Zákon o veřejných výzkumných institucích - ČÁST SEDMÁ - HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE

ČÁST SEDMÁ

HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE

§ 21

(1) Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.

(2) Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde

a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²¹),

b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.

(3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že

a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,

b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce,

c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,

d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně,

e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy²²),

f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů.

(4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění.

(5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí.

(6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26.

§ 22

Rozpočet

(1) Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. Do svého rozpočtu a jeho střednědobého výhledu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.

(2) Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z

a) podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu¹⁴),

b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků,

c) majetku,

d) přijatých darů a dědictví,

e) dotací na další činnost z veřejných prostředků,

f) jiné činnosti.

(3) Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména

a) náklady na hlavní činnost,

b) náklady na další činnost,

c) náklady na jinou činnost.

(4) Veřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení radou instituce.

(4) Veřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení ředitelem.

§ 23

Fondy

(1) Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy:

a) rezervní fond,

b) fond reprodukce majetku,

c) fond účelově určených prostředků,

d) fond sociální.

(2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

§ 24

Rezervní fond

(1) Zdrojem rezervního fondu jsou

a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění,

b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených.

(2) Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu

a) k úhradě ztráty,

b) k úhradě sankcí,

c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků,

d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy,

e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo

f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6].

§ 25

Fond reprodukce majetku

(1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku,

b) příděl ze zisku,

c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku,

e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,

g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce.

(2) Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku

a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku,

b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku,

c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo

e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.

§ 26

Fond účelově určených prostředků

(1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou

a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí,

c) účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.

(2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli.

(3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.

§ 27

Sociální fond

(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Jeho užití se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].

(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Užití sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].

(2) Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích²³) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.

§ 28

Majetek

(1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.

(2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

(3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.

(4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem²⁴) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba²⁵) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

(5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.

(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.

(7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.

(8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí

a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,

b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků,

c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost.

(9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.

(10) Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu²⁶) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

§ 29

Účetnictví

(1) Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu²⁷) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

(2) Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů²⁸), nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²⁹).

(4) Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

§ 30

Výroční zpráva

(1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení radou instituce zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.

(1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.

(2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.

(3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.

(4) Výroční zpráva obsahuje

a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách,

b) informace o změnách zřizovací listiny,

c) hodnocení hlavní činnosti,

d) hodnocení další a jiné činnosti,

e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce,

f) stanoviska dozorčí rady,

g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem³⁰).