Zákon o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů - ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.

(2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.

(4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

§ 2

(1) Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků¹) (dále jen „krajský pozemkový úřad“).

(2) V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí.

(3) Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel. Ředitele krajského pozemkového úřadu jmenuje a odvolává ústřední ředitel.

(4) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak²).

(5) Státní pozemkový úřad zřizuje pro řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů¹). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

(6) Podrobnosti organizačního členění Státního pozemkového úřadu stanoví organizační řád, který vydává ústřední ředitel s předchozím souhlasem ministra zemědělství.

§ 3

(1) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle tohoto zákona a podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Státní pozemkový úřad při nakládání s majetkem a při převodu zemědělských pozemků a dalších nemovitých a movitých věcí, s nimiž je příslušný hospodařit, na jiné osoby postupuje tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu při dodržování povinností při hospodaření s majetkem.

(3) Státní pozemkový úřad vytváří rezervu státních pozemků vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. S pozemky z rezervy podle určení stanoveného nařízením vlády bezúplatně naloží ve prospěch ústředních orgánů státní správy, pro které byla rezerva vytvořena.

(4) Státní pozemkový úřad může s právnickou osobou, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, uzavřít za Českou republiku písemnou smlouvu, na základě které by tato osoba převáděla pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle jiného právního předpisu³).

§ 4

(1) Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu⁴) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s pozemky nabytými podle § 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis⁵) nestanoví jinak.

(2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výnosy z převodů majetku, provedených na základě realizace rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštním účtu a nejsou součástí státního rozpočtu.

§ 5

S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle § 5 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

(1) Podle tohoto zákona nelze převádět

a) zemědělské pozemky⁶), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu⁷) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury⁸) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury⁸); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,

c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření⁹),

d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu¹⁰),

e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech¹¹),

f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků¹²),

g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků vymezených jiným právním předpisem¹³), s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 3.

(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

(3) Příslušný katastrální úřad na žádost Státního pozemkového úřadu ověří do 30 dnů od doručení žádosti ve své evidenci, že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly, ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řeholního řádu nebo kongregace anebo že ke dni 31. prosince 1949 nebyly ve vlastnictví obcí.

(4) U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle odstavce 3 nevyžaduje.

(5) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

Bezúplatný převod pozemku

§ 7

(1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob¹⁴), a to jde-li o pozemky

a) v zastavěném území⁸), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

b) v zastavitelné ploše⁸), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,

e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité,

f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území⁸) nebo zastavitelné ploše⁸); písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně převede

a) silniční pozemky¹⁵) pod místními komunikacemi nebo pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní,

b) silniční pomocné pozemky¹⁶) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo¹⁷) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.

(3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob¹⁴) a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,

a) v zastavěném území⁸), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

b) v zastavitelné ploše⁸), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,

d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje,

e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.

(4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede

a) silniční pozemky¹⁵) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní,

b) silniční pomocné pozemky¹⁶) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo¹⁷) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.

(5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obec a v případě odstavce 4 kraj.

§ 8

(1) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, jsou obec nebo kraj povinny zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec nebo kraj převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, jsou obec nebo kraj povinny ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu¹⁸) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci nebo kraji převeden.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) nebo kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit.

§ 9

Zemědělské pozemky podle § 10 až 13 lze převádět pouze na

a) fyzickou osobu, která je občanem

1. České republiky¹⁹),

2. jiného členského státu Evropské unie²⁰),

3. státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

4. Švýcarské konfederace²¹),

b) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice,

c) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení

1. v jiném členském státě Evropské unie²⁰),

2. ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

3. ve Švýcarské konfederaci²¹).

§ 10

Převod zemědělského pozemku na žádost obce, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází

(1) Nebrání-li tomu ustanovení § 6, převede Státní pozemkový úřad úplatně na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, nacházející se v jejím katastrálním území

a) v zastavěném území⁸),

b) v zastavitelné ploše⁸),

c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění.

(2) Pozemky vymezené v odstavci 1 se úplatně převedou na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví, pokud byly marně nabídnuty oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou převodu podle odstavce 3.

(3) Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

(4) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Státní pozemkový úřad převede vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.

(5) Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v odstavcích 1, 3 nebo 4, uspokojí se nejprve uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, pokud podá žádost nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poté vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby, která je nemovitostí, a nakonec obec.

