Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů - ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o geologických pracích

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o geologických pracích

§ 26

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:

㤠1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²⁰) a upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce.

²⁰) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.“.

2. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

„h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur²¹).

²¹) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.“.

3. Za § 4f se vkládá nový § 4g, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní:

„Zvláštní ustanovení pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách

§ 4g

(1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti plánovaného úložného komplexu²²) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.

(2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu.

(3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k narušení jeho bezpečnosti.

(4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování vtláčecích zkoušek.

(5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.

²²) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.“.

4. V § 14 odst. 2 písmeno f) zní:

„f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého²¹),“.

5. Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb. zní:

„Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb.

Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti

1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti

Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:

a) geologické a geofyzikální parametry,

b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě),

c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),

d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace),

e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),

f) seizmicita,

g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.

O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se shromáždí a získají tyto údaje:

a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,

b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,

c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu uhličitého,

d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000, zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),

e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),

f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.

2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného statického geologického modelu

Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.

2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:

a) geologická struktura fyzikální pasti,

b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací,

c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,

d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,

e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),

f) základní rozložení fluid,

g) veškeré další důležité vlastnosti.

2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.

3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik

K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.

3.1 Popis dynamického chování úložiště

Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto faktorům:

a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,

b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),

c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),

d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací),

e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).

Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto parametrů:

f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a kumulativního objemu vtláčení v čase,

g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,

h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských přeměn,

i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění),

j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,

k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,

l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,

m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,

n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty),

o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),

p) míra utěsnění zlomů,

q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků,

r) vytlačení formačních fluid,

s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.

3.2. Popis citlivosti

Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.

3.3. Posouzení rizik

Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:

3.3.1. Popis nebezpečí

Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:

a) potenciální únikové cesty,

b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění),

c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží),

d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,

e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).

Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu.

3.3.2. Posouzení expozice - na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.

3.3.3. Posouzení účinků - na základě citlivosti konkrétních chráněných druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého. Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.

3.3.4. Popis rizik - součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.“.

§ 27

Přechodné ustanovení

Držitel rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které nabylo právní moci před nabytím účinnosti tohoto zákona, který na tomto průzkumném území plánuje provádět vyhledávání nebo průzkum pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, je povinen předložit ministerstvu návrh monitorování vtláčecích zkoušek do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo posoudí předložený návrh monitorování vtláčecích zkoušek a v případě potřeby změní rozhodnutí o stanovení průzkumného území.