Zákon o válečných veteránech (úplné znění)

170

ZÁKON

ze dne 9. dubna 2002

o válečných veteránech

Preambule

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána a úkoly Ministerstva obrany (dále jen "ministerstvo") v oblasti péče o válečné veterány; upravuje rovněž zabezpečení oslav Dne válečných veteránů.

§ 2

Armáda

Armádou se pro účely tohoto zákona rozumí Armáda České republiky, armády států, jejichž je Česká republika právním nástupcem, a dále armády, které byly v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána považovány za armády spojenecké.

§ 3

Válečný veterán

(1) Válečným veteránem je občan České republiky, který nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů jako příslušník armády konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(2) Trval-li ozbrojený konflikt nebo mírová operace podle odstavce 1 kratší dobu než 30 dnů, má se za to, že je podmínka časového trvání služby splněna. Tato podmínka je rovněž splněna, utrpěl-li příslušník armády v místě nasazení při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním újmu na zdraví nebo vykonal mimořádně záslužný čin.

(3) Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle § 1 odst. 1 písm. d), e) nebo f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Úkoly ministerstva

Ministerstvo:

a) vydává osobám uvedeným v § 3 osvědčení válečného veterána,

b) umožňuje občanským sdružením, která sdružují válečné veterány, bezplatné využívání objektů, s nimiž hospodaří ministerstvo a právnické osoby jím zřízené, k provozování schůzové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí,

c) zabezpečuje oslavy Dne válečných veteránů,

d) zřizuje a spravuje domovy péče o válečné veterány (dále jen "domov"), které jsou součástí příspěvkové organizace zřízené ministerstvem,

e) rozhoduje o přijetí válečného veterána a jeho manželky nebo družky (manžela nebo druha) do domova a rozhoduje o přerušení nebo ukončení jeho (jejího) pobytu v domově.

§ 5

Osvědčení válečného veterána

(1) Osvědčení válečného veterána se vydává na základě písemné žádosti osob uvedených v § 3. Žádost obsahuje hodnost, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, adresu trvalého pobytu, státní občanství a vlastnoruční podpis. Žadatel dále uvede místo a dobu služby podle § 3, a bylo-li mu vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu,¹) přiloží jeho ověřený opis. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Ministerstvo ověří, zda jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána. Jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení válečného veterána bez zbytečného odkladu. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ministerstvo rozhodne o tom, že osvědčení válečného veterána nevydá.

(3) Osvědčení válečného veterána obsahuje hodnost, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, údaje o výkonu služby a dále otisk razítka, datum a podpis ministra obrany. Vzor osvědčení válečného veterána je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 6

Rozsah péče a úhrada nákladů v domově

(1) V domově se poskytuje zejména bydlení, strava, zaopatření a služby s pobytem spojené a v případě potřeby osobní vybavení. Péče se poskytuje formou trvalého nebo dočasného pobytu. Dočasným pobytem se rozumí časově omezený pobyt válečného veterána v domově trvající nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů a nejvíce 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(2) Válečný veterán se podílí na úhradě nákladů na bydlení, stravu a služby. O výši tohoto podílu rozhoduje ministerstvo na základě prokázaných příjmů válečného veterána. Válečnému veteránovi musí z jeho příjmů zůstat alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, stanovené zvláštním právním předpisem.²) Přiměřeně se toto ustanovení použije na jeho manželku nebo družku (manžela nebo druha).

(3) Určení výše nákladů podle odstavce 2 a způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Organizaci domova upravuje organizační řád, který vydává ministerstvo.

§ 7

Přijetí, přerušení a ukončení pobytu v domově

(1) Do domova lze přijmout válečného veterána, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově. Zdravotní postižení vylučující přijetí do domova stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Válečný veterán je přijímán do domova na základě písemné žádosti podané ministerstvu. Žádost může podat též zdravotnické zařízení nebo občanské sdružení uvedené v § 4 písm. b); v těchto případech je nutnou součástí žádosti písemný souhlas válečného veterána s umístěním v domově. K žádosti se přiloží ověřený opis osvědčení válečného veterána a vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele. Válečný veterán podává žádost o přijetí do domova i za manželku nebo družku (manžela nebo druha), a to s jejím (jeho) souhlasem.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů, může ministerstvo do domova přijmout válečného veterána s manželkou nebo družkou (manželem nebo druhem). V případě úmrtí válečného veterána lze jeho manželku nebo družku (manžela nebo druha) v domově ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se doba pobytu a nevydává se rozhodnutí.

(4) Požádá-li válečný veterán o přerušení nebo ukončení pobytu v domově, ministerstvo žádosti vyhoví. Přestane-li válečný veterán splňovat podmínky pro přijetí do domova podle odstavce 1, ministerstvo rozhodne o přerušení nebo ukončení jeho pobytu v domově.

§ 8

Závěrečné ustanovení

Na řízení podle tohoto zákona se použije správní řád,³) nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 9

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 170/2002 Sb.

Příloha č. 2 k zákonu č. 170/2002 Sb.

¹) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.

²) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Nařízení vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

³) Správní řád.