Zákon o vnitrozemské plavbě - ČÁST II - VODNÍ CESTY

ČÁST II

VODNÍ CESTY

§ 3

(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.

(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu.

(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné.

(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 4

Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.⁴) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím.

§ 5

(1) Vodní cestu spravuje její správce (dále jen "správce vodní cesty").

(2) Správcem vodní cesty je

a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,

b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo

c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště.

(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.

(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou

a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo

b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.

(5) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5a

Stavby na sledované vodní cestě

Pro účely umístění, povolení, ohlášení nebo kolaudace stavby je žadatel povinen vyžádat si závazné stanovisko plavebního úřadu, jde-li o stavbu přesahující do sledované vodní cesty nebo o stavbu dopravní a technické infrastruktury¹⁷) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko, neohrozí-li umístění, provedení nebo užívání stavby dodržování plavebně provozních podmínek pro provozování plavby, správu sledované vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu na sledované vodní cestě.

§ 5b

Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest

(1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby

a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty,

b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,

c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestách,

d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci²²). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

(2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména

a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,

d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,

e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů²³),

f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

h) datum vydání zřizovací listiny;

nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cesty.