Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů - Díl 2 - Exekuční řízení

Díl 2

Exekuční řízení

§ 35

(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.

(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.

(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.

(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první.

(5) Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní právní předpis¹⁰) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu exekučního řízení.

(6) Současně s exekučním návrhem může být podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání došel exekutorovi. Nestanoví-li se dále jinak, je k rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání příslušný exekuční soud.

Rejstřík zahájených exekucí

§ 35a

(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.

(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno využívat údaje z rejstříku zahájených exekucí pro výkon své působnosti. Exekutorovi poskytuje ministerstvo údaje o jím vykonávané nebo vykonané exekuční činnosti a údaje podle § 35b odst. 1 písm. l) a m) týkající se exekuční činnosti, kterou vykonává nebo vykonával jiný exekutor.

(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. n).

§ 35b

(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu

a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,

b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a),

c) označení exekučního řízení spisovou značkou exekutora, pod kterou je vedeno,

d) označení exekučního soudu a spisovou značku exekučního soudu,

e) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

f) označení oprávněného a povinného,

g) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

h) datum zahájení exekučního řízení,

i) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) až c) (dále jen „doložka provedení exekuce“),

j) údaj o výši zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce nebo o zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce,

k) datum složení zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce,

l) údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, a den sepsání movité věci,

m) údaj o skončení exekuce prodejem movitých věcí podle písmene l) nebo o tom, že exekuce je vedena po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9,

n) datum skončení exekučního řízení.

(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), d), i) až n) zapíše do rejstříku exekutor.

(3) Údaj podle odstavce 1 písm. l) zapíše exekutor bez zbytečného odkladu po sepsání movité věci, údaj podle odstavce 1 písm. m) exekutor zapíše do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skončení exekuce prodejem movitých věcí nebo poté, co skončil odklad exekuce podle § 54 odst. 9.

Účastníci řízení

§ 36

(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.

(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.

(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,¹²) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

Exekuční návrh

§ 37

(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.

(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

(3) Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem

a) rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak,

b) rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí,

c) rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo

d) cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak.

(4) Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuce vedena podle

a) rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě,

b) cizího rozhodnutí,

1. u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo

2. které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno prohlášení vykonatelnosti, nebo

c) cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.

(5) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.

(6) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení,

a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 5,

b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a

c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).

(7) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.

§ 38

(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d)^,7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

§ 39

(1) Neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání.

(2) Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.

(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 43a odst. 1 zamítne.

(4) Jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, exekutor exekuční řízení usnesením zastaví.

(5) Byl-li současně s exekučním návrhem podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, exekutor rozhodne o zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení pouze na základě pokynu soudu podle § 43a odst. 6.

Exekuční titul

§ 40

(1) Exekučním titulem je

a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,

b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,

c) vykonatelný rozhodčí nález,

d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu¹³),

e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,

f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,¹⁴) jejichž výkon připouští zákon.

(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.

§ 41

Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

§ 42

(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.

§ 43

(1) Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

§ 43a

(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h).

(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h). Společně se žádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě.

(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Byl-li soudu s žádostí o pověření zaslán návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, vydá soud pověření poté, kdy rozhodl o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. O prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání rozhodne exekuční soud bez jednání. Usnesení či rozsudek o prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání musí být odůvodněný.

(4) Pověření obsahuje

a) označení exekučního soudu,

b) označení exekutora,

c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

d) označení oprávněného a povinného,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,

f) podpis a datum.

(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.

(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.

(7) Spolu s pověřením nebo pokynem podle odstavce 6 doručí exekuční soud exekutorovi rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Exekutor doručí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání účastníkům spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce, případně, nebylo-li mu vydáno pověření, s rozhodnutím o odmítnutí nebo zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení.

§ 44

(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6, případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.

(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.

(3) Vyrozumění obsahuje

a) označení exekučního soudu,

b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,

c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,

d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

e) označení oprávněného a povinného,

f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,

g) podpis a datum,

h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2, poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b, a případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení.

