rada

§ 139

(1) Návrhy na posouzení odborné způsobilosti soudců projednává a rozhoduje o nich Rada, zřízená ministerstvem.

(2) Rada se člení na Radu pro oblast trestního práva, Radu pro oblast civilního práva a Radu pro oblast správního soudnictví.

(3) Příslušnost Rady se řídí podle toho, v jaké oblasti práva zcela nebo převážně působí soudce, o jehož odbornou způsobilost jde.

(4) Rada pro oblast trestního práva má 9 členů a tvoří ji soudce trestního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci tohoto kolegia, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem, advokát navržený Českou advokátní komorou a 2 odborníci z oblasti trestního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(5) Rada pro oblast civilního práva má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou, notář navržený Notářskou komorou České republiky a 2 odborníci z oblasti civilního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(6) Rada pro oblast správního soudnictví má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou a 3 odborníci z oblasti správního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(7) Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za soudce zvolené příslušnými kolegii Nejvyššího soudu další soudci zvolení těmito kolegii, za soudce vrchních soudů další soudci zvolení těmito soudy, za soudce krajských soudců další soudci navržení soudci krajských soudů v pořadí určeném losem, za advokáta Českou advokátní komorou další navržený advokát, za notáře Notářskou komorou České republiky další navržený notář, za státního zástupce další státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem a za odborníky z oblasti trestního, civilního a správního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice v pořadí určeném ministrem spravedlnosti.

(8) Členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců, advokátů, notářů a odborníků z oblasti trestního, civilního a správního práva jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce, České advokátní komory, Notářské komory České republiky nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice ministr spravedlnosti. Odborníci z oblasti trestního, civilního a správního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci, notáři nebo advokáty.

(9) Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.¹⁰) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

§ 140

(1) Z řad soudců Nejvyššího soudu jsou do Rady pro oblast trestního práva voleni její členové a náhradníci shromážděním soudců trestního kolegia, do Rady pro oblast civilního práva a do Rady pro oblast správního soudnictví jsou členové a náhradníci příslušné Rady voleni společným shromážděním soudců občanskoprávního a obchodního kolegia. Shromáždění soudců trestního kolegia dále navrhuje jednoho člena a jednoho náhradníka Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců z řad předsedů senátů a soudců Nejvyššího soudu působících v trestním kolegiu.

(2) Členové a náhradníci příslušné Rady ze soudců vrchních soudů a soudci navrhovaní do příslušné Rady krajskými soudy jsou voleni shromážděními soudců těchto soudů.

(3) Volit, být volen a podávat návrhy na členy a náhradníky příslušné Rady má právo každý soudce přidělený nebo přeložený k výkonu funkce na soudu, na němž jsou volby konány; volby jsou rovné, přímé a s tajným hlasováním. Každý soudce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů.

(4) Ve volbách konaných shromážděními soudců příslušných kolegií Nejvyššího soudu a ve volbách konaných shromážděními soudců vrchních soudů je soudce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a soudce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními soudců krajských soudů je navržen za člena Rady soudce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem.

(5) Shromáždění soudců k volbám členů a náhradníků příslušné Rady svolává předseda soudu, na kterém se mají volby konat, na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem.

(6) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány do skončení shromáždění soudců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění.

§ 141

(1) Soudce zvolený soudci Nejvyššího soudu je předsedou Rady. Soudci zvolení soudci vrchních soudů jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce.

(2) Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků.

§ 142

(1) Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky ode dne jejich zvolení, navržení nebo jmenování.

(2) Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodování rovni.

(3) Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

(4) Funkce člena Rady nebo náhradníka zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování.

§ 143

Podrobnosti o organizaci Rady a o zabezpečení její činnosti upraví ministerstvo vyhláškou.

Řízení před Radou

§ 144

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců se před Radou zahajuje jen na návrh podaný příslušným předsedou soudu (§ 135 odst. 1) za podmínek uvedených v § 138.

§ 145

(1) Účastníky řízení před Radou jsou

a) soudce, o jehož odbornou způsobilost jde,

b) ministr spravedlnosti,

c) předseda soudu, který podal návrh.

(2) Účastníci mohou být v řízení zastoupeni.

§ 146

(1) Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr k soudci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

(3) Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti.

§ 147

(1) Odbornou způsobilost soudce Rada zkoumá podle hledisek uvedených v § 136 odst. 1 na základě zprávy o prověrce jeho rozhodovací činnosti, listin uvedených v § 136 odst. 2 a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska objasněna.

(2) Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných osob a orgánů vyžádá.

(3) Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření.

(4) Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 a výsledky šetření podle odstavce 3 musí být doručeny soudci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili.

§ 148

(1) K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a předsedu soudu lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem.

(2) V nepřítomnosti soudce, o jehož odbornou způsobilost jde, může Rada věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy.

(3) Jednání Rady jsou neveřejná.

§ 149

(1) Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Soudce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů, a jen jestliže s tím souhlasí.

(2) Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo soudci.

§ 150

Zpětvzetí návrhu není přípustné, ledaže soudci zanikla jeho funkce.

§ 151

(1) Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

(2) Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.

(3) Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední.

(4) Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné.

(5) Rozhodnutí Rady podle odstavce 1 nabývá právní moci uplynutím lhůty stanovené v § 156, nebyl-li v této lhůtě podán návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššímu soudu. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

§ 152

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců před soudem

§ 153

Účastník řízení před Radou (§ 145 odst. 1), který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti soudce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce.

§ 154

(1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce (§ 153) projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců.

(2) Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 5 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu.

(3) Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové kolegií Nejvyššího soudu a soudci, kteří jsou nebo v posledních 3 letech byli členy nebo náhradníky Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu uvedeného v odstavci 1.

§ 155

(1) Funkční období senátu Nejvyššího soudu ustanoveného podle § 154 trvá 3 roky.

(2) Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti soudců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.

§ 156

Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout.

§ 157

Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou (§ 145 odst. 1).

§ 158

(1) Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz.

(2) Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce odmítne, jestliže

a) řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem,

b) návrh byl podán opožděně,

c) návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn.

(3) Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit.

(4) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 159

(1) Dříve, než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti soudce rozhodne, může jej ten, kdo návrh podal, vzít zpět.

(2) Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví.

(3) O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 160

(1) Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání.

(2) K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem.

(3) Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti soudců jsou neveřejná.

§ 161

(1) V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 147 odst. 1 až 3, § 148 odst. 2 a § 149.

(2) Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat.

(3) Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy.

(4) Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

§ 162

(1) V řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením.

(2) Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda soudce je, či není odborně způsobilý (§ 161 odst. 4), nahrazuje původní rozhodnutí Rady.

(3) V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení.

(4) Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti soudce, nejsou přípustné opravné prostředky.

§ 163

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti soudce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu.