HLAVA ČTVRTÁ
§ 26
(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda
a) je odlišná podle odstavce 3,
b) je uniformní podle odstavce 4,
c) je stálá podle odstavce 5,
d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak,
e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,
f) má zajištěné udržovací šlechtění,
g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty; jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.11)
(2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o
a) komponenty hybridů,
b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
c) odrůdy zeleninových, ovocných a okrasných druhů,
c) odrůdy zeleninových druhů kromě čekanky průmyslové, odrůdy chmele, odrůdy ovocných druhů a odrůdy okrasných druhů,
d) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy,
e) odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivo je určeno pro uvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci odrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na odrůdy révy,
f) uchovávané odrůdy a
g) odrůdy chmele.
g) odrůdy dobrovolně registrované.
(3) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy známé v Evropské unii. Za odrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůda, která je v den zahájení řízení o registraci odrůdy,
a) zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,
b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního seznamu, nebo
c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona.
(4) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.
(5) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.
(6) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto.
§ 27
(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie pro ochranu nových odrůd rostlin2). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.
(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie11a).
(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.
(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2.
(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.
(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit dočasné používání původního názvu odrůdy jako doplňkového označení.
§ 28
(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu.
(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu ve lhůtě zveřejněné na internetových stránkách Ústavu. Pokud žadatel podá žádost opožděně, odloží Ústav zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období.
(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných rostlin.
(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných druhů.
(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která
a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), nebo
b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo
c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), a udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění.
c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), a udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; v případě zemědělských nebo zeleninových druhů může být odrůda udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění.
(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v jiném členském státě.
§ 29
(1) Žádost musí obsahovat
a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,
c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,
e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,
f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,
g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,
h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,
i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,
j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,
k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,
l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.
(2) Při podání žádosti musí žadatel
a) uhradit správní poplatek,8)
b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.
(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
§ 30
(1) Žadatel je povinen
a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě zveřejněné ve Věstníku Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě a na místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.
(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.
(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.
(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.
(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.
(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.
(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.
(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky
a) žadateli o registraci,
b) dalším zájemcům na požádání.
(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.
(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.
(11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.
(12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdy do následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o registraci odrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných Ústavem.
§ 31
(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.
(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.
(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou ročně.
(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.
(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.
(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k
a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,
b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.
Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.
§ 32
Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.
§ 33
(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje
a) název odrůdy,
b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,
c) jméno a adresu žadatele,
d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,
e) datum podání žádosti o registraci,
f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,
g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,
h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona11),
i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,
j) dobu platnosti registrace,
k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu, a
k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu,
l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek.
l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek a
m) v případě ekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou odrůdu.
(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy a chmele též označení a udržovatele jejich klonů.
(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.
(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná a odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.
(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná, odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek a ekologická odrůda se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.
(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.
(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.
§ 34
(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.
(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
(3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.
(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně.
(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30 let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.
(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.
(7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.
(8) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední.
(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
§ 35
(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě.
(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem jiného členského státu.
(2) Odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě.
(2) Odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě.
(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,
a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),
b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,
c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.
(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).
(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.
§ 35a
(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). Jako uchovávaná odrůda může být registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda,
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.
(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.
(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.
§ 35b
(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek,
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
§ 35c
(1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012.
(2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g).
(3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g).
(4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdy.
(5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 36
(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.
(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.
(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.
(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.
§ 37
(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže
a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,
b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,
c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,
d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,
e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,
f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.
(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.
§ 38
(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.
(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona12).
(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.
(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.
(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd.
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v souladu s metodikami, které ministerstvo pro tento účel zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "Věstník ministerstva").
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na internetových stránkách Ústavu.
(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.