(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.

§ 44a

(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle § 49 odst. 8. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí^16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.

(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.

§ 44b

Změna exekutora

(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Navrhne-li změnu exekutora oprávněný podle § 15 odst. 5, není souhlasu exekutora, který vede exekuci, třeba. Převzetí exekuce není rozhodnutím.

(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.

(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.

(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1, nejde-li o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, nese oprávněný.

§ 44c

(1) Exekutor vyrozumí oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. Nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuci alespoň ke krytí nákladů exekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuce pro tento případ, exekutor exekuci zastaví.

(2) Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 1, náklady exekuce do výše složené zálohy na náklady exekuce hradí oprávněný.

§ 45

Věcná a místní příslušnost exekučního soudu

(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu^7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d)^,7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.

§ 46

(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.

(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k vedení exekuce. Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě.

(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny exekuční návrhy.

(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuce oprávněnému, nedohodl-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1000 Kč. Ze zvláštního účtu podle odstavce 5 vyplatí exekutor peněžní prostředky z vymoženého plnění s úrokem, pokud přirostl, za dobu ode dne připsání vymožených peněžních prostředků na zvláštní účet podle odstavce 5 do dne předcházejícího dni jejich odepsání ze zvláštního účtu. Za vymožené plnění se považuje plnění

a) získané prováděním exekuce způsobem podle § 59 odst. 1,

b) získané provedením exekuce podle odstavce 6, nebo

c) hrazené na vymáhanou povinnost od doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému do skončení exekuce, nebylo-li získáno podle písmene a) nebo b).

(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění, zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a zaplacené jistoty vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu³¹) u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u kterého je veden. Jde-li o bezhotovostní převod, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost, zálohy na náklady exekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a jistoty se exekutorovi hradí na zvláštní účet.

(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce, a uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuci.

(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno^16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést^16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace pozůstalosti do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti.

(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Na žádost zašle exekutor oprávněnému, který je orgánem sociálního zabezpečení, neprodleně oznámení o dni, ve kterém zanikla vymáhaná povinnost.

Exekuční příkaz

§ 47

(1) Exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.

(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před

a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),

c) právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,

d) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),

e) právní mocí exekučního příkazu.

(3) Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.

(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.

§ 48

(1) V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede

a) exekuční soud,

b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,

c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,

d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

f) způsob provedení exekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuce,

g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,

h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.

(2) V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor dále uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení.

§ 49

(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž obsahovat

a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), případně uložení povinnosti k úhradě nákladů plátce mzdy, jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,

b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru^7a), jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,

c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,

d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,

e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,

f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,

g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,

h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.

(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem údaj podle § 48 písm. e).

(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 a 3.

(5) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.

(6) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(8) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

(10) Exekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.

§ 50

Součinnost oprávněného a povinného

(1) Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má provést exekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu, uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor^7a), z něhož má být pohledávka odepsána.

(2) Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul.

(3) Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o majetku povinného.

§ 51

Pověření podle § 43a exekutorovi zaniká, jestliže

a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,

b) exekuce byla zastavena,

c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,

d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,

e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.

§ 52

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí

a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a),

c) právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a

d) právní moc exekučního příkazu.

§ 53

Exekutor je povinen zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu, které je určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení, a evidovat v exekučním spisu údaje o těchto záznamech. Povinnost podle věty první se týká telefonních čísel používaných soudním exekutorem i zaměstnanci soudního exekutora. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí exekučního spisu.

§ 54

Odklad exekuce

(1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor do 7 dnů odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor

a) nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuce podle odstavce 6,

b) exekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuce podle odstavce 5 nebo 7 anebo podle § 266 občanského soudního řádu.

(3) Odstavec 2 písm. b) se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného vyrozumí.

(4) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá. Je-li exekuce odložena podle odstavce 6, exekutor nezjišťuje ani nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede. Po dobu odkladu exekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuce nelze zajistit sepsané movité věci. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.

(5) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.

(6) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.