§ 11

Převod zemědělského pozemku na žádost vlastníka sousedícího pozemku

(1) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkům sousedícího zemědělského pozemku, pokud o zemědělský pozemek nepožádá osoba podle § 10. Převést však nelze zemědělský pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka, popřípadě jeho spoluvlastníků.

(2) Pro účely tohoto zákona je sousedícím pozemkem každý jednotlivý pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako parcela označená parcelním číslem a zobrazená v katastrální mapě nebo v mapě bývalého pozemkového katastru anebo v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení, a který má s předmětným pozemkem společnou hranici nebo se ho alespoň v jednom bodě dotýká.

(3) Pokud o převod zemědělského pozemku požádá více vlastníků, popřípadě spoluvlastníků sousedících zemědělských pozemků, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vyzve je Státní pozemkový úřad, aby nabídli kupní cenu, která však nesmí být nižší než cena obvyklá. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Státní pozemkový úřad pořadí osob, a poté vyzve k uzavření kupní smlouvy tu z nich, která se s nejvyšší nabídkou kupní ceny umístila na prvním místě. Pokud tato osoba neuzavře smlouvu do 45 dnů ode dne převzetí návrhu kupní smlouvy předložené Státním pozemkovým úřadem nebo ode dne doručení tohoto návrhu do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem nebo pokud nabyvatel nesplní ve lhůtě pro přijetí návrhu kupní smlouvy podmínky stanovené v § 16 odst. 1, není Státní pozemkový úřad tímto návrhem vázán a postupně vyzývá k uzavření kupní smlouvy osoby podle pořadí, ve kterém se se svojí nabídkou kupní ceny umístily.

(4) V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 3 kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.

(5) Zemědělský pozemek lze podle odstavců 1 a 3 převést i tehdy, jestliže o to požádá spoluvlastník sousedícího zemědělského pozemku.

§ 12

Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky

(1) Nebráni-li tomu ustanovení § 6, může Státní pozemkový úřad úplatně převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, který byl marně nabídnut oprávněným osobám podle jiného právního předpisu²²), a to na základě veřejné nabídky podle odstavce 2.

(2) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí²³), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce a na svých internetových stránkách.

(3) Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek²⁴), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, za průměrnou cenu pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu²⁵). Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky.

(4) Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat

a) oprávněné osoby, jejichž nárok na náhradní zemědělský pozemek vyjádřený v korunách činí nejméně 50 % z ceny pozemku podle odstavce 3,

b) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo

c) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha.

(5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádají o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky

a) osoby uvedené v § 10 nebo 11, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10 nebo 11; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle těchto ustanovení jim zaniká,

b) oprávněné osoby uvedené v odstavci 4 písm. a), postupuje Státní pozemkový úřad podle odstavce 8, nebo

c) pokud nepožádá o převod zemědělského pozemku oprávněná osoba, ale osoba uvedená v odstavci 4 písm. b) nebo c), která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, postupuje Státní pozemkový úřad podle odstavce 9.

(6) V ostatních případech Státní pozemkový úřad vyzve osoby, které podaly žádost, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí,

a) nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a

b) zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5000 Kč.

(7) Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 6 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.

(8) Jestliže o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky požádá jedna nebo více oprávněných osob, Státní pozemkový úřad postupuje podle odstavce 6 obdobně s tím, že vyzve pouze tyto oprávněné osoby a na základě výše nabídnuté kupní ceny stanoví jejich pořadí. Zemědělský pozemek převede té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě. Pokud však tato osoba neuzavře ve lhůtě stanovené v § 16 odst. 3 kupní smlouvu, postupuje Státní pozemkový úřad obdobně vůči dalším osobám v pořadí, v jakém se se svojí nabídkou kupní ceny umístily.

(9) V případě, že o převod zemědělského pozemku požádá jeho nájemce splňující podmínku podle odstavce 5 písm. c), Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 6.

(10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 9, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 5 písm. c). Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 5 písm. c) pouze k jednomu zemědělskému pozemku, omezení uvedené ve větě první se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých na základě odstavce 9 je omezena na nejvýše 500 ha. Do této výměry se započítají i pozemky nabyté obdobným způsobem na základě dosavadních právních předpisů.

(11) Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 5 písm. c) se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 5 písm. c) bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(12) V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 6 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky.

§ 13

Prodej zemědělského pozemku v obchodní veřejné soutěži

(1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 10 až 12, fyzickým nebo právnickým osobám v obchodní veřejné soutěži podle jiného právního předpisu²⁶); rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.

