Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů - Exekuční příkaz

Exekuční příkaz

§ 47

(1) Exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.

(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před

a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),

c) právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,

d) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),

e) právní mocí exekučního příkazu.

(3) Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.

(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.

§ 48

(1) V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede

a) exekuční soud,

b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,

c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,

d) označení účastníků včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

f) způsob provedení exekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuce,

g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,

h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.

(2) V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor dále uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení.

§ 49

(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž obsahovat

a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), případně uložení povinnosti k úhradě nákladů plátce mzdy, jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,

b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru^7a), jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,

c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,

d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,

e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,

f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,

g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,

h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.

(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.

(3) Nestanoví-li se v odstavci 2 jinak, je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), je-li plátci mzdy doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v těchto písemnostech. Po obdržení datového souboru podle věty předchozí kvalifikovaný plátce mzdy bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.

(4) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.

(5) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu, je-li dlužníkem povinného finanční instituce, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění, nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), finanční instituce bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 až 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 až 5.

(6) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.

(7) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.

(7) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(8) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(8) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(9) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(9) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

(10) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 9 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

(10) Exekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.

(11) Exekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.

§ 50

Součinnost oprávněného a povinného

(1) Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má provést exekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu, uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor^7a), z něhož má být pohledávka odepsána.

(2) Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul.

(3) Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o majetku povinného.

§ 51

Pověření podle § 43a exekutorovi zaniká, jestliže

a) exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,

b) exekuce byla zastavena,

c) pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy,

d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,

e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.

§ 52

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí

a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a),

c) právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a

d) právní moc exekučního příkazu.

§ 53

Exekutor je povinen zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu, které je určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení, a evidovat v exekučním spisu údaje o těchto záznamech. Povinnost podle věty první se týká telefonních čísel používaných soudním exekutorem i zaměstnanci soudního exekutora. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí exekučního spisu.

§ 54

Odklad exekuce

(1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor do 7 dnů odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

(2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor

a) nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuce podle odstavce 6,

b) exekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuce podle odstavce 5 nebo 7 anebo podle § 266 občanského soudního řádu.

(3) Odstavec 2 písm. b) se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného vyrozumí.

(4) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá. Je-li exekuce odložena podle odstavce 6, exekutor nezjišťuje ani nezajišťuje majetek povinného ani exekuci neprovede. Po dobu odkladu exekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuce nelze zajistit sepsané movité věci. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.

(5) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.

(6) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.

(7) Není-li dále stanoveno jinak, exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí

a) vedené proti povinnému neuvedenému v § 67 odst. 1, proti kterému je zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a v této exekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1500 Kč,

b) vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v písmeni a) a § 67 odst. 1, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1500 Kč.

(8) Exekutor vyzve povinného k zasílání peněžních prostředků ve výši podle odstavce 7 na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce odložena. Povinný zašle peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do konce příslušného kalendářního měsíce.

(9) Na nesplnění povinnosti podle odstavce 8 věty druhé exekutor povinného upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuce skončí.

(10) Exekutor exekuci podle odstavce 7 neodloží, návrh na odklad exekuce podle odstavce 7 zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuci odložené podle odstavce 7 pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným exekutorovi podle odstavce 7 písm. a) nebo b). Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2000 Kč. V téže exekuci prodejem movitých věcí se odstavce 7 až 9 použijí nejvýše jednou. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuci podle § 67 odst. 2.

(11) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.

(12) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem v této lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.

§ 55

Zastavení exekuce

(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.

(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.

(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.

(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví.

(7) Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.

(8) Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce podle věty první není zproštěn.

(10) Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na další vedení exekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuci zastaví.

(11) Je-li složena záloha podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, lhůta podle odstavce 7 se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor nepostupuje podle odstavce 7 až 10 a exekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí.

(12) Lhůta podle odstavců 7 a 11 neběží

a) je-li předmětem exekuce nepeněžité plnění,

b) po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuce části majetku, během něhož nelze exekuci provést,

c) po dobu, po kterou byla jako celek exekuce odložena, nebo ji není možné podle zvláštního právního předpisu provést³³).

(13) Zastavením exekuce podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11 nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11, určí se náklady bezvýsledné exekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle zvláštního předpisu; je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká.

§ 55a

Soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce.

§ 55b

Rozhodování exekutora

(1) Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech a povinnostech rozhoduje.

(3) Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád jinak.

(4) Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně zašle exekutorovi.

§ 55c

Odvolání proti rozhodnutí exekutora

(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.

(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.

(3) Odvolání není přípustné proti

a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3),

b) exekučnímu příkazu,

c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo

d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.

(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.

(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.

(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.

§ 56

Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^16a) anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.

§ 56a

Doručování na ohlašovnu

(1) Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu³⁴) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny³⁵), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

(2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje

a) označení soudního exekutora, který písemnost doručuje,

b) označení doručované písemnosti,

c) číslo jednací doručované písemnosti,

d) informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,

e) jméno, příjmení a datum narození adresáta,

f) adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází,

g) místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu,

h) poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu,

i) informaci o možnosti zřízení datové schránky³⁶).

(3) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti podle předchozí věty, se považuje za adresu pro doručování pro dané řízení podle § 46a odst. 2 občanského soudního řádu.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí

a) pro doručování písemností podle § 44 odst. 1 věty druhé povinnému či manželovi povinného,

b) pro doručování vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44 odst. 1 věty první oprávněnému,

c) pro doručování písemností v daném řízení oprávněnému, povinnému či manželovi povinného, pokud si v úložní době vyzvedli některou z písemností podle písmena a) nebo b),

d) pro doručování písemností, u kterých je vyloučeno doručení podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu,

e) pro doručování exekučního příkazu dlužníkovi povinného.

§ 56b

Doručování ve zvláštních případech

(1) Byla-li v řízení adresátovi exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která

a) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu³⁷), nebo

b) byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno³⁸),

doručuje exekutor další písemnosti v řízení doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, je-li adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu³⁹) adresáta stejná jako v případě zásilky vrácené podle písmena a) nebo b) tak, že namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.

(2) V případě jiné písemnosti doručené adresátovi a vrácené exekutorovi z důvodu, že jinou písemnost nebo oznámení nebylo možné vhodit do schránky⁴⁰), se odstavec 1 použije obdobně.

§ 57

Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.