Zákon o vnitrozemské plavbě - znění od 01. 02. 2022 (úplné znění)

114

ZÁKON

ze dne 25. května 1995

o vnitrozemské plavbě

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a upravuje

a) vymezení vodních cest a jejich správu,

b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,

c) pravidla plavebního provozu,

d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a

e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody³), na kterém lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,

c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla,

d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení,

e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem,

f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,

g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen „vodní část přístavu“),

h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,

i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu,

j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů,

k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách,

l) zaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidla a další osoba, která na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou práci,

m) dnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí.

ČÁST II

VODNÍ CESTY

§ 3

(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.

(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu.

(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné.

(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 4

Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.⁴) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím.

§ 5

(1) Vodní cestu spravuje její správce (dále jen "správce vodní cesty").

(2) Správcem vodní cesty je

a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,

b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo

c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště.

(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.

(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou

a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo

b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.

(5) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5a

Stavby na sledované vodní cestě

Pro účely umístění, povolení, ohlášení nebo kolaudace stavby je žadatel povinen vyžádat si závazné stanovisko plavebního úřadu, jde-li o stavbu přesahující do sledované vodní cesty nebo o stavbu dopravní a technické infrastruktury¹⁷) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko, neohrozí-li umístění, provedení nebo užívání stavby dodržování plavebně provozních podmínek pro provozování plavby, správu sledované vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu na sledované vodní cestě.

§ 5b

Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest

(1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby

a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty,

b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,

c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestách,

d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci²²). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

(2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména

a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,

d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,

e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů²³),

f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

h) datum vydání zřizovací listiny;

nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cesty.

ČÁST III

PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ

§ 6

Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud

a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,

b) není překročena kapacita přístavu a

c) nejde o plavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.

(3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.

(4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží

a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,

b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením,

c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a

d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.

(5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.

(6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede

a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a

b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.

(7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6a

Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud

a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,

b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a

c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.

(2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení.

(3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,

b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odnětí povolení požádal.

(4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

(5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení.

§ 6b

Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu

(1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů.

(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.

(3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu

a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo

b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.

§ 6c

Seznam veřejných přístavů

(1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.

(3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:

a) údaje o veřejném přístavu, a to

1. název veřejného přístavu,

2. vymezení polohy veřejného přístavu,

3. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,

4. datum zápisu,

5. datum výmazu, a

b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno.

§ 7

Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu

(1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen

a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,

b) vhodným způsobem zveřejnit

1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,

2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

3. podmínky odběru vody a elektrického proudu,

4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,

c) vhodným způsobem označit

1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,

2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

3. místa pro odběr vody a elektrického proudu,

d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a

e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad.

(2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.

(3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.

(4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo

b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.

(5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.

§ 8

Povinnosti uživatelů přístavu

(1) Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při

a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,

b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,

c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,

d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo

e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.

(2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu.

(3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

(4) Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu. To neplatí pro

a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cesty,

b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,

c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a

d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání.

(5) Ve veřejném přístavu je zakázáno

a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid,

b) neoprávněně užívat přístavní zařízení,

c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu, a

d) provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu.

(6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 8a

Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště

(1) Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat.

(2) Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(3) Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, pokud

a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a

b) žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.

(4) Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné.

(5) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.

(6) Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,

b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odnětí povolení požádal.

(7) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je povinen

a) vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a

b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.

(8) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště řídit.

(9) Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.

ČÁST IV

PLAVIDLA

§ 9

(1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud

a) je zapsáno v

1. plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo

2. evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu,

b) je

1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo

2. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a

c) splňuje podmínky technické způsobilosti.

(2) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno

a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo

b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu.

(3) Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti.

(4) Plavidla se dělí na

a) lodě,

b) malá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlem není

1. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,

2. plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a

3. plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel,

c) plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu,

d) plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a

e) plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu.

(5) Sestavy plavidel se dělí na

a) vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy,

b) tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a

c) bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.

(6) Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis.

Schvalování technické způsobilosti plavidla

§ 10

(1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad schválí technickou způsobilost

a) rekreačního plavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti,

b) sériově vyrobeného malého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo

c) jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti.

(3) Splnění podmínek technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.

(4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že

a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek,

b) člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,

c) členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,

d) není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s výrobcem, dovozcem nebo prodejcem plavidel nebo provozovatelem vodní dopravy,

e) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek odsouhlasený akreditovanou osobou podle technických norem.