(2) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.

§ 14

Kupní cena a její úhrada

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou¹⁸).

(2) Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak, uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu.

(3) Kupující může zaplatit kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s právem Evropské unie²⁷). Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud kupující před zaplacením celé kupní ceny převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu. V tomto případě je kupující povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku. Poskytnutá výhoda splátek nezaniká, převede-li zemědělský podnikatel podnik, včetně pozemků, příbuznému v řadě přímé, sourozenci nebo manželovi, nebo v případě, kdy nabyvatel podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převedl pozemek na společnost nebo družstvo, jako jehož společník nebo člen pozemek získal. Převod na takovouto osobu je nabyvatel povinen oznámit Státnímu pozemkovému úřadu do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl vyrozuměn katastrálním úřadem o vkladu vlastnického práva ve prospěch nového vlastníka, a doložit Státnímu pozemkovému úřadu, že nový nabyvatel je jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo je společností nebo družstvem, jako jejichž společník nebo člen pozemek získal.

(4) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu část kupní ceny, a to ve výši 10 %.

(5) Na úhradu kupní ceny započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu a jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad, a které přitom považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.

§ 15

Zástavní a předkupní právo

(1) K zajištění dosud nesplacené kupní ceny zemědělského pozemku nebo její části vzniká státu zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku k okamžiku převodu pozemku.

(2) K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získá od Státního pozemkového úřadu nebo získal od Pozemkového fondu České republiky. Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 10 odst. 1 a 4 a u převodu na oprávněné osoby podle § 11, 12 a 13.

(3) Pozemek, na nějž je uplatněno zástavní nebo předkupní právo státu podle odstavců 1 a 2, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na zaplacení celé kupní ceny.

(4) Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku Státní pozemkový úřad navrhne katastrálnímu úřadu zápis zástavního práva podle odstavce 1, předkupního práva podle odstavce 2 a omezení podle odstavce 3.

(5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele.

(6) Nároky státu vyplývající ze zástavního a z předkupního práva uplatňuje Státní pozemkový úřad.

Podmínky převodu zemědělského pozemku

§ 16

(1) Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která

a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad,

b) prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci,

c) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady ve splátkách,

d) nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti²⁸); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřad od příslušné okresní správy sociálního zabezpečení²⁹).

(2) Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny. Podmínky uvedené v odstavci 1 neplatí pro oprávněné osoby a pro nabyvatele podle § 10 odst. 3.

(3) Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle jiného právního předpisu³⁰). Nestanoví-li zákon jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán.

(4) Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává Státní pozemkový úřad.

§ 17

(1) Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, poskytne Státní pozemkový úřad dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle jiného právního předpisu³¹). V takovém případě nájemci již náhrada za trvalý porost při ukončení nájmu podle jiného právního předpisu³¹) nepřísluší.

(2) Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i právní nástupce zřizovatele trvalého porostu nebo oplocení.

§ 18

Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se za součást tohoto pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení³²), a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem.

§ 19

(1) Prodlení se zaplacením kupní ceny popřípadě splátky delší než 30 dnů, při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13, je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na náhradu. Výše náhrady činí ročně 1 % z ceny zemědělského pozemku uvedené v kupní smlouvě, tedy 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc užívání.

(2) Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se zemědělským pozemkem, který byl předmětem kupní smlouvy.

(3) Státní pozemkový úřad navrhne zápis změny vlastnického práva, která nastala v důsledku odstoupení od smlouvy, a související vznik příslušnosti hospodařit příslušnému katastrálnímu úřadu; návrh doloží listinou stanovenou jiným právním předpisem³³).

§ 20

(1) Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.

(2) V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu³⁴).

(3) Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy.

(4) Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona převést.

(5) Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona provést.

(6) Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu³⁵) ke dni převodu.

§ 21

Společná ustanovení

(1) Podílový spoluvlastník zemědělského pozemku, který nabyl spoluvlastnický podíl k zemědělskému pozemku převodem podle § 10 odst. 3, nemá zákonné předkupní právo vůči Státnímu pozemkovému úřadu; § 140 občanského zákoníku se ve vztahu k němu nepoužije.

(2) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost, nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona, a užívá pozemek s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.

(3) V případě, že zřizovatel trvalého porostu využije předkupní právo, převede mu Státní pozemkový úřad pozemek za cenu obvyklou s tím, že ji může uhradit ve splátkách, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie²⁷), nejpozději však do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy.

(4) Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.

§ 22

Přechodná ustanovení

(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vstupuje Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení, jejichž účastníkem byl Pozemkový fond České republiky, a včetně postavení Pozemkového fondu České republiky jako povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). K výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad.

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce členů dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky.

(3) Veškerý majetek Pozemkového fondu České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku; s tímto majetkem je podle jiného právního předpisu³⁴) příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Finanční prostředky na účtech Pozemkového fondu České republiky se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příjmem státního rozpočtu.

(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazených v pozemkových úřadech a Ústředním pozemkovém úřadě přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.

(5) Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými bylo příslušné hospodařit ministerstvo v rozsahu potřebném pro činnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.

(6) Závazky a pohledávky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s činností pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, plní a vykonává počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Státní pozemkový úřad.

(7) Oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav udělená po 8. září 1997 se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona.

(8) Řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Pokud však je zpracovaný návrh pozemkových úprav vystaven ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k veřejnému nahlédnutí, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl pozemkový úřad, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu a řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl Ústřední pozemkový úřad, dokončí ústředí Státního pozemkového úřadu.

(9) Státní pozemkový úřad je příslušným pozemkovým úřadem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

(10) Rezerva státních pozemků vytvořená Pozemkovým fondem České republiky do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za rezervu vytvořenou Státním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona.

(11) Žádosti podle § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013.

(12) Do doby trvání užívání pozemku s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem podle § 15a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(13) Byla-li podána žádost Pozemkovému fondu České republiky o bezúplatný převod zemědělských pozemků a dalších nemovitostí na kraje, obce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřízení takové žádosti dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu podle dosavadních právních předpisů.

(14) Byl-li Pozemkovým fondem České republiky před účinností tohoto zákona vyhlášen prodej zemědělských pozemků podle § 7 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., a byla-li podána žádost podle § 7 odst. 3 téhož zákona, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu vyřízení této žádosti, včetně uzavření příslušné smlouvy, podle dosavadních právních předpisů.

(15) Podle ustanovení tohoto zákona týkajících se ztráty výhody splátkového režimu a zániku předkupního práva se postupuje i u smluv uzavřených podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Katastrální úřad tato předkupní práva vymaže z katastru nemovitostí záznamem na základě ohlášení vlastníka nemovitosti, k níž je zaniklé předkupní právo zapsáno.

(16) Vrácení převedených zemědělských pozemků a dalších nemovitostí, pokud byly Pozemkovým fondem České republiky bezúplatně převedeny na kraje, obce nebo veřejné vysoké školy podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění tohoto převodu, uplatní Státní pozemkový úřad, odpadl-li důvod pro takové převedení nebo se dodatečně zjistí, že takový důvod v době jejich převodu neexistoval.

(17) Vrácení bezúplatně převedených zemědělských pozemků podle § 8 se uplatní i tehdy, došlo-li k jejich bezúplatnému převodu do vlastnictví obce podle dosavadních právních předpisů.

(18) Byl-li pozemek ve vlastnictví státu zastavěn po 24. 6. 1991, a to se souhlasem registrované církve nebo náboženské společnosti jako oprávněné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebo jejich právních předchůdců v souladu s příslušnými stavebními předpisy, nemá tato oprávněná osoba nárok na náhradu škody, jestliže pozemek podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze z důvodu zastavění vydat.

(19) Návrh na výmaz Pozemkového fondu České republiky z obchodního rejstříku podá ministerstvo.

§ 23

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

2. Zákon České národní rady č. 546/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

3. Čl. II zákona č. 161/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb.

4. Čl. II zákona č. 269/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997.

5. Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

6. Čl. III zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7. Zákon č. 66/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8. Část druhá zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

9. Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

10. Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

11. Část třetí zákona č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

12. Část první zákona č. 148/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

13. Část čtvrtá zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14. Zákon č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

15. Části první a druhá zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony.

16. Část šestá zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

17. Část třetí zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

18. Část druhá zákona č. 94/2005 Sb., o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

19. Části sedmá a dvacátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky.

20. Část druhá zákona č. 285/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

21. Část osmá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.

22. Část čtvrtá zákona č. 131/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

23. Části druhá a třetí zákona č. 178/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., a některé další zákony.

24. Část čtyřicátá první zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

25. Zákon č. 118/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

26. Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

27. Část první zákona č. 95/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

28. Zákon č. 299/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

29. Zákon č. 140/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

30. Zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

31. Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

32. Vyhláška č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky.