§ 1
(1) Fyzická osoba, která pozbyla státní občanství Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo České republiky v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 propuštěním ze státního svazku1) nebo v souvislosti s nabytím státního občanství jiného státu, s nímž měla nebo má Česká republika uzavřenu smlouvu upravující otázku zamezení vzniku dvojího státního občanství,2) (dále jen "bývalý občan") může nabýt státního občanství České republiky na základě prohlášení o státním občanství České republiky (dále jen "prohlášení"), pokud uvedená mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(2) Bývalý občan prokáže svoji totožnost a v prohlášení uvede
a) kdy a jakým způsobem pozbyl státní občanství,
b) místo posledního trvalého pobytu na území České republiky; neměl-li takový pobyt, uvede tuto skutečnost.
(3) K prohlášení připojí
a) listinu (osvědčení) o propuštění ze státního svazku nebo rozhodnutí o odnětí státního občanství anebo listinu (potvrzení) o naturalizaci ve Spojených státech amerických,
b) rodný list,
c) oddací list, jde-li o osobu žijící v manželství, osobu rozvedenou nebo ovdovělou,
d) popřípadě další doklady, kterými prokazuje správnou podobu svého příjmení.
(4) Bývalý občan může samostatně učinit prohlášení nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 18 let.