V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel.

(5) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby^5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“).

(7) Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu.

(9) Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a).

(10) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci.

(11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10a

(1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo.

(2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem.

§ 10b

Prodloužení platnosti osvědčení plavidla

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie.

(2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně.

(3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu.

(4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.

(5) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a

a) plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu,

b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo

c) doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována.

(6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10c

Úprava a oprava plavidla

(1) Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti.

(2) Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla.

(3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.

(4) Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10d

Evidence osvědčení Unie

(1) Plavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil:

a) obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidla,

b) jméno plavidla, jde-li o loď,

c) evropské identifikační číslo plavidla,

d) evidenční číslo plavidla v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidla, není-li plavidlo vedeno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel,

e) druh plavidla a plavební zóna vodní cesty uvedená v osvědčení Unie,

f) nosnost plavidla,

g) datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a

h) záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidla.

(2) Plavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Plavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace.

(4) Plavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené.

(5) Stane-li se plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidle z plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidel.

§ 11

Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla

(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidla.

(2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.

(4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.

§ 12

Sériově vyrobené malé plavidlo

(1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny podmínky technické způsobilosti. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.

(2) Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo pro provoz na vodní cestě.

(3) Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla. Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.

(4) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

Prozatímní osvědčení plavidla

(1) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavby, vydat prozatímní osvědčení plavidla také

a) za účelem provedení plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce,

b) v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidla a technickou prohlídkou plavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo

c) za účelem provedení plavby nezbytné k odstranění závad plavidla nebo k jeho odstranění z vodní cesty, nesplňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti.

(2) Plavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c).

(3) Prozatímní osvědčení plavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání.

§ 14

Zápis plavidla do plavebního rejstříku

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.

(2) Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:

a) vlastník,

b) provozovatel,

c) poznávací znaky,

d) jméno lodě,

e) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,

f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,

g) zástavní právo k plavidlu,

h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.

(3) Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo

a) o celkové hmotnosti přesahující 1000 kg včetně povoleného zatížení,

b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo

c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m².

(4) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí těleso a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m.

(5) Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.

(6) Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.

(7) Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14a

Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku

(1) Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje

a) jméno lodě,

b) údaj o druhu plavidla,

c) údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a

d) údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.

(2) K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží

a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,

b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidla do plavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidla,

c) čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidel, a

d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.

§ 15

Výmaz z plavebního rejstříku

Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo na základě jeho oznámení, že se plavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech.

§ 15a

Rejstřík malých plavidel

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše malé plavidlo do rejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidlu poznávací znaky.

(2) Rejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlech, do níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h).

(3) Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst. 3.

(4) Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.

(5) Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel

a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidlu, a

b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.

(6) Na žádost o zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel se použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a na výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně.

(7) Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 16

Povinnost nést státní vlajku České republiky

(1) Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku České republiky.

(2) Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena.

§ 17

Cejchování

(1) U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na žádost vlastníka.

(2) Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na dobu určitou.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup.

§ 18

Poznávací znaky a lodní listiny

(1) Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.

(2) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidle a osobách přítomných na plavidle. Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.

(3) Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.

§ 19

Pojištění

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel.

(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

Určená technická zařízení

§ 20

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška.

(3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidla. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla vydáno.

§ 21

Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.

ČÁST V

PLAVEBNÍ PROVOZ

§ 22

Zákaz plavby

(1) Plavba je zakázána

a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,

b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel

1. integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích,

2. správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a

3. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,

c) na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a

d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných při těžbě.

(2) Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech.

(3) Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.

(4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22a

Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu

(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.

(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.

(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.

(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.

§ 22b

Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu

(1) Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.

(2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

§ 23

(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.

(2) Plavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.

(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.

(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem^5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.

(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.^5c)

§ 23a

Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla

(1) Provozovatel plavidla je povinen

a) vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,

b) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis,

c) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.

(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.

(4) Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.

(5) Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidla podle § 24 odst. 3.

Způsobilost k vedení plavidla

§ 24

(1) Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.

(2) Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první.

(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky plavidla.

(4) Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle

a) práva Evropské unie^5d),

b) Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,

c) mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo

d) rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

(2) Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě, která

a) dosáhla alespoň základního vzdělání a věku

1. 18 let, nebo

2. 16 let, jde-li o vydání průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla,

b) prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je předpokladem k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3 měsíce; to neplatí pro osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla,

c) prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a

d) úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.

