Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových - HLAVA II - VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU

HLAVA II

VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU

§ 2

(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen "majetek") namísto organizačních složek²) příslušných hospodařit s tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu³) (dále jen "příslušná organizační složka").

(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná organizační složka.

§ 3

(1) Úřad jedná (§ 2) v řízení

a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu

1. k nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu⁴) přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč,

2. k nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,

3. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,

anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci,

b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,

c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 000 Kč,

d) před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.

(2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d) Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.

(3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.

§ 4

Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nepodala příslušná organizační složka. Nepovažuje-li Úřad podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.

§ 5

Postup podle ustanovení § 3 a 4 nelze použít,

a) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany; to neplatí, jde-li o určení vlastnického práva státu anebo o vyklizení nemovité věci, popřípadě vydání movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovité věci z vlastnictví státu,

b) měl-li by Úřad jednat v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušná hospodařit Bezpečnostní informační služba, a přitom by takovým postupem mohly být ohroženy bezpečnostní zájmy státu; v pochybnostech je rozhodující stanovisko Úřadu,

c) je-li Úřad sám příslušnou organizační složkou (§ 18, 19),

d) vylučuje-li to zvláštní právní předpis⁵) nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

e) měl-li by Úřad jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,⁶)

f) jde-li o řízení týkající se ochrany zahraničních investic,

g) jde-li o řízení o výkon rozhodnutí.