Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) - Státní veterinární dozor

Státní veterinární dozor

§ 52

(1) Při výkonu státního veterinárního dozoru orgány veterinární správy

a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy¹) anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné,

b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny,

c) sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících zvířat.

(2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, prohlídka jatečných zvířat a masa, pohraniční veterinární kontrola a veterinární kontrola v místě určení.

(3) Státní veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka a nad zpracováváním vajec se vykonává soustavně.

(4) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného státním veterinárním ústavem nebo laboratoří, která byla pro požadovaný druh vyšetření akreditována podle zvláštního právního předpisu²⁶) a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti.

§ 53

(1) Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen "veterinární inspektor") jsou oprávněni při jeho výkonu

a) vstupovat na pozemky, do provozních, skladovacích a jiných prostorů, zařízení a dopravních prostředků sloužících k činnosti kontrolovaných osob, která je předmětem státního veterinárního dozoru, a jde-li o provádění pohraniční veterinární kontroly, do celních prostorů pohraničních celních úřadů a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření,

b) vyžadovat potřebné doklady, údaje a ústní nebo písemná vysvětlení a pořizovat fotodokumentaci týkající se předmětu dozoru,

c) odebírat v nezbytně nutném množství a rozsahu vzorky k laboratornímu vyšetření. Není-li dále stanoveno jinak, neposkytuje se za odebrané vzorky náhrada,

d) ověřovat totožnost kontrolovaných osob,

e) požadovat podání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Veterinární inspektoři jsou povinni

a) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

b) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru,²⁷)

c) prokazovat svou totožnost služebním průkazem,

d) pořizovat protokol o provedeném odběru vzorků a o zjištěných nedostatcích.

(3) Kontrolované osoby jsou povinny vytvářet vhodné podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru a poskytovat veterinárním inspektorům nezbytnou součinnost a pomoc.

(4) Za vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů²⁸) se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou tato osoba potravinu, z níž byl vzorek odebrán, prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o potravinu, která nesplňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.²⁸)

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti postupu při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol o jejich odběru.