HLAVA V
§ 19
(1) Provozovatelé zařízení na zachytávání a přepravu oxidu uhličitého mají právo na přístup k existujícím přepravním sítím oxidu uhličitého a k úložištím oxidu uhličitého povoleným podle tohoto zákona, pokud to
a) umožňuje kapacita úložiště oxidu uhličitého zjištěná při průzkumu provedeném podle jiného právního předpisu2),
b) umožňuje kapacita přepravní sítě, která je k dispozici nebo může být přiměřeně zajištěna,
c) nevylučuje neslučitelnost technických specifikací, kterou nelze odstranit,
d) nevylučují odůvodněné potřeby vlastníka nebo provozovatele úložiště oxidu uhličitého nebo přepravní sítě a zájmy dalších uživatelů úložiště oxidu uhličitého, sítě nebo dotčených zpracovacích či manipulačních zařízení,
e) nenaruší plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého16).
(2) Provozovatel přepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitého je povinen zajistit přístup k přepravní síti nebo k úložišti oxidu uhličitého. Provozovatel může odmítnout přístup z důvodu nedostatečné kapacity, v takovém případě je povinen odmítnutí řádně odůvodnit.
(3) Provozovatel přepravní sítě nebo úložiště oxidu uhličitého, který odmítl přístup z důvodu nedostatečné kapacity nebo nedostatečného připojení, je povinen provést veškerá nezbytná zdokonalení, jsou-li hospodárná nebo je-li za ně potenciální zákazník ochoten zaplatit, za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na bezpečnost přepravy a ukládání oxidu uhličitého pro životní prostředí.