(7) Není-li dále stanoveno jinak, exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí

a) vedené proti povinnému neuvedenému v § 67 odst. 1, proti kterému je zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a v této exekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1500 Kč,

b) vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v písmeni a) a § 67 odst. 1, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1500 Kč.

(8) Exekutor vyzve povinného k zasílání peněžních prostředků ve výši podle odstavce 7 na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce odložena. Povinný zašle peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do konce příslušného kalendářního měsíce.

(9) Na nesplnění povinnosti podle odstavce 8 věty druhé exekutor povinného upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuce skončí.

(10) Exekutor exekuci podle odstavce 7 neodloží, návrh na odklad exekuce podle odstavce 7 zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuci odložené podle odstavce 7 pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným exekutorovi podle odstavce 7 písm. a) nebo b). Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2000 Kč. V téže exekuci prodejem movitých věcí se odstavce 7 až 9 použijí nejvýše jednou. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci podle § 67 odst. 2.

(11) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.

(12) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem v této lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.

§ 55

Zastavení exekuce

(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.

(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.

(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.

(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví.

(7) Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví.

(8) Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům.

(10) Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na náklady exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na náklady exekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na náklady exekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuci zastaví.

(11) Složením zálohy podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, se lhůta podle odstavce 7 prodlužuje o další 3 roky. Prodloužit lhůtu podle věty první je možné nejvýše dvakrát. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor exekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí.

(12) Lhůta podle odstavců 7 a 11 neběží

a) je-li předmětem exekuce nepeněžité plnění,

b) po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuce části majetku, během něhož nelze exekuci provést,

c) po dobu, po kterou byla jako celek exekuce odložena, nebo ji není možné podle zvláštního právního předpisu provést³³).

(13) Zastavením exekuce podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11 nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11, určí se náklady bezvýsledné exekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle zvláštního předpisu; je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká.

§ 55a

Soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce.

§ 55b

Rozhodování exekutora

(1) Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech a povinnostech rozhoduje.

(3) Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád jinak.

(4) Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně zašle exekutorovi.

§ 55c

Odvolání proti rozhodnutí exekutora

(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.

(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.

(3) Odvolání není přípustné proti

a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3),

b) exekučnímu příkazu,

c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo

d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.

(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.

(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.

(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.

§ 56

Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^16a) anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.

§ 56a

Doručování na ohlašovnu

(1) Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu³⁴) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny³⁵), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

(2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje

a) označení soudního exekutora, který písemnost doručuje,

b) označení doručované písemnosti,

c) číslo jednací doručované písemnosti,

d) informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,

e) jméno, příjmení a datum narození adresáta,

f) adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází,

g) místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu,

h) poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu,

i) informaci o možnosti zřízení datové schránky³⁶).

(3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti podle předchozí věty, se považuje za adresu pro doručování pro dané řízení podle § 46a odst. 2 občanského soudního řádu.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí

a) pro doručování písemností podle § 44 odst. 1 věty druhé povinnému či manželovi povinného,

b) pro doručování vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44 odst. 1 věty první oprávněnému,

c) pro doručování písemností v daném řízení oprávněnému, povinnému či manželovi povinného, pokud si v úložní době vyzvedli některou z písemností podle písmena a) nebo b),

d) pro doručování písemností, u kterých je vyloučeno doručení podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu,

e) pro doručování exekučního příkazu dlužníkovi povinného.

§ 56b

Doručování ve zvláštních případech

(1) Byla-li v řízení adresátovi exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která

a) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu³⁷), nebo

b) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno³⁸),

doručuje exekutor další písemnosti v řízení doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, je-li adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu³⁹) adresáta stejná jako v případě zásilky vrácené podle písmena a) nebo b) tak, že namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

(2) V případě jiné písemnosti doručené adresátovi a vrácené exekutorovi z důvodu, že jinou písemnost nebo oznámení nebylo možné vhodit do schránky⁴⁰), se odstavec 1 použije obdobně.

§ 57

Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.