Zákon o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů - Úvodní ustanovení

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.

(2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.

(4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle

a) tohoto zákona,

b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,

c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,

d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a

e) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

(6) Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.

(7) Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou

a) identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky,

b) lokalizační údaje a

c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.

§ 2

(1) Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků¹) (dále jen „krajský pozemkový úřad“).

(2) V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí.

(3) Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(4) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak²).

(5) Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.

(6) Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů¹). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

§ 3

(1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k

a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a

b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou³⁸).

(3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).

(4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.

(5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže

a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou,

b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo

c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.

(6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.

§ 3a

(1) Státní pozemkový úřad pro výkon své působnosti využívá údaje

a) ze základního registru obyvatel,

b) z agendového informačního systému evidence obyvatel a

c) z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) adresa místa pobytu a

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum a místo narození,

c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

d) adresa místa trvalého pobytu a

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum a místo narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu a

e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 4

(1) Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu⁴) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis⁵) nestanoví jinak.

(2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.

(4) Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku²⁵), pokud se Státní pozemkový úřad s nájemcem nedohodnou jinak.

(5) Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby³⁹).

§ 5

S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle § 5 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

(1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby

a) zemědělské pozemky⁶), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu⁷) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury⁸) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků

1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,

2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo

4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury⁸); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,

c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,

d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu¹⁰),

e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech¹¹),

f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu¹²),

g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo

h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

(3) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).