Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů - ČÁST PRVNÍ - ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

ČÁST PRVNÍ

ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje zřízení a činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen "Ústav") a Archivu bezpečnostních složek (dále jen "Archiv"), požadavky na zaměstnance Ústavu a Archivu a podmínky předání dokumentů z období komunistické totalitní moci Archivu.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dobou nesvobody období od 30. září 1938 do 4. května 1945¹),

b) obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 a dále doba tomuto časovému úseku předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k totalitnímu uchopení moci Komunistickou stranou Československa,

c) bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy, Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.

HLAVA II

ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

§ 3

(1) Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.

(2) Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

(3) Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.

§ 4

Ústav

a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,

b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,

c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,

d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,

e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,

f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,

g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,

h) spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

§ 5

(1) Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů Ústavu.

(2) Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost. Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených dokumentů a archiválií.

§ 6

Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen "Rada") a ředitel Ústavu (dále jen "ředitel").

§ 7

(1) Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen "Senát").

(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanská sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně (dále jen "sdružení").

(3) Z navržených kandidátů zvolí Senát dva členy Rady z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena Rady z kandidátů navržených prezidentem republiky a čtyři členy Rady z kandidátů navržených sdruženími.

(4) Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(5) Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.

(6) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a člena bankovní rady České národní banky. Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období člena Rady,

b) dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o vzdání se funkce předsedovi Senátu,

c) úmrtím člena Rady,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro úmyslný trestný čin,

f) dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena Rady.

(8) Senát odvolá člena Rady,

a) který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,

b) vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho spolehlivosti bylo nepravdivé.

(9) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li řádně nebo po dobu delší než šest měsíců svoji funkci.

(9) Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li po dobu delší než šest měsíců svoji funkci.

§ 8

Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.

§ 9

(1) Do působnosti Rady náleží

a) stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,

b) jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,

c) schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,

d) schvalovat roční plán činnosti Ústavu,

e) zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a schvalovat její jednací řád,

f) schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,

g) schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,

h) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,

i) sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k projednání Senátu.

(2) Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají zaměření Ústavu.

§ 10

Členství v Radě je veřejnou funkcí²). Členové Rady jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu³).

§ 11

(1) V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší

a) zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,

b) účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,

c) po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.

(2) Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

HLAVA III

ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

§ 12

(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.

(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.

(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou ředitel.

(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.

(5) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.

§ 13

(1) Archiv

a) zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě,

b) zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím a poskytuje nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným k bezpečnostnímu řízení, popřípadě k šetření podle zákona o ochraně utajovaných informací, zpravodajským službám České republiky k plnění jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

c) kontroluje výkon spisové služby u Ústavu,

d) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u Ústavu a u držitelů dokumentů vzniklých z činnosti bezpečnostních složek v období komunistické totalitní moci, pokud jde o tyto dokumenty,

e) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých Ústavu nebo Archivu darem nebo ke koupi,

f) rozhoduje o námitkách proti protokolu podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení,

g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií u něj uložených,

h) ukládá sankce za správní delikty ukladatelů archiválií v Archivu podle zákona o archivnictví a spisové službě,

i) vyhledává v uložených archiváliích dokumenty pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich opisy a kopie archiválií,

j) umožňuje za podmínek stanovených zákonem o archivnictví a spisové službě nahlížet do uložených archiválií,

k) vede příslušnou evidenci archiválií,

l) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv.

(2) Archiv na úseku archivní péče

a) pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické totalitní moci, archiválie a dokumenty převzaté od subjektů, které je spravovaly přede dnem předání Archivu podle § 14 odst. 1, archiválie a dokumenty získané darem nebo koupí a dokumenty a archiválie vzniklé z činnosti vlastní,

b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,

c) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,

d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou Ministerstvem vnitra,

e) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,

f) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,

g) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu spisové služby,

h) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,

i) zajišťuje ve spolupráci s Národním archivem konzervaci a restaurování archiválií,

j) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných Ministerstvem vnitra.

(3) Archiv je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

§ 14

(1) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvo spravedlnosti, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace předají Archivu k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů, archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945 do 15. února 1990, které jsou v jejich držení. Ministerstvo vnitra předá rovněž archiválie vzniklé po 1. lednu 1990 týkající se činností souvisejících se správou archiválií bezpečnostních složek.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na dokumenty a archiválie vzniklé z činnosti bezpečnostních složek, které obsahují utajované informace a orgán uvedený v odstavci 1 je nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. Dokumenty a archiválie uvedené ve větě první předá orgán uvedený v odstavci 1 Archivu neprodleně po zrušení stupně utajení.

(3) Archiválie podle odstavce 1 musí být zaevidovány v evidenci Národního archivního dědictví, a to nejpozději do pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 15

Archiv může odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O odvolání proti rozhodnutí o odepření rozhoduje ředitel Archivu

§ 16

(1) Archiv je na vyžádání Rady povinen předkládat jí zprávy a poskytovat vysvětlení umožňující jí sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím a nahlížení do archiválií uložených v Archivu. Rada je oprávněna seznamovat se s případy odepření nahlížení do archiválií Archivem podle § 15; přitom je Archiv povinen poskytnout Radě potřebnou součinnost.

(2) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o informacích tvořících obsah archiválie, u které Archiv odepřel nahlížení, a to i po skončení členství v Radě. O zproštění mlčenlivosti člena Rady rozhoduje v těchto případech Senát.

§ 17

Dnem 1. ledna 2030 se Archiv stává součástí Národního archivu.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

Vedoucím zaměstnancem Ústavu přímo podřízeným řediteli a vedoucím zaměstnancem Archivu přímo podřízeným řediteli Archivu se může stát pouze osoba spolehlivá a bezúhonná. U ostatních zaměstnanců Ústavu a Archivu se vyžaduje splnění předpokladů pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon funkce ve státních orgánech⁴).

§ 19

Spolehlivost a bezúhonnost

(1) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl

a) členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

b) absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních a vojenských a školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy⁵),

c) příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek anebo evidovaným spolupracovníkem bezpečnostních složek s výjimkou základní nebo náhradní vojenské činné služby,

d) příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu, který byl smluvní stranou Varšavské smlouvy⁵).

(2) Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Skutečnosti podmiňující spolehlivost podle odstavce 1 písm. a), b) a d) se dokládají čestným prohlášením. Skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) se dokládají osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon funkcí ve státních orgánech⁴) a skutečnosti podle odstavce 1 písm. c), které se osvědčením neosvědčují, se dokládají čestným prohlášením. Spolehlivost neprokazují osoby narozené po 1. prosinci 1971. Podmínka bezúhonnosti podle odstavce 2 se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

HLAVA V

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Do doby jmenování ředitele Archivu podle § 12 odst. 3 vykonává tuto funkci prozatímní ředitel, kterého jmenuje ke dni účinnosti tohoto zákona ministr vnitra; prozatímní ředitel musí splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele Ústavu podle § 12 odst. 4.

§ 21

(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvu spravedlnosti, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Policii České republiky-Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přechází k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona na Archiv, pokud tito zaměstnanci vykonávají činnosti, které ode dne účinnosti tohoto zákona vykonává Archiv, a pokud splňují podmínky podle § 18.

(2) Správní řízení týkající se zpřístupnění dokumentů předaných Archivu vedená podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě zahájená Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí Archiv.