HLAVA TŘETÍ
§ 23
(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál.
(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál, nebo pokud se jedná o rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o
a) registrovanou odrůdu,
b) odrůdu, jejíž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno,
c) odrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis odrůdy,
d) odrůdu, která je zapsána alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
e) odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).
(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e) musí být udržovány udržovacím šlechtěním.
(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.
(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.
§ 23a
(1) Rozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b) standardní podle § 3 odst. 1 písm. c).
(2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen
a) sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji zpřístupnit Ústavu,
b) v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce, odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,
c) pěstovat rozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho meriklonu, a
d) zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůd a klonů určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu vyrobeného mikrorozmnožováním.
(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.
(4) Standardní rozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu.
(5) Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele, je dále povinen
a) odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným u odběratele kontrolované sadby,
b) vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o
1. původu meriklonu použitého k výrobě,
2. počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,
3. množství standardního rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku a
4. vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a
c) předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole.
(6) Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z vyrobeného rozmnožovacího materiálu chmele.
(7) Rozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1 písm. c).
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,
b) kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu chmele,
c) náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího materiálu chmele,
d) postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálu chmele,
e) způsob provádění mikrorozmnožování,
f) způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu chmele a
g) seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele.
§ 24
(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a),
b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d).
b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d),
c) uváděný do oběhu za zvláštních podmínek podle § 3d, nebo
d) rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
(2) Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která
(2) Uvádět do oběhu lze uznaný nebo konformní rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která
a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě,
b) je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) je předmětem žádosti o registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí zemi prokazuje, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3 až 5); tento rozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby registrace odrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůdě, nebo
d) je registrována alespoň v jednom členském státě jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců.
(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(5) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen
a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu,
b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři5) nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,
c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.
(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.
(7) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhu, požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti vedení evidence kritických bodů.
§ 24a
(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje
(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí podle správního řádu a náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje
a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonu,
b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
c) úřední popis odrůdy, je-li odrůda rozmnožovaná dodavatelem podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 5,
d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 3 až 6.
(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje
a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo; u právnických osob obchodní firmu4) nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky a identifikační číslo,
b) přidělené číslo registrace podle § 16,
c) název rodu a druhu, název odrůdy, popřípadě označení klonu,
d) název skupiny porostů a její výměru,
e) výsledek přehlídky množitelského porostu,
f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
g) množství uznaného rozmnožovacího materiálu.
(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.
(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
§ 25
(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu
a) registrovanou,
b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) obecně známou, nebo
d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem, u kterého je uložen i její popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí
a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,
b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,
c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu,
d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,
e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálu,
f) u citrusů
1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organizmů a chorob, a to i v posledním vegetačním období,
1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organismů a chorob, a to i v posledním vegetačním období,
2. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé na viroidy,
g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organizmů, chorob a jejich projevů.
g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organismů, chorob a jejich projevů.
(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.
(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebiteli.
(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen
a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy,
b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů nebo odrůd podle odstavce 2,
c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány odděleně a byly rozeznatelné,
d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu a uchovávat je po dobu 1 roku,
e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního rozboru.
(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen "vánoční stromky"), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen "doba sklizně"); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.
(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).
(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu jako rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který byl Ústavu oznámen podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.