Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů - HLAVA II - ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

HLAVA II

ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

§ 3

(1) Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.

(2) Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

(3) Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.

§ 4

Ústav

a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,

b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,

c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,

d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,

e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,

f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,

g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,

h) spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

§ 5

(1) Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů Ústavu.

(2) Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost. Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených dokumentů a archiválií.

§ 6

Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen "Rada") a ředitel Ústavu (dále jen "ředitel").

§ 7

(1) Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen "Senát").

(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanská sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně (dále jen "sdružení").

(3) Z navržených kandidátů zvolí Senát dva členy Rady z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena Rady z kandidátů navržených prezidentem republiky a čtyři členy Rady z kandidátů navržených sdruženími.

(4) Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(5) Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.

(6) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a člena bankovní rady České národní banky. Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období člena Rady,

b) dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o vzdání se funkce předsedovi Senátu,

c) úmrtím člena Rady,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro úmyslný trestný čin,

f) dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena Rady.

(8) Senát odvolá člena Rady,

a) který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,

b) vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho spolehlivosti bylo nepravdivé.

(9) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li řádně nebo po dobu delší než šest měsíců svoji funkci.

§ 8

Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.

§ 9

(1) Do působnosti Rady náleží

a) stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,

b) jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,

c) schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,

d) schvalovat roční plán činnosti Ústavu,

e) zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a schvalovat její jednací řád,

f) schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,

g) schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,

h) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,

i) sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k projednání Senátu.

(2) Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají zaměření Ústavu.

§ 10

Členství v Radě je veřejnou funkcí²). Členové Rady jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu³).

§ 11

(1) V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší

a) zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,

b) účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,

c) po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.

(2) Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.