Zákon o střetu zájmů - HLAVA VI - ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A ŘÍZENÍ

HLAVA VI

ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A ŘÍZENÍ

§ 15

Veřejní funkcionáři jsou odpovědni za zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem, nejde-li o trestný čin.

§ 16

Orgány rozhodující o porušení povinností

O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem rozhodují soudy ve správním soudnictví.

Řízení

§ 17

(1) Řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem (dále jen "řízení") zahajuje soud na návrh.

(2) Návrh na zahájení řízení podává evidenční orgán (§ 14 odst. 1), pokud na základě zjištěných skutečností nebo sdělení dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem. Za příslušný se považuje evidenční orgán, který vede registr týkající se veřejného funkcionáře, vůči němuž návrh směřuje.

(3) Návrh na zahájení řízení může podat u soudu i ten, kdo má důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem.

(4) Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se evidenční orgán nebo osoba oprávněná k podání návrhu dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo k porušení tohoto zákona, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k takovéto skutečnosti došlo, bez ohledu na to, zda mezitím veřejnému funkcionáři jeho funkce skončila.

§ 18

(1) Účastníkem řízení je navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž se řízení vede.

(2) Pro rozhodnutí je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k porušení povinnosti veřejného funkcionáře došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro veřejného funkcionáře příznivější.

(3) Rozhodnutí může obsahovat i stanovení náhradní lhůty ke splnění povinnosti.

§ 19

(1) Soud je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních vedených v registru jsou přesné, pravdivé a úplné. K tomu je oprávněn vyžadovat součinnost příslušných státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších právnických a fyzických osob, zejména požadovat od uvedených subjektů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto subjektech ověření, zda údaje vedené v registru odpovídají skutečnosti. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout soudu na základě jeho písemné žádosti požadovanou součinnost. Potřebné informace a vysvětlení se příslušnému soudu poskytují ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů; poskytují se bezúplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak¹⁰).

(2) Vyžaduje-li řízení přezkoumání údajů ze správy daní týkající se veřejného funkcionáře, je tento funkcionář povinen zprostit správce daně mlčenlivosti o údajích týkajících se projednávané věci. Odmítne-li veřejný funkcionář zprostit správce daně mlčenlivosti, platí, že údaje, kterých se mlčenlivost správce daně týká, byly uvedeny nesprávně.

(3) Řízení se dokončí, i když se veřejný funkcionář před rozhodnutím soudu vzdal funkce veřejného funkcionáře nebo byl z této funkce odvolán.

§ 20

Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné soudem v řízení, že byl spáchán trestný čin, je soud povinen takovou skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení.

§ 21

Zveřejnění rozhodnutí

(1) Rozhodnutí, které nabylo právní moci, je soud povinen zaslat i evidenčnímu orgánu, který vede registr týkající se veřejného funkcionáře, pokud není účastníkem řízení.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády, primátor hlavního města Prahy, primátor statutárního města, hejtman kraje nebo starosta obce oznámí rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny, Senátu, vlády nebo příslušného zastupitelstva kraje nebo obce, týkající se veřejného funkcionáře, který je členem tohoto orgánu, popřípadě zaměstnancem územního samosprávného celku. Rozhodnutí týkající se ostatních veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 oznámí předseda vlády na schůzi vlády, na kterou přizve příslušného veřejného funkcionáře. Stejným způsobem se oznámí, že návrh proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí předsedy příslušné komory, předsedy vlády, primátora, hejtmana nebo starosty, oznámení učiní místopředseda příslušné komory, I. místopředseda vlády, příslušný náměstek primátora, náměstek hejtmana anebo místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva.

(3) Rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění, zveřejní orgán, jehož je veřejný funkcionář členem, popřípadě v ostatních případech vláda, nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě na své elektronické adrese. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

(4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2, pokud se týká veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 písm. p) a q), se zveřejní vyvěšením na úřední desce obce, pokud technické prostředky obci neumožňují jeho zveřejnění v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

§ 22

Pokuta

(1) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu podle § 9 až 11, pokutu až do výše 30 000 Kč; pokuta může být uložena opakovaně až do splnění povinnosti.

(2) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

a) uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,

b) odvolal se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,

c) nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 6),

pokutu až do výše 100 000 Kč.

(3) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

a) využil svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněného majetkového nebo jiného neoprávněného prospěchu nebo neoprávněné výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře,

c) dal za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí,

pokutu až do výše 500 000 Kč.

(4) Při stanovení výše pokuty soud přihlíží k závažnosti porušení tohoto zákona, k získanému osobnímu prospěchu a k míře zavinění veřejného funkcionáře.

(5) Výnos z pokut uložených veřejným funkcionářům je příjmem státního rozpočtu; pokuty vybírá a vymáhá soud, který je uložil.