(3) Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad snížit,

a) má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit bezpečnost plavby, a

b) jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena posádky.

(4) Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a provádí se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření teoretických znalostí pro vedení plavidla, ověření praktických dovedností při vedení plavidla nebo oběma těmito formami.

(5) Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.

(6) Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.

(7) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.

(8) Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jejich zdravotní způsobilost.

(9) Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při plavbě na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce plavidla a člen posádky plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské prohlídce, je povinen mít u sebe při plavbě na tomto plavidle rovněž platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho zdravotní způsobilosti.

(10) Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla.

(11) Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla a způsob jejího získání, činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby, předměty, ze kterých se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a podmínky zdravotní způsobilosti, formu zkoušky pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro opakování zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování praktických dovedností při vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, dobu platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a intervaly pravidelných zdravotních prohlídek stanoví prováděcí předpis.

§ 25a

(1) Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla

a) fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je odborně způsobilá k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla, nebo

b) právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území členského státu Evropské unie a která prokázala, že ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla zajistí prostřednictvím odborně způsobilých osob.

(2) Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla a složil praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před plavebním úřadem.

(3) Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,

b) opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odnětí pověření požádal.

(4) Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25b

(1) Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá osvědčení.

(2) Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu pověřenou, tyto dovednosti bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost podle věty první lze podat do 15 dnů ode dne doručení osvědčení o výsledku jejich ověření.

(3) Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

§ 26

(1) Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební úřad zároveň průkaz způsobilosti.

(2) K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu delší deseti let.

§ 28

Účastník plavebního provozu

Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je

a) vůdce plavidla,

b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,

c) cestující,

d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,

e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a

f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

§ 29

Povinnosti účastníka plavebního provozu

(1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.

(2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály.

(3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil.

§ 29a

Ochrana plavebního značení

(1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.

(2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.

(3) Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud

a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a

b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.

(4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.

§ 29b

Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla

(1) Vůdce plavidla je povinen,

a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti,

b) zajistit, aby

1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a

2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní,

c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,

d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,

e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,

f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,

g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,

h) neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty

1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit,

2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo

3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě,

i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,

j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,

k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla,

l) dodržovat povolené rychlosti plavby,

m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a

n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.

(2) Vůdce plavidla je dále povinen

a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,

b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a

c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.

(3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při

a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,

b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,

c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich,

d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,

e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,

f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,

g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,

h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,

i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,

j) vedení převozní lodě,

k) kormidlování,

l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,

m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,

n) stání plavidla, nebo

o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.

(4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.

(5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.

§ 29c

Rybolovná zařízení

(1) Na sledované vodní cestě je zakázáno

a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo

b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz.

(3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.

§ 29d

Koupání a potápění

(1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména

a) na trase přívozu,

b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1,

c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,

d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,

e) v přístavu,

f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo

g) v plavebních kanálech.

(2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.

(3) Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.

(4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.

(5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.

(6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.

§ 29e

Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka

(1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29f

Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem

(1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.

(3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29g

Zvláštní přeprava

(1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.

(2) Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.

(3) Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.

§ 29h

Akce na sledované vodní cestě

(1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.

§ 29i

Štěrkoviště

(1) Provozovatel štěrkoviště je povinen

a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a

b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat.

(2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29j

Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle

(1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné

a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,

b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo

c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(2) Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.

(3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29k

Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,

b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,

c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,

d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,

e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,

f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla,

g) nejvyšší povolené rychlosti plavby,

h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,

i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,

j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,

k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a

l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.

§ 29l

Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností.

§ 30

Provoz zahraničního plavidla

(1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací.

(2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.

§ 30a

Vymezená vodní plocha

(1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod^5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro

a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla a člena posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo

b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.

(2) Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.

(3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.

(4) Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.

(5) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.

(7) Je zakázáno

a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,

b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo

c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena.

(8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30b

Půjčovna malých plavidel

(1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží

a) provozní řád půjčovny,

b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona,

c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a

d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.

(2) Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud

a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a

b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel.

(4) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

(6) Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení

a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,

b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo

c) o odnětí povolení požádal.

(7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

Nehoda v provozu na vodní cestě

(1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.

(2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.

(3) Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.

Obětování věci ve společném nebezpečí

§ 31a

(1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu.

(2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě.

(3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty.

§ 31b

(1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše.

(2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení.

(4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.

§ 32

Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.

Říční informační služby

§ 32a

(1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie^5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.

(2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy^5h).

(3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.

(4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32b

(1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.

(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat

a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,

b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,

c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a

d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.

(3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32c

(1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí

a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,

b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,

c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a

d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.

(2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.

(3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.

(4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.

(5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.

(6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.

(7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud

a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo

b) o to požádá provozovatel plavidla.

(8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále

a) orgánům státní správy,

b) soudům a

c) státním zastupitelstvím.

(9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.

§ 32d

Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.

§ 32e

(1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným

a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel²⁴) a

b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu²⁵).

(2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn

a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a

b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které

a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a

b) je

1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí,

2. plovoucím strojem, nebo

3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému.

(4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede.

(5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST VI

PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY

§ 33

(1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi⁸).

(2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

§ 33a

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.

(2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 34

Stanovisko k rozhodování o koncesi

Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese⁸) uvede plavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy.

§ 35

Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy

(1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,⁹) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky.

(2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.

§ 35a

(1) Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie^7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek.

(2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁸).

(3) Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.

§ 36

Přeprava nebezpečných věcí

(1) Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.

(2) Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu¹⁹), a to za podmínek v ní uvedených.

§ 36a

Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí

(1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen "bezpečnostní poradce").

(2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy.

(3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména

a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,

b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí,

c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu,

d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí,

e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat,

f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,

g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,

h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

i) šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy,

j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů,

k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran,

l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy.

(4) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad.

(5) Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.^7a)

(6) Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřad osobě, která prokáže

a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce,

b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám,

c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů.

Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené.

(7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 36b

Pracovní doba zaměstnance ve vodní dopravě

(1) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla

a) 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,

b) 84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a

c) 2304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích.

(2) Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání.

(3) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně.

§ 36c

Doba odpočinku zaměstnance ve vodní dopravě

(1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích.

(2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li

a) ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a

b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

(3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň

a) 0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den,

b) 0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a

c) 0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den.

(4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.

(5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku.

§ 36d

Evidence pracovní doby a doby odpočinku

(1) Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidla, poznávací znaky plavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno.

(2) Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu.

(3) Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení.

§ 36e

Vztah k zákoníku práce

Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravě zákoníkem práce.

§ 37

Mezinárodní doprava

(1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z těchto států.

(2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky.

ČÁST VII

REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY

§ 37a

(1) Ministerstvo dopravy

a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku,

b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest,

c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy.

(2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy.

§ 37b

Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel

a) provozovaných výlučně na vodní cestě nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropské unie,

b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW,

c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy,

d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun,

e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo

f) správce vodní cesty.

§ 37c

Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud

a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo

b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest

a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.^8a)

§ 37d

(1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidel.^8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky.

(2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy.

§ 37e

(1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen "účet"). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.^8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropské unie.^8c)

(2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy.

(3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

§ 37f

(1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy.

(2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu.

(3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST VIII

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ

§ 38

(1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Státní plavební správy je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

§ 39

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

§ 40

(1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy.

(2) Státní plavební správa je správcem systému říčních informačních služeb.

(3) Státní plavební správa dále

a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,

b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu¹⁹),

c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systému,

d) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.

(4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad.

§ 41

Ministerstvo dopravy

a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidel,

b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému říčních informačních služeb,

c) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy,

d) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy,

e) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy,

f) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury²⁶),

g) předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a),

h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.

§ 42

Státní dozor

(1) Státní dozor na vodních cestách a provozu na nich vykonává Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa.

(2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu.

(3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřadu pověřený výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních cest, provozovatelé přístavů, přístavišť, překladišť, vývazišť a kotvišť, provozovatelé plavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem.

(4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(5) Kontrolující osoba zakáže plavbu plavidla, zjistí-li, že

a) na plavidle není platné osvědčení plavidla nebo zvláštní povolení k plavbě,

b) na plavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem,

c) plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu,

d) plavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo

e) schopnosti vůdce plavidla nebo členů posádky jsou sníženy z důvodu požití alkoholu, omamné nebo psychotropní látky.

(6) Pokud byla zakázána plavba plavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidla, které plavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidla, jehož plavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení plavby do místa opravy nebo prohlídky plavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavby. Prozatímní osvědčení plavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.

(7) Pokud plavební úřad zjistí, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidla.

(8) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST IX

PŘESTUPKY

§ 43

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5,

c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,

d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,

e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo

2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,

f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,

g) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,

h) vykonává na plavidle činnosti člena posádky, aniž je k jejich výkonu odborně nebo zdravotně způsobilá podle § 25 odst. 6,

i) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,

j) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu plavebního úřadu,

k) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka,

l) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem,

m) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny,

n) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo

o) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že

a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle § 22b odst. 1,

b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí,

c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály,

d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí,

e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1 nebo 3,

f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1 zakázáno,

g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřadu,

h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo

i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení plavebního úřadu.

(3) Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 25 odst. 7 neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu,

b) v rozporu s § 25 odst. 9 nemá u sebe při plavbě na plavidle průkaz způsobilosti nebo platný lékařský posudek, nebo

c) v rozporu se zákonem upravujícím opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami

1. vede plavidlo nebo vykonává činnost spojenou s plavbou ve stavu, ve kterém je jeho schopnost k vedení nebo k vykonávání uvedené činnosti ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky, nebo

2. při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.

(4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.

(5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí,

b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu,

c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách povinné údaje,

d) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,

e) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1,

f) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3,

g) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1,

h) v rozporu s § 25 odst. 1 vede plavidlo, k jehož vedení nemá platný průkaz způsobilosti nebo osvědčení vůdce plavidla či jiný obdobný doklad,

i) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu,

j) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky,

k) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla,

l) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo

m) v rozporu s § 32e odst. 2

1. neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo

2. neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení.

(6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel.

(7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, nebo

b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.

(8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že

a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat,

b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,

c) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,

d) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

e) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,

f) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena státní vlajka České republiky,

g) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení, nebo

h) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel.

(9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,

b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,

c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo

d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.

(10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo

b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm. a).

(11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby.

(12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.

(13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1.

(14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.

(15) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo odstavce 8 písm. d),

b) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), e) nebo g) nebo odstavce 9 písm. d),

c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), e), g), h), i), k) nebo l), odstavce 6, odstavce 8 písm. b) nebo h) nebo odstavce 10 nebo 14,

d) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f), j) nebo písm. m) bodu 1, odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12,

e) do 10000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. m) bodu 2, odstavce 8 písm. c) nebo f), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13,

f) příkazem na místě do 5000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), i), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), i), j), k) nebo l), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), c), e) nebo f), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14.

(16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo odstavce 5 písm. h).

(17) Přestupky podle odstavce 1 písm. b), jedná-li se o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. i), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a), d), e), g), i) nebo j), odstavce 7, nebo odstavce 11 může projednat příkazem na místě Policie České republiky. Příkazem na místě lze uložit pokutu do 5000 Kč.

§ 44

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu,

c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5,

d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo

2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště,

e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,

f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel,

g) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením,

h) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení,

i) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního úřadu, nebo

j) jako provozovatel půjčovny malých plavidel

1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez souhlasu plavebního úřadu, nebo

2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

(2) Správce vodní cesty se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení neudržuje,

b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu,

c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo

d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením.

(3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí přestupku tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi.

(4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřadu,

b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6,

c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části přístavu,

d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,

e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b),

f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu,

g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu,

h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro stání plavidel, nebo

i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu.

(5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu,

b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat,

c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami,

d) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,

e) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,

f) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty,

g) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby,

h) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka České republiky,

i) v rozporu s § 24 odst. 1 a 2 nezajistí vedení nebo obsluhu plavidla způsobilými osobami v požadovaném počtu a odborném složení,

j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla,

k) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo

l) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,

b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,

c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo

d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím.

(8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo

b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie²¹) neoznámí plavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^7a).

(9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti.

(10) Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách²⁰)

a) nevydá cestujícímu přepravní doklad,

b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi,

c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených,

d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo

e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv cestujících.

(11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách²⁰) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů.

(12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách²⁰) odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.

(13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách²⁰) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a doprovázejících osob.

(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb.

(15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5.

(16) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. e) nebo l),

b) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), g) nebo i), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8,

c) do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. f) nebo k), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13,

d) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c) nebo j), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15,

e) do 10000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. d) nebo h), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a).

§ 45

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) Státní plavební správa, nebo

b) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

(2) Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá celní úřad.

ČÁST X

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 47

Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidla Armády České republiky a plavidla Policie České republiky, jejich vůdce a členy posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 48

Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské plavby.

§ 48a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Ministerstvu dopravy a Státní plavební správě pro výkon působnosti podle tohoto zákona

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

d) údaje z agendového informačního systému cizinců,

e) údaje z agendového informačního systému evidence občanských průkazů,

f) údaje z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,

c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,

d) právní forma,

e) statutární orgán a

f) adresa sídla.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) omezení svéprávnosti.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) omezení svéprávnosti,

f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

g) digitalizovaná fotografie.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou digitální zpracování podoby osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a jejího podpisu uvedené v občanském průkazu.

(7) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou digitální zpracování fotografie a podpisu držitele.

(8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(9) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 48b

V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřad; obdobně postupuje plavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.

§ 49

Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona

(1) Plavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(2) Plavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu.

(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, udělí plavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením.

§ 51

Přechodná ustanovení

(1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební správu zřízenou podle tohoto zákona.

(2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto zákona.

(3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují za osvědčení plavidla podle tohoto zákona.

(4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti.

§ 52

Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 25 odst. 1, 6 a 11, § 25a odst. 4, § 25b odst. 3, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32e odst. 5, § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3 a § 42 odst. 8.

§ 53

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb.,

3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro československé přístavy,

5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu,

6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb.,

7. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce 27/1975 Sb.),

8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v částce 39/1975 Sb.),

9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.),

10. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),

11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.).

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 358/1999 Sb. Čl. III

1. Provozovatelé plavidel, kteří provozují vodní dopravu pro cizí potřeby na základě koncese, jsou povinni do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti vydané plavebním úřadem; nepředloží-li v této lhůtě osvědčení, jejich živnostenské oprávnění zaniká a tyto osoby jsou povinny neprodleně vrátit koncesní listinu živnostenskému úřadu.

2. Fyzické a právnické osoby uvedené v § 23 odst. 4 jsou povinny zahájit rádiový provoz nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 309/2008 Sb. Čl. II

1. Řízení o schválení způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě a o schválení typu plavidla zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů a plavební úřad vydá osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud plavidlo splňuje požadavky na bezpečnost podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Osvědčení plavidla, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána. Platnost těchto osvědčení nelze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodloužit, s výjimkou osvědčení malých plavidel, plovoucích zařízení a převozních lodí.

3. Platnost rozhodnutí Ministerstva dopravy o pověření osoby k vydávání odborných technických posudků podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení bodu 1 tím není dotčeno.

4. Vodní skútry a plavidla pro plavbu v kluzu lze provozovat na vodních cestách vymezených plavebními znaky podle dosavadních právních předpisů nejpozději do 31. prosince 2009.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 187/2014 Sb. Čl. II

1. Přístavy, které jsou podle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veřejnými přístavy, se považují za veřejné přístavy podle § 6 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Veřejné přístavy provozované podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše plavební úřad do evidence veřejných přístavů podle § 6c zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Souhlas se zřízením a provozováním přístavu udělený podle § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování pozemní části přístavu vydané podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Státní plavební správa do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posoudí, zda přístav provozovaný podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, svým umístěním k přilehlé vodní cestě nebo stavebními úpravami může zajišťovat bezpečné stání plavidel a možnost bezpečného přístupu na plavidla v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, a na základě tohoto posouzení stanoví, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.

5. Provozovatel pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, se považuje za provozovatele pozemní části přístavu, kterému bylo vydáno povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 3 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Provozovateli pozemní části veřejného přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, stanoví plavební úřad svým rozhodnutím podmínky provozování pozemní části veřejného přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podmínky stanovené rozhodnutím podle věty první se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní plavební správa v rozhodnutí podle věty první uvede, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.

7. Provozovatel pozemní části přístavu, který provozuje pozemní část přístavu na základě souhlasu uděleného podle § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a provozovatel pozemní části přístavu, který vznikl před 1. říjnem 1995, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit plavebnímu úřadu doklady podle § 6 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, požádá Státní plavební správu o vydání povolení podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první je žadatel oprávněn přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat bez povolení vydaného podle § 8a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vyhoví-li Státní plavební správa žádosti o povolení podle věty první, stanoví provozovateli přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště v rozhodnutí podmínky sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem. Podmínky stanovené rozhodnutím podle věty třetí se považují za podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správce vodní cesty je účastníkem řízení o žádosti o povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle věty první.

9. Zápisy o zřízení zástavního práva na jiném než malém plavidle, provedené v plavebním rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osoby, jichž se zřízená zástavní práva týkají, povinny uvést do souladu se skutečností ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis o zřízení zástavního práva do plavebního rejstříku po uplynutí lhůty uvedené ve větě první, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

10. Údaje k malým plavidlům zapsané v plavebním rejstříku převede Státní plavební správa do rejstříku malých plavidel do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Oprávnění fyzické nebo právnické osoby provozovat plochu pro provoz vodních skútrů vymezenou rozhodnutím podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které je platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká uplynutím doby platnosti rozhodnutí o vymezení plochy. Ostatní plochy vymezené podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat nejdéle po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Fyzická nebo právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje půjčovnu malých plavidel, požádá Státní plavební správu o povolení podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její oprávnění provozovat půjčovnu malých plavidel zaniká dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. Do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti je žadatel oprávněn půjčovnu malých plavidel provozovat bez povolení vydaného podle § 30b zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Držitelé platných průkazů způsobilosti vůdců

a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,

b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,

c) malých plavidel, vydaných do 31. prosince 1984, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,

d) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1985 do 31. prosince 1995, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017,

e) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2000, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,

f) malých plavidel, vydaných v období od 1. ledna 2001 do 31. ledna 2006, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019,

g) malých plavidel, vydaných v období od 1. února 2006 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2020.

Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti vůdce plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle věty první za průkaz způsobilosti vůdce plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti vůdce plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.

14. Držitelé platných průkazů způsobilosti členů posádek

a) plavidel jiných než malých, vydaných do 30. dubna 2004, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2016,

b) plavidel jiných než malých, vydaných od 1. května 2004 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2017.

Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti člena posádky plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle věty první za průkaz způsobilosti člena posádky plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti člena posádky plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.

15. Držitelé mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla

a) pro oblast plavby 1.0, 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody) vydaných do 31. prosince 2000 požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2018,

b) pro oblast plavby 1 (vnitrozemské vodní cesty) a 2 (příbřežní mořské vody), vydané v období od 1. ledna 2001 do 1. června 2006, požádají Státní plavební správu o jejich výměnu do 31. prosince 2019.

Státní plavební správa na žádost držitele průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla bez zbytečného odkladu vymění průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla za průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla podle § 25 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žadatel při výměně odevzdá Státní plavební správě průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla, o jehož výměnu žádá. Nepožádá-li držitel průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla o jeho výměnu ve lhůtě stanovené pro podání žádosti, pozbývá takový průkaz platnosti třicátým dnem ode dne uplynutí této lhůty.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2019 Sb. Čl. II

1. Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení vydaná podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána.

2. Splňuje-li plavidlo, k němuž bylo lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podmínky pro prodloužení platnosti osvědčení plavidla nebo pro vyznačení úpravy nebo opravy plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plavební úřad

a) původní lodní osvědčení odejme a vydá žadateli osvědčení Unie, jde-li o plavidlo, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti prokazuje osvědčením Unie vydaným podle § 10 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) v případech neuvedených v písmeni a) platnost lodního osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení prodlouží nebo v něm vyznačí provedené úpravy nebo opravy plavidla.

3. Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení podle bodu 1 a bodu 2 písm. b) se po dobu své platnosti považují za osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

Příloha č. 1

Součásti vodní cesty

Součástmi vodní cesty jsou:

1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě,

2. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební značení na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty,

3. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení,

4. jezy a ostatní vzdouvací zařízení,

5. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost,

6. přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů,

7. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy),

8. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť,

9. zařízení k vybírání plavebních poplatků,

10. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cesty nebo jejich součástí,

11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidel.

Příloha č. 2

Seznam dopravně významných vodních cest

1. Vodní cesty využívané jsou:

a) vodní tok Labe

1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),

2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značením,

b) vodní tok Vltavy

1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,

2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,

c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál).

2. Vodní cesty využitelné jsou:

a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč),

b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy,

c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem,

d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny,

e) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.

¹) Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.
Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.
Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku.
Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.

²) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.
Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.

³) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

^5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.

^5b) § 69a a 70 živnostenského zákona.

^5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^5d) Směrnice Rady 91/672/ES.
Směrnice Rady 96/50/ES.

^5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

^5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

^5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

⁸) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

^7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.

¹⁰) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

^8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.
Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství.

¹¹) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

¹⁴) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

¹⁶) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91.

¹⁹) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s.

²⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010.

²¹) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85.

²²) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

²³) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²⁴) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.

²⁵) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.

²⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.