Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) - HLAVA VII - ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON

HLAVA VII

ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON

§ 58

Odborná veterinární činnost

(1) Odbornou veterinární činností je

a) veterinární preventivní činnost,

b) vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické zákroky na zvířatech,

c) podávání a předepisování léčiv, veterinárních přípravků a prostředků veterinární techniky,

d) prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních živočišných produktů,

e) veterinární laboratorní diagnostika,

f) veterinární asanační činnost,

g) další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě i jiném oboru.

(2) Odbornou veterinární činnost vykonávají

a) orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem státní správy,

b) státní veterinární ústavy,

c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem,

d) příslušné orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ve svých zařízeních.

(3) Odbornou veterinární činnost mohou vykonávat také

a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut,

b) střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást jejich pedagogické činnosti.

§ 59

Odborná způsobilost

(1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou

a) absolventi vysokých škol veterinárních (veterinární lékaři),

b) absolventi středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventi pomaturitního studia veterinárního oboru (veterinární technici),

c) jiné osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností ukončením jiného vysokoškolského nebo středoškolského studia v oboru odpovídajícím druhu a rozsahu činnosti (například v oboru medicíny, chemie či biologie),

d) osoby, které jsou k výkonu určité odborné veterinární činnosti způsobilé podle zvláštních právních předpisů.³⁰)

(2) Osoby, které získaly požadovanou odbornou způsobilost studiem na zahraniční škole, prokáží tuto způsobilost diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným oprávněným orgánem v zahraničí a nostrifikovaným podle zvláštních předpisů.³¹)

(3) K prohloubení odborné způsobilosti úředních veterinárních lékařů slouží atestační studium, které probíhá ve dvou částech

a) základní (atestace I. stupně),

b) specializační (atestace II. stupně).

(4) Prováděcí předpis

a) upraví organizaci, formy a obsah tohoto studia,

b) stanoví, které funkce v orgánech veterinární správy mohou být vykonávány jen veterinárními lékaři, kteří získali atestaci II. stupně.

Soukromí veterinární lékaři

§ 60

(1) Oprávnění vykonávat veterinární preventivní, diagnostickou a léčebnou činnost podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím Státní veterinární správy o registraci soukromého veterinárního lékaře (dále jen "registrace").

(2) Státní veterinární správa rozhodne o registraci, pokud žadatel

a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,

b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 3 tohoto zákona,

c) předloží vyjádření okresní veterinární správy, že splňuje požadavky na umístění a nezbytné věcné vybavení provozních prostorů, jakož i veterinární a hygienické podmínky pro výkon veterinární preventivní, diagnostické a léčebné činnosti,

d) předloží osvědčení podle zvláštních právních předpisů,³²) je-li členem stavovské profesní organizace ustavené zákonem.

(3) Státní veterinární správa může registraci zrušit, jestliže soukromý veterinární lékař porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci. Je-li soukromý veterinární lékař členem stavovské profesní organizace ustavené zákonem, vyžádá si Státní veterinární správa před rozhodnutím o zrušení registrace vyjádření této organizace.

(4) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o registraci a požadavky na umístění a nezbytné věcné vybavení provozních prostor.

§ 61

(1) Soukromý veterinární lékař je povinen

a) vykonávat toto povolání podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v souladu se současnými poznatky veterinární medicíny, právními předpisy a etickými zásadami veterinární profese,

b) oznámit bez odkladu okresní veterinární správě zahájení a skončení činnosti, své bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

c) poskytovat zvířatům první pomoc a zajišťovat jim podle potřeby další odbornou péči,

d) uvědomit neprodleně okresní veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů,

e) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí cizorodých látek ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které obsahuje krmivo,

f) vést řádnou evidenci o provedených preventivních a léčebných úkonech a o použití a výdeji léčiv a uchovávat ji po dobu nejméně 3 let,

g) informovat chovatele před provedením odborného veterinárního úkonu o předpokládané výši požadované ceny.²⁴)

(2) Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.³³)

§ 62

(1) Soukromý veterinární lékař může odmítnout provedení odborného veterinárního úkonu, pokud k němu není povinen podle právních předpisů nebo smlouvy. Odmítnout poskytnutí první pomoci však může jen z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit.

(2) Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit.

(3) Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a zdolání nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.

§ 63

(1) Soukromý veterinární lékař vykonává veterinární preventivní, diagnostickou a léčebnou činnost sám nebo společně s jinými veterinárními lékaři. Může zaměstnávat jiné veterinární lékaře i další k tomu odborně způsobilé osoby.

(2) Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu veterinární preventivní, diagnostické a léčebné činnosti si veterinární lékaři upraví písemnou smlouvou.

(3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.

§ 64

Soukromí veterinární technici

(1) Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím okresní veterinární správy o registraci soukromého veterinárního technika. Okresní veterinární správa rozhodne o registraci, pokud žadatel

a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59 odst. 1 písm. b) tohoto zákona,

b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 3 tohoto zákona.

(2) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené odborné způsobilosti.

(3) Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

(4) Okresní veterinární správa může registraci zrušit, jestliže soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci.

(5) Prováděcí předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o registraci podle odstavce 1,

b